Xboxweb.cz

Pokud i vy, stejně jako já, s láskou vzpomínáte na tuhle zlatou éru a po nocích tajně sjíždíte filmy jako Rallye smrti nebo Speed Racer, pak si připravte kardiostimulátory. Italské studio Milestone (ano, ten tým od motorek a rallye) se totiž rozhodlo vykopnout dveře od žánru, který většina považovala za dávno mrtvý. Vrací totiž na scénu značku Screamer. Ale zapomeňte na ten milý DOSový klon Ridge Racera z roku 1995. Tohle je jiná závodní liga. Tohle je vysokooktanová kyberpunková anime extáze, která vás napřed sežvýká, pak donutí řvát nadšením a nakonec vás bez milosti hodí do svodidel.

Když hru poprvé zapnete, okamžitě vás praští do očí její vizuál. Je to, jako byste vzali estetiku devadesátkového anime, ověnčili ji štosem nejpestřejších neonových barev a nechali ji zrychlit na tři sta kilometrů v hodině. Děj se odehrává ve futuristické metropoli Neo Rey, kde záhadný pan Apollo, který nemá nic společného s antickým božstvem, pořádá nelegální turnaj s tučnou odměnou, jež změní život nejen jednotlivci, ale klidně i větší skupině obyvatel.

A tady přichází první velké překvapení. Screamer má příběh? Má, a ne ledajaký. Je to plnohodnotná kampaň vyprávěná ve stylu vizuálních novel s parádními animovanými cutscénami, na kterých makalo proslulé japonské studio Polygon Pictures. Setkáte se tu s pěti týmy, z nichž každý závodí z jiného důvodu – od touhy po moci a pomstě až po hledání pravdy o padlém příteli. Hra se nebojí jít do hloubky a postavy prožívají svá osobní dramata, zrady a emoce, které by s přehledem vystačily na tři sezóny nadprůměrné mangy. Především v rukách Netflixu. Z produkčního hlediska si zaslouží pochvalu i dabing, který umocňuje dojem televizního či streamovacího obsahu.

No jo, já vím, řečičky nikoho nezajímají, protože to podstatné se odehrává na trati. A na ní vás Screamer buď naprosto pohltí, nebo ho s nenávistným pohledem pošlete do sféry hlubokého opovržení, z něhož není návratu ani se třemi lahvemi nitráku. Může za to ovládání. Autoři se totiž rozhodli pro naprosto originální (čti: zcela idiotský) a brutálně neortodoxní „twin-stick“ model. Levou páčkou auto jen zlehka usměrňujete, jako byste ho přemlouvali: „Prosím tě, co takhle jet trochu doleva?“ To hlavní totiž obstarává sousední páčka. Jakmile za ni vezmete, auto se vrhne do okamžitého, kontrolovaného driftu, u kterého pneumatiky kvičí jako prase na porážce a motor hrdelně huláká do okolí tak, že se i grizzly utíká schovat do brlohu.

Do toho musíte v přesně daný moment manuálně řadit, abyste nabili ukazatel synchronizace, což je obdoba turba. Je to jako hrát na prototyp hudebního nástroje, jehož cílem je nahradit celou kapelu. Prvních pár skladeb je falešných jako peníze z dětské tiskárny, ale jakmile do toho mechanismu proniknete a ruce se spojí s těmi správnými mozkovými buňkami… hergot. Ten nával dopaminu, když dokonale projedete táhlou zatáčku deštěm smáčeného neonového města a rovnou z ní odpálíte boost, se dá srovnat snad jen s tou nejlepší závodní extází ze starých dílů Need for Speed.

A aby toho nebylo málo, tvůrci do hry přimíchali masivní dávku destrukce, na kterou by byl pyšný i Frankenstein z již zmíněné Rallye smrti. Vaše auta jsou vybavena systémem ECHO a během jízdy neshromažďují jen energii pro turbo, ale i energii pro kontaktní boj. Za tu pak můžete aktivovat štíty, nebo do soupeřů rovnou napálit tvrdý úder a poslat je do zóny, kam asfalt už nedotekl. Závody tak nejsou jen o čisté stopě a hledání apexu, ale také o regulérním boji o přežití. Každé předjetí musíte takticky promyslet, včas zaútočit, chytře se bránit a nenechat soupeře, aby vás rozsekali na hadry.

Ovšem nic na světě není dokonalé a i tenhle napudrovaný sporťák skrývá pod kapotou pár nepříjemných překvapení z autobazaru. Ambice tvůrců občas narážejí (jak to u nich bývá) na realitu herního designu, přičemž tím největším průšvihem je jednoznačně umělá inteligence. Soupeři jsou agresivní jako sršni po zásahu plácačkou a hra využívá dost drastický a nespravedlivý rubber banding. Můžete jet absolutně perfektní závod, řezat zatáčky jako bůh, ale AI vám celou dobu dýchá na krk, načež v poslední vteřině to do vás napálí, čímž jste odsouzeni k restartu. Také máte drobné déjà vu z Need for Speed? Obtížnost místy kolísá tak frustrujícím způsobem, že vám nevyvážené souboje zvedají tlak až k ventilu.

Někomu také nemusí sednout přílišná ukecanost příběhového režimu. Přece jen občas chcete sednout za volant a drtit asfalt. Ne poslouchat anime 90210, jak pokolikáté řeší své melancholické existenciální krize. Naštěstí je tu i výborný arkádový mód, parádní split-screen pro čtyři hráče a online multiplayer až pro šestnáct lidí, kde se tyhle kontaktní závody mění v čistokrevný, explozivní chaos.