Recenze: Redout: Lightspeed Edition

Autor: chaosteorycz Publikováno: 2.9.2017, 17:42

Publikováno: 2.9.2017, 17:42

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 2233 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Proč vlastně hrajeme závodní hry? Abychom se mohli prsit, že jsme se projeli ve sporťáku, který jinak chodíme oslintávat do drahých showroomů? To snad ne. Chceme si užít svou dávku adrenalinu, pocit z jízdy, z rychlosti hraničící s limity jak daného vozu, tak našimi v pozici řidiče. Alespoň zprostředkovaně máme chuť postavit život na hranu mezi nudně stráveným odpolednem a možností navštívit nemocniční zařízení s orgány v kómatu. Jenže závody aut už ztrácí potřebnou sílu a chce to pořádný „energeťák“. Něco, kde rychlost Mach 1 nepatří jen armádním letkám a kde dvoukilometrové skoky jsou častější než kontrola z finančního úřadu. Chce to Redout!

Autodráha pro dospělé
Svět si prošel událostmi, které už nikoho absolutně nezajímají, protože příroda ruku v ruce s globálním oteplování se na názor neptají. Po přidání více jak pětiset let k našemu letopočtu, připomíná Země svou aktuální jmenovkyni už jen zbytky rozpadlých památek a lidstvo si spokojeně vegetí na Marsu, Měsíci a dalších planetách, na nichž bylo možné začít parazitovat. Ze Země se tak stala autodráha pro závodníky s pořádnou kuráží, kde bohaté společnosti založili Solar Redout Racing League. Prestižní podnik antigravitačních závodů, kde je nehynoucí sláva vykoupena četnými obětmi na životech. Ale koho to odradí, když rychlost je tak opojná.

Příběh si dobře zapamatujte, neboť ve hře se neřeší, co děláte na místech dnešního Egypta nebo Aljašky. Vývojáři z 34BigThings srl vytvořili Redout jako pomník populárním žánrovým arkádám, kterým vévodily tituly jako F-Zero nebo Wipeout. Právě kvůli tomu mě hra zaujala od prvního traileru a nebyl jsem dvakrát nadšený, že konzolová verze dostane roční zpoždění za PC premiérou. Jako bolestné získala Lightspeed Edition navíc tratě, power-upy a také jednu závodní stáj. Nabídka futuristických závodů tak zní: 28 kluzáků, 35 lokací, 11 herních režimů, a to při více jak stovce závodů v kariéře, režimu rozdělené obrazovky a online multiplayeru. I když s tou kariérou bych byl opatrný.

Nadzvukovým šampionem rychle, ale ne lehce 
Čekat něco víc než jen sérii závodů jdoucích za sebou se stupňující se obtížností, by bylo až příliš optimistické. Jednoduché menu mezi závody, jehož cílem je rychle přepnout mezi raketami, přilepit na vybranou nějaký stylový potisk a osadit ji pomocníky, jasně předznamenává, že v něm rozhodně nebudete trávit příliš mnoho času. Důležité je závodit a minimálně prvních pár hodin člověk ani nic jiného nechce. Z ukázek vypadá motorsport budoucnosti jako prkotina, kterou si jedinec podmaní s prstem v nose, ale úvod kolem Káhiry dost klame tělem. Zjistíte princip ovládání, u něhož nestačí jen levá páčka a triggery k regulaci rychlosti, ale ke slovu se dostane i pravá páčka kontrolující náklon magnetického speciálu. Jednotlivé modely disponují rozdílnými schopnostmi, takže i cit pro ovládání se v průběhu hraní mění, tudíž herní měna, jenž začne nabírat zhruba po třech hodinách nadbytečné rozměry, padne při hledání optimálního stroje.

