Styx recenze

RECENZE: Styx: Shards of Darkness

Autor: lindros88cze Publikováno: 15.3.2017, 8:12

Publikováno: 15.3.2017, 8:12

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 103 článků

Francouzské studio Cyanide nás poměrně stabilně zásobuje lehce nadprůměrnými tituly a když v roce 2012 vydali akční RPG Of Orcs and Men, asi málokdo počítal s tím, že ve stejném světě vytvoří titul pro gobliního zloděje, jež se jednou dočká i vlastního pokračování, což se stále právě teď. Opět se nejedná o žádný hit, který se ale poučil z předešlých chyb a tak si nové dobrodružství zlodějíčka Styxe určitě zaslouží naši recenzi.

Jak už tomu bylo v první hře Master of Shadows (2014), i Styx: Shards of Darkness je staromódní hrou na plížení ze žánru stealth. Hlavní roli hraje veselý a vražedný gobliní antihrdina Styx, který musí něco ukrást či odněkud uniknout a přitom se v každé úrovni postavit řadě výzev a překážek, což zahrnuje především skrývání před strážemi a drsným odstraněním každého, komu se nemůžeme vyhnout po dobrém. Hlavní prim tedy hraje plížení, pečlivé sledování okolí a snaha udržet se z dohledu strážných. To vše zpestřují různé vraždy, kdy někdy jsou povinné v rámci kontraktu, ale jinak je to jen na vás a určitě si nedáte pokoj, protože plánování nehod a chystání pastí je občas pěkná zábava.

styx_shards_of_darkness_01

Styx je skrze své povolání samozřejmě hbitý a při své touze po krvi by se dal označit za malého ďábla. Tento ďáblík se ale dokáže protáhnout úzkými mezerami, plazit se pod různými předměty anebo šplhat po stěnách či trámech. Je také dosti šikovný s nožem, když zaútočí shora či zespodu, ale při otevřeném boji na blízko moc neboduje. Přesto dokáže být smrtelných, když překvapíte nepřítele ze stínu.

Máchání s kudlou by ale byla docela nuda, takže vše opepří speciální schopnosti, jež získáte díky lahvičkám s magickým nápojem z jantaru. Styx se pak může zneviditelnit nebo vytvořit klon sebe sama. Kromě toho se po něm může utlouct :-). Neviditelnost ale moc dlouho nevydrží, takže je její užívání omezené, ale může vám pomoci dostatečně, abyste se dostali okolo skupinky stráží. Schopnost klonování už je ovšem něco jiného a daleko víc než jen návnada. Když si vytvoříte svůj klon, můžete se přepínat mezi skutečným hrdinou a jeho replikou, což znamená, že nebezpečnější práci může odvést klon, jako je třeba nalákání stráží do pasti či počáteční zaútočení, kdy pak originál nepřítele napadne zezadu.

Pokud by vám hra připadala obtížná, nejspíše nevyužívá těchto schopností dostatečně. Styx ale disponuje i různým vybavením, kterému mu například umožní uhasit pochodně, odlákat nepřátele či sejmout slabší stráže z dálky. Průběžně získáváte zkušenosti a povyšujete, s čímž spojené neméně praktické dovednosti jako otrávené pasti, které při kontaktu rozloží nepřátele, nebo otrávené hroty sloužící k ochromení. Tyto a různé další fígle jako tiché útoky z truhly či sudu, nebo házení klonů jako granáty, doprovází vtipné hlášky. Humor je totiž jednou z největších výhod této hry, ačkoliv se vtípky či některé scénky mohou ohrát, stále jsou dobře vyvážené a jsou příjemnou změnou oproti akčním hrám, které se berou moc vážně.

styx_shards_of_darkness_02

Prvního Styxe doprovázely různé potíže, ať už to byly technické problémy, hloupá inteligence nepřátel či opakovaná prostředí úrovní. Technickými potížemi už naštěstí hra moc netrpí, ale AI moc velký pokrok neudělala. Stráže se drží jasně vytyčených hlídek a zbytečně zastavují na místech, kde k nim máte snadný přístup. Známky inteligence projevují, jen když dojde k poplachu, ale jinak fungují docela dobře a kromě prostoduchosti je jim málokdy co vytknout. Daleko méně se také opakují různá prostředí a předměty a minimálně stráže teď zastupují lidé, temní elfové a trpaslíky, jež se sice chovají stejně, ale zvláště trpaslíci dávají hodně najevo, když vás cítí poblíž.

