RECENZE: Ryse: Son of Rome Xbox One

Autor: tonyskate Publikováno: 15.1.2014, 14:28

Publikováno: 15.1.2014, 14:28

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 3839 článků

Jedním z launch titulů pro Xbox One je i římská akční řežba Ryse: Son of Rome od Cryteku. Tato hra si prošla dlouhým procesem vývoje a změn a po odhalení na E3 to také neměla zrovna jednoduché. Crytek ale zabral a vylepšil hru, co to jen šlo a finální produkt není vůbec špatný.

Odplata a pomsta jsou ověřenými základy spousty zápletek a ženou lidi do extrému, jen aby dosáhli svých cílů. I jinak klidné charaktery mohou ve jménu pomsty dělat strašlivé věci, aniž by ztratili dobrou přízeň diváků, kterou si získají, ještě než dojde na moment tragédie. Samozřejmě se nejedná o nic nového, ať už mluvíme o filmech či hrách, ale přítomnost římského období pro tento epický příběh a hrůzné násilí skvěle sedí, a Ryse: Son of Rome je tak výjimkou předělání klasického klišé v něco vzrušujícího a poutavého.

Ryseglottmariusxboxone1913

Kampaň v Ryse: Son of Rome vypráví příběh římského vojáka Maria Tita, jehož rodina byla pobita a zůstala mu tak jen touha po odplatě. Jako Marius Titus toho zažijete mnoho. Jako mladý voják budete cvičit boj se svým otcem, který je uznávaným vojákem. Spatříte také Mariův postup hodnostmi římské armády, když se postupně prokáže jako stroj na zabíjení a nebojácný vůdce ostatních vojáků. Příběh nabízí několik zajímavých zvratů a i lehkou přítomnost božstva, ale nejedná se o nic nového pod sluncem. Zápletka tak není nijak průlomová, ovšem je zcela výtečně vyprávěna a solidní herecké výkony v scénkách vytvořené herci pomocí motion capture bezvadně doplňují příběh. Celá parta herců zkrátka odvedla dobrou práci a díky tomu jste více vtaženi do vyprávění a to vše podporuje plynulý přechod mezi hrou a samotnými scénkami.

Největším problémem příběhu je ovšem to, že kampaň trvá asi jen 6 až 8 hodin, podle jak dobří budete. Příběh a postavy jsou natolik strhující, že nebude chtít, aby hra skončila, ovšem bohužel. Samozřejmě můžete zvednout obtížnost a projet si hru znova, ale hra nenabízí větvený příběh, že byste učinili jiná rozhodnutí, takže v zásadě neuvidíte nic nového. Nicméně ale můžete sbírat různé předměty jako třeba svitky či kroniky.

Co se týče multiplayeru, tak hra nabízí souboje v arénách na způsob Kolosea. Můžete buď hrát sami, což je určitě fajn pro budování postavy nebo v online kooperaci. Kromě zabíjení je v arénách nutné plnit i různé objekty, jako něco zapálit apod. Souboje v arénách jsou trochu více chaotické, nežli v kampani, protože se na vás vyřítí větší množství nepřátel, třeba i osm až deset, kteří se vás snaží zabít a útočí ve větších počtech. V kampani na vás také útočí více nepřátel naráz, ale většinou ne v takovém množství. Je tedy dobré mít zmáknuté blokování ran, ale hlavně si boj pořádně procvičíte a spatříte i nové popravy, kdy některé jsou i ve spolupráci s druhým hráčem. Součástí arén jsou i různé pasti, do kterých vyplatí nalákat nepřátele, ovšem sami si na ně dejte pozor. Multiplayer nabízí poměrně hodně arén a na pár hodin se tak určitě zabavíte, zvláště pokud si souboje užíváte.

Vítězstvími v arénách můžete vylepšovat svého gladiátora a kromě odemykání lepších předmětů budete získávat i zlato. Součástí jsou ovšem i mikrotransakce, kdybyste si chtěli postup urychlit. Můžete tak za skutečné peníze nakoupit Booster packy, které obsahují nové vybavení pro vašeho gladiátora a také zlato. Hráči, kteří tak obětují pár dolarů, se rychle vylepší, ale na druhou stranu není mutliplayer o bojování proti sobě, vždy jen spolu, takže nehrozí narušení rovnováhy.

Screenshot_Dover

Bojový systém je téměř dokonalý ve své jednoduchosti. Máte čtyři klasické akce, úder mečem, odražení štítem, blokování rány a kotoul. Souboje jsou hektické, ale nejste jimi zaplaveni, takže máte vždy pocit kontroly nad situací. A to i když budete naráz čelit čtyřem až pěti nepřátelům. Musíte jen včas mačkat tlačítko pro zablokování nepřátelského úderu. Pokud se nepřátel nachází za vámi, tak správně načasované odražení rány vás automaticky otočí, což vede k pozoruhodným bojovým pohybům. Jakmile nepřítele dostatečně zraníte, tak můžete klasicky zasadit ještě pár úderů, jako je tomu i jinde, anebo můžete zahájit jeho popravu, což doporučujeme. Toto doražení či popravy jsou trnem v oku herní komunitě, protože působí jako QTE (quick-time events), tedy události, kdy mačkáte tlačítka v určitém pořadí, tedy podle toho jaká barevná záře se okolo nepřítele objeví. A tím porovnání s QTE končí, i když teda poprava je vykonána, ať tlačítka zasáhnete včas nebo ne, což je trochu škoda. Podle toho jak správná tlačítka ve správný čas stisknete, tak jste odměněni bonusovými body. Pokud minete, tak zde není žádný trest, což možná štve lidi nejvíc, ale prostě to svádí na QTE.

