Riptide_recka

Recenze: Riptide GP Renegade

Autor: chaosteorycz Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 592 článků

Nelegální závody se sice nevysílají během nedělního odpoledne v bedně, ale mají celou řadu jiných výhod. Když se nebudu bavit o finanční motivaci, za níž stojí touha oholit ostatní účastníky o peníze na činži, je tu nárůst adrenalinu. Ten vyvolává kombinace vzrušení a strachu, která ovládá celé těle ještě předtím, než startovní ukazatel nahodí zelenou barvu. Bohužel zábava za hranicí zákona má i své proti, a to v případě, vyhlídnou-li si vás gumy honosící se službou spravedlnosti. Následuje několikaleté ubytování na účet států a přemýšlení, zda ten pavouk v rohu cely nezná cestu ven. Když pak konečně svoboda pošle povolávací rozkaz, nemůžou první kroky vést jinam než zpět na hranici zákona.

Doufám, že jste se nenechali zmást úvodem, protože dnes to nebude o „jedna dvojce“ v naftě, která po nocích závodí s ostatními oplastovanými vraky na opuštěném parkovišti hypermarketu. Tentokrát vás zavedu do vzdálené budoucnosti, v níž se vlády na Zemi pozvolna ujímá voda, automobily tak vystřídaly futuristické skůtry, na kterých se řádí kde to jen jde. Riptide GP: Renegade je posledním přírůstkem závodní série Riptide, jenž volně navazuje na předchozí druhý díl a celý úvod je de facto shrnutím hlavní dějové zápletky. A jak za chvíli zjistíte, tak naprosto zbytečné.

RiptideGP_Renegade_Kosmo

Možná to ještě nevíte, ale malý tvůrčí celek Vector Unit se specializuje na mobilní hry, které následně portuje na ostatní herní platformy. Přítomnost drobného příběhu vyprávěného prostřednictvím textu proto pojí jednotlivé závody spíše symbolicky, protože dříve či později se všechny postavy beztak stanou jedním velkým týmem. Kariéra je rozdělena do několika částí s jasně nastavenými pravidly, kdy je třeba absolvovat připravené závody, nasbírat hvězdičky a s balíkem peněz vyrazit na bosse. Finanční odměnou ho nebudete uplácet, aby vás nechal vyhrát, nýbrž si za ni upravíte skútr pro větší konkurenceschopnost. Jste-li v cílové rovince první, rival se poníženě omluví za svou velkou hubu, přidá se do vašeho týmu a jeho mašina, označovaná ve hře jako hydrojet, se stane vaší.

Jednoduché? Ne tak úplně. Hratelnost sice stojí na principu nejlepšího umístění, nicméně k němu je třeba ovládnout širokou paletu triků. Samotné žehlení vodní hladiny by příliš dlouho nikoho nebavilo, a tak se série vyznačuje triky, které našly předobraz ve freestyle motokrosu. Stejně jako v předchozím díle jsou tratě osazeny místy, kde je možné hydrojet otáčet, naklánět, případně na něm vyvádět možné i nemožné psí kusy. Za správné provedení náleží boost suplující nitro, za špatné většinou rekreace ve vodě a posunutí směrem k poslednímu místu. Jakkoliv občas nadávám, že mám křivé ruce nebo že autoři řádně nevyladili detekci analogových páček, kterými se frajeřinky provádí, komplikovanější prvky opravdu stojí za to. Velkým plusem je jejich široké zastoupení a postupné odemykání spolu se vzrůstající úrovní postavy.

Tratí je na mobilní port tak akorát. Rozdělit se dají na městské, industriální a extrémní, přičemž každou si vyzkoušíte hned v několika režimech, a to od klasických závodů, přes eliminace, slalomy, až po akrobaticky zaměřené exhibice. Aby šance na výhru byly vždy co největší, je dobré používat nejen již zmíněná vylepšení, ale také nově zpřístupněné hydrojety. Změna může postihnout i pozici závodníka, nicméně ten na výkon stroje nemá žádný vliv. Stejně tak personalizace umožňující vybrat barevné schéma, logo a číslo.

