Recenze: Riptide GP Renegade

Autor: chaosteorycz Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Publikováno: 19.2.2017, 16:01

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 783 článků

Nelegální závody se sice nevysílají během nedělního odpoledne v bedně, ale mají celou řadu jiných výhod. Když se nebudu bavit o finanční motivaci, za níž stojí touha oholit ostatní účastníky o peníze na činži, je tu nárůst adrenalinu. Ten vyvolává kombinace vzrušení a strachu, která ovládá celé těle ještě předtím, než startovní ukazatel nahodí zelenou barvu. Bohužel zábava za hranicí zákona má i své proti, a to v případě, vyhlídnou-li si vás gumy honosící se službou spravedlnosti. Následuje několikaleté ubytování na účet států a přemýšlení, zda ten pavouk v rohu cely nezná cestu ven. Když pak konečně svoboda pošle povolávací rozkaz, nemůžou první kroky vést jinam než zpět na hranici zákona.

Doufám, že jste se nenechali zmást úvodem, protože dnes to nebude o „jedna dvojce“ v naftě, která po nocích závodí s ostatními oplastovanými vraky na opuštěném parkovišti hypermarketu. Tentokrát vás zavedu do vzdálené budoucnosti, v níž se vlády na Zemi pozvolna ujímá voda, automobily tak vystřídaly futuristické skůtry, na kterých se řádí kde to jen jde. Riptide GP: Renegade je posledním přírůstkem závodní série Riptide, jenž volně navazuje na předchozí druhý díl a celý úvod je de facto shrnutím hlavní dějové zápletky. A jak za chvíli zjistíte, tak naprosto zbytečné.

RiptideGP_Renegade_Kosmo

Možná to ještě nevíte, ale malý tvůrčí celek Vector Unit se specializuje na mobilní hry, které následně portuje na ostatní herní platformy. Přítomnost drobného příběhu vyprávěného prostřednictvím textu proto pojí jednotlivé závody spíše symbolicky, protože dříve či později se všechny postavy beztak stanou jedním velkým týmem. Kariéra je rozdělena do několika částí s jasně nastavenými pravidly, kdy je třeba absolvovat připravené závody, nasbírat hvězdičky a s balíkem peněz vyrazit na bosse. Finanční odměnou ho nebudete uplácet, aby vás nechal vyhrát, nýbrž si za ni upravíte skútr pro větší konkurenceschopnost. Jste-li v cílové rovince první, rival se poníženě omluví za svou velkou hubu, přidá se do vašeho týmu a jeho mašina, označovaná ve hře jako hydrojet, se stane vaší.

Jednoduché? Ne tak úplně. Hratelnost sice stojí na principu nejlepšího umístění, nicméně k němu je třeba ovládnout širokou paletu triků. Samotné žehlení vodní hladiny by příliš dlouho nikoho nebavilo, a tak se série vyznačuje triky, které našly předobraz ve freestyle motokrosu. Stejně jako v předchozím díle jsou tratě osazeny místy, kde je možné hydrojet otáčet, naklánět, případně na něm vyvádět možné i nemožné psí kusy. Za správné provedení náleží boost suplující nitro, za špatné většinou rekreace ve vodě a posunutí směrem k poslednímu místu. Jakkoliv občas nadávám, že mám křivé ruce nebo že autoři řádně nevyladili detekci analogových páček, kterými se frajeřinky provádí, komplikovanější prvky opravdu stojí za to. Velkým plusem je jejich široké zastoupení a postupné odemykání spolu se vzrůstající úrovní postavy.

Tratí je na mobilní port tak akorát. Rozdělit se dají na městské, industriální a extrémní, přičemž každou si vyzkoušíte hned v několika režimech, a to od klasických závodů, přes eliminace, slalomy, až po akrobaticky zaměřené exhibice. Aby šance na výhru byly vždy co největší, je dobré používat nejen již zmíněná vylepšení, ale také nově zpřístupněné hydrojety. Změna může postihnout i pozici závodníka, nicméně ten na výkon stroje nemá žádný vliv. Stejně tak personalizace umožňující vybrat barevné schéma, logo a číslo.

