RECENZE: Stick It to the Man pro Xbox One

Autor: lindros88cze Publikováno: 14.10.2014, 16:59

Publikováno: 14.10.2014, 16:59

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 119 článků

Nezávislé tituly na Xbox One stále přibývají a to je jen dobře. Dnes se podíváme na Stick It to the Man, které vypráví příběh muže, z jehož hlavy trčí ruka. Součástí tohoto příběhu jsou také mimozemšťané, kostlivec pirát a další šílené postavy. Nechybí ani dávka černého humoru a neobvyklý vizuální styl. Zní to jako zajímavá adventura, nemyslíte?

Všichni vývojáři se vždy hodně snaží o čerstvé pojetí nějakého žánru, kdy v tomto případě se jedná o klasickou point-and-click adventuru v kombinaci s plošinovkou. Studio Zoink, které za touto hrou stojí, možná nejsou přehnaně inovativní, ale šikovně a především úspěšně spojují prvky adventury s kvalitními mechanismy plošinovky.

To ovšem není vše a hra nabízí i netradiční vizuální podání a trefné vtípky. Hra totiž po grafické stránce připomíná karton. Hlavní postavy jsou z papíru, zatímco pozadí a okolí je namalováno na karton, což je nejen zajímavé, ale i to dobře vypadá. Sice to nevyrovná velkým titulům, ale aspoň je to unikátní pojetí.

stick2

Hlavním hrdinou hry je Ray, který testuje helmy a jeho příběh začíná, když na jeho hlavu spadne přísně tajný kontejner z vojenského letadla. Když se pak probudí, zjistí, že mu z hlavy trčí obrovská fialová ruka. Příjemné probuzení, že ano? 🙂 Tato ruka mu ovšem také umožňuje zkoumat jinou dimenzi světa, který obývá. Po této nehodě totiž dokáže vidět i ty nejskrytější myšlenky okolních lidí.

Zatímco část hry strávíte skákáním mezi plošinami, tak zpestření přichází právě v podobě čtení myšlenek. Zjistíte tak, co ostatní chtějí a vydáte se to získat. Cílem je pak především hledat nálepky, které lze přilepit k určitým lokacím, a díky umístění nálepek na správná místa můžete pokračovat ve hře.

Ovšem není to až tak jednoduché, jak se může zdát. Ve světě se nachází lidé, kteří se vás snaží sejmout, a vy musíte využít všech svých triků, které vám poskytuje vaše fialová „partnerka“, abyste se jim vyhnuli. Například tak můžete umístit nálepku s tváří hlavního hrdiny na tvář strážce a nepřátelé jej tak budou sledovat namísto vás.

Dříve jsme také zmínili humor, za nímž stojí surrealistické postavy a především jejich brutálně upřímné myšlenky. Vše je navíc namluveno a to poměrně slušně, a jen pár vtípků nezazní zrovna ideálně. Je pak škoda, že padouši co vás pronásledují, mají asi jen tři nebo čtyři odlišné hlášky a zpočátku vám ani nepřijdou moc vtipné.

stick3

Během vašeho dobrodružství vám hra nabídne skvělou kombinaci jednoduchého skákání ve stylu plošinovek, zábavné monology a zkoumání herního světa. Fyzika není úplně dotažená a tak míření vašich skoků a zachycování můžete být i s rukou navíc občas obtížné. Vaše smrt ve hře ale naštěstí nemá téměř žádné následky díky častým záchytným bodům. To samozřejmě znamená, že se nejedná zrovna o vyzývavou hru a můžete se tak volně nechat unášet příběhem a jeho postavami. Ani logické hádanky vám nedají zabrat a ani jich moc není, takže je případně rozlousknete ala pokus omyl. Nicméně nám důraz na příběh namísto na obtížnost docela vyhovoval.

Pokud tedy hledáte něco složitějšího, tak se tohle asi nebude hra pro vás a navíc se dá tento titul dokončit za cca 5 hodin a poté už není moc důvodů se vracet, maximálně pro ulovení zbývajících achievementů.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Stick It to the Man vás na pár hodin pobaví a poté se po něm slehne zem. Hra je krátká a nenabízí nic navíc, takže ji můžete pokořit i za jeden delší večer, ovšem díky své jedinečnosti, postavám a dialogům si rozhodně zaslouží pozornost.
06. 07. 2020 • p.a.c.o10

RECENZE: F1 2020

Formulové závody jsou součástí herního světa už pěknou řádku let. Dokonce jedna z prvních her, kterou si tenkrát ještě na PC pamatuji, jsou legendární formule Grand Prix Circuit od Accoolade z roku 1987. Na jejich vývoji se dokonce podílel jistý Don Mattrick, což je ten pán, který nějaký čas vedl Xboxovou divizi a také oznamoval konzoli Xbox One. Další formulovou hrou, která se mi vryla do paměti byla série od EA, i...

»
02. 07. 2020 • Lukáš Urban2

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»
10. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád...

»
07. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection

Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce...

»