RECENZE: Super Mega Baseball 2

Autor: p.a.c.o Publikováno: 12.5.2018, 9:04

Publikováno: 12.5.2018, 9:04

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1418 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Sportovní hry jsou skvělé v tom, že člověk může vyzkoušet nejrůznější sporty, o kterých třeba vždycky jenom snil, kdy nic neutratí za vybavení, pronájem prostor a podobné věci. Jasně, hra se musí koupit, i když to v aktuálním případě také není tak úplně pravda. Sem tam se stane, že se do Games with Gold dostane úplná novinka hned při svém uvedení, což je právě příklad Super Mega Baseball 2. Ovšem pokud čtete recenzi později (hra je v GWG pro měsíc květen 2018), již tomu tak být nemusí.

U poslední recenze prvního dílu jsem si povzdechl, že se baseballu v ČR moc času nevěnuje a od té doby, což jsou skoro tři roky (neuvěřitelné, jak to letí), se situace nezměnila. Nicméně máme tady pokračování a já jsem dlouho přemýšlel, jak se ke hře postavit. Na jednu stranu ji i sport, který prezentuje, mám moc rád, ale na stranu druhou jsem čekal o něco více inovací. Nebudu však předbíhat a počkám si na první nadhoz.

Ten první trefil vytyčenou oblast přesně, protože nabídka módů se nám rozšířila. Exhibice a sezóna nechybí, ale přibyl mód Eliminace, což je taková variace na vyřazovací část (playoff) dle zvolených podmínek a jeden mód čistě pro multiplayer, který rozlišuje hodnocený a nehodnocený zápas. Multiplayer je zároveň největší novinkou. V původní hře bylo možné hrát na jedné konzoli, ale druhý díl konečně přináší možnost hrát skrze internet, a to buď s přáteli nebo náhodnými hráči. Nic tak již nebrání pořádným soubojům, které jsou online přeci jenom o něco akčnější než při hře na jedné konzoli. Dva hráči vedle sebe na gauči totiž vidí, kam ten druhý hází a jaký nadhoz posílá, což trochu kazí zážitek.

Co se znalosti pravidel týče, od posledně se nic nezměnilo a stále je potřeba základní znalosti toho, co na hřišti máte vlastně dělat, nebo proč se na obrazovce to či ono děje. Naštěstí povedený tutoriál zůstal v nezměněné formě zachován, takže pokud vám první díl unikl, snad se všechno během chvilky naučíte a celkově ovládání přejde hodně rychle do krve. Některé herní mechaniky byly navíc zjednodušeny, což ne všechny potěší.

Druhý nadhoz bude hodnocen nejspíš jako ball, ale já bych klidně pískl strike. Ze hry vypadl systém obsahující RPG prvky, díky nimž a trenérům bylo možné vylepšovat hráče, respektive jejich dovednosti. Od druhého pokračování nic takového neočekávejte. Hráči mají své parametry dané od začátku a tečka. Mě tato změna nevadí, protože mě stejně nebavilo řešit nějaké trenéry, vždycky jsem je jenom někam dal, abych měl pokoj. Chápu ale, že to může někomu chybět. Druhé zjednodušení se týká nadhazovačů, tedy přesněji jejich střídání. V dobrých hrách bývá zvykem, že hráč musí myslet trochu dopředu a toho kterého nadhazovače nechat nejdříve rozházet. Ani to se nekoná a každý nadhazovač je hned připraven do hry na 100%.

Žádné zásadní změny se nedějí ani při hře samotné. Ovládání zůstalo úplně stejné, což je dobře, protože už původně se hra hezky ovládala. Opravena byla hra hráčů v poli, kde již všechno krásně funguje a vždycky je hned na první pohled vidět, jakého hráče hráč ovládá a nedochází již k žádným přehmatům. Stejně tak se zachovala ona odlehčená a příjemná stylizace a smyšlené názvy týmů. Nově je však možné v obchodě nakupovat nové vzhledy nebo loga pro námi vytvořené týmy.

Třetí nadhoz je jednoznačný ball. Co se technické stránky týče, na první pohled a vlastně i na druhý hra vypadá hodně podobně, ne-li přímo stejně, jako první díl, i když byla vylepšena pro Xbox One. Bohužel však bez 4K rozlišení nebo alespoň HRD. I tak se však Super Mega Baseball 2 prezentuje moc pěkně a technická stránka rozhodně není něco, co by hru sráželo. Ani hloubka samotné hry se nezměnila a i když na první pohled působí dětsky, nabízí opravdu perfektní baseballový zážitek.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Jelikož je hra zatím zdarma v Games with Gold, je to super nabídka pro milovníky tohoto sportu. Bohužel mimo akci je hra o 200 Kč dražší než předchozí díl a je otázkou, zda se vám bude chtít platit víc za podporu online multiplayeru a na druhou stranu přijít o drobné RPG prvky. Oba dva díly se stále skvěle hrají, a tak bude spíše na vás, pro který z nich se budete chtít rozhodnout spíš. Druhý díl tomu prvnímu však ostudu rozhodně nedělá a své hodnocení si bezesporu zaslouží.
19. 05. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: State of Decay 2

