RECENZE: Pro Evolution Soccer 2018

Autor: p.a.c.o Publikováno: 21.9.2017, 9:04

Publikováno: 21.9.2017, 9:04

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1325 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Stejně, jako se každý rok odehrávají souboje rivalů snad v každé fotbalové soutěži světa, u nás je tomu tak při tradičním derby pražských S, i ve virtuální verzi fotbalu narazíme na značnou rivalitu. Rok co rok svádí souboj o přízeň hráčů a jejich peněženek série Pro Evolution Soccer od Konami a FIFA od EA Sports. Souboje jsou to vždy hodně těsné a víc než co jiného rozhodují mimo herní kvality také preference hráčů. Ani letos nám tento souboj nemůže uniknout, a protože jako první vychází PESko od Konami, dnešní recenze musí být věnována právě jemu.

Moje preference jsou každý rok víceméně stejné a když si mám jednu ze zmíněných her vybrat, zatím bylo vždy mému srdci bližší pojetí fotbalu, jaké nám servíruje Konami prostřednictvím Pro Evolution Socceru (dále PES) a ani letos tomu nebylo jinak. Očekávání jsem měl více méně stejná, jelikož nějaké zásadní změny jsem neočekával a těšil jsem se na obrušování hran již tak dobré hratelnosti. Vždycky, když se mě někdo zeptá, jaká značka se mi líbí více, snažím se vysvětlit, že mám raději akčnější a přímočařejší styl fotbalu, bez zbytečných kudrlinek, a právě proto mám rád PESko.

Sluší se však začít hezky do začátku, kde moc novinek na první pohled patrných není. Úvodní obrazovka s hráči Barcelony tu byla i loni a ani nabídka módů nebo možností hry se také nerozrostla. Dokonce ani menu není jinak stylizované (možná trochu jinak barevné), takže hráči loňského ročníku si budou připadat, jako by si novou hru ani nepořídili. Pro novinky tak je potřeba se ponořit hlouběji do hry a trochu po nich pátrat. Co mi opravdu nechybí je příběhový mód, který sice konkurence považuje za skvělý, ale v PESku se bez něj v pohodě obejdu a za to díky.

První z nich by se dala najít v souvislosti s Barcelonou, s níž Konami spolupracují ještě více, než loni. Výsledkem toho je krásné zpracování fotbalového Camp Nou a detailní scan obličejů všech hráčů. To samé pak platí i pro německou Borussii Dortmund a anglický Liverpool. Pokud máte rádi jeden z těchto týmů, budete určitě spokojení. Ostatní mají smůlu i z důvodu toho, že licenční rozšíření se nekonalo. Sice si můžeme zahrát celou řadu soutěží, ale jenom hrstka z nich je v kompletní licenci se všemi týmy. V tomto ohledu žádný rozdíl a kdo byl nespokojený loni, bude i letos. Sluší se zmínit, že ze zástupců české soutěže zde najdeme Slavii Praha a posunout někam dál můžeme i českou reprezentaci, jejíž soupiska se docela povedlo zaktualizovat. Nechybí ani tradiční Liga Mistrů nebo Pohár UEFA, kdy je k dispozici kompletní licence na grafiky a znělky těchto soutěží, nikoli však na jejich účastníky, což je docela škoda.

Milovníci MyClub by mohli ocenit větší hloubku módu a pár nových hvězd, které se zde mohou objevit. Jednou z nich je i Usain Bolt (v případě Day 1 edice nebo předobjednávky), který toho s fotbalem moc společného nemá, ale jeho typická gesta se zde rozhodně neztratí. Spoustu nových statistik a grafik nabídnou i samotné zápasy, takže hezky vidíme, kolik který hráč naběhal kilometrů nebo provedl úspěšných přihrávek. Díky tomu máme lepší přehled o tom, kde se nám daří nebo na čem je třeba zapracovat. Nově příchozím doporučuji navštívit obligátní trénink, kde je možné si náležitě osahat ovládání a osvojit si nejen jeho základy, ale i pokročilejší finty.

Přes všechna menu, nastavení a další možnosti se konečně dostáváme na samotný trávník. Na první pohled si jistě všimnete upraveného systému kontroly míče a jeho zpracování. Real touch+ je vylepšenou verzí z loňského roku, díky níž se přihrávky a hlavičky dají lépe mířit a najít toho správného adresáta. Dále hráči dostali nový repertoár pohybů pro ještě uvěřitelnější pohyb a co mě velice potěšilo, je vylepšení týkající se brankářů. I oni dostali nové pohyby a hlavně jejich rozhodovací schopnosti jsou na dobré úrovni. Nejen, že se na ně a jejich zákroky dobře kouká, ale hlavně člověk už při každé střele netrne, jakou chybu zase udělá. Kolikrát jsem se až nestačil divit, co všechno dokázali chytit jenom tím, že si lépe vybírali pozice a těm lépe hodnoceným (včetně Vaclíka) se zbystřily smysly. Celkově se tedy na nový PES 2018 hodně pěkně kouká, což způsobily nejen nové pohyby, ale také pěkná grafika.

