RECENZE: Syberia 3

Autor: lindros88cze Publikováno: 6.5.2017, 11:30

Publikováno: 6.5.2017, 11:30

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 106 článků

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To se dočtete v naší recenzi…

Na začátek stručně shrneme dějství prvních dvou her, jelikož třetí díl se s tím neobtěžoval a možná tvůrci nechtěli mást nové hráče. Syberia vypráví příběh právničky Kate Walker, jež zavítala do malé vesničky, aby zde vyjednala převzetí továrny na netradiční automatové hračky. Musíme ovšem získat podpis majitele a jediný žijící dědic, Hans Voralberg, je už léta nezvěstný a tak začíná velké putování. Hans byl totiž od dětství posedlý mamuty, ačkoliv se už považují za vyhynulé. Navštívíte tak záhadnou Sybérii, mýtický ostrov, kde by mamuti údajně mohli stále žít. Cestou se seznámíte s domorodým kmenem Youkolů, a to by tak mohlo stačit, aniž bychom vám toho moc vyzradili.

TheGuard_YoukoleCamp

Syberia 3 pokračuje ve vyprávění příběhu Kate Walkerové a soustředí se především na kmen Youkolů. Kate je totiž po své pouti nachází opuštěná v zamrzlém člunu, a jelikož zima vrcholí, zachrání ji právě Youkolové, jež migrují se svými sněžnými pštrosy. Kate se poté probouzí v jistém sanatoriu a pozvolna zjišťuje, že je něco špatně. Jelikož ji domorodí Youkolové zachránili život, rozhodne se jim pomoci s migrací, protože místní jsou proti nim a jejich tradicím. Doktoři se ale snaží jejich vůdce udržet v sanatoriu a ukáže se, že je zde vesměs jako rukojmí, aby se navždy zbavili těchto nomádů.

Jak už jste ale mohli vidět v upoutávkách na hru, odpor bude skutečně silný a vyskytne se hned několik zajímavých postav, která se vás pokusí zastavit. Vrátí se také jeden dobrý známý, což nás potěšilo. Musíme tedy uznat, že příběh se docela povedl a těší nás, že nepolevuje na tempu a nestává se nudným. Největší zásluhu na tom samozřejmě má Benoît Sokal, otec série, z jehož pera příběh pochází.

Škoda jen technických nedostatků, kdy největším z nich je grafika. Ačkoliv hra vychází v roce 2017, vizuálně je minimálně o generaci pozadu, a to i navzdory skutečnosti, že většina lokací je poměrně malá. Řada nezávislých her vypadá daleko lépe a bohužel to nezachraňují ani postavy, které jsou sice dobře napsané, ale kromě Kate (pochopitelně) jsou charaktery nehezké a když mluví, jejich ústa se pohybují spíš nahodile a kolikrát se ještě pohybuji, ačkoliv už dialog skončil. Často také můžete narazit na neviditelnou překážku, abyste zjistili, jestli tam lokace končí, nebo je něco dál, což trochu tlumí možnost pobíhání. Vše pak korunuje, že občas projdete předmětem nebo postavou.

Youkole_camp

Ruku v ruce se slabou grafikou jde také ostatní technické zpracování. Hra může na pár vteřin zamrznout nebo se zasekne kamera, ale aspoň se hra docela dobře ovládá. S dabingem je to pak jak na houpačce, někdy exceluje, zvláště v případě Kate, a jindy je zase k pláči, což se projevuje zvláště u doprovodných postav na ulicích. Dodatečná edice hlasů se také nepovedla, kdy některé věty zazní příliš rychle, aby jakžtakž seděly s ústy postav. A k tomu všemu navíc není možné přeskakovat jednotlivé dialogy, což je vyloženě otrava. Některé hlasy pak vůbec nesedí postavám. Naprostý opak pak lze říci o doprovodné hudbě a efektech, jež pěkně podkreslují atmosféru hry a hodí se k daným situacím a občas vám i naznačí, že hádanku řešíte správně.

Samotné hraní se týká zkoumání lokací, hovorů s postavami, vybíráním reakcí a řešení hádanek. Zkrátka nic, co byste v jiné adventuře nezažily. Hádanky jsou provedeny poměrně dobře a s trochou přemýšlení a pár pokusy byste je měli vyřešit. Některé hádanky jsou hodně matoucí a mohou vám dát pěkně zabrat, a můžete se snadno stát, že budete nuceni sáhnout po návodu, což trochu narušuje celkový zážitek, ale na to jste u klasických adventur nejspíše zvyklí.

Celkově se tedy Syberia hraje dobře a neschází ani tradiční kombinování předmětů, jež můžete souviset s obsáhlejším rébusem. Konverzace s místními obohacují atmosféru a pomáhají příběhu. Je opravdu povedené, že pokud se vám nepovede někoho přesvědčit, aby pro vás něco udělal, musíte najít jiný způsob, jak úkol splnit. Jako třeba když se snažíte přesvědčit starostu k otevření brány. Když se promluvíte s místními, získáte dostatek informací, abyste jej přesvědčili. Docela nám z tohoto důvodů schází samostatné ukládání hry, které probíhá čistě automaticky a nemůžete si tak vytvořit více pozic.

