Recenze: Sega Mega Drive Classics

Autor: waggon Publikováno: 29.5.2018, 9:08

Publikováno: 29.5.2018, 9:08

Sociální sítě

O autorovi

waggon

Je autorem 344 článků

Jestliže jsem si kladl otázku, kdy asi tak Sega zpřístupní do zpětné kompatibility kompilaci Sonic’s Ultimate Genesis Collection, tak teď už znám odpověď – nikdy, neb raději znovu vybere penízky za (skoro) to samé. Ta vytrvalost, s jakou je nám každou generaci servírovaná kompilace her z Mega Drive je až zarážející. I kaviáru se člověk přejí, když vám ho budou servírovat každý den. Navíc zásadní roly hraje fakt, že na Xboxu existují emulátory, které umožňují hrát všechny hry z Mega Drive a Mega-CD. Když se nebudeme bavit o legálnosti také cesty, pak je tohle pro mnoho hráčů snazší (a co si budeme povídat i levnější) cesta. Na druhou stranu jsou oproti zmíněným emulátorům nabízí tento počin Segy mnohem víc možností.

Mega Drive byla nejúspěšnější konzolí společnosti Sega. Je až neuvěřitelné, že tento rok oslaví již 30. výročí od uvedení. Nebyla sice úplně první 16-bitovou konzolí, ale byla úspěšnou konzolí s mnoha hrami, které mají stále skvělou hratelnost. Unikátem pak bylo množství rozšiřujícího hardware, který pro ni vznikl, jako například přídavná CD mechanika v podobě Mega-CD, 32-bitové rozšíření 32X atd. V naší republice se dočkala většího rozšíření než konkurenční SNES. Ještě doplním, že v USA měla konzole název Genesis, proto se můžete setkat se dvěma názvy.

Hra je situována do pařanského pokojíku, jenž je, jak se patří, vyzdoben Sega reáliemi, jenže technické zpracování mohlo být kvalitnější a nepůsobit tak uměle. Další výtka pak směřuje k seznamu her, který je zde stylově prezentován jako polička s hrami, no absence obrázků nepřidává snazšímu výběru. Menu se snaží držet 16-bitového zpracování a působí velmi příjemně. Fanoušky Segy rozhodně nepotěší nepřítomnost různých bonusů, jako například historie her, TV reklamy či různé koncepty.

Ale abych jenom nekritizoval. Velkou devízou je online multiplayer, tudíž už nebude problém sehnat spoluhráče do Golden Axe. Pozitivem jsou pak také vylepšení jako roztažení přes celou obrazovku, simulace zakřivení starých (CRT) televizorů a hlavně možnost zapnutí grafických filtrů, díky nimž hry vypadají mnohem lépe, než kdykoliv předtím a už jenom to vás nutí si znovu projít všechny ty klasiky. Ačkoliv zde jsem moc nepochopil, proč je nelze aplikovat automaticky na všechny a musí se na každou zvlášť. Zajímavostí je pak zrcadlové otočení obrazovky. Hráčům jistě pomůže možnost přetáčení času a to dokonce v obou směrech. Ukládání pozic je pak samozřejmostí, ačkoliv původní verze to neměly.

Rozdíl v grafice při zamnutí nejlepšího filtrování je markantní

V kompilaci se nachází 50 titulů (seznam naleznete v naší novince), které sice něco ztrácejí na grafice, ale to dohánějí na skvělé hratelnosti, obzvláště, když můžete hrát s kamarádem. Můžete si například zahrát:

Alien Soldier – tak trochu černý kůň. Rychlá plošinovka, kterou ovšem sráží vysoká obtížnost.

Alien Storm – invaze MZáků je v každé generaci oblíbené téma tahle mlátička je toho příkladem. Jen silné ruce zde nahrazují laserové zbraně (s překvapivě krátkým dosahem).

Columns – stejně jako mělo Nintendo klon Tetrisu v podobě Dr.Mario, tak ho měla i Sega. Jelikož se jedná o zábavnou logickou hru, dokáže zabavit na dlouho.

