Recenze Railway Empire

Autor: DandyCZE Publikováno: 5.2.2018, 18:34

Publikováno: 5.2.2018, 18:34

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 82 článků

Začátky mého hraní dorazily na Xbox! Ano, strategie a budovatelské hry mě provázely od počátků mého hraní. Oblíbil jsem si všemožné tycoony, v nichž jsem stavěl, co šlo. Aktuálně hraji primárně na Xboxu a tam těchto her není opravdu moc. Najdou se zástupci globálnějších her jako třeba Tropico nebo Civilization, ale klasické vláčky? Ty rozhodně ne.

Před časem jsem si vyzkoušel na PC hru od českého tvůrce s názvem Mashinky a musím říct, že mě bavila. Ale jak jsem psal, PC nemám aktuálně na hraní, a tak mě informace o hře Railway Empire velmi potěšila.

Jak dorazil kód na hru, stačilo si jen obléknout uniformu mašinfíry a pustit se do hraní. Hra nás zavede do samotného počátku železnice v Americe a nabídne nám hned několik herních módů. Pro začátek bych doporučil kampaň, která zahrnuje i bohatý tutoriál, díky kterému se zorientujete v mechanismech hry, a žádná výzva pro vás nebude problém.

Kampaň jako základ hry?
Kampaň vám nabídne pět tematických scénářů. Vyzkoušíte si stavění železnice s lokomotivou, kterou byste do kopce předehnali i po svých, nebo se naopak pokusíte podpořit vaši stranu v občanské válce, protože zdlouhavou válku vždy rozhodne kvalita zásobování! Scénáře jsou poměrně variabilní, takže nudit byste se neměli. Smutnější ovšem je počet scénářů, jelikož 1 až 3 zvládnete v horizontu 1–2 hodin a 3 až 4 vám zaberou tak 4 hoďky i s opakováním. Podle mého je kampaň tedy tak na 10 hodin. Ale nezoufejme, tohle si přímo říká o DLC :-). Hra pochopitelně nabízí i další možnosti, jako jsou jednotlivé scénáře nebo naprosto otevřený Free Mode. Bohužel ve hře nezažijete oškubání svého kamaráda a smazaní jeho jmena z železniční mapy. Hra totiž nepodporuje multiplayer, takže si musíte vystačit s konkurencí v podobě AI.

Pára už mi stoupá z komína – jdeme hrát
A nyní už k samotnému hraní. Základem všeho je postavit nádraží, koupit vlak a spojit nejbližší města. Začátek, který asi každý čekal, a samozřejmě to tak i je. Následuje hledání vhodných komodit, které vozíte do města přímo, jako je třeba kukuřice, nebo naopak musíte hledat taková, která podléhají dalšímu zpracování – třeba dobytek, z kterého následně máte maso a také kůži na výrobu oblečení. Musíte tedy přemýšlet, jak vhodně propojit svou železniční síť. Hra nabízí slušnou kombinaci produktů, takže se můžete těšit na více než 16 zpracovatelských prostředí, a rozhodně vám plánování tras dá zabrat.

Kdo tohle vymyslel?
Ohledně toho plánování bych se zastavil u stavby tratí, editor není nijak závratný a stavba a propojování je velmi snadné. Bohužel je zde jedno velké ALE! Jde asi o nejslabší část hry, která mě nejvíce otrávila a za co strhnu nějaké ty body. Při využívání tratí si totiž můžete vybrat z verze EASY, kdy po jedné trati a proti sobě může jet, kolik vlaků chce, nebo REALISTICKÝ mód, který vyžaduje opravdu velké snažení. Musíte vhodně umisťovat semafory a hra dostane úplně jiný a podle mě skvělý rozměr. Zde však nastává to zmiňované ALE, proč to není až tak dobré. AI totiž VŽDY používá možnost EASY a vám tak nezbude nic jiného než ho používat také, jelikož tomu nelze konkurovat. Proč to tak autoři udělali, je mně záhadou, ale je to velké mínus.

Neschází vám trošku vody?
Samozřejmě stavba není jenom nádraží, ale také další vybavení tratí, zde ovšem nic zásadního a rozmanitého nečekejte. K dispozici jsou tři druhy nádraží podle počtu kolejí (1, 2 a 4), následně opravna, doplňovací stojan, návěstidla… a jsme u konce.
Snad jedinou poznámku mám k možnosti umístění nádraží mezi více zdrojů. Každé nádraží má jiný dosah, a pokud máte v blízkosti u sebe pole na kukuřici, bavlnu a cukrovou třtinu, můžete je nakládat na jednom nádraží. Ale takový dosah má pouze to největší, takže to vypadá dost divně, když uprostřed polí vám trčí hala jako z největšího nádraží v Londýně. Je to sice kosmetická blbost, ale mně se to nelibí. Měli prostě mít nádraží pro lidi a komodity graficky oddělené.

