RECENZE: Project CARS pro Xbox One

Autor: Pavel Dandy Publikováno: 27.5.2015, 13:28

Publikováno: 27.5.2015, 13:28

Sociální sítě

O autorovi

Pavel Dandy

Pavel Dandy

Je autorem 304 článků

Zakladatel Xboxwebu a fanda her

Majitelé Xboxu nemusí být smutní z nabídky závodních her, jelikož kromě obecných značek máme k dispozici i jednu unikátní, kterou je samozřejmě série Forza. Ta se v poslední době rozdělila do dvou proudů, a to Forza Motorsport, jakožto spíše závodní simulace a pak Forza Horizon, která láká masy na neomezenou jízdu s pohodovějším jízdním modelem. Skoro by se zdálo, že na Xboxu není potřeba další závodní hry, naštěstí tenhle sen skončil a pro závodníky je tu nová a opravdu parádní hra. Jdeme na recenzi…

Začnu hned tím, co chcete všichni vědět, tedy jak hodně je hra simulátor! Mohl bych probírat na začátku grafiku, doplňky a další věci, ale tahle hra je prostě o jízdě a jízdním modelu. Samotný projekt vznikl ve studiu Slightly Mad Studios, z jehož garáže už vyšel nejeden závodní simulátor. Proto jsou očekávání jezdců opravdu vysoké.

Jízdní model potěší
Project CARS avizoval maximální obtížnost a úzká skupinka se radovala, ale asi si ve studiu všimi, že ta skupinka je dost malá a tak se kleště realističnosti (zábavnosti pro masy) trošku otevřely. Hra nabízí spoustu nastavení pro variabilitu obtížnosti od klasických asistentů, přes umělou inteligenci (AI) protivníků až detailní nastavení vozu, kde se opět hodí škola pro automechaniky :-). Jezdit a užívat si v Project CARS tak může doslova každý.

17174146930_e5a46d42b5_k_a_1430914245

Samotné ovládání auta je něco, co jste na Xboxu a i ve většině AAA závodních her neviděli. Jízdní model je prostě perfektní a budete cítit ten adrenalin z jízdy. Kolo na kolo, agresivní oponenti, reakce na počasí, opotřebování pneumatik atd. To auto se prostě chová, tak nějak jak má. Samozřejmě není to simulátor 1:1, ale zatím nabízí to nejlepší, co může hráč na Xboxu zahrát.

Osobně jsem ze hry nadšen, jelikož podobný zážitek z jízdy jsem okusil snad jenom ve skutečném autě. Nejde tak ani o samotnou obtížnost, ale o chování vozu na různé situace. Opravdu cítíte, jestli máte pohon na zadku nebo vpředu. Můžete si pohrávat s plynem, a pokud jste velcí fajnšmekři, tak i se spojkou. Auta se po chvíli tréninku stanou čitelná a o to jde hlavně.
Například ovládání FM5 není reálnější, ale je obtížnější. Auta tam prostě plavou podivným způsobem, takže samotná obtížnost spočívá hlavně ve zvládnutí přetáčení nebo nedotáčení vozu. Bohužel i auta 4×4 plavou velmi hodně, což jsou přesně momenty, kdy si říkáte, že něco je špatně. Tady je pak ten hlavní rozdíl u Project CARS, že auta se chovají více, jak mají a už od konstrukce a umístění motoru tušíte, kde bude problém.

Tohle vše platí samozřejmě u vyšších obtížností, kdy vypínáte asistenty. Pokud máte zapnutého strýčka příhodu, tak je vlastně jedno v čem jedete, ono to prostě nějak jede :-).

Závodní požitek doplňuje i AI soupeřů, která se nastavuje před závodem, a určitě s tím budete hýbat často :-). Osobně jsem to hned v začátku zkusil na 90 %, ale to je jenom pro masochisty. Vyhrávat nemusím pořád, ale jezdit stále poslední mě opravdu nebaví. Začátky jsme tak v potu a zahanbení jezdil na 50 %, ale nyní už se v některých autech cítím i na 70 %.

Zde bych opět asi porovnal s největším konkurentem, kterým je Forza Motorsport 5. Rozdíl je opravdu markantní. FM sérii miluji, ale nechápu jednu její zásadní chybu, a to již několik dílů. Umělá inteligence soupeře vždy brzdí autem před vámi v zatáčkách a to tak nelogicky, že pokud chcete jezdit správně, tak nemáte šanci nenabourat. Další věcí je, že AI ve FM5 vám stále dává šanci. Takže jezdce, co jsou před vámi, zpomaluje a nechává vás přičuchnout k nárazníku, ale jak jste na dosah, tak si asi odsedne blondýna od volantu a vezme to zkušený závodník. Tenhle způsob se mně moc nepozdává a jsem rád, že v Project CARS, když udělám chybu, tak prostě jsem udělal chybu a těžko na mě vepředu budou čekat.

17165832106_bc0101162f_o_1430382448

Opravdoví jezdci ocení nemožnost přetáčení zpět, což je fakt mor závodních her. Ten pocit, kdy to 5krát zkoušíte, jak tu šikanu projet a dostat se před soupeře vám možná udělá chvilkovou radost, ale kdo by se chtěl radovat z podvodu (cheatu)? Já ne, takže palec nahoru za absenci a snad vydavatele brek občasných jezdců nezlomí.

