Snake Pass_recenze

RECENZE: Snake Pass

Autor: chaosteorycz Publikováno: 1.4.2017, 16:28

Publikováno: 1.4.2017, 16:28

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 653 článků

Už je to opravdu dlouho, kdy plošinovky patřily do stálého repertoáru všech větších vydavatelství, o výrobcích herních zařízení ani nemluvě. Jak se hraní zpřístupňovalo stále většímu počtu hráčů a jak se technologie vývoje a publikace stále zjednodušovaly, stalo se z kdysi opěvovaného žánru synonym pro nezávislé projekty, které v drtivé většině případů vyšumí krátce po vydání. Těžko říct, jestli za náhlým obratem stojí loňský Ratchet & Clank nebo, budu-li domýšlivý, exkluzivní ReCore, ale letos nás čeká celá řada ambiciózních plošinovek, přičemž tou první je Snake Pass.

Novinka, která cestu od projektu ke konečné verzi urazila za 8 měsíců, přichází kompletně z rukou studia Sumo Digital, a to prostřednictvím Noodla s Doodlem. Nesourodá dvojice, jejíž pouť by v reálu patrně skončila sežráním nebohého kolibříka, má před sebou těžký úkol. Neznámý vetřelec vniknul do kouzelného světa a zanechal za sebou paseku v podobě rozházených světélkujících kamenů, pojmenovaných Keystones. Ty je třeba vrátit zpět na podstavce obklopující bránu, neboť bez nich bůžci ztrácejí svou moc a hrdinové nemohou cestovat napříč světy. Ale jak na to, když končetiny si evoluce nechala pro jiné živočichy a nepřítel stále krouží okolo? Inu, kdo nemá v nohách, musí mít v hlavě.

Snake Pass_2

Noodle, Doodle, z prstů štrůdl
Logické hry vyhledávám jen příležitostně, protože se mi většinou nechce přemýšlet, jak se dostat z bodu A do bodu B, případně čím odklonit světelný paprsek začínající 3 patra nade mnou. Na druhou stranu, je-li ve hře otázka šikovnosti, důvtipu a originálního námětu, jsem jeden velký gamepad. Autoři postavili hratelnost na nedostatku jednoho z hrdinů, z něhož udělali klíčový prvek postupu. Jak už vám asi došlo, ve hře je hratelnou postavou had, a abyste mohli čelit všem připraveným úskalím, je třeba si osvojit ovládání. To se soustředilo do Noodlovi hlavy a vy díky němu určujete jakým směrem se živočich vydá, přičemž je třeba respektovat jeho skutečné pohyby a fyziologii.

Kouzlo promyšlenosti celého systému objevíte hned v prvních úrovních, které zároveň představují tu nejlehčí obtížnost. Mimo směru je totiž třeba koordinovat také zdvih hlavy, držení a přizvednutí chvostu obstarané opeřeným společníkem. A to vše za doprovodu fyziky, která vám nedá nic zadarmo. Ačkoli tvůrci do nastavení implementovali zjednodušené ovládání, doporučuji zatnout zuby, zocelit nervy a potrápit se s tím základním. Jen tak si vychutnáte drobná vítězství lemována nejen klíči k bráně, ale také modrými plasmami a mincemi. Právě ty patří mezi nejhůře získatelné a skvěle si na nich otestujete, zda už umíte využít hadův plný potenciál. Do karet hraje i počáteční volnější tempo a absence časového limitu.

Výzva, která se neodmítá
Jak počítadlo připisuje patnáctku úrovní, zvedá se laťka obtížnosti. Úspěšné dokončení světa a získání odměny znamená, že příští série nabídne další výzvy, větší prostranství a zcela nové prvky. Element země doplní voda, vítr, oheň, jindy nehybné překážky oživí pohyb a do hry se zapojí jednoduché hádanky a mechanismy zpřístupňující cestu. Náhle na další rozhodnutí nemáte všechen volný čas, ale musíte kalkulovat, počítat s hrdinovou vahou a přemýšlet, zda zvolený úchop bude stejně pevný také za 2 vteřiny, až se bambusová skládačka překlopí na druhou stranu. A co víc, povinné sběry se stanou stejně nedostupné jako ty vedlejší. V případě, že zvolená taktika vezme za své, nastupuje úhyn a respawn u nejbližšího checkpointu. Z čehož nebude mít radost.

Patrně z důvodu podtržení stoupající náročnosti jsou záchytné body poněkud nedostatkovým zbožím a nejednou dojdete na okraj volby, zda risknout komplikovaný přesun a případnou ztrátu nasbíraných předmětů nebo se raději přes známou cestu kousek vrátit a zpečetit aktuální postup. Útěchou budiž fakt, že vývojáři prostřednictvím achievementů dokáží ocenit každý přístup a na opravdové mistry čekají úspěchy za dokončení levelu bez úmrtí nebo bez aktivovaní checkpointů. Troufám si říct, že některé z nich budou v kolonce „Rare“ ještě hodně dlouho. Osobně jsem se o ně pokoušel zhruba v půlce hry, ovšem po necelé hodině jsem potupně kapituloval. Přeci jen, ego si můžu zvyšovat jindy.

