Xboxweb.cz

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

Smutný je ovšem fakt, že hra s oficiální licencí nedosahuje kvalit a hloubky titulu nenavázaného na značku MLB. Tím oficiálním sportovním titulem je R.B.I Baseball 19, druhou hrou, jenž mám na mysli, je Super Mega Baseball (první i druhý díl). Když jsme se před pár lety snažili RBI Baseball získat na recenzi, docela mě mrzelo, že kvůli omezení na americký region jsme ho nedostali. Dnes musím říct, že mě mrzí, když hra na recenzi přišla. Jak se totiž ukázalo, hra s nálepkou MLB nemusí být zárukou ani průměrné hry.

Pohled na novinky pro stávající ročník nabízí několik nových herních režimů, které mají za cíl hráčům nabídnout chvilkové povyražení a také dlouhodobější zábavu. Mám na mysli oblíbené Homerun derby a pak nesmí chybět kariéra s vybraným MLB týmem, kterou je možné hrát až 10 sezón. To je při nastavení klasické délky sezóny na 162 zápasů více než solidní porce času. Komu by nevyhovoval ani jeden z režimů, může zkusit jenom vyřazovací boje, exhibici nebo vyzvat svého soupeře online. Taková klasická nabídka, u níž mě překvapilo, že v minulých ročnících nebyla přítomná.

Svou pouť za slávou v MLB jsem začal právě v Homerun derby, abych trochu vyzkoušel, co mě čeká při ostrém zápase. Už zde mě překvapila jednoduchost herních mechanik, protože odpal je věcí zmáčknutí jednoho tlačítka. Nějaké propracované odpalování pomocí pravé páčky se zde nekoná, a to mě hodně mrzí. Kamera pro odpalování mi také přišla ne úplně dobře zvolená, protože není poznat, zda míč klesá nebo stoupá. Jak se později ukáže, není to vlastně potřeba. Lehce rozmrzelý jsem se tak vydal do kariéry, abych si vybral svůj oblíbený tým a pokusil jsem se s ním dostat až na vrchol.

Kariéra postrádá nějaký hlubší manažerský režim. Můžete střídat hráče a hrát zápasy, to je celé. Další facku od herních mechanik jsem dostal při startu zápasu, kdy jsem nadhazoval. Kamera zůstala stejná, jako při Homerun derby, tedy za zády pálkaře a lehce nad ním. Záhy jsem zjistil, proč je tomu tak. Paleta nadhozů čítá tři typy (klasický, rychlý a nějaký divně skákavý) a ty můžeme hodit rovně, doleva a doprava. Oproti ostatním hrám s touto tématikou jsou to třetinové možnosti, a navíc jsem při hraní neměl pocit, že bych nad nadhozy měl nějakou větší kontrolu. Prostě jsem zmáčknul příslušná tlačítka a čekal, jak to dopadne. Umístit nadhoz do nějakého místa je věcí náhody a dodnes nechápu, jak tato mechanika, zejména směřování nadhozu, funguje.

Stejně osekaně je na tom hra v poli, která ještě ke všemu nefunguje úplně dobře. To, že k hození na mety stačí libovolně stisknout tlačítko a hráč hodí na danou metu bych překousl (nelze přehodit nebo nedohodit), ale že přepínání hráčů funguje relativně na náhodu, už je větší problém a úplně ze všeho nejvíc mi vadí nemožnost tečovat běžce hráčem, což je základní prvek hry zvané baseball. Který ignorant si tohle troufl vypustit, nechápu a jenom to potvrdilo můj dojem z toho, že mám co dočinění s opravdu velice špatnou MLB hrou.

Nemožnost tečovat běžce jistě souvisí s technickou stránkou hry, jež je velice podivná (hodně mírně řečeno – pozn. mého vnitřního já). Animace hráčů v pohybu nejsou vůbec plynulé, díky čemuž si hráč takhle pěkně běží zády pro míč a najednou je čelem k nám s míčkem v ruce. Interakce mezi postavami zde také chybí, respektive se hráči mohou navzájem zablokovat nebo proběhnout skrz sebe. Možnost posunovat hráče v pálkařském boxu působí další potíže, protože při odpalu se hráči najednou náhodně posunou na pozici pro odpal. Případně je postavím tak, aby mě třeba nadhazovač trefil, hráčům se míč následně prolétává skrze nohy, jako by se nechumelilo. Opět se tak ptám, proč dělám volnost někde, kde vůbec není potřeba a neumím s ní správně pracovat?

Třešničkou na dortu je pohyb nadhazovače po kopci. Klouže pěkně zleva doprava, připadal jsem si jak v nějaké hře z osmdesátek. A tak je to tady se vším, na co se člověk podívá. Grafickou stránku samozřejmě nevyjímaje. Modely hráčů se jakž takž dají, ale stadiony a diváci už mají to nejlepší za sebou, byť jsou ve 3D. Někdo jim však sebral lepší textury a nenaučil je rozdílných pohybů. Když jsem u hry seděl, říkal jsem si, proč bych něco takového měl v dnešní době hrát a také se divím, že MLB si takovou blbost vytváří sama, místo toho, aby raději dala licenci kvalitním vývojářům a měla z toho kvalitní hru. Jedinou pozitivní věcí je soundtrack, který se sice dost opakuje, ale nabízí solidní hity.