Jednou ráno se možná probudíte do úplného ticha. Žádný zpěv jindy otravných ptáků a žádní sousedi, jež vás před úsvitem ničí autem bez technické kontroly. Možná si, podle zajetého zvyku, pustíte rádio cestou do koupelny. Dnes tam ale nehrají toho nagelovaného metrosexuála, za kterým obvykle následuje nepřesná předpověď počasí. Ozývá se pouze šum. Ta noční bouřka asi pokazila vysílač, napadne vás, zatímco pospícháte s oblékáním. Kvůli onomu nezvyklému tichu totiž jdete...

»
18. 05. 2018 • kristine4chaos0

Recenze: Trailblazers

Možná, stejně jako my doma, máte rádi závodní hry, hraní ve více lidech a zdravého týmového ducha. Pak ale narážíte na problém, že nemáte takřka co hrát. Simulátory nebo hry s licencovaným obsahem mají lokální multiplayer velmi osekaný, pokud vůbec. Zbývají tedy arkádové jednohubky, které jsou většinou jedna jako druhá. Nedivte se proto, že moje nadšení z Trailblazers bude trochu větší, než by si hra malého nezávislého týmu mohla zasloužit.

»
11. 05. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Forgotton Anne

Zeptejte se sami sebe, kolik věcí už jste ztratili. A vezměte to pěkně od podlahy, takže ponožky, hračky z dětství, památníky, vizitky důležitých lidí nebo drobné cetky. Pak si na poutníky velice často hrají klíče, peněženky či cennosti, a to nemluvím o úmyslně zapomenutých věcech. Někde je necháte ladem pro nepotřebu a když by se pro ně využití našlo, jsou pryč. Kdepak asi skončily? To těžko zjistíte, ale se zajímavou možností...

»
08. 05. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Throught the Woods

Drahé slečny, dámy a paní. Laskavě si vaše dítka střežte lépe než oko v hlavě, protože ztratí-li se vám kdesi v divočině, pomůže vám maximálně všemohoucí. Pokud se tak stane v Norsku, máte větší problém než tamní sociálku. Severské lesy jsou totiž nebezpečné, plné překvapení, dávných legend a nočních můr vycházejících z vašeho zpackaného života. A tak hnané mateřskou láskou, nebo pod vidinou pěkného průšvihu, musíte vyrazit skrz lesy na záchranou výpravu.

»
29. 04. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Assetto Corsa Ultimate Edition

Pokud na konzoli toužíte po závodním simulátoru, moc titulů na výběr nemáte. Ve své podstatě jen tři, a to u Forzy Motorsport benzínoví šílenci budou tvrdit, že viděla simulátor jen ve vlhkých představách fanoušků. U značek Project CARS a Assetto Corsa je však zaměření nezpochybnitelné, přičemž druhé zmíněné závody se po téměř dvou letech připomínají s Ultimate edicí, kterou můžeme brát jako předskokana očekávaného pokračování. Třebaže na konzole zatím ohlášené není....

»
15. 04. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Dead Ahead: Zombie Warfare

Na zombíky ve hrách jsme si již zvykli a to, co vypadalo jako chvilkový trend, se přetavilo v regulérní herní postavy. No postavy, prostě zombíci jsou ve hrách stále přítomní, ať se to mnohým líbí nebo ne. Většinou je likvidujeme v nekonečných zástupech na tisíce způsobů a svou troškou do tohoto mlýna přispívají i vývojáři z Mobirate, kteří na velkou platformu přinášejí malou hru.

»
13. 04. 2018 • chaosteorycz5

Recenze: Hellblade: Senua’s Sacrifice

Pamatujete Ryse: Son of Rome? Samozřejmě, že ano, však to byla jedna z prvních exkluzivních her pro Xbox One. Hráče po celém světě zasadila do křesel nebývalou grafikou, brutálními souboji a příběhem vpraveným do vlastní verze antického Říma. Naneštěstí je z těch pohodlných sedadel zase rychle zvedla, když už po pár minutách bylo jasné, že vyprávění a nekonečné mačkání nalajnovaných tlačítek doplní občasná chůze nebo přelezení překážky. Proč vůbec začínám recenzi úplně...

»
10. 04. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Extinction

Když se řekne Iron Galaxy, jsou v obraze pravděpodobně jen hráči bojovky Killer Instinct. Studio se dvěma pobočkami a desetiletou historií, vlastních her příliš nemá. Není to ale proto, že by se flákalo, ale z důvodu, že se podílí na portech a působí jako technický poradce velkým vývojářům. Díky tomu mají jeho zaměstnanci ruce v prvním Destiny, v Arkham sérii Batmana nebo v titulu 7 Days to Die. Teď mají američtí tvůrci šanci vstoupit do...

»