Recenze: Shape Up!
Čas od času přijdou chvíle, kdy hráč, povaleč, má pocit, že jeho tělu se nedostává dostatečné péče a měl by si jít nakrájet okurku, k čemuž si večer dát 20 kliků, dřepů a leh-sedů, a pokud to nevyjde, tak alespoň od každého deset, popřípadě to odložit na druhý den. Takový hráč si tento den, hledá 365 dní v roce, a jestli ne aktivně, tak alespoň jednou denně mu podobná myšlenka hlavou proběhne. Jenže hráče téměř vždy zasáhne dilema, jestli udělat ještě jeden level ve své oblíbené hře, nebo si jít teda opravdu zacvičit. Většinou je volba jasná, a protože například poražení bosse v takovém Dark Souls není žádná deseti minutová, medová záležitost, protáhne se plánovaný level o tři hodiny, kdy nástěnné kukačky ukazují něco málo přes 23:00, a to se přece už necvičí, to je čas jít spát, protože proč? Protože ráno brzo vstáváme! Takže cvičení necháme na zítřek… ono se přece nic nestane!
Ubisoft se asi dlouho drbal na hlavě, než dokázal skloubit zábavu a fitness do, takové podoby, která bude bavit každého. Předchůdce Shape Up je podobně znějící Your Shape, ze kterého vlastně recenzovaná hra vychází. Problém Your Shape byl, že nepřinesl dostatek zábavy, aby udržel i jiné osazenstvo než fanoušky Kinectu a technologicky zapálené sportovce. Ubisoft, tak spojil opravdovou hru, kde zapojujete i závitečky mozkové, alespoň minimálně vaší pozornost, pamatováka a reflexy, to spojil s fitness a zabalil do zrovna frčícího, retrografického hávu (chcete-li pixelartového), k čemuž ještě navíc jako třešničku na dort přibalili kulantně ujetý nádech humoru a umíchali něco, co zvedne i největšího lenocha z gauče – Shape Up!
Musíme přiznat, že to nebyla vysoká čísla na váze, ale právě pixelartovitá grafika, co nás tak dlouho drželi zpocené u obrazovek. Je to opravdu pastva pro oči, navíc je to všechno tak roztomile ujeté, že nám dalo zavzpomínat na Guacamelee, možná nám jen chyběla ta mexikánská či peruánská hudba. Zároveň je nám Ubi dost líto, letos se mu vážně moc nedaří v ohledu optimalizace a technického zpracování, nejdřív Watch Dogs, pak beta The Crew, Unity a teď i Shape Up. Původně jsme měli v plánu vydat recenzi až po týdnu, kdy otestujeme týdenní workouty, kde třikrát týdně zmáknete šestinásobnou rutinu, proti vámi zvolenému protivníkovi, dle vybraného cvičení. Jenže, to by taky museli fungovat. Třikrát jsme zkoušeli čtyřtýdenní cardio workout spustit a vždy nám u druhého cvičení spadla hra, takže čekáme na update, který to dá do kupy. A to ani nemluvíme o problémem s Kinectem, na jaký si hra neustále stěžuje, je tedy dobré, mít prostor před televizí dopředu i do stran, pokud ho nemáte, na hraní se spoluhráčem zapomeňte.
Byli jsme tedy odkázáni na svůj vlastní výběr, z několika desítek cvičení a workoutů (čti posilování), jež jsou stejnojmenně rozdělené do dvou skupin. Jednotlivá cvičení jsou 4-10 minutové, u kterých si navolíte vašeho protivníka v podobě opravdových, Ubisoftem najatých trenérů, mimochodem, jeden z nich vás provází v stylovém tutoriálu v prvopočátcích hry. Žena, muž nebo třeba váš obraz, pokud provedete nějaký vtipný taneček, co by zastupoval vašeho protivníka. Během hry provádíte podle předem určených pravidel, cviky, sportovní aktivity či posilování a snažíte v počtu se porazit protivníka, ať už toho od autorů nebo vašeho reálného kamaráda v módu pro dva. Podle toho s jakou přesností, pohyby provádíte, se vám body násobí, mimo jiné to taky ovlivňuje konečný počet spálených kalorií. Během každé hry se vyskytují minihry, který vám dopřejí odpočinek v náročném a měnícím se cvičení. Líbilo se nám oproti Your Shape, že se cviky vždy neopakovali, ale po třech až čtyřech opakování celého například pěti minutového (něco jako) skoku přes švihadlo začali pohyby měnit. A o tom, že se cviky v dané rutině průběžně mění a mění obtížnost ani mluvit nemusíme, vývojáři si do své dílny pozvali opravdu zkušené fitness trenéry.
Po každých několika propocených minutách vám hra spočítá úspěchy a kalorie, které následně započítá do něčeho podobajícímu se panelu zkušeností v RPG hrách. Týdenní rutiny mají pak už svůj vlastní systém, který včetně všech statistik najdete i na webu, kam vás hra občas zavede a mimojiné vám dokonce i poradí appku do vašeho smartphonu, jež bude počítat spálený tuk při případném joggingu. Možnost multiplayeru po internetu už je pak jen třešničkou na dortu už v tak komplexní a skvěle promyšlené hře se spoustou adekvátního nastavení osobních údajů pro vaše potřeby. My tak můžeme Shape Up! Jako první Fitness hru nazvat hrou. Je hravá, barevná a hlavně zábavná, což skvěle dosazuje do vzorce, kde prim hraje sport a zdraví. Retrografika byla tou nejlepší volbou a vzhledem k tomu, jak k vám hra přistupuje, jen tak jí do poličky „někdy si zase zahraju“ neodstavíte. Oblíbí si ji jak hráči tak i nehráči, jak zkušení sportovci, tak nepohyblivá dřeva. I přestože chápeme sportovce, kteří si radši půjdou zasportovat ven, musíme jim tento počin za litr doporučit alespoň na zimu a deštná období a to nejen, když máte někoho, proti komu chcete lámat melouny přes koleno (posilování nohou a rukou), ale i pro vás jako samotné, třeba takové dřepy se dělají většinou doma. A kde jinde se místo dřepů vystřelíte na měsíc? Hmm?
Verdikt
První opravdová fitness "hra", s povedeným technickým zpracováním, které shazuje nedostatečná péče vývojářů v beta testování. Shape Up! kombinuje veškeré potřebné možností nastavení pro udržování vaší postavy a obrovskou hromadu potřebných cviků k jejímu vylepšení, a to všechno v hravém stylu, kdy třeba například lámáním melounů přes koleno, trénujete velkou část vašeho svalstva. I přes dočasné chyby se díky multiplayeru a předem určených týdenních plánů jedná o nejlepší sportovní hru, kterou na trhu můžete sehnat, a to exkluzivně pro Xbox One.RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle
Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?
RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024
Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...