Už jsme zmínili, že prostředí a tak i úrovně jsou tentokrát daleko pestřejší a navštívíte například města skřítků, noblesní vzducholodě či přeplněné doly a vězení. Kromě plížení a zabíjení se připravte i na trochu skákání a šplhání, abyste se dostali na různá místa, a neschází ani zhoupnutí na laně, ačkoliv na tom by ještě tvůrci mohli zapracovat. Občas budete zbaveni některého vybavení, abyste to neměli tak jednoduché, což je zajímavé zpestření.

styx_shards_of_darkness_08

Tím ovšem vylepšení nekončí a jak už jste viděli z videí či na okolních obrázcích, Styx se nemusí vůbec stydět za svou vizuální stránku, za kterou vděčí nejen práci vývojářů, ale také Unreal Engine 4. Zvláště některá prostředí a jejich scenérie jsou krásné, nemluvě o parádním designu postav. Náznaky menšího rozpočtu lze cítit ve scénkách a příběh není zrovna na úrovni – ukradni žezlo za velkou odměnu, ovšem cestou se vše podělá, ale herec zastupující Styxe se opravdu snažil, což lze znát zvláště na dialozích a hláškách, které překonávají dabing ostatních.

Jako největší nedostatek hry, na kterém je opravdu třeba zapracovat, jsou souboje. Když na vás otevřeně zaútočí jeden strážce, můžete rány blokovat a vracet je, ale správné načasování je téměř nemožné a prakticky se vám nebude dařit rány správně odrážet. A když už stojíte proti dvěma či více strážným, je vymalováno a ani únik většinou nepřipadá v úvahu. Styx tak občas může působit spíše jako hardcore kousek, kde odhalení znamená jisté selhání. Cvikem a správnou volbou schopností se tomu můžete vyhnout, ovšem ne vždy. Úrovně ve hře jsou dosti rozlehlé a poskytují hned několik možností, kudy se vydat, ale všechny musíte projít potichu. Když to zkusíte opačně, štěstí vás brzy opustí, a to i při pokusu lokaci rychle proběhnout.

styx_shards_of_darkness_06

Poslední věcí, ve které pokračování překonává svého předchůdce, je přidání režimu kooperace, kdy jeden hráč se ujme role skutečného Styxe, zatímco ten druhý bude hrát za klon. Bohužel se nejedná o lokální kooperaci, ale pouze online, ale už tomu tak zkrátka dnes je. Spoluhráče můžete podpořit kdykoliv a stejně tak i odejít. Jelikož ale druhou postavu představuje klon té původní, jsou zdroje a zdraví zredukováno, aby bylo zachováno vyvážení hry. Každopádně se ale přímo nabízí spolupráci při upoutání pozornosti hlídek, jejich uvěznění a odstranění.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Styx pravděpodobně nikdy nebude na úrovni velkých herních hrdinů, ale pro řadu hráčů může být fajn nenáročnou oddechovkou a může potěšit při zahlcenosti AAA hrami. Revoluce v sérii a ani v žánru se tedy nekoná, ale přesto se jedná o solidní titul držící se spíše starších standardů, který občas může zaskočit svou nevyvážeností, ale jinak se hraje docela dobře.
sniper_ghost_recenze
26. 04. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Sniper Ghost Warrior 3

Všude vládl klid. Nad hlavou se najednou z mraků vynořil měsíc a osvítil celou scenérii, jež se mi nabízela. Cíl se skrýval v železniční stanici, kam nebylo tak lehké proniknout. První dva výstřely mířily do strážních věží a vyřídily odstřelovače, kteří tam hlídkovali. Když byl vzduchu čistý, do vzduchu se vznesl dron, abych získal co nejlepší přehled nad vojáky rozmístěnými po areálu. Díky tomu se mi jasně odkryl další postup, který mě...