Není třeba mít v knihovně poslední díl, abyste se zeptali sami sebe, co nového kromě map hra vlastně přináší. Inu, není toho mnoho a jedna z největší novinek mě osobně přiváděla k zoufalství. Nejsem z těch, kteří policejní jednotky v závodních hrách vítají s averzí, spíše naopak, ale u Renegade jsem měl tiky pokaždé, když se objevily majáky. Umělá inteligence strážců zákona se zmůže jen na křížení cesty a neštítí se přitom popírat fyzikální zákony, jež jsou jinak na velice dobré úrovni. Trochu to připomíná starší NFS, kdy je vám protivník neustále v zádech, i kdyby hamtal na tříkolce. Setřesení nastane po jednom až dvou výpadech, ovšem jen za předpokladu, že se pometla nevymlátí v zatáčce nebo o mobilní překážku. Ta je specifická zejména pro několikakolové závody a pomáhá dokreslovat vylepšené dění kolem trasy.

RiptideGP_Renegade_Spaceport01_160312

Modernizací prošly i samotné skútry obsahující nově transformaci. Jakmile nasbíráte zrychlení, pohyblivé části hydrojetu se přenastaví a stroj dostane agresivnější, aerodynamičtější výraz. Bohužel tím to začíná a zároveň končí, což je škoda, protože takový Sonig & All-Stars Racing Transformed dokázal z podobného principu vytěžit půl hratelnosti. Na druhou stranu, samotné závodní prostředky jsou oproti minule detailnější a modely mají evidentně více polygonů. Také voda, která s ohledem na původ titulu vypadá opravdu dobře, prošla úpravou. Fyzika vln má na závodění zásadnější vliv a dostanete-li se do brázdy jiných závodníků, lehce ztratíte ideální dráhu.

V menu, s přehledným uživatelským prostředím, vedle kariéry našel místo ještě rychlý závod a za ním multiplayerové režimy těžící jak z online, tak lokálních soupeřů. Jelikož mi bylo přáno a hru jsem mohl recenzovat ještě před vydáním, servery pro soupeření s reálnými hráči byly vypnuté. Přesto si troufám říct, že úspěch hry více hráčů stojí na komunitě, která v tomto případě nebude příliš početná. Raději se tak poohlédněte po kamarádech, se kterými využijete společné hraní na rozdělené obrazovce.

Pokud by neexistovaly předešlé díly, dal by se nový Riptide označit za svěží nízkorozpočtovou hříčku, která za nevelký obnos nabízí dlouhé hodiny hraní. Bohužel tu ale jsou, a tak se nabízí otázka, na koho vlastně tvůrci cílí. Valná část hráčů vlastnících předešlé závody si vodní hrátky užila, pak v klidu zapomněla a nové mapy pro ni nebudou dostatečnou motivací ke koupi. Renegade bude tedy mířit spíše na minoritní základnu nadšenců a pak na úplné nováčky, jenž hydrojety ještě neokusili.

RGPR_08_City_Explosion_Handstand_1080

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nízká cena, dobrá hratelnost, bezchybná optimalizace a možnost zařádit si s kamarády na vodě, zatímco venku převládá mráz. Tak jednoduše se dá shrnout poslední počin malého studia, které v rámci svých možností učinilo krok kupředu. Fandíte-li podobně laděným titulům, zpříjemní vám Riptide GP: Renegade volný čas, a to i navzdory faktu, že dříve či později nastane stereotyp. K jeho potírání slouží multiplayer, který relativně tuhou a odstupňovanou umělou inteligenci nahradí lidskou. Na atraktivitě pak přidává funkce Xbox Play Anywhere, která v době vydání umožní i cross-play, tedy hraní mezi platformami.
LEGO Worlds rec
18. 03. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: LEGO Worlds

Na první pohled se to nemusí zdát, ale hraním her si můžete něco odnést i do skutečného života. U strategií trénujeme plánování, u jiných her logické myšlení a taková střílečka je hodně dobrá na procvičení rychlosti našich reakcí a postřehu. I dnes recenzovaná hra má co nabídnout, hlavně po stránce představivosti a tvořivosti, takže je vhodná i pro děti. Přesně takový je LEGO Worlds a vy si pojďte společně semnou...