Comix Zone – hodně netradiční mlátička, není komiksová, ona je přímo v komixu se všemi těmi okýnky a bublinkami. A že tvorba takového komiksového sešitu není jednoduchá se přesvědčí malíř Turner, který se, díky magii, dostane do svého vlastního dílka.

Dr. Robotnik’s Mean Bean Machine – klon logického Columns, jen zasazený do reálií úhlavního nepřítele Sonica a to Dr. Robotnika.

Golden Axe – kdo by neznal tuhle legendu, už jenom kvůli počtu platforem, kam všude zavítala. Původně se jednalo o hru na automaty, ale port na Mega Drive přinesl její rozšíření. Barbar, amazonka a (zřejmě nejoblíbenější z nich) trpaslík musí porazit Death Addera a osvobodit zemi s názvem Yuria. Ideální pro dva hráče.

Golden Axe II  – úspěch prvního dílu samozřejmě přinesl pokračování a ačkoliv v mnohém překonává první díl, jeho popularitu už dvojka nepřekonala, stejně jako žádné další pokračování.

Golden Axe III – třetí díl už byl nejslabší, ale i tak se jedná o kvalitní hru.

Kid Chameleon – moje srdcovka a zároveň jedna z nejobtížnějších her na Mega Drive. Plošinovka, ve které má kluk s přezdívkou Kid Chameleon osvobodit hráče zajaté ve virtuální realitě bossem Metalheadem. Pro zajímavost na této hře pracoval Mark Cerny, šéf-architekt konkurenční PS4.

Light Crusader – RPG tentokrát z doby středověku (ačkoliv díky cestování v čase navštívíte mnoho historických událostí). Sir David musí zlomit prokletí a porazit čarodějnici Ragno Roke. Rozhodně stojí za to si ji zahrát.

Phantasy Star II – „Algo systém je zase v problémech“, hlásal svého času slogan na tuto hru. Jedná se o sci-fi RPG a odehrává se 1000let po prvním díle (ten vyšel na Master Systém), kde se o veškeré blaho lidí stará superpočítač Mother Brain, který prakticky řídí vše. Hlavní postavou je tentokrát vládní agent Rolf a jeho partnerka Nei, kteří májí za úkol vyšetřit, proč se z ničeho nic dějí přírodní katastrofy, a kde se vzala všechna ta monstra.

Phantasy Star III: Generations of Doom – tak trochu černá ovce série, za kterou stojí tvůrce Golden Axe, no možná i proto se jako jediná odehrává ve středověkých kulisách. Ocitáte se v kůži prince Ryse, kterému Orakianův klan unesl snoubenku. Hra se odehrává po dobu 3 generací a z toho důvodu nabízí 4 různé větve příběhu a samozřejmě 4 různé konce.

Phantasy Star IV: The End of the Millenium – opět se odehrává 1000let (u autorů asi oblíbené číslo) po předchozím díle, kdy se lidé vzpamatovali po, no nebudeme spoilerovat. Jelikož je planeta doslova zamořena různými obludami, živí se spousta obyvatel jako lovci. Jedním z nich je i mladý Chaz, který se svou mentorkou Alys odhalují celé pozadí podivných úkazů. Krom silného a dlouhého (alespoň na tu dobu) hlavního úkolu nabízí hra i několik vedlejších questů.

Sonic 3D Blast – první pokus Sonica o 3D prostor, i když v tomto případě se jedná pouze o pootočenou kameru. Sonic tentokrát zachraňuje ptáčky z hry Flicky (také součástí kompilace), aby z nich Robotnik neudělal další roboty.

Sonic Spinball – ve své době byly pinbally populární i ve videohrách. Tak by asi bylo divné, kdyby neměl svůj vlastní i ježek Sonic.

Sonic the Hedgehog – zrození legendy, tak nějak se dá charakterizovat tato hra, ve které ježek Sonic zažil svůj debut, stejně tak i jeho úhlavní nepřítel Dr.Robotnik, jemuž jde jenom o jediné – ovládnout svět pomocí svých zákeřných robotů. Rychlá plošinovka se skvělou hratelností.