Pokud jako já chytíte slinu nepřemožitelného pána rychlodráhy, už Aljaška vám seberu jak jistotu, tak úsměv na rtech. Zatáčky střídají směr jak porouchaná výhybka koleje, horizonty přecházejí z ostrého výstupu do volného pádu, a to vše se děje při rychlosti atakující 1000 kilometrů za hodinu. Střední obtížnost se náhle zdá výzvou choré hlavy a než si ta vaše uvědomí, že prsty měly zatáčet vlevo, je zatáčka stejnou minulostí jako vybojované první místo. Redout si žádá přepnout pozornost do trochu pohotovějšího režimu ve srovnání s formulemi, rally nebo silniční arkádou. Nechce to ovšem zadarmo, protihodnotou jsou pozvolna se odemykající lokace, nikdy nekončící výzvy a jedinečný pocit rychlosti, který jen tak nenajdete.

Zrychlit či odpálit? Toť otázka
Udržet alespoň nějakou dávku napětí u aktivního hráče závodních her, nebývá lehké a italské studio to zkouší neustálou akcelerací a komplikováním jízdních podmínek. Jestliže první kategorie kluzáků ani s boostem nedosáhne na nadzvukovou rychlost, tak čtvrtá ji pokoří hned dvakrát. Relativně přehledné lokace se časem přesunou i do sněhem bičovaných hor, lávových tunelů či pod vodní hladinu a vytrvalostní závody zase otestují, jak si poradíte s umělou inteligencí. Řekněme, že v 90 % případů mi byla obstojným protivníkem a jen v těch zbývajících jí popadl „NFS syndrom“. Nechvalně proslulá diagnóza se vyznačuje náhlým osvícením AI, díky čemuž se stává nadpozemským řidičem s bezchybnými reflexy. Zejména u vytrvalostních závodů a režimu počítajícím skóre.

Korigovat ziskuchtivé protivníky mají za cíl aktivní a pasivní pomocníci, o jejichž kvalitách dvakrát přesvědčený nejsem. Aktivní power-upy se využívají po nabití energie a nabízejí zaběhnuté varianty jako EMP, štít, zpomalení soupeřů nebo odebíraní energie ostatním. Buď moje ruka nevybírala vhodné zbraně nebo s nimi neumím zacházet, ale k výraznému zlepšení pozice fungoval mnohem lépe starý dobrý boost. Pasivní podpora je citelnější, a to především při čtvrté, nejvyšší úrovni. Může ovlivňovat sílu magnetu, celistvost štítu a další vlastnosti týkající se rakety. Účinným strategickým prvkem je již zmíněný náklon, kterým je možné zkrátit či prodloužit skoky. Zatímco pár centimetrů nad magnetickou dráhou jsou bariéry, ve vzduchu chybí, tudíž let nemusí skončit před připravenou bránou. Odvážný výlet pak může vést jen ke dvěma věcem, buď to přeženete a dráhu minete nebo si sebevědomí polechtáte dobře odvedeným předjetím oceněným ajchem.

Méně závodů, více lokací
Příjemným zpestřením jsou nahodilé kontrakty. Nejde o nic revolučního, jen je to v daném segmentu celkem nezvyklá záležitost. Čas od času, po závodě vyběhne žádost jednoho z týmů, že hledá závodníka nebo nabízí tučný sponzoring. V prvním případě při akceptaci dostanete i stroj, s jasným cílem obsadit určitý počet bodovaných pozic. V tom druhém závodíte s tím, co máte, ovšem princip odměny po splnění umístění zůstává stejný. Smlouva končí ve chvíli, kdy její podmínky byly splněny nebo ji stornujete použitím jiné rakety. Největší nevýhodou kampaně jsou závody nerespektující zvolený kluzák. Nikdo vám nebrání přeskočit události a vrhnout se na třetí třídu, dejme tomu, ale ty předchozí tím nezmizí. Tím se dostávám k tomu, že 100 podniků je neskutečně úmorných.

