Recenze: Riptide GP Renegade

Autor: chaosteorycz Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 857 článků

Nelegální závody se sice nevysílají během nedělního odpoledne v bedně, ale mají celou řadu jiných výhod. Když se nebudu bavit o finanční motivaci, za níž stojí touha oholit ostatní účastníky o peníze na činži, je tu nárůst adrenalinu. Ten vyvolává kombinace vzrušení a strachu, která ovládá celé těle ještě předtím, než startovní ukazatel nahodí zelenou barvu. Bohužel zábava za hranicí zákona má i své proti, a to v případě, vyhlídnou-li si vás gumy honosící se službou spravedlnosti. Následuje několikaleté ubytování na účet států a přemýšlení, zda ten pavouk v rohu cely nezná cestu ven. Když pak konečně svoboda pošle povolávací rozkaz, nemůžou první kroky vést jinam než zpět na hranici zákona.

Doufám, že jste se nenechali zmást úvodem, protože dnes to nebude o „jedna dvojce“ v naftě, která po nocích závodí s ostatními oplastovanými vraky na opuštěném parkovišti hypermarketu. Tentokrát vás zavedu do vzdálené budoucnosti, v níž se vlády na Zemi pozvolna ujímá voda, automobily tak vystřídaly futuristické skůtry, na kterých se řádí kde to jen jde. Riptide GP: Renegade je posledním přírůstkem závodní série Riptide, jenž volně navazuje na předchozí druhý díl a celý úvod je de facto shrnutím hlavní dějové zápletky. A jak za chvíli zjistíte, tak naprosto zbytečné.

RiptideGP_Renegade_Kosmo

Možná to ještě nevíte, ale malý tvůrčí celek Vector Unit se specializuje na mobilní hry, které následně portuje na ostatní herní platformy. Přítomnost drobného příběhu vyprávěného prostřednictvím textu proto pojí jednotlivé závody spíše symbolicky, protože dříve či později se všechny postavy beztak stanou jedním velkým týmem. Kariéra je rozdělena do několika částí s jasně nastavenými pravidly, kdy je třeba absolvovat připravené závody, nasbírat hvězdičky a s balíkem peněz vyrazit na bosse. Finanční odměnou ho nebudete uplácet, aby vás nechal vyhrát, nýbrž si za ni upravíte skútr pro větší konkurenceschopnost. Jste-li v cílové rovince první, rival se poníženě omluví za svou velkou hubu, přidá se do vašeho týmu a jeho mašina, označovaná ve hře jako hydrojet, se stane vaší.

Jednoduché? Ne tak úplně. Hratelnost sice stojí na principu nejlepšího umístění, nicméně k němu je třeba ovládnout širokou paletu triků. Samotné žehlení vodní hladiny by příliš dlouho nikoho nebavilo, a tak se série vyznačuje triky, které našly předobraz ve freestyle motokrosu. Stejně jako v předchozím díle jsou tratě osazeny místy, kde je možné hydrojet otáčet, naklánět, případně na něm vyvádět možné i nemožné psí kusy. Za správné provedení náleží boost suplující nitro, za špatné většinou rekreace ve vodě a posunutí směrem k poslednímu místu. Jakkoliv občas nadávám, že mám křivé ruce nebo že autoři řádně nevyladili detekci analogových páček, kterými se frajeřinky provádí, komplikovanější prvky opravdu stojí za to. Velkým plusem je jejich široké zastoupení a postupné odemykání spolu se vzrůstající úrovní postavy.

Tratí je na mobilní port tak akorát. Rozdělit se dají na městské, industriální a extrémní, přičemž každou si vyzkoušíte hned v několika režimech, a to od klasických závodů, přes eliminace, slalomy, až po akrobaticky zaměřené exhibice. Aby šance na výhru byly vždy co největší, je dobré používat nejen již zmíněná vylepšení, ale také nově zpřístupněné hydrojety. Změna může postihnout i pozici závodníka, nicméně ten na výkon stroje nemá žádný vliv. Stejně tak personalizace umožňující vybrat barevné schéma, logo a číslo.

Není třeba mít v knihovně poslední díl, abyste se zeptali sami sebe, co nového kromě map hra vlastně přináší. Inu, není toho mnoho a jedna z největší novinek mě osobně přiváděla k zoufalství. Nejsem z těch, kteří policejní jednotky v závodních hrách vítají s averzí, spíše naopak, ale u Renegade jsem měl tiky pokaždé, když se objevily majáky. Umělá inteligence strážců zákona se zmůže jen na křížení cesty a neštítí se přitom popírat fyzikální zákony, jež jsou jinak na velice dobré úrovni. Trochu to připomíná starší NFS, kdy je vám protivník neustále v zádech, i kdyby hamtal na tříkolce. Setřesení nastane po jednom až dvou výpadech, ovšem jen za předpokladu, že se pometla nevymlátí v zatáčce nebo o mobilní překážku. Ta je specifická zejména pro několikakolové závody a pomáhá dokreslovat vylepšené dění kolem trasy.