Sázka na jistotu
Jestliže předchozí odstavec zamířil směrem k méně podařeným aspektům jinak úžasné hry, je nezbytné rozebrat ten nejtvrdohlavější, kterým je kamera. Že nevidím do útrob, v nichž se Noodle sotva otočí je omluvitelné, stejně jako neochota potopit se do mělčích vod, ale když visím jak měšec pod skálou a nemohu se trefit na minci jen proto, že se pohled neustále vrací zpět, jsem silně znepokojen. Z textu hádám cítíte, že neduh není tak nesnesitelný, aby znemožnil hraní, nicméně i přes možnost natočení, zoomování a vycentrování kamery, občas uděláte mizerný tah. V lepším případě ho stačíte napravit, v tom horším platí předchozích pár vět.

Snake Pass_3

Nebudu zastírat, že grafické zpracování mělo mé sympatie od prvního traileru a finální hra je pouze podtrhla. Vyvážený mix mezi retro stylizací a moderním 3D zpracováním zanechává pocit, že Snake Pass důvěrně znáte, čemuž napomáhají sympatičtí hrdinové, zvolená paleta barev a podařené textury. Přesto jde ale stále o něco nového, co si vás dokáže podmanit a podvědomě nutit k pokoření dalšího kousku hry. Třebaže svět obývá z větší části jen ústřední dvojice hada s kolibříkem, drobní živočichové, vlající tráva nebo stíny mraků potulující se po plošinách dávají pocit živoucího prostředí, které nikdy nespí. Škoda vzdáleného exteriéru řešeného rozmazaným čímsi, co připomíná doby mayské civilizace. Nepůsobí příliš dobře. Co chybí dabingu, omezujícímu se pouze na zvuky, to vévodí soundtracku z dílny Davida Wise. Veterán herního průmyslu má i po třiceti letech cit pro atmosféru, který je nepodbízivý, ale zároveň výstižný. Ostatně nadarmo nebyl dlouhá léta členem studia Rare.

Vzpomínka na minulost
Hra šlape samozřejmě v aktuálním rytmu strategie Xbox divize, a tak ji zakoupíte s podporou HDR v rámci modelu Xbox One S a také funkcí Xbox Play Anywhere. Stejně jako u jiných titulů, i tady platí že střídavé hraní na konzoli a PC funguje bez jediného problému, přičemž rozdíl mezi maximálním grafickým nastavením na stolním počítači a herní konzolí je minimální. Překvapila doba načítání, která je taktéž srovnatelná. Ke konzolové optimalizaci pak nemám co říct, ostatně bylo by zahanbující, kdyby si jednoduché scény nedokázaly udržet bezproblémový chod.

Snake Pass

Jako někdo, kdo zabil nespočet dní svého dětství u značek Crash Bandicoot, Spyro, Mega Man, Jazz Jackrabbit a mnoha dalších od osmibitů až po nejlepší díla vydavatelství Virgin Interactive, patrně nedokážu být důsledně kritický. Proto odpouštím slabé využití kolibříka, bez jehož pomoci se dají zvládnout téměř všechny situace, stejně jako level design jdoucí ruku v ruce s herní dobou. Tu si určujete sami svou touhou po plnohodnotném splnění jednotlivých úrovní, které ne vždy ždímají potenciál naplno. Ve společnosti Noodla a Doodla tak můžete být hodin 5 nebo také 15. Ve chvíli, kdy dílčí svět s patřičným elementem úspěšně absolvujete, dokončené úrovně se zpřístupní formou Time Trialu, v němž změříte časy s ostatními hráči. Díky tomu se herní doba natáhne ještě více a vy dozajista nebudete litovat utracených peněz.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Snake Pass neboli Sonda do nevšedních trablů všedního hadího života, je přesně tím oživením, které kdysi úspěšný žánr potřebuje. Autoři z obyčejného námětu dokázali vykřesat originální počin těžící z důmyslného ovládání a hratelnosti, při níž krevní tlak kolísá jak horská dráha. To celé zabalili do sympatického pozlátka, které si musíte oblíbit okamžitě s prvním spuštěním. Přestože nelineární obtížnost nemusí sednou každému, jako celek je novinka překvapivě zábavná a chytlavá. Kdyby k občasným záchvatu vzteku nepřispívali drobnosti spojené s nedomyšlenou kamerou a checkpointy, bylo by hledání kamenných klíčů dokonalým počinem.
  • David Jurič

    Z videí mám opravdu strach o ovládání jaké bude, spíš toto vynechám a koupím Yooka-Laylee, to vypadá o stupeň líp.

    • Chaosteory CZ

      Při plnohodnotném ovládání funguje RT jako spouštěč pohybu, levou páčkou se ovládá hlava hada, „A“ je pro zdvih hlavy. tlačítkem LT se řídí stisk při namotání a nakonec „Y“ pro zvednutí ocasu 🙂

      Bez posledních dvou se přinejmenším dvě třetiny hry obejdete a zbytek se dá dostat do ruky. Při zvolení jednoduššího schématu ovládání odpadá RT a pohyb se řídí kompletně levou páčkou.