Jak jsme se dozvěděli krátce před vydáním hry, místní distributorské firmě Comgad se pro hru podařilo zajistit českou lokalizaci, a to skrze všechny tři platformy. Třetí Syberii si tedy vychutnáte s českými titulky i na Xbox One, což nás nesmírně těší, protože konzolových her v češtině zrovna moc nevychází. Jak je u Comgadu zvykem, překlad je velmi kvalitní. Podobně jako u hry Zaklínač 3: Divoký hon, na něj dohlížel Filip Ženíšek, jenž se dokonce překladu třetí Syberia sám ujal. Čeká vás tedy příjemné dobrodružství za doprovodu naší mateřštiny, jež vás zaměstná na přibližně dvanáct hodin.

Syberia3-cestina

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Syberia 3 byla oznámena příliš brzy a nějakou dobu strávila v tzv. vývojářském pekle a takové projekty bohužel nekončí dobře. Což je i tento případ. Ačkoliv se po příběhové stránce jedná o povedenou adventuru, neskutečně ji sráží technické zpracování a nedostatky, což je neuvěřitelná škoda. Bod navíc dáváme za kvalitní češtinu, a pokud překonáte zastaralé zpracování hry, můžete se ponořit do nového dobrodružství Kate Walkerové, které kdyby nevzniklo, vlastně by se nic nestalo.
20. 08. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Observer

Stejně jako ostatní žánry, tak i horory se neustále vyvíjejí. Před osmdesáti lety stačilo na hlavu zakytovat hrnec, přidělat papírové šrouby a lidé se báli odejít z biografu, aby po cestě domů nepotkali Frankensteinovo monstrum. Přes maskované vrahy, poltergeisty, mýtické nestvůry, ďábly a jiná zla jsme se dostali až do dnešní fáze, kdy je módní nabalit na děsivou notu dalších 5 žánrů a přidat pořádnou dávku šílenství. Několikrát do roka nás...

»
16. 08. 2017 • wellkeybig0

RECENZE: Blackhole: Complete Edition

Co je České, to je hezké České videohry slaví úspěchy po celém světě. Tituly jako Mafia, Dex, Machinarium, nebo právě Blackhole hrají miliony hráčů. Bohužel není pravidlem, že každá česká hra si najde cestu do zahraničí a především k úspěchu. Blackhole: Complete Edition je, ale jedna z těch, co to dokázala a byla přijata velmi kladně po celém světě.

»
16. 08. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: The Long Dark

Techniky přežití se mohou hodit vždy, takže když je nějaká možnost se něco z nich naučit, určitě se neobracejte zády, ale snažte si zapamatovat, co se jenom dá. Nevíme dne ani hodiny, kdy do naší planety narazí asteroid, rozšíří se nákaza měnící lidi na nemrtvá monstra, nebo se prostě jenom prostřednictvím bankovek rozšíří nějaký smrtelný virus. Že jsou vám výše zmíněná témata povědomá? To by tedy měla, jelikož jsou to nejpopulárnější...

»
15. 08. 2017 • chaosteorycz1

Recenze: Agents of Mayhem

V pozici hráče jsem nikdy neholdoval hrám, které si předem nemůžu zaškatulkovat a u nichž se na základě propagace jen těžko určuje, co z nich vlastně vyleze. Ovšem jako recenzent si takové zajíce v pytli nadmíru užívám, protože se mi dostává vzácného privilegia, kdy se stávám prostředníkem mezi autory a potencionálními hráči. Třebaže si nedělám iluze, že by v době YouTube někdo kupoval novinku jen na základě jednoho názoru, často značně zaujaté osoby, alespoň...

»
06. 08. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Mr. Shifty

Tak schválně, kdo z vás, zatímco dává ostatním hráčům na frak ve všech těch Battlefieldech, Call of Duty a Gearsech, přemýšlí nad historií akčních her? No samozřejmě, že nikdo, protože na bloumání v paměti bude dost času, až dosáhneme staří sovětské ponorky, občas je ale návrat do časů dvourozměrné grafiky, jednoduché hratelnosti a pohledu shora vítaným zpestřením, a to zejména teď v létě, kdy se dav AAA her rozestoupí a my vidíme...

»
02. 08. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Super Cloudbuilt

Recenzentka: Kristine4Chaos Dnes už se můžeme maximálně dohadovat, jestli za rozšíření parkouru do her vděčíme perskému princi, svůdné Faith nebo neohroženému assassínovi Altairovi. Jednoduše tu je a pro mnohé tvůrce videoher se stal stěžejním prvkem jejich projektu, a to jak v klasické „umělecké“ formě, tak té futuristické, při níž si postava pomáhá exo-skeletem, jetpackem nebo obojím najednou. Do této kategorie patří i malá nezávislá hra Super Cloudbuilt, která ačkoli není příliš originální,...

»
18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»