RiptideGP_Renegade_Spaceport01_160312

Modernizací prošly i samotné skútry obsahující nově transformaci. Jakmile nasbíráte zrychlení, pohyblivé části hydrojetu se přenastaví a stroj dostane agresivnější, aerodynamičtější výraz. Bohužel tím to začíná a zároveň končí, což je škoda, protože takový Sonig & All-Stars Racing Transformed dokázal z podobného principu vytěžit půl hratelnosti. Na druhou stranu, samotné závodní prostředky jsou oproti minule detailnější a modely mají evidentně více polygonů. Také voda, která s ohledem na původ titulu vypadá opravdu dobře, prošla úpravou. Fyzika vln má na závodění zásadnější vliv a dostanete-li se do brázdy jiných závodníků, lehce ztratíte ideální dráhu.

V menu, s přehledným uživatelským prostředím, vedle kariéry našel místo ještě rychlý závod a za ním multiplayerové režimy těžící jak z online, tak lokálních soupeřů. Jelikož mi bylo přáno a hru jsem mohl recenzovat ještě před vydáním, servery pro soupeření s reálnými hráči byly vypnuté. Přesto si troufám říct, že úspěch hry více hráčů stojí na komunitě, která v tomto případě nebude příliš početná. Raději se tak poohlédněte po kamarádech, se kterými využijete společné hraní na rozdělené obrazovce.

Pokud by neexistovaly předešlé díly, dal by se nový Riptide označit za svěží nízkorozpočtovou hříčku, která za nevelký obnos nabízí dlouhé hodiny hraní. Bohužel tu ale jsou, a tak se nabízí otázka, na koho vlastně tvůrci cílí. Valná část hráčů vlastnících předešlé závody si vodní hrátky užila, pak v klidu zapomněla a nové mapy pro ni nebudou dostatečnou motivací ke koupi. Renegade bude tedy mířit spíše na minoritní základnu nadšenců a pak na úplné nováčky, jenž hydrojety ještě neokusili.

RGPR_08_City_Explosion_Handstand_1080

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nízká cena, dobrá hratelnost, bezchybná optimalizace a možnost zařádit si s kamarády na vodě, zatímco venku převládá mráz. Tak jednoduše se dá shrnout poslední počin malého studia, které v rámci svých možností učinilo krok kupředu. Fandíte-li podobně laděným titulům, zpříjemní vám Riptide GP: Renegade volný čas, a to i navzdory faktu, že dříve či později nastane stereotyp. K jeho potírání slouží multiplayer, který relativně tuhou a odstupňovanou umělou inteligenci nahradí lidskou. Na atraktivitě pak přidává funkce Xbox Play Anywhere, která v době vydání umožní i cross-play, tedy hraní mezi platformami.
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»
14. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Black the Fall

S odstupem času je možné rok 2014 označit za start jedné dystopické herní éry. Na celé řadě projektů se pozvolna začínalo pracovat (We Happy Few), jiné se představily publiku na herních veletrzích, jako třeba Inside v rámci Xbox konference a další se snažily upoutat pozornost komunity prostřednictvím Kickstarteru. Sem patří dnes recenzovaný Black the Fall, který má se zmíněným Inside společného mnohem více, než jen rok představení a obecné téma. Jenže zatímco...

»
05. 07. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Micro Machines World Series

Codemasters mají můj respekt, protože se během třiceti let dokázali vyprofilovat jako studio, které má závodní žánr v krvi bez ohledu na skutečnost, jde-li o arkádové blbnutí nebo pocit ze skutečné jízdy. Nyní si k superlativům můžu připsat označení „mágové“, protože ani šaman, který olízal všechny žáby v amazonském pralese, by nedokázal legendární značku přetavit do jednoho obrovského neonového banneru, a to s minimálními náklady, iniciativou a studem. Chápu, že když vám do kanceláře...

»
03. 07. 2017 • chaosteorycz8

Recenze: Dead by Daylight

„Ahoj, říkají mi Chaos a mám problém, libuji si totiž v hororech, zejména slasherech. Moje obsese začala už v ranném věku, kdy jsem místo sledování Vegy, Magionu a Studia Rosa upřednostňoval ponocování, během něhož mi byli společníky Freddy Krueger, Jason Voorhees, Michael Myers, Thomas Hewitt nebo roztomilý Chucky. Bohužel, jako každého závisláka, i mě po letech začal tížit pocit, že už mi jejich přátelství nevyhovuje a chtěl jsem víc. Než jsem odhalil...

»
23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»