ScreenShot0211

Nicméně je podle nás systém poprav vskutku povedený, i když dosti násilný, což je vzhledem k výtečnému vizuálnímu zpracování, docela vidět. Neschází tak useknuté končetiny, podřezávání hrdla či šlapání na hlavu. Možná to pro někoho bude trochu síla, ale k Římu a dobovému zasazení hry to určitě pasuje. A to je jen polovina zábavy. Tu druhou tvoří radost z doražení nepřítele, který vám dal zabrat. Ostatní nepřátele během popravy na vás nemohou, abyste si je tak mohli vychutnat v celé jejich kráse. Pokud máte načato více nepřátel, tak můžete zahájit i dvojitou popravu, takže variabilita rozhodně neschází. Za získané body postupujete na vyšší hodnosti a tak získáváte zkušenosti a zlato, za které můžete vylepšit vaši postavu (zdraví atd.) nebo si zpřístupnit další a další popravy.

Stejně ale pořád nechápeme, proč se na bojový systém vznesla obecná nenávist, přitom v jiných hrách je to úplně stejné, tady to navíc oživuje přes 100 různých poprav.

Ryse může být místy výzvou, ale jsou zde různé systémy, které brání tomu, aby hra byla frustrující. Můžete přepínat mezi čtyřmi systémy, které by se dali nazvat i bonusy, protože vám na základě úspěchu v soubojích budou různé pomáhat. Těmito čtyřmi bonusy je obnova zdraví, bonus k poškození, bonusové zkušenosti a doplnění focusu. Mezi bonusy můžete kdykoliv přepínat pomocí D-padu, i když nejvíce asi pofrčí uzdravování a zkušenosti navíc. Focus ale také není k zahození a úderem štítu do země zpomalíte čas a můžete se na nepřátelích skutečně vyřádit a dosáhnout slušného komba. Trocha frustrace ale přesto neschází, ostatně jako v jiných hrách tohoto typu, a to zvláště při soubojích s bossy, kdy si budete muset dát záležet na načasování blokování úderů, anebo hodně uhýbat. Menším nedostatkem jsou také hlasové příkazy skrze Kinect. Nevím jak vy, ale křičet na Kinect pokyn „Archers, cover me!“, tedy ať Maria kryjí lučištníci, mi přijde trochu moc :-). Jako alternativu můžete samozřejmě na chvíli podržet levý bumper, což ale v zápalu souboje občas není moc ideální. Když už jsme u toho rozkazování mužstva, tak občas utvoříte formaci a budete pomalu postupovat a krýt se štíty před šípy, a mezitím vždy rychle hodíte salvu oštěpů na nepřítele. Není to nic extra, ale jedná se o příjemné zpestření a chvilkové zvolnění tempa také neuškodí.

ScreenShot0020

Jak jistě víte, tak hru vyvinulo studio Crytek za pomocí jejich CryEngine, takže není divu, že graficky hra skutečně vyobrazuje možnosti next-genu. Podle nás se jedná o doposud nejlépe vypadající next-gen hru. Postavy jsou skvěle animované a jejich mimika úžasně vystihuje emoce, což je více než jen výraz v obličeji. Dialogy jsou natolik dobré, že jim budete rádi věnovat vaši pozornost, ale je to grafika, která skutečně oživuje postavy a posouvá hranici zážitku ze hry zase o kousek dál. O nádherných scenériích a do detailu zpracovaných prostředích se snad ani není nutno zmiňovat, stačí pohledět na obrázky a především si pustit videa.

Ryseforumvitallionxboxone986

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Ryse: Son of Rome svůj příběh vypráví naprosto skvěle. Nabízí zábavné a nemilosrdně násilné souboje, které jdou ruku v ruce s úžasnou grafikou. Škoda jen, že celý ten zážitek je docela krátký a budete si říkat, kéž by ta hra byla jen delší. Další hodiny zábavy najdete v arénách Kolosea, pokud vás to táhne k multiplayer, který se docela povedl. Nicméně jestli jste doufali v epický příběh hrdinství a pomsty, tak vám jej Ryse: Son of Rome nabídne, i když by mohl být delší.
  • DGO

    Já si nemůžu pomoct, ale hře bych tu 8čku dal. Trvanlivost je alespoň pro mě větší než třeba u Assassins Creed série. Dohrál jsem hru 2x, napodruhé na Legendary obtížnost a nemůžu se dočkat na nějaký DLC pro single player. Mezitím si krátím čas v aréně a baví mě to i jako solo. Ty variabilní typy „zakončení“ to je něco co mě žene dál a dál abych měl odemknuté úplně všechno :-). Jinak ale s výše popsaném v recenzi souhlasím.

  • Petr Záleský

    Hru jsem ještě nehrál, ale je to první recenze co se mi líbí. Co jsem četl jiné recenze tak hře vytýkají třeba soubojový systém, málo zbraní. Ale je snad logické že římský voják bojuje nějakým stylem úž od začátku a že používá zbraně na které je zvyklý a které k římskému vojáku patří. Prostě není to vymyšlený Skyrim. A nebo hře vyčetly přtomnost božstev, což je podle mé taky blbost. Do říma se to samozrejme hodi. Tak ze prvni recenze na ryse co se mi libi. Na hru se teším, jen me mrzi ze je kratsi.

11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»