Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Publikováno: 20.10.2019, 15:09

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded Sails.

Děla, dřevěné hnáty a žejdlíky rumu tentokrát nemají prostor. Námořní podtext hry je pohodlný pouze zápletce. Většina herní náplně spočívá v objevování, řešení jednoduchých úkolů, stavění a farmaření. Jste vlastně takový Robinson Crusoe. Jen Pátek se rozrostl na celý týden a nejde vám o život. Bouře předčasně ukončila plánovaný kurz a rozesela posádku po neprobádaném souostroví. Podobně si pohrála se zásobami a důležitými nástroji.

Plán je jednoduchý: najít přeživší, prozkoumat okolí a založit fungující komunitu. Aby se to podařilo, musí být zajištěny zásoby jídla. Hned v prvních minutách se tak dostává ke slovu farmaření. Je jednoduché. Ostatně jako vše ve hře. Najdete sazeničku, vykopete díru, zasadíte a jen zaléváte, dokud nevyroste plodina. Byla jsem překvapena snahou aplikovat skutečné prvky pěstování. Třeba kukuřice a rajčata plodí opakovaně. Ale mrkev nebo brambory musíte po sklizni opět zasadit.

To stromy už opětovně nevyrostou. S dalšími členy tlupy dojde na těžbu a stavařinu. Na palivové dřevo Stranded Sails naštěstí nehrají. Ještě, že tak. Poměrně brzy odlesníte přilehlé okolí a cestování za materiálem se stává stále zdlouhavější. Při něm vás neomezuje ani tak denní cyklus, jako zásoby energie. Postavička je hladová každou chvíli a práce ji hodně vyčerpává. Však dělá chudinka vše sama. Nejprve jsem se vracela s dostatečnou rezervou. Jak se zvyšovalo sebevědomí, klesala rezerva. A tak muselo přijít nevyhnutelné, tedy totální vyčerpání.

Kde by vás jiní potrestali návratem v postupu, tam jsou autoři až příliš útlocitní. Jen hrdinu vrátí do kempu, a to je vše. Je pěkné, že nedochází k frustraci. Na druhou stranu, tímto stylem „o nic nejde“. Postupně se ukazatel energie stane jen informativní záležitostí. Mnohem větší váhu jsem přikládala spokojenosti ostatních. Jakmile jsem se naučila rybařit a objevila složitější recepty, kotlík překypoval všelijakými baštami. Pohlazení nedostalo jen svědomí, ale i snaha poslat suchozemce opět na vodu. Spokojení trosečníci dodávají lepší nástroje a motivují k dalšímu průzkumu.

V sázce je stavba nové lodi a návrat trosečníků na moře. Jde však o hodně vzdálený cíl. A cestu, která není vždy zábavná. Úkoly výměnným principem navozují pocit, že jste tajtrdlík pro všechno. Ostatní postavy mají dovednosti, ale téměř nic si neudělají sami. Některé mise mě tak vyloženě nudily. Jen protahovaly plnění a herní dobu. Když jdete nebo plujete opakovaně do stejné oblasti, stává se z vás filosof. Přemýšlíte, proč ostatním vlastně pomáhat. Všichni na nové adrese našli to, po čem první minuty hry toužili. Tedy mise splněna a já se můžu jít houpat do sítě.

Co to povídám? Sama se chci z ostrovů dostat. Navíc toužím prozkoumat opuštěné doly a narovnat morálku ozbrojeným kostlivcům. I takové scénáře titul nabízí, ale nevyužívá je naplno. Mrtví piráti jsou až příliš snadný terč a průchod jeskyněmi limituje pouze nedostupnost pokročilých materiálů. Stranded Sails nejdou dostatečně hluboko. Okrajově využívají mysteriózní předměty. Příliš často se obsahově opakují. A brzy upouštějí od základních smyslů přežití. Navíc je občas trápí drobné chyby v zadávání úkolů, kdy se informace na obrazovce nechce ztratit.

Přitom ovládání je nečekané příjemné. K většině operací stačí jen pravá páčka a tlačítko „A“. K dalšímu hraní nevolá jen zvědavost, ale také zpracování. Posuďte sami, alespoň to nejsou pixely. Místo nich byly zvoleny trojrozměrné modely s malým počtem polygonů. Nic objevného, já vím. Spíše standard lepších mobilních her. Ale celé to k sobě pěkně pasuje. Hraní má uklidňující atmosféru a příjemnou prezentaci. Škoda, že nemá kooperaci a pochopení pro velké obrazovky. Vyšší rozlišení by na škodu rozhodně nebylo.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Jestli toužíte mít ostrov s vlastním jménem, je čas zvedat kotvu. Stranded Sails podávají život trosečníka s nadhledem a lehkostí. Stačí mít plnou zahrádku, zručnou ruku a trochu zvídavosti. Jako nenáročná forma přežívání je hra příjemnou jednohubkou. Kombinuje farmaření, rybaření, vaření a crafting takovým stylem, kterému porozumí každý. Obsahově ale brzy naráží na mělčinu. O příběh brzy ztratíte zájem a některé mechaniky se po čase stanou trnem v patě.
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban21

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»
07. 10. 2019 • CryLineT5

Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

»
01. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Code Vein

Pohled na upíry se neustále mění. Dramatické romány z nich udělaly noční netvory. Listy komiksů neohrožené hrdiny. A moderní kultura romantický opus pro dospívající. Mění se také charakteristické prvky. Už není potřeba rakve na přespání. A denní světlo nutně nemusí znamenat kremaci. Krev a touha po ní však zůstávají. Co když ale opojný lektvar jednou dojde?

»
30. 09. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: NHL 20

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž...

»