Už jsem nějaký ten zlaťák vydělal
Pokud už budete mít dost peněz, můžete začít utrácet a třeba kupovat doly a pole. U nich pak lze zvyšovat produkci, a to díky investicím do výroby či sklizně. Není nic smutnějšího, než když potřebujete hodně dřeva a vlastník lesa stále nehodlá rozšířit těžbu. Tak ho holt koupíte a těžbu rozšíříte. Ale pozor, velmi příjemná věc u kupování je samotná dražba. Nikdy to totiž nekoupíte hned, ale začnete vyvolávací částkou a konkurence vás může přehodit. Což se také velmi často děje! Proto aukce aktivujte vždy se slušnou finanční rezervou. Tenhle aspekt hry mě velmi potěšil a rozhodně zvýšil její atraktivnost.

Města a jejich ovládnutí
V každém městě máte vždy tři společnosti, které se zabývají nějakou produkcí. Pozice se odemykají postupně na základě populace. Čtvrtá pozice je určena pro budovu, která vám pomůže například se zvýšením atraktivnosti pro návštěvníky, nebo vám díky univerzitě přidá body do výzkumu (zmíníme později). Těchto budov je tuším osm typů, takže si vybere každý.
U měst ještě zmíním, že do těch dobře fungujících vám svůj nos ráda strká konkurence, ať už třeba vlastním nádražím, nebo zmíněným skoupením fungujícího kšeftu. Nefunguje zde ovšem žádná obrana, takže musíte být prostě aktivnější a využívat na maximum toho, co je k dispozici.

Peněz není nikdy dost
Každá hra tohoto žánru musí mít dobře propracovaný obchodní model. Proto si v sekci své vlastní firmy budeme moct prohlížet její stav. Zjistíte, kolik vyděláváte, a pokud se nedaří, tak si vezmete půjčku. Naopak daří-li se vám velmi dobře, budete skupovat podíly u konkurence nebo obchodovat s komoditou na burze.
Co mě v managementu ale hodně potěšilo, je nabírání pomocných pracovníků. Škála je opravdu pestrá, začínat budete posádkou do vlaků, kam můžete umístit až čtyři zkušené borce, třeba na místo strojvedoucího nebo ochranky (vlaky se totiž i přepadávají!). Kromě vlaku můžete sehnat lidi i do kanceláře anebo najmout záškodníky, kteří budou v lepším případě poškozovat jméno konkurence a v tom horším přímo krást nebo napadat!
Další zábava, kterou vám hra servíruje tak nějak navíc, a rozhodně se jedná o funkční prvek. Tito zkušení borci vám totiž mohou výrazně navýšit výdělky.

Věda v roce 1830?
Ano, do hry je vložen i vědecký strom. Body k odemykání vám postupně přibývají, přičemž jejich přísun můžete ovlivnit třeba stavbou univerzit ve městech. Odemykat budete úplně vše od údržby přes lepší vybavení až po ty nejrychlejší lokomotivy. Tohle je další věc, která vám hraní prodlouží, ale hlavně příjemně zpestří!

Na obrazovce není dost informací
Pokud už toho máte postaveno opravdu hodně, začíná trošku problém s přehledností. Mně osobně se velmi špatně hledaly prodělečné vlaky a následně jejich vybrání a editace. Zde je nutné přiznat, že prostě chybí pár čudlíků. To, co se mi u vlaků zdálo složité, je v případě vašich nakoupených továren a zdrojů komodit skoro nereálné. Musíte se tedy připravit na trošku chaosu. Bohužel tohle se asi nedá lépe pokrýt a vyřešit na omezeném počtu ovládacích prvků na gamepadu.