Sonic the Hedgehog 2 – ještě lepší a ještě rychlejší, navíc se v druhém díle ježek Sonic naučil používat svůj legendární spin dash a připojuje se k němu lišák Tails, který je hratelnou postavou pro druhého hráče. Mnozí jej považují za nejlepší díl série.

Space Harrier II – další automatový hit, který ve sve době přinesl úžasnou pseudo 3D grafiku. Dnes bychom ji označili za rail střílečku z pohledu třetí osoby. Na dnešní poměry jde však o hru s těžkou obtížností, ve které musí hlavni hrdina Harrier zachránit Zemi fantasie a to skrze 12 levelů.

Streets of Rage – další legendární série z Mega Drive. Jedná se o kooperační mlátičku, tudíž o zábavu je postaráno. Expolicisté Axel, Blaze a Adam se rozhodnou skoncovat s řaděním zločineckého syndikátu. Pouliční rváči, pankáči, prostitutky a drogový dealeři dostanou pěkně za vyučenou.

Streets of Rage 2 – Syndikát se z porážky v prvním dílu rychle oklepal a tak je tu zápletka na druhý, zřejmě nejpopulárnější, díl. Adama tentokrát nahrazuje jeho bratr Skate (poznávací znamení kolečkové brusle) a svalovec Max.

Streets of Rage 3 – Tentokrát přichází syndikát s chytrým plánem, když nahradí představitele města robotickými klony. Partu rozšiřuje android Dr.Zan a klokan (ten jako skrytá postava). Hra nabízí čtyři různá zakončení a dostat ten správný zabere hodně času.

Vectorman – že budou odpadky stále větší problém je ústředním tématem této plošinovky, která se odehrává v blízké buducnosti, kdy lidé musely opustit Zemi a přenechat její úklid robotům, než se budou moci vrátit. Jenže ti se pod vedením jednoho z nich jménem Warhead vzbouřili a čekají, že si na lidech pěkně smlsnou, až se vrátí zpět. Jediný, kdo je může zastavit je robot Vectorman.

Virtua Fighter 2 – konkurence k Mortal Kombatu či Street Fighteru. Ovšem titul původně vyšel Virtua fighter na Sega Saturn a 32X, tudíž zde jde pouze o port v pseudo 3D grafice.

 

Dost nás mrzí, že v této kolekci absentují pecky jako Sonic 3 a Sonic and Knuckles, Sonic CD. Přitom všechny jsou i ve zpětné kompatibilitě. Místo nich jsou tam hry typu Super Thunder Blade, které dnes dokáží oslovit maximálně tak pamětníky. U hraní jsem se nemohl zbavit dojmu, že Sega by se měla věnovat tvorbě nových her, vždyť například se Sonic Mania nám ukázala, že tvořit kvalitu umí, a ne marnit čas a prostředky nad kompilacemi, které jsme hráli v minulé, předminulé a před-předminulé generaci. Ze zašlé slávy se totiž nedá žít věčně.

 

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Tato kompilace přináší vše, co má. Legendy Sonic, Street of Rage či Golden Axe zabaví na hodně dlouho i dnes a navíc jsou v té nejlepší možné kvalitě, která kdy na konzolích běžela. Pokud si chcete oprášit vzpomínky z mládí, je to dobrá volba. Ovšem existují emulátory a mnoha hráčům bohatě stačí. Navíc ne všechny hry z této nabídky přestály zub času. Nebýt online možností byla by výsledná známka ještě nižší. Pro zaryté fanoušky Mega Drive je tohle však must have, ale pro dnešní battle royal hráče to bude tak trochu prehistorická záležitost. Já se ale nemůžu zbavit dojmu, že tenhle počin Segy má trpkou příchuť a snad je to na dlouho dobu už poslední sbírka her z Mega Drive konzole.
  • StriderCZ

    Kdyby tak vyšla AMIGA, ach jo…

    • Jirka Waggon

      Problem je, ze Commodore jako firma zkrachovala. Nehlede k tomu, ze rozhodne je jednodusi redelat hry z jedne knzole na druhou.

  • klidas

    seeeeega 🙂

18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»