Wonder Boy_recenze
22. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Wonder Boy: The Dragon’s Trap

Slyšte příběh o osamělém hrdinovi, jehož dlouhá a urputná pouť došla svého cíle. Zocelen nespočtem soubojů stojí proti nepříteli, který je silnější než kdokoli, s kým se předtím setkal. Meka-Dragon, jak se obludné robotické monstrum nazývá, ovšem nehodlá dát svůj skalp bez boje a hrdinu zkouší, co mu jen energie stačí. Po vyčerpávajícím střetnutí, a značném úbytku sil na obou stranách, nakonec mechanický drak padá k zemi a zdá se, že...

»
Yooka_laylee_recka
15. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Yooka-Laylee

Nikdo z vás si stejně jako já už patrně nevzpomene, jak prožil 1. květen 2015 značící především prodloužený víkend. Nicméně britský kolektiv známý jako Playtonic Games na tento den nezapomene do konce života, neboť se zapsal do historie komunitního financování. V ono datum se pokusil oslovit hráče projektem započatým pod kódovým označením Project Ukulele, na jehož realizaci potřeboval směšných 175 000 £. Proč směšných? Protože peníze byly nastřádány za necelých 40 minut, přičemž...

»
Lego City_recenze
12. 04. 2017 • tonyskate0

RECENZE: LEGO City Undercover

Když tehdy v roce 2012 vyšla konzole Wii U, Nintendo si zajistilo partnerství s Warner Bros. a TT Fusion na titul z kostičkovaného světa Lego City. Vzniklo tak jakési LEGO GTA zasazené do městských kulis, které dříve nebyly v těchto hrách využity, a jedná se o velmi povedený kousek. Proto nás potěšila zpráva, že se hra po čtyřech letech, kdy nejspíše vypršela exkluzivní smlouva, podívá i na ostatní konzole a my si tak...

»
Bulletstorm_recenze
11. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bulletstorm Full Clip Edition

Inspirován Kubou Dařbujánem jsem se zařekl, že na remasterované hry šáhnu až tehdy, budou-li na kaktusech zapíchané jitrnice, na hrotech železných klecí se budou pěkně vyhřívat jelítka a kusy masa do černa přismahne elektrický proud. Jak jsme při všech svatých asi mohl tušit, že se na scéně po šesti letech objeví permanentní jatka v podobě řezničiny Bulletstorm. Co už, nastal čas vytáhnout zástěru, nablýskat nádobíčko, oprášit mohutné boty a vyrazit porcovat...

»
Thimbleweed Park_recenze
10. 04. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Thimbleweed Park

Mladý muž dorazil domu a místo obrácení kazety ve svém walkmanu, nebo vydání se do videopůjčovny pro nové VHSky, vyrazí ke svému počítači a vyndá si ze svého batohu pouze 4 diskety s novou hrou Monkey Island. Po proklikání se v klasickém modrém DOSu konečně vidí blýskající se logo LucasFilm Game a hřeje ho radost při vzpomínkách na Indiana Jonese a Maniac Mansion. Přesouvá se už k výborně vypadajícímu ostrovu...

»
Punch_Club_recenze
09. 04. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: Punch Club

Rychlý pohyb, úhybný manévr, a ještě rychlejší protiútok. Přesně tahle kombinace vám může zajistit výhru v nějakém tom zápase nebo pouliční bitce. Nebo se můžete spolehnout na svou výdrž a svaly a prostě do soupeře mlátit, dokud nepadne k zemi jako první. Ať už zvolíte jakoukoli taktiku, je jenom na vás, zda povede k úspěchu nebo skončí hořkou porážkou v kaluži krve. Přesně takový je totiž Punch Club, který zamířil i na Xbox One....

»
Blackwood_recenze
08. 04. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Blackwood Crossing

V životě dojdeme častokrát k místům, kdy se cesty naše a našich blízkých musí rozdělit. Čím jsme starší, tím více to bereme jako samozřejmou věc a přirozený vývoj, nicméně nemusí to být automaticky pravidlem, a to zejména v případě rodiny. Obzvláště děti a dospívající mívají na tyto životní křižovatky své vlastní pohledy, které nejsou-li dostatečně pochopeny, vedou k trvalému odcizení. Jen těžko se pak na moment zastavíme, abychom se ohlédli zpět a uvědomili si,...

»
Vikings_WoM_recenze
05. 04. 2017 • wellkeybig5

RECENZE: Vikings: Wolves of Midgard

Viking sedí v šeru a snaží se trochu zahřát u plápolajícího ohně. Prohlíží si své promrzlé paže a modlí se k severským bohům, ať ten prokletý sníh nepadá celou noc. Náhle ho přeruší zvuk zlomení větviček v nedalekém křovisku a sahá po své válečné sekeře. Při pomyšlení, zdali ho monstra sledovala do úkrytu, uslyší křupání sněhu, které je blíž, než si ještě před okamžikem myslel. Smečka vlků, která má už...

»