Grafika a hudba potěší
Neříkám, že jsou to grafické hody, ale příjemně se na to kouká. Dokonce se můžete přepnout na lokomotivu a projet se po trati a vše tak vidět z pohledu první osoby. Občas jsem se přistihnul, jak se jenom kochám. Hudební doprovod je stylový a asi by nikdo nečekal nic jiného. Takže vítejte v Americe, hrát si budeme pěkně od podlahy „tu naši“.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Hra mě na Xboxu opravdu bavila a nebýt toho nepochopitelného nastavení funkčnosti tratí, tak jsem tomu dal možná i 9/10, jelikož jsem podobnou hru na Xboxu už dlouho nehrál a podle mě je skvěle zpracovaná po stránce hratelnosti, grafiky a hlavně zábavy. Absence multiplayeru je už pak jenom shnilá třešnička někde v pozadí. Pokud rádi budujete, tak vás takhle hra nezklame.
nemá konkurenci na Xbox Onenení multiplayer
výtečný obchodní model AI používá vždy easy nastavení
poměrně pěkná grafika
  • Zdeněk Bulín

    Ta hra by se líbila mému synovi, jelikož má vše kolem vlaků rád. V současnosti hraje na PC Mashinky, které jsou česky a ty ho baví.

    • DandyCZE

      tato hra je anglicky, ale neni to nejak vylozite, ale mirnou znalost to vyzaduje.

14. 02. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Far Cry: New Dawn

Pokračování zaběhnutých sérií to zejména v poslední době nemají vůbec snadné. Zde se totiž, mimo jiné, projevují sympatie či antipatie k jednotlivým značkám nebo vývojářským domům, a to radikálněji než kdy dříve. Onou otázkou a problémem je, jak moc danou hru inovovat, aby si ještě zachovala svou identitu, ale zároveň mohla hráči nabídnout něco nového. Série Asssassin’s Creed je dobrým příkladem toho, jak to může dopadnout a pomalu se toto ožehavé...

»
13. 02. 2019 • chaosteorycz13

Recenze: Metro Exodus

Rusko. Řekněte bez opovržení jméno východní velmoci ve špatný čas, ve špatné společnosti a máte zaděláno na pěkný problém. V lepším případě se setkáte s ostrým slovníkem. V tom horším vás čeká hloubková lustrace, kdy se kolektiv odhodlá k osobní prohlídce, hledajíc odposlechy, rudou knížku, podepsanou fotografii Vladimíra Vladimiroviče a zbytky smrtící látky. Ale proč ta hysterie? Země rozprostírající se na asijském kontinentu dala světu i dobré věci. Tak třeba architekturu, vodku, jednoduché věci...

»
12. 02. 2019 • CryLineT0

Recenze: DreamWorks Dragons Dawn of New Riders

Rodiče to nemají lehké. Při výběru vhodné hry často bývají omráčeni krásným přebalem a lehce tak přehlédnou věkové doporučení, které je alespoň drobným návodem ke správnému věku. Ukázkovým případem byla nedávná RPG Kingdom Hearts III, která by se vnutila i nemluvněti. U dračího příběhu podobný přešlap nehrozí, protože jde o přímočarou jednohubku pro malé.

»
06. 02. 2019 • CryLineT10

Recenze: Kingdom Hearts III

Odvaha, odhodlání, láska, přátelství, spravedlnost. To jsou motivy, se kterými manipuluje každé dobrodružství, každá báchorka pro děti a každý hrdinský epos. Jako malí jsme tyto vlastnosti brali za své, stejně jako postavy, jež je ztělesňovaly. Vařečky byly našimi světelnými meči, násady od košťat symbolizovaly mušketýrské kordy a poklice od zavařovacího hrnce posloužila coby štít Kapitána Amerika. Víte co? Ono ale stačí mnohem méně. Třeba obyčejný klíč.

»
05. 02. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Genesis Alpha One

Vesmír je nekonečný a stejně tak i možnosti v něm. Kolikrát nás jeho zákonitosti až překvapí a ne jinak je tomu i v herním vesmíru. Snad poprvé se mi stalo, že hra, o kterou jsem stál, byla nakonec něco úplně jiného, než jsem původně očekával. Z počátku jsem byl trochu zklamaný, ale nakonec jsem hře přišel na chuť a byl jsem rád, že jsem se o ní zajímal.

»
29. 01. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil 2

Hra roku už na jeho počátku? Jsem si vědom drzosti mé otázky, která v některých z vás vzbudí nechápavý výraz. Čeká nás rok plný nových značek a velkolepých pokračování, tak jak si dovoluji vytahovat recyklát dvacetileté hry, který se veze na pseudo-vlně remasterů a remaků. Povím vám zatím jediné, Resident Evil 2 se neveze, on tu vlnu vede. Jestli jste někdy pochybovali, zda dnešní hráči potřebují pohlavek z minulosti, aby prozřeli ze všednosti...

»
18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»