Recenze Railway Empire

Autor: DandyCZE Publikováno: 5.2.2018, 18:34

Publikováno: 5.2.2018, 18:34

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 72 článků

Začátky mého hraní dorazily na Xbox! Ano, strategie a budovatelské hry mě provázely od počátků mého hraní. Oblíbil jsem si všemožné tycoony, v nichž jsem stavěl, co šlo. Aktuálně hraji primárně na Xboxu a tam těchto her není opravdu moc. Najdou se zástupci globálnějších her jako třeba Tropico nebo Civilization, ale klasické vláčky? Ty rozhodně ne.

Před časem jsem si vyzkoušel na PC hru od českého tvůrce s názvem Mashinky a musím říct, že mě bavila. Ale jak jsem psal, PC nemám aktuálně na hraní, a tak mě informace o hře Railway Empire velmi potěšila.

Jak dorazil kód na hru, stačilo si jen obléknout uniformu mašinfíry a pustit se do hraní. Hra nás zavede do samotného počátku železnice v Americe a nabídne nám hned několik herních módů. Pro začátek bych doporučil kampaň, která zahrnuje i bohatý tutoriál, díky kterému se zorientujete v mechanismech hry, a žádná výzva pro vás nebude problém.

Kampaň jako základ hry?
Kampaň vám nabídne pět tematických scénářů. Vyzkoušíte si stavění železnice s lokomotivou, kterou byste do kopce předehnali i po svých, nebo se naopak pokusíte podpořit vaši stranu v občanské válce, protože zdlouhavou válku vždy rozhodne kvalita zásobování! Scénáře jsou poměrně variabilní, takže nudit byste se neměli. Smutnější ovšem je počet scénářů, jelikož 1 až 3 zvládnete v horizontu 1–2 hodin a 3 až 4 vám zaberou tak 4 hoďky i s opakováním. Podle mého je kampaň tedy tak na 10 hodin. Ale nezoufejme, tohle si přímo říká o DLC :-). Hra pochopitelně nabízí i další možnosti, jako jsou jednotlivé scénáře nebo naprosto otevřený Free Mode. Bohužel ve hře nezažijete oškubání svého kamaráda a smazaní jeho jmena z železniční mapy. Hra totiž nepodporuje multiplayer, takže si musíte vystačit s konkurencí v podobě AI.

Pára už mi stoupá z komína – jdeme hrát
A nyní už k samotnému hraní. Základem všeho je postavit nádraží, koupit vlak a spojit nejbližší města. Začátek, který asi každý čekal, a samozřejmě to tak i je. Následuje hledání vhodných komodit, které vozíte do města přímo, jako je třeba kukuřice, nebo naopak musíte hledat taková, která podléhají dalšímu zpracování – třeba dobytek, z kterého následně máte maso a také kůži na výrobu oblečení. Musíte tedy přemýšlet, jak vhodně propojit svou železniční síť. Hra nabízí slušnou kombinaci produktů, takže se můžete těšit na více než 16 zpracovatelských prostředí, a rozhodně vám plánování tras dá zabrat.

Kdo tohle vymyslel?
Ohledně toho plánování bych se zastavil u stavby tratí, editor není nijak závratný a stavba a propojování je velmi snadné. Bohužel je zde jedno velké ALE! Jde asi o nejslabší část hry, která mě nejvíce otrávila a za co strhnu nějaké ty body. Při využívání tratí si totiž můžete vybrat z verze EASY, kdy po jedné trati a proti sobě může jet, kolik vlaků chce, nebo REALISTICKÝ mód, který vyžaduje opravdu velké snažení. Musíte vhodně umisťovat semafory a hra dostane úplně jiný a podle mě skvělý rozměr. Zde však nastává to zmiňované ALE, proč to není až tak dobré. AI totiž VŽDY používá možnost EASY a vám tak nezbude nic jiného než ho používat také, jelikož tomu nelze konkurovat. Proč to tak autoři udělali, je mně záhadou, ale je to velké mínus.

Neschází vám trošku vody?
Samozřejmě stavba není jenom nádraží, ale také další vybavení tratí, zde ovšem nic zásadního a rozmanitého nečekejte. K dispozici jsou tři druhy nádraží podle počtu kolejí (1, 2 a 4), následně opravna, doplňovací stojan, návěstidla… a jsme u konce.
Snad jedinou poznámku mám k možnosti umístění nádraží mezi více zdrojů. Každé nádraží má jiný dosah, a pokud máte v blízkosti u sebe pole na kukuřici, bavlnu a cukrovou třtinu, můžete je nakládat na jednom nádraží. Ale takový dosah má pouze to největší, takže to vypadá dost divně, když uprostřed polí vám trčí hala jako z největšího nádraží v Londýně. Je to sice kosmetická blbost, ale mně se to nelibí. Měli prostě mít nádraží pro lidi a komodity graficky oddělené.