»
Guardians_recenze
26. 04. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Marvel’s Guardians of the Galaxy: The Telltale Series – Episode 1

Hry si máte odehrát sami a ne, abyste tvůrcům sloužili jako testovací lidoopi, učící se rozeznat správná tlačítka podle obrázků. S tímto přístupem už dlouhá léta ignoruji interaktivní produkci Telltale Games, která ač příběhově nabízí nadprůměrnou zábavu, hratelně jednoduše není můj šálek čaje. Ovšem dokáži rychle slevit ze svých nároků, pakliže pod jejich značkou vyjdou Strážci Galaxie, patřící mezi mých několik málo oblíbených hrdinů ze stáje Marvel.

»
Cities Skylines_recka
25. 04. 2017 • wellkeybig2

RECENZE: Cities Skylines – Xbox One Edition

Strategií na Xbox One není mnoho a to hlavně z důvodu nutnosti hru ovládat na gamepadu. Když se řekne budovatelská strategie s možností zásahu do ekonomiky, řadu fanoušků polije pot při pomyšlení, hrát takovou hru bez podpory myši. Cities: Skylines je, ale jasným důkazem, že port strategie není žádný problém, když se vývojář zaměří. I když hra dorazila na PC už v roce 2015 a na Xbox One se dostala,...

»
Little NIghtmares_recka
24. 04. 2017 • tonyskate2

RECENZE: Little Nightmares

Už je tomu rok, co nás okouzlila pohádková plošinovka Unravel a tento týden tady máme další dílo od švédských autorů. Tentokrát ale máme na mysli Tarsier Studios, jež už se pohybují v této branži přes deset let, ale teprve nyní si odbývají svůj debut na Xboxu s hororově laděnou plošinovkou Little Nightmares. A právě tomuto zajímavému kousku odehrávajícímu se v dosti zvráceném světě se dnes podíváme na zoubek.

»
Wonder Boy_recenze
22. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Wonder Boy: The Dragon’s Trap

Slyšte příběh o osamělém hrdinovi, jehož dlouhá a urputná pouť došla svého cíle. Zocelen nespočtem soubojů stojí proti nepříteli, který je silnější než kdokoli, s kým se předtím setkal. Meka-Dragon, jak se obludné robotické monstrum nazývá, ovšem nehodlá dát svůj skalp bez boje a hrdinu zkouší, co mu jen energie stačí. Po vyčerpávajícím střetnutí, a značném úbytku sil na obou stranách, nakonec mechanický drak padá k zemi a zdá se, že...

»
Yooka_laylee_recka
15. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Yooka-Laylee

Nikdo z vás si stejně jako já už patrně nevzpomene, jak prožil 1. květen 2015 značící především prodloužený víkend. Nicméně britský kolektiv známý jako Playtonic Games na tento den nezapomene do konce života, neboť se zapsal do historie komunitního financování. V ono datum se pokusil oslovit hráče projektem započatým pod kódovým označením Project Ukulele, na jehož realizaci potřeboval směšných 175 000 £. Proč směšných? Protože peníze byly nastřádány za necelých 40 minut, přičemž...

»
Lego City_recenze
12. 04. 2017 • tonyskate0

RECENZE: LEGO City Undercover

Když tehdy v roce 2012 vyšla konzole Wii U, Nintendo si zajistilo partnerství s Warner Bros. a TT Fusion na titul z kostičkovaného světa Lego City. Vzniklo tak jakési LEGO GTA zasazené do městských kulis, které dříve nebyly v těchto hrách využity, a jedná se o velmi povedený kousek. Proto nás potěšila zpráva, že se hra po čtyřech letech, kdy nejspíše vypršela exkluzivní smlouva, podívá i na ostatní konzole a my si tak...

»
Bulletstorm_recenze
11. 04. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bulletstorm Full Clip Edition

Inspirován Kubou Dařbujánem jsem se zařekl, že na remasterované hry šáhnu až tehdy, budou-li na kaktusech zapíchané jitrnice, na hrotech železných klecí se budou pěkně vyhřívat jelítka a kusy masa do černa přismahne elektrický proud. Jak jsme při všech svatých asi mohl tušit, že se na scéně po šesti letech objeví permanentní jatka v podobě řezničiny Bulletstorm. Co už, nastal čas vytáhnout zástěru, nablýskat nádobíčko, oprášit mohutné boty a vyrazit porcovat...

»