Po nějakých pěti hodinách herní statistika hlásila zhruba 37 % splněných závodů, jenže to už prvotní nadšení nebylo tak horké. Lokací není mnoho, jejich odemykání je zdlouhavé a než se člověk dobelhá ke všem, patrně ztratí o hraní zájem, protože stereotyp. Pro odlehčení slouží split-screen a online hra více hráčů. Vřelý dík za ně, neboť indie tvůrci ne vždy myslí na společné hraní, a to mají často obsahu ještě méně. Zda lapíte někoho z druhého konce světa záleží na denní době. Ráno a dopoledne bývají servery prázdné, což vynahrazuje večer, kdy jsou zpravidla k mání 3 až 4 skupiny závodníků. Přetížení sítě tak netřeba se bát, naopak vše funguje rychle a bez překážek.

Hranatá kráska
Vedle svěží hratelnosti vybočuje hra ještě grafickým zpracováním. Redout je postavený na technologii Unreal Engine 4 a při detailním pohledu na kluzák by to hádal málokdo. Hrany nejsou příliš ostré, při změně designu nejdříve naskočí barvy, pak až přesný obrys a celé UI působí neskutečně levně. Stačí ale vyrazit na dráhu a rázem se ošklivka stane kráskou maturitního plesu. Autoři zvolili polygonový styl, který okořenili sytými barvami, částicovými efekty a dobře zpracovaným světlem. V pohybu, kdy stejně nemáte čas sledovat nic jiného než šipky dirigující směr, je titul krásnou podívanou, z níž nechcete spustit oči. Především přechody mezi souší a vodou nebo změny povětrnostních podmínek jsou působivé a doprovázené kvalitním ozvučením. Soundtrack jako celek se k žánru hodí, jen podkres v hlavní nabídce bych vyměnil raději za Jožku Černého než poslouchat zvuk tikající atomovky, v jejímž rytmu mi časem škubalo v pravém oku.

Poslední řádky bych rád věnoval pár zajímavostem. Asi tou největší je výběr pohledu, kde je možné nalézt i velmi zjednodušený kokpit, takže přijde-li vám obtížnost málo náročná, zkuste se přepnout do interiéru a hodně štěstí. Potěšený jsem byl i koncepcí tratí, kdy každý jeden kousek z dané lokace zapadá do finálního velkého celku. Závody s průměrným časem pod 4 minuty na kolo patří mezi ty vůbec nejzajímavější a je velká škoda, že k nim vede až příliš dlouhá cesta. Nakonec se sluší pochválit optimalizaci, která se jednou nemá důvod stydět. Den po evropském vydání byla uvolněna záplata, po níž vše šlape jak švýcarské hodinky.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nutí vás nostalgie s láskou vzpomínat na Wipeout, ale nechce se vám pořizovat tu přidupnutou krabičku? Pak je Redout jasnou volbou, která je věrná svému podtitulu „rychlejší než kdykoli předtím“. Futuristické kluzáky od samého začátku točí otáčky na maximum a nebýt přepálené délky kariéry, dokázaly by vysokou hratelnost bez problémů udržet. Power-upy jsou sice příjemným doplněním výbavy, ale jejich účinnost zaostává za očekáváním, což neplatí o dostatečném fyzikálním modelu. Nad konkurencí tak hru drží zejména vybroušená grafická stránka, za níž si tvůrci účtují adekvátní cenu. Přestože jsou lokace vymyšlené dobře, je jich na můj vkus málo, i když má Lightspeed Edition ještě o pár okruhů navíc.
22. 07. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Darksiders III: Keepers of the Void

Poté, co Fury porazila všechny smrtelné hříchy a odvrátila svět od pětisté padesáté druhé apokalypsy, mohla se vydat klidně na dovolenou. Využít své získané dovednosti a opékat si zbroj v jícnu sopky, v obklopení blesků chránit deštný prales nebo s ledově chladným výrazem opečovávat medvědy za polárním kruhem. Ale to válečnice nedělají. Raději berou nabídku od kostnatého individua a mění se na Laru Croft.