Už jsem nějaký ten zlaťák vydělal
Pokud už budete mít dost peněz, můžete začít utrácet a třeba kupovat doly a pole. U nich pak lze zvyšovat produkci, a to díky investicím do výroby či sklizně. Není nic smutnějšího, než když potřebujete hodně dřeva a vlastník lesa stále nehodlá rozšířit těžbu. Tak ho holt koupíte a těžbu rozšíříte. Ale pozor, velmi příjemná věc u kupování je samotná dražba. Nikdy to totiž nekoupíte hned, ale začnete vyvolávací částkou a konkurence vás může přehodit. Což se také velmi často děje! Proto aukce aktivujte vždy se slušnou finanční rezervou. Tenhle aspekt hry mě velmi potěšil a rozhodně zvýšil její atraktivnost.

Města a jejich ovládnutí
V každém městě máte vždy tři společnosti, které se zabývají nějakou produkcí. Pozice se odemykají postupně na základě populace. Čtvrtá pozice je určena pro budovu, která vám pomůže například se zvýšením atraktivnosti pro návštěvníky, nebo vám díky univerzitě přidá body do výzkumu (zmíníme později). Těchto budov je tuším osm typů, takže si vybere každý.
U měst ještě zmíním, že do těch dobře fungujících vám svůj nos ráda strká konkurence, ať už třeba vlastním nádražím, nebo zmíněným skoupením fungujícího kšeftu. Nefunguje zde ovšem žádná obrana, takže musíte být prostě aktivnější a využívat na maximum toho, co je k dispozici.

Peněz není nikdy dost
Každá hra tohoto žánru musí mít dobře propracovaný obchodní model. Proto si v sekci své vlastní firmy budeme moct prohlížet její stav. Zjistíte, kolik vyděláváte, a pokud se nedaří, tak si vezmete půjčku. Naopak daří-li se vám velmi dobře, budete skupovat podíly u konkurence nebo obchodovat s komoditou na burze.
Co mě v managementu ale hodně potěšilo, je nabírání pomocných pracovníků. Škála je opravdu pestrá, začínat budete posádkou do vlaků, kam můžete umístit až čtyři zkušené borce, třeba na místo strojvedoucího nebo ochranky (vlaky se totiž i přepadávají!). Kromě vlaku můžete sehnat lidi i do kanceláře anebo najmout záškodníky, kteří budou v lepším případě poškozovat jméno konkurence a v tom horším přímo krást nebo napadat!
Další zábava, kterou vám hra servíruje tak nějak navíc, a rozhodně se jedná o funkční prvek. Tito zkušení borci vám totiž mohou výrazně navýšit výdělky.

Věda v roce 1830?
Ano, do hry je vložen i vědecký strom. Body k odemykání vám postupně přibývají, přičemž jejich přísun můžete ovlivnit třeba stavbou univerzit ve městech. Odemykat budete úplně vše od údržby přes lepší vybavení až po ty nejrychlejší lokomotivy. Tohle je další věc, která vám hraní prodlouží, ale hlavně příjemně zpestří!

Na obrazovce není dost informací
Pokud už toho máte postaveno opravdu hodně, začíná trošku problém s přehledností. Mně osobně se velmi špatně hledaly prodělečné vlaky a následně jejich vybrání a editace. Zde je nutné přiznat, že prostě chybí pár čudlíků. To, co se mi u vlaků zdálo složité, je v případě vašich nakoupených továren a zdrojů komodit skoro nereálné. Musíte se tedy připravit na trošku chaosu. Bohužel tohle se asi nedá lépe pokrýt a vyřešit na omezeném počtu ovládacích prvků na gamepadu.

Grafika a hudba potěší
Neříkám, že jsou to grafické hody, ale příjemně se na to kouká. Dokonce se můžete přepnout na lokomotivu a projet se po trati a vše tak vidět z pohledu první osoby. Občas jsem se přistihnul, jak se jenom kochám. Hudební doprovod je stylový a asi by nikdo nečekal nic jiného. Takže vítejte v Americe, hrát si budeme pěkně od podlahy „tu naši“.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Hra mě na Xboxu opravdu bavila a nebýt toho nepochopitelného nastavení funkčnosti tratí, tak jsem tomu dal možná i 9/10, jelikož jsem podobnou hru na Xboxu už dlouho nehrál a podle mě je skvěle zpracovaná po stránce hratelnosti, grafiky a hlavně zábavy. Absence multiplayeru je už pak jenom shnilá třešnička někde v pozadí. Pokud rádi budujete, tak vás takhle hra nezklame.
nemá konkurenci na Xbox Onenení multiplayer
výtečný obchodní model AI používá vždy easy nastavení
poměrně pěkná grafika
  • Zdeněk Bulín

    Ta hra by se líbila mému synovi, jelikož má vše kolem vlaků rád. V současnosti hraje na PC Mashinky, které jsou česky a ty ho baví.

    • DandyCZE

      tato hra je anglicky, ale neni to nejak vylozite, ale mirnou znalost to vyzaduje.

20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
24. 07. 2018 • chaosteorycz17

Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde...

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»