»
flatout recenze
17. 03. 2017 • Josef Brožek9

Recenze: Flatout 4: Total Insanity

Je tomu 13 let od vydání prvního dílu ze série Flatout a od té doby se toho se značkou stalo celkem dost. Bugbear Games, puvodní vývojáři, se po Ultimate Carnage značky vzdali a od té doby pracují na všem známém projektu Next Car Game: Wreckfest, na jehož předběžný přístup mají hráči prozatím smíšené názory. Třetí díl si vzalo do rukou studio Team 6, které ze značky udělalo naprostý propadák, proto...

»
Styx recenze
15. 03. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Styx: Shards of Darkness

Francouzské studio Cyanide nás poměrně stabilně zásobuje lehce nadprůměrnými tituly a když v roce 2012 vydali akční RPG Of Orcs and Men, asi málokdo počítal s tím, že ve stejném světě vytvoří titul pro gobliního zloděje, jež se jednou dočká i vlastního pokračování, což se stále právě teď. Opět se nejedná o žádný hit, který se ale poučil z předešlých chyb a tak si nové dobrodružství zlodějíčka Styxe určitě zaslouží naši recenzi.

»
verdun recenze
13. 03. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Verdun

Díky hrám jako Verdun si připomínáme první světovou válku. Zásadní vojenský konflikt, který navždy změnil tvář světa. Při myšlence na Velkou válku mě jako první napadne známý německý spisovatel Erich Maria Remarque a jeho válečné povídky i romány, které nám vylíčily zrůdnost války. Verdun nám sice neukazuje hrůzy války, ale nebojí se být více simulací a autentičtějším zážitkem.

»
Ghost Recon Wildlands recenze
12. 03. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Ghost Recon Wildlands

Ti, co hrávali nebo stále hrají Černého Petra, mi dají za pravdu, že dostat do ruky nejméně populární kartu není žádná loterie. Obzvláště zbude-li vám jako poslední potom, co si spoluhráči rozeberou všechny karetní dvojice. Podobně jsem se cítil před vydáním novinky od Ubisoftu, kdy se z jindy dravých redakčních kolegů stali lidumilové, kteří kamarádovi rádi přenechají recenzi. S ohledem na skutečnost, že ačkoliv francouzské vydavatelství patří mezi mé oblíbence, dvě...

»
zombie vikings_recka
01. 03. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Zombie Vikings

Severská mytologie byla vždy vděčným cílem autorů, protože vedle vikingských válečníků překypuje božstvem, v němž se zhlédli i tvůrci komiksů. Jen málokdo tak dnes nezná Thóra, proradného Lokiho nebo Ódina, hlavního boha sídlícího v Ásgardu. Zde se nachází i Valhalla, božská síň, do níž valkýry vodí padlé bojovníky. Takto bych mohl pokračovat hodiny, až byste si nakonec uvědomili, že o těchto pověstech víte více, než jste si možná mysleli. Na to ostatně...

»
Torment_recka
28. 02. 2017 • Josef Brožek4

Recenze: Torment: Tides of Numenera

Tentokrát začnu z trošku z jiného soudku. Je to už přes rok zpátky, co jsem se po Fallout 4 rozhodl psát recenze stručnější a kratší. Je to ale docela těžké. U některých her to úplně nejde, a když už se to povede, najde se mnoho čtenářů, kteří obsah kritizují. Já je ale chápu, byl jsem vždycky zvyklý na dlouhé a obsáhlé recenze, nicméně doba šla dopředu, dopředu šel i věk dnes už...

»
FoHo_recenze
20. 02. 2017 • Josef Brožek2

Recenze: For Honor

Říká vám něco War of Roses nebo Chivarly? Jestli ano a hráli jste v nejlepším případě obě, tak je to jisto jistě důvod, proč jste rozklikli tuto recenzi. Středověkých multiplayerových řezaček je málo a s klidem byste je napočítali na jedné ruce, a to i po práci na pile. To je ostatně důvod, proč Ubisoft s For Honor přišel. Tam kde je totiž na trhu díra, tam se nejlépe vydělává,...

»