»
10. 07. 2019 • chaosteorycz5

Recenze: Car Mechanic Simulator

Na úvod jedno velké poděkování. Vám vše, kteří jste děti nevzali do zoo, protože poslední peníze zůstaly v kostelní pokladničce. I těm, jejichž dovolená vedla do Mekky namísto letní destinace u Středozemního moře. Nezapomínám ani na artritické jedince, kteří přes úmornou bolest klečí pravidelně na koberci a chorý hřbet ohýbají na svatou stranu. No a vy, jejichž dobrota skončila v komůrce s otcem představeným, všechna čest vašim padlým ideálům. A dalším padlým věcem.

»
09. 07. 2019 • CryLineT0

Recenze: Bloodstained: Ritual of the Night

Když se pánům zachce moci, musí nastoupit dívka. I testosteron se musí udržovat v rozumné míře. Na západ od nás by taková hrdinka tasila pistole. Dle moderních norem střízlivě oblečená. Nevyzývavá, cudná, s křesťanským základem a diplomem z univerzity. Evropská měřítka by ji přisoudila exotický vzhled a těžké dětství. Ctící vlastní tradice zvládá bodné zbraně a hýří důvtipem.

»
05. 07. 2019 • CryLineT1

Recenze: Sea of Solitude

Electronic Arts jsou dlouhodobě v hráčské nemilosti. Možná zcela po právu, možná ze setrvačnosti. Dnes to nebude o lesku a bídě jedné slavné společnosti. Palčivé téma se týká velkých značek a mezi ně nezávislá tvorba nepatří. Právě projekty z dílny EA Originals ukazují přívětivější tvář korporace. Jde o obličej uplakaný, ale hřejivý. Mnohem víc než stadion fotbalových fanoušků. Než otevřený svět s létajícími strážci. A než doutnající bojiště světové války.

»
29. 06. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Kingdom Come: Deliverance – A Woman’s Lot

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Školní rok máme pomalu za sebou a když dítko donese domů vysvědčení, je to takové malé ohlédnutí se za tím, jak mu to šlo. Možná si říkáte, co to má s hraním společného, ale jistá analogie tu je. Vyšlo totiž třetí a zároveň poslední DLC do hry KCD s podtitulem A Woman’s Lot (Ženský úděl), ve kterém se ohlédneme na samý začátek příběhu.

»
29. 06. 2019 • lindros88cze1

RECENZE: Monster Jam: Steel Titans

S příchodem léta poslala řada vydavatelů do světa hry, které řeší špatné počasí nebo nenadálý výpadek osobního programu. Jde o jednoduché tituly, jejichž náplň nevyžaduje mnoho času. Když od nich odejdete, nic vám nikam neuteče. A když se pak vrátíte, jste v sedle, v tomto případě v sedačce, během pár vteřin.

»
28. 06. 2019 • chaosteorycz17

Recenze: The Sinking City

Pokud hledáte výhodnou nabídku last minute zájezdu, massachusettská agentura Nikdy s námi nejezděte, jinak se nikdy nevrátíte, má výtečnou nabídku do města Oakmont. Poměr slunných dní proti deštivým se neuvádí, neboť azurovou oblohu obyvatelé viděli naposledy v roce 1919. Je to tam trochu deštivé, pravda. Ale díky tomu se lokální záplavy drží na horní hranici, čímž umožňují přístup k moři takřka odkudkoliv. K jídlu se podávají dary moře, servírované z vody přímo na talíř. Volný...

»
27. 06. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: F1 2019

Rychlost, přesnost a výdrž. To nejsou jenom znaky charakterizující správného sportovce, ale také vlastnosti, bez nichž se neobejde ani kvalitní závodní speciál. Je přitom jedno, zda je to auto pro WRC, motorka nebo formule. Bez nich se daleko nedostaneme a k vítězství je tím pádem hodně daleko. Virtuální závodníci opět usedli do svých křesel a chopili se volantů, ovšem až nyní se mohou vydat po stopách Artona Senny, Nicky Lady nebo...

»