Není třeba mít v knihovně poslední díl, abyste se zeptali sami sebe, co nového kromě map hra vlastně přináší. Inu, není toho mnoho a jedna z největší novinek mě osobně přiváděla k zoufalství. Nejsem z těch, kteří policejní jednotky v závodních hrách vítají s averzí, spíše naopak, ale u Renegade jsem měl tiky pokaždé, když se objevily majáky. Umělá inteligence strážců zákona se zmůže jen na křížení cesty a neštítí se přitom popírat fyzikální zákony, jež jsou jinak na velice dobré úrovni. Trochu to připomíná starší NFS, kdy je vám protivník neustále v zádech, i kdyby hamtal na tříkolce. Setřesení nastane po jednom až dvou výpadech, ovšem jen za předpokladu, že se pometla nevymlátí v zatáčce nebo o mobilní překážku. Ta je specifická zejména pro několikakolové závody a pomáhá dokreslovat vylepšené dění kolem trasy.

RiptideGP_Renegade_Spaceport01_160312

Modernizací prošly i samotné skútry obsahující nově transformaci. Jakmile nasbíráte zrychlení, pohyblivé části hydrojetu se přenastaví a stroj dostane agresivnější, aerodynamičtější výraz. Bohužel tím to začíná a zároveň končí, což je škoda, protože takový Sonig & All-Stars Racing Transformed dokázal z podobného principu vytěžit půl hratelnosti. Na druhou stranu, samotné závodní prostředky jsou oproti minule detailnější a modely mají evidentně více polygonů. Také voda, která s ohledem na původ titulu vypadá opravdu dobře, prošla úpravou. Fyzika vln má na závodění zásadnější vliv a dostanete-li se do brázdy jiných závodníků, lehce ztratíte ideální dráhu.

V menu, s přehledným uživatelským prostředím, vedle kariéry našel místo ještě rychlý závod a za ním multiplayerové režimy těžící jak z online, tak lokálních soupeřů. Jelikož mi bylo přáno a hru jsem mohl recenzovat ještě před vydáním, servery pro soupeření s reálnými hráči byly vypnuté. Přesto si troufám říct, že úspěch hry více hráčů stojí na komunitě, která v tomto případě nebude příliš početná. Raději se tak poohlédněte po kamarádech, se kterými využijete společné hraní na rozdělené obrazovce.

Pokud by neexistovaly předešlé díly, dal by se nový Riptide označit za svěží nízkorozpočtovou hříčku, která za nevelký obnos nabízí dlouhé hodiny hraní. Bohužel tu ale jsou, a tak se nabízí otázka, na koho vlastně tvůrci cílí. Valná část hráčů vlastnících předešlé závody si vodní hrátky užila, pak v klidu zapomněla a nové mapy pro ni nebudou dostatečnou motivací ke koupi. Renegade bude tedy mířit spíše na minoritní základnu nadšenců a pak na úplné nováčky, jenž hydrojety ještě neokusili.

RGPR_08_City_Explosion_Handstand_1080

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nízká cena, dobrá hratelnost, bezchybná optimalizace a možnost zařádit si s kamarády na vodě, zatímco venku převládá mráz. Tak jednoduše se dá shrnout poslední počin malého studia, které v rámci svých možností učinilo krok kupředu. Fandíte-li podobně laděným titulům, zpříjemní vám Riptide GP: Renegade volný čas, a to i navzdory faktu, že dříve či později nastane stereotyp. K jeho potírání slouží multiplayer, který relativně tuhou a odstupňovanou umělou inteligenci nahradí lidskou. Na atraktivitě pak přidává funkce Xbox Play Anywhere, která v době vydání umožní i cross-play, tedy hraní mezi platformami.
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
13. 06. 2017 • Josef Brožek1

Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen...

»
10. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Perception

Když vám řeknu jméno The Deep End, patrně vám absolutně nic neřekne, ale jakmile vytáhnu Irrational Games a sérii BioShock, jste okamžitě doma. Poté, co se z legendárního celku stal spíše Titanic, začala velká část vývojářů hledat útočiště jinde, přičemž ti schopnější si založili vlastní tvůrčí tým. Právě The Deep End je jedním z nich a když k takové partě zkušených fachmanů přihodíte pár lidí stojících při vzniku série Dead Space, jsou očekávání...

»
08. 06. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: DiRT 4

Britský závodník Colin McRae, jehož odkaz tato série do jisté míry nese, v jednom rozhovoru kdysi prohlásil krásný výrok: „Pokud si na pochybách, projeď to naplno!“ Kdo sledoval jeho kariéru, dobře ví, že to nebyla jen holá fráze na zahnání reportérů, ale životní styl, kterým se řídil. Když vyrazil na trať, o přední příčky ho mohla připravit pouze technická závada nebo odepsání vozidla, k čemuž docházelo častěji, než by si jeho technici...

»