Konami se chlubili i tím, že vylepšili diváky. Co se jejich grafické stránky týče, moc vylepšení a posun jsem nezaznamenal. Na druhou stranu atmosféra lepší je, fandění a chorály dávají zápasům ty správné grády, takže atmosféra se rozhodně zlepšila. Ani letos si tak po stránce hratelnosti nemám moc na co stěžovat, jelikož i letos se mi hrálo příjemně. Snad jedinou připomínku bych měl ke změněnému systému přepínání hráčů, který funguje jinak, než jsem byl zvyklý z loňska. Je dost dobře možné, že to bude spíš věc vkusu a až si ho člověk osvojí, mohl by získat lepší kontrolu nad tím, na jakého hráče chce přepnout.

Zapomenuto není ani letos na multiplayerovou stránku hry. Kromě klasických online lig nebo soutěží, si pozornost zaslouží kompetitivní mód, v němž se mohou potkat hráči v zápasech 3v3. Multiplayer jinak funguje moc hezky, při hledání hráčů nebo samotném zápasu jsem nezaznamenal jakékoli potíže, co by si zasloužili zmínit nebo měly nějaký zásadní vliv na multiplayer.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Ani jsme se nenadáli a je tady opět závěr, kdy bude třeba nový ročník nějak zhodnotit. Hrálo se mi pěkně, ale to se mi hrálo i loni. Letos to však bylo o poznání lepší a zážitek ze hry byl prostě skvělí. Tomu pomohl upravený systém kontroly míče, zpracování a podle mého lepší brankáři. Pro Evolution Soccer 2018 je kvalitním fotbalem, který má své pevné místo a pokud překousnete slabší licenci, série FIFA by se jím dala krásně nahradit. Licence přece není všechno, hlavní je pocit z fotbalu a ten letošní Pro Evolution Soccer 2018 servíruje skvělý.
  • Radek Jakubec

    Licencí je fakt škoda, ale opravdu to není vše, navíc když hraju pořád za AC Milán italskou ligu, tak mě to zase až tak moc nevadí 🙂 Gameplay je zkrátka perfektní a o to jde nejvíc 🙂 MyClub je taky super a baví mě víc než FUT 🙂

  • klidas

    hosi…video nejde 🙁

    • p.a.c.o

      Opraveno, díky za upozornění 😉

  • Marek Kocián

    Konečně dobrá recenze. Letos se PES hraje výborně!!!

19. 01. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: InnerSpace

Jsou hry, hry a pak hry. Že nechápete? Nevadí, ráda vysvětlím. U valné většiny produkce jednoduše vypnete, protože hra po vás chce jen základní operace. A k těm vás ještě povodí za ručičku. Pak jsou tu hry logické, tvořené hádankami, vyžadující zapnout mozek na vyšší obrátky. Ty jsou občas spojené s až uměleckým grafickým zpracováním, čímž se volně dostávám k hrám relaxačním. Bývají budovatelské, explorativní, dávají vám větší volnost v...

»
16. 01. 2018 • p.a.c.o6

RECENZE: Flying Tigers: Shadows over China

Létání fascinuje lidi od nepaměti a do oblak by chtěla létat celá řada z nich. V dnešní době jsou letadla stejně běžnou součástí našich životů, jako dříve auto nebo koňský povoz. Bohužel virtuální piloti mají podmínky ztížené, protože na konzole her s letadlovou tématikou zrovna moc nenajdete. O to více mi udělali radost Flying Tigers: Shadows over China, kteří nám takové klasické arkádové létání nabízejí.

»
09. 01. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Steep – Road to the Olympics

Krásné zimní období plné sněhu a aktivit na lyžích nebo snowboardu bude mít letos pěkné sportovní vyvrcholení, o které se postarají zimní olympijské hry v Jižní Koreji. Svátek sportu to rozhodně bude, i když mnozí k tomu jistě mají svá ale. Na olympijské licenci se pokusí něco „trhnout“ i vývojářský dům Ubisoftu, který do své hry Steep přináší rozšíření Road to the Olympic.

»
28. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil VII Gold Edition

Chybí měsíc a uběhl by přesně rok, co jsem se rozloučil s Ethanem, jeho ženou Miou, rodinou Bakerových, Eveline a sedmým příspěvkem do hlavní větve série Resident Evil. Přestože jsem byl se hrou spokojený, po dohrání už jsem se k ní nikdy nevrátil. Tak nějak nebyl důvod. Dodatečné obsahy vyšly jen dva, navíc vždy v předstihu na konkurenční platformu, a jediný zajímavý DLC měl přijít až s Not a Hero. Ten tvůrci ovšem pozdrželi...

»
19. 12. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Okami HD

Ekoteroristi se konečně dočkali. Modla všech, kteří jsou evidováni v Greenpeace anebo mají členskou knížku Dětí Země, se konečně probojovala také na nynější generaci konzolí. Nenechte se ošálit tematikou východní mytologie a rozkošnými zvířátky, tady se jede ekologická propaganda první ligy, za jejíž ztvárnění by se nestyděl ani ten poslední diktátor na světě. Pod téměř legendárním jménem se ukrývá podobenství, ve kterém proti zlovolnému ničiteli musí povstat symbol odvahy a hrdinství....

»
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»