Už jsme se bavili i o problémech s ovladači, tedy spíše nedostupnosti volantů za rozumnou cenu. Je opravdu smutné, když ke konzoli jste nuceni si pro pohodové ježdění kupovat volant za cenu samotné konzole. Bohužel to je reálná situace a je potřeba počítat s tím, že většina hráčů to bude jezdit na gamepadech. Není to žádný velký problém, jenom ten pocit z jízdy je prostě degradován.

Samotná nabídka hry je asi největší problém pro širokou herní obec. Hra je totiž ve svém jádru dost chudá na auta i tratě. Pokud jsme brečeli u Forza Motorsport 5, tak tady budete doslova řvát. Trošku se obávám, že u velké části hráčů dojde po krátkém čase k omrzení a troufám si tvrdit, že jediná hra určená pro masy je stále Forza Horizon 2.

Když už jsme u té nabídky aut, tak je dobré se podívat na kompletní nabídku hry, na které je v těchto fázích cítit ten nižší rozpočet. Celkově menu a herní prostředí je takové divné, oku nelahodící.
Pro vás jako hráče, je pak připravena dosti klasická podoba kariéry, okamžitých závodů, turnajů pro komunitu a pak multiplayer.

16973181650_b7c632622b_o_1430382442

Kariéra vám nabídne postupné ježdění v různých třídách a kubaturách. Na rozdíl od jiných her vás nijak nenutí vše odemykat postupně, a pokud máte chuť hned jezdit v tom nejlepším, tak můžete.
Kariéra je jinak vcelku chudá. Vše se překlopilo na emailovou komunikaci mezi vámi a majiteli týmů. Pochvala, kontrakt, pochvala, kontrakt a jedna pozvánka na speciální závod, což je pouze to, že závod jedete v jiném autě než během kariéry, asi bych to přirovnal k marketingové akci.
Do všeho vám pak píší lidé (roboti) vzkazy. Občas hra i zaperlí nesmysly, kdy vám někdo gratuluje k prvnímu místu, a vy jste dojeli čtvrtí. Těch chyb je tam opravdu hodně a osobně jsem to po chvíli přestal číst. Pokud máte rádi třeba kariéru z GRIDu, tak budete hóóódně zklamaní.

Co je na kariéře dobré, je tzv. DriveHub, v němž se vám započítávají všechny výsledky z kariér, jelikož současně v Project Cars můžete rozjet hned několik závodnických životů.

17062211699_eaa4f35af2_o_b_1430382445

Sólo hraní je prostě režim Time Trial anebo jednoduchý závod. Rozhodně položka, na kterou mockrát nekliknete. Komunitní závody už jsou něco jiného. Studio vypisuje pravidelné akce a závody, a je na vás, jak se poměříte se světem nebo s kamarády. V tomhle se studio opravdu pochlapilo a rozhodně to bude po skončení kariery místo, kde budete skoro furt.

Nakonec jsem si nechal multiplayer, který má jednu skvělou věc, a to plánování závodů pro vaše kamarády. Krásně si tam můžete udělat uzavřený šampionát, což je obrovské lákadlo. Co mě naopak zamrzelo je, že ve hře nejsou kluby a nemůžete si tak založit závodní stáj. Mé rozpaky u multiplayeru pak doplnil fakt z dosti trhané hry v online závodech. Dávejte si tedy pozor, s kým hrajete a pokud to u nich ukazuje špatné pingy, rozhodně se do takové hry nepřidávejte. Poslední rada pro multiplayer je, ať hrajete především s kamarády. Tato hra je spíše simulátor a tak i drobné šťouchance končí kolizí. Proto je dobré hrát s hráči, kteří chtějí jezdit, tak jak se má. Bohužel ve volné hře, je to směsice a je opravdu tristní vidět, jak to někdo hraje.

17166476967_123b40ec3e_k-1_a_1430914244

Nyní už i něco k samotné grafice. Hra běží velmi dobře, ale někdy se objeví škubance a záseky. Osobně mě to přijde ve chvíli, kdy začne i trošku zlobit zvuk. Nicméně nebudu autory za to hned kritizovat, hra je venku chvilku a jistě se to pokusí doladit. Střídání denní doby a počasí je úchvatné. Ostatní grafika je dobrá a velmi optimalizovaná, takže z pohledu řidiče vše perfektní. Samozřejmě pokud se na hru budete dívat z jiného pohledu než řidiče, který musí sledovat vozovku a auta před sebou, tak zjistíte, že krajina a vše okolo mohlo být o stupínek nebo možná dva lepší. Hudební doprovod ve hře defakto chybí, ale to nám závodníkům nevadí, my chceme slyšet pouze hukot našeho motoru.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Hra je to perfektní z pohledu milovníka závodních her a na konzoli opravdu lepší závodní hra není. Nízký rozpočet je znát a tak se hra dost profiluje a občasným hráčům toho moc nenabídne. Prvotní boom bude vystřídán herní střízlivostí a pro většinu hráčů/jezdců se stane jedničkou opět Forza Horizon 2, která se netváří jako simulátor, ale zábavná hra s otevřeným světem a příjemným ovládáním. Naše rada tedy zní – zvažte, do jaké skupiny patříte a co od hry očekáváte. Hra totiž moc výzev nenabídne a počítá s tím, že vy jste jezdec a své cíle si budete vytvářet, ať už v multiplayeru s přáteli nebo v komunitních výzvách. Za nás je hra určena vyloženě pro závodníky.
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»