RECENZE: Shadow Warrior 2

Autor: wellkeybig Publikováno: 19.5.2017, 16:16

Publikováno: 19.5.2017, 16:16

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 121 článků

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch.

Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při hraní Shadow Warrior 2, ale nečekejte přímočarou zábavu. Jedná se spíše o Diablo s raketometem z pohledu první osoby. V počátku jsem se toho trochu obával, ale polské studio Flying Wild Hog vědělo, proč svou žánrovou vyhraněnost opouští. Shadow Warrior 2 je výborná hra a pokud máte VELKÝ…. zájem si hru zahrát neuděláte chybu.

„Vždycky si beru katanu do přestřelky!“

Pro všechny co zatím předchozího Shadow Warriora anebo originální titul z roku 1999 nehráli. Jedná se o skvělý mix bezhlavé akce, při které můžete používat katanu, samopal ale nezapomíná se ani na raketomety a další bizarnosti.

Hlavním hrdinou je i v pokračování Lo Wang, který hýří stejnou kadencí jako jeho zbraně i pubertální vtipy a dvousmyslné narážky při každé příležitosti. Shadow Warrior je zkrátka všechno, čím Duke Nukem chtěl být. Tuna zábavy, hratelnost, která Vás nepustí a kupa vedlejšího obsahu při které teče krev. Nově obohacena o hru více hráčů a polo-otevřený RPG svět. Když opustíme, ale veškeré pozitiva, jistě nepřehlédnete na první pohled zastaralejší grafiku, opakující se prostředí a občas nevyváženou obtížnost. Pro všechny co tento fakt akceptují a ponoří se do adrenalinem nabitého světa, dostanou na oplátku odvar čisté zábavy.

„Who wants some Wang?“

V předchozím díle se nájemný vrah Lo Wang hnal za tajemnou katanou s mystickými schopnostmi a po dobu celého příběh vám dělal společnost skvělý Hoji, tentokrát má jeho putování mnohem soukromější rozměr. Pro začátek dostanete jednoduchý úkol. Stačí nalézt dcerku mafiánského bosse Kamiku a zajistit, aby nepropásla oslavu narozenin. Kamika, ale dostane injekci, po které se začne chovat jako zbavená smyslů a jediný způsob, jak ji zachránit, je přestěhovat její duši do Wangova těla.

Díky propojení mladé vědkyně a nájemného vraha, dochází k situacím, které vedou ke spoustě prostých vtipům, u kterých, jsem se bavil jako puberťák bez dohledu rodičů. Bohužel příběh není nijak chytlavý a funguje jen jako výplň. To co Vás u hry bude držet je výborná hratelnost a zkrátka možnost rozsekat monstra a všelijakou havěť na tisíc způsobů.

„Všichni jsou mrtví, tak to mám rád“

Hrdina umí všechny staré triky z předchozího dílu. Všelijaké výpady a vytváření tlakových vln, které by Wangovi mohl závidět i zaklínač Geralt. Shadow Warrior 2 je ovšem mnohem rozmanitější a to především díky možnosti si svého hrdinu vylepšovat k obrazu svému.

V prvním díle byl sice systém odemykání nových schopností, ale zbraní bylo pouze deset a schopností pár. Počet zbraní nabobtnal na číslo sedmdesát a schopností je tolik, že budete mít co dělat abyste je všechny odemkly. Naštěstí je ve hře i možnost pustit režim New Game Plus a v odemykání schopností i vylepšování zbraní pokračovat, i po prvním dohrání. Kombinací je opravdu spoustu a to díky systému elementů. Jakoukoli zbraň můžete nabít ohněm, mrazem, elektřinou nebo toxickou látkou. Nepřátelé vám nic neulehčí a začnou se bránit. Později se objevují monstra s odolností vůči zmíněným elementům a díky tomu musíte zbraně kombinovat, aby naopak nepřátelé neudělali paštiku z vás.

„Oh, rozdělená osobnost!“

RPG prvky hru obohatily, ale hratelnost na tom rozhodně neztrácí. Hra je stále ten stejný chaos a krvavá akce, kterou by mohl závidět kdejaký režisér hollywoodských akčních filmů. Střety s nepřáteli jsou rychlé i efektivní a to pomocí všude se povalujících výbušných barelů a obrovskému arzenálu. Díky úpravám na zbraních si můžete vyzkoušet hru projít na stovky způsobů od odstřelování nepřátel z dálky po boha elementů. Při samotné akci se nemáte šanci nudit, a proto tleskám vývojářům. Tak má vypadat kvalitní akční hra!

Díky přepracovanému interface menu máte rychlý přístup ke všemu, co potřebujete a nemusíte již bloudit. Zbraně vylepšíte několika kliky, a pak hurá na ně! Tvůrci si jednoduše nechtěli rozhněvat fanoušky, předchozího dílu. Povedlo se hratelnost vypilovat jak pro fanoušky přímočaré akce, aby se nemuseli s vylepšováním dlouho zdržovat tak pro všechny co si rádi hrají se statistikami všech předmětů co v RPG seberou.

