Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Publikováno: 20.10.2019, 15:09

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded Sails.

Děla, dřevěné hnáty a žejdlíky rumu tentokrát nemají prostor. Námořní podtext hry je pohodlný pouze zápletce. Většina herní náplně spočívá v objevování, řešení jednoduchých úkolů, stavění a farmaření. Jste vlastně takový Robinson Crusoe. Jen Pátek se rozrostl na celý týden a nejde vám o život. Bouře předčasně ukončila plánovaný kurz a rozesela posádku po neprobádaném souostroví. Podobně si pohrála se zásobami a důležitými nástroji.

Plán je jednoduchý: najít přeživší, prozkoumat okolí a založit fungující komunitu. Aby se to podařilo, musí být zajištěny zásoby jídla. Hned v prvních minutách se tak dostává ke slovu farmaření. Je jednoduché. Ostatně jako vše ve hře. Najdete sazeničku, vykopete díru, zasadíte a jen zaléváte, dokud nevyroste plodina. Byla jsem překvapena snahou aplikovat skutečné prvky pěstování. Třeba kukuřice a rajčata plodí opakovaně. Ale mrkev nebo brambory musíte po sklizni opět zasadit.

To stromy už opětovně nevyrostou. S dalšími členy tlupy dojde na těžbu a stavařinu. Na palivové dřevo Stranded Sails naštěstí nehrají. Ještě, že tak. Poměrně brzy odlesníte přilehlé okolí a cestování za materiálem se stává stále zdlouhavější. Při něm vás neomezuje ani tak denní cyklus, jako zásoby energie. Postavička je hladová každou chvíli a práce ji hodně vyčerpává. Však dělá chudinka vše sama. Nejprve jsem se vracela s dostatečnou rezervou. Jak se zvyšovalo sebevědomí, klesala rezerva. A tak muselo přijít nevyhnutelné, tedy totální vyčerpání.

Kde by vás jiní potrestali návratem v postupu, tam jsou autoři až příliš útlocitní. Jen hrdinu vrátí do kempu, a to je vše. Je pěkné, že nedochází k frustraci. Na druhou stranu, tímto stylem „o nic nejde“. Postupně se ukazatel energie stane jen informativní záležitostí. Mnohem větší váhu jsem přikládala spokojenosti ostatních. Jakmile jsem se naučila rybařit a objevila složitější recepty, kotlík překypoval všelijakými baštami. Pohlazení nedostalo jen svědomí, ale i snaha poslat suchozemce opět na vodu. Spokojení trosečníci dodávají lepší nástroje a motivují k dalšímu průzkumu.

V sázce je stavba nové lodi a návrat trosečníků na moře. Jde však o hodně vzdálený cíl. A cestu, která není vždy zábavná. Úkoly výměnným principem navozují pocit, že jste tajtrdlík pro všechno. Ostatní postavy mají dovednosti, ale téměř nic si neudělají sami. Některé mise mě tak vyloženě nudily. Jen protahovaly plnění a herní dobu. Když jdete nebo plujete opakovaně do stejné oblasti, stává se z vás filosof. Přemýšlíte, proč ostatním vlastně pomáhat. Všichni na nové adrese našli to, po čem první minuty hry toužili. Tedy mise splněna a já se můžu jít houpat do sítě.

Co to povídám? Sama se chci z ostrovů dostat. Navíc toužím prozkoumat opuštěné doly a narovnat morálku ozbrojeným kostlivcům. I takové scénáře titul nabízí, ale nevyužívá je naplno. Mrtví piráti jsou až příliš snadný terč a průchod jeskyněmi limituje pouze nedostupnost pokročilých materiálů. Stranded Sails nejdou dostatečně hluboko. Okrajově využívají mysteriózní předměty. Příliš často se obsahově opakují. A brzy upouštějí od základních smyslů přežití. Navíc je občas trápí drobné chyby v zadávání úkolů, kdy se informace na obrazovce nechce ztratit.

Přitom ovládání je nečekané příjemné. K většině operací stačí jen pravá páčka a tlačítko „A“. K dalšímu hraní nevolá jen zvědavost, ale také zpracování. Posuďte sami, alespoň to nejsou pixely. Místo nich byly zvoleny trojrozměrné modely s malým počtem polygonů. Nic objevného, já vím. Spíše standard lepších mobilních her. Ale celé to k sobě pěkně pasuje. Hraní má uklidňující atmosféru a příjemnou prezentaci. Škoda, že nemá kooperaci a pochopení pro velké obrazovky. Vyšší rozlišení by na škodu rozhodně nebylo.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Jestli toužíte mít ostrov s vlastním jménem, je čas zvedat kotvu. Stranded Sails podávají život trosečníka s nadhledem a lehkostí. Stačí mít plnou zahrádku, zručnou ruku a trochu zvídavosti. Jako nenáročná forma přežívání je hra příjemnou jednohubkou. Kombinuje farmaření, rybaření, vaření a crafting takovým stylem, kterému porozumí každý. Obsahově ale brzy naráží na mělčinu. O příběh brzy ztratíte zájem a některé mechaniky se po čase stanou trnem v patě.
28. 01. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Pillars of Eternity II: Deadfire – Ultimate Edition

Možná celá řada z vás nechápala, proč Microsoft koupil studio, které je většinu života věrné jedinému žánru. Nebo jste si kladli otázku, proč by měl Xbox chtít tvůrce, kteří na první díl Pillars of Eternity museli vybírat na Kickstarteru. A pokud vám nestačila odpověď v podobě The Outer Worlds, je tu jasná tutovka v podobě Ultimate edice druhého dílu Pillars of Eternity. Izometrická RPG je přesně tím titulem, u něhož vývojáři sázejí jedno...

»
14. 01. 2020 • Lukáš Urban11

Recenze: Truck Driver

Čeští tvůrci kamionových her zaslouží respekt, neboť už léta budují svůj sen a z cesty je nesvede ani vyhlídka tučného šeku od výrobců konzolí. Bohužel tím otevírají cestu amatérské lize, která za hladem hráčů vyjíždí s pojízdnou kantýnou a skromným jídelním lístkem. Když kručí v břiše a sliny kanou koutky, je i rychlé občerstvení hostinou králů. Stačí se ale podívat na použité suroviny, koncovou účtenku a možná si uvědomíte, že půst nemusí být...

»
09. 01. 2020 • p.a.c.o9

RECENZE: AO Tennis 2

Různé části světa, různé povrchy. Někdy sluníčko, jindy zataženo. K tomu hned čtyři legendární grandslamy, na které se těší tenisoví fanoušci z celého světa. Nová sezóna již odstartovala prvními turnaji a co nevidět se dočkáme prvního milníku letošní sezóny, Australian Open. Je to velký turnaj, velká značka, a tak není divu, že již loni po ní sáhli herní vývojáři a vytvořili tenisovou hru, na kterou hráčská obec čeká jak na smilování boží.

»
05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o5

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»