„ERROR 404 – ŠTĚSTÍ NENALEZENO“

Co se týče grafické stránky, nedosahuje úrovně detailů obrovských titulů, které dnes vychází, ale najdou se lokace, které Vám i přes to vyrazí dech tím, jak krásně vypadají. Všeho dosáhli především díky nasvícení, využívání palety barev a spoustou efektů, které polské studio má v malíčku. Shadow Warrior 2 si prošel roční konverzí z PC na konzole, bez jakéhokoli vylepšení vizuální stránky. Díky tomu, že tým měl možnost se převodu plně věnovat, nedochází k propadům FPS a jiným neplechám, které nás u jiných her mohou bohužel potkávat.

Ptáte se, jak na tom jsou zvuky? Skvěle! Od šplouchání krve při rozseknutí monstra napůl po rozmanité efekty všech akcí se vám do ucha dostává vybraná kvalita. To největší hýčkání uší tkví, ale ve skvělém soundtracku s nádechem retro stylu devadesátých let který Vás okamžitě dostane. Od úvodní scény vám ještě dlouho bude v hlavě znít „You got the touch! You got the power!„

„Dva Wangové jsou lepší než jeden.“

Hra více hráčů se zaměřila na online kooperaci. Možnost kampaň hrát až se čtyřmi hráči přináší spoustu nevídané zábavy. Každý z hráčů má na výběr hrát s libovolným arzenálem a tím vznikají výborné momenty, které když se do kampaně pustíte sami, nezažijete. Jen musíte počítat s tím, že pokud se nebudete držet spolu, budou nepřátelé řádově odolnější a budou dávat větší rány. Při spuštění Online hry je možnost vybrat obtížnost podle počtu hráčů.

Pokud se do kampaně pustíte s kamarády, věřte tomu, že boje proti Bossy budou znatelně těžší a to znamená, že je zapotřebí trocha taktiky. Ve dvou se to lépe táhne a ve hře Shadow Warrior to platí dvojnásob. Kooperace je přesně to, co jsme ve hře potřebovali!

„I am the Shadow Warrior.“

Na závěr bych jen dodal, že Shadow Warrior je hra, která svůj příběh nebere moc vážně. Dokáže zaujmout širší publikum hlavně svou hratelností a kreativitou, ale pokud vám nesedí Wangův zásobník vtipů, nebo omdlíváte, při pohledu na digitální krev hru pravděpodobně nebude možné překousnout. Polští vývojáři z Flying Wild Hog naslouchali komunitě a ukazují nám, že při FPS se může zapojit kreativní myšlení více, než jsme zvyklí.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Shadow Warrior 2 je výborné FPS s RPG prvky a hromadou pubertálního humoru co mixuje výborné nápady s těmi nešťastnými. Díky tomu vznikla hra, která rozhodně stojí za zahrání. Zvláště pokud se rádi smějete a rozsekáváte monstra s kamarády anebo sami!
15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»
05. 04. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala

Odpočinkovou hratelnost pro všechny zájemce nabízejí hry s hledáním objektů, kde mistry svého řemesla jsou polští Artifex Mundi. Jejich portfolio čítá širokou paletu her, z něhož by si měl vybrat rozhodně každý. Záleží jenom na tom, na jaký příběh budete mít zrovna chuť. Jejich hry jsou sice fajn zejména na mobilních zařízeních, ale jak ukazuje Enigmatis 3: The Shadow of Karkhala, dají se dost dobře hrát i na velké obrazovce ve spojení...

»
04. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2 – Legendary Edition

Pokračování Injustice: Gods Among Us nebylo ani zdaleka jedinou bojovou hrou loňského roku. I když nepřímo, muselo svést boj se sedmým Tekkenem a také s Marvelem, který se postavil opět po letech Capcomu. Přesto vyšlo z bojů nejlépe, a to nejen v mém osobním hodnocení, ale taktéž v recenzích napříč celým světem. Teď se hrdinové z DC Comics vrátili v Legendární edici, do které nabalili veškerý dodatečný obsah a přidali pár bonusů navíc. Pokud si...

»
01. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: MX vs ATV: All Out

Leckteří vývojáři by mohli vyprávět, jak obtížné je udržovat svěží sérii, která vychází s určitou pravidelností. Rainbow Studios to mají pravda trochu jednodušší, protože u MX vs ATV je nesvazují licence oficiálních podniků, takže nemusí na pranýř povinně každý rok. To ovšem nutně neznamená, že tam stejně neskončí. Po sedmé vstupují do stejné řeky a ze všech průzračně čirých vod smáčí unavené tělo na opačném konci, v Ganze. Tamhle do ní močí...

»
31. 03. 2018 • p.a.c.o9

RECENZE: A Way Out

Téma útěku z vězení inspirovalo nejeden film, seriál nebo knižní předlohu. Autoři se vyžívají v tom, aby nabídli nějaký neotřelý způsob, jak se z vězení dostat. Pozadu nezůstává ani herní scéna, kdy můžeme vězení stavět nebo se z něj zkoušet dostat. Většinou to však byli strategie a chyběla nějaká akčnější hra. Jiný přístup se rozhodli zvolit tvůrci A Way Out, kteří nám svým trailerem na E3 skoro vyrazili dech.

»
26. 03. 2018 • p.a.c.o15

RECENZE: Far Cry 5

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

»