RECENZE: Syberia 3

Autor: lindros88cze Publikováno: 6.5.2017, 11:30

Publikováno: 6.5.2017, 11:30

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 104 článků

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To se dočtete v naší recenzi…

Na začátek stručně shrneme dějství prvních dvou her, jelikož třetí díl se s tím neobtěžoval a možná tvůrci nechtěli mást nové hráče. Syberia vypráví příběh právničky Kate Walker, jež zavítala do malé vesničky, aby zde vyjednala převzetí továrny na netradiční automatové hračky. Musíme ovšem získat podpis majitele a jediný žijící dědic, Hans Voralberg, je už léta nezvěstný a tak začíná velké putování. Hans byl totiž od dětství posedlý mamuty, ačkoliv se už považují za vyhynulé. Navštívíte tak záhadnou Sybérii, mýtický ostrov, kde by mamuti údajně mohli stále žít. Cestou se seznámíte s domorodým kmenem Youkolů, a to by tak mohlo stačit, aniž bychom vám toho moc vyzradili.

TheGuard_YoukoleCamp

Syberia 3 pokračuje ve vyprávění příběhu Kate Walkerové a soustředí se především na kmen Youkolů. Kate je totiž po své pouti nachází opuštěná v zamrzlém člunu, a jelikož zima vrcholí, zachrání ji právě Youkolové, jež migrují se svými sněžnými pštrosy. Kate se poté probouzí v jistém sanatoriu a pozvolna zjišťuje, že je něco špatně. Jelikož ji domorodí Youkolové zachránili život, rozhodne se jim pomoci s migrací, protože místní jsou proti nim a jejich tradicím. Doktoři se ale snaží jejich vůdce udržet v sanatoriu a ukáže se, že je zde vesměs jako rukojmí, aby se navždy zbavili těchto nomádů.

Jak už jste ale mohli vidět v upoutávkách na hru, odpor bude skutečně silný a vyskytne se hned několik zajímavých postav, která se vás pokusí zastavit. Vrátí se také jeden dobrý známý, což nás potěšilo. Musíme tedy uznat, že příběh se docela povedl a těší nás, že nepolevuje na tempu a nestává se nudným. Největší zásluhu na tom samozřejmě má Benoît Sokal, otec série, z jehož pera příběh pochází.

Škoda jen technických nedostatků, kdy největším z nich je grafika. Ačkoliv hra vychází v roce 2017, vizuálně je minimálně o generaci pozadu, a to i navzdory skutečnosti, že většina lokací je poměrně malá. Řada nezávislých her vypadá daleko lépe a bohužel to nezachraňují ani postavy, které jsou sice dobře napsané, ale kromě Kate (pochopitelně) jsou charaktery nehezké a když mluví, jejich ústa se pohybují spíš nahodile a kolikrát se ještě pohybuji, ačkoliv už dialog skončil. Často také můžete narazit na neviditelnou překážku, abyste zjistili, jestli tam lokace končí, nebo je něco dál, což trochu tlumí možnost pobíhání. Vše pak korunuje, že občas projdete předmětem nebo postavou.

Youkole_camp

Ruku v ruce se slabou grafikou jde také ostatní technické zpracování. Hra může na pár vteřin zamrznout nebo se zasekne kamera, ale aspoň se hra docela dobře ovládá. S dabingem je to pak jak na houpačce, někdy exceluje, zvláště v případě Kate, a jindy je zase k pláči, což se projevuje zvláště u doprovodných postav na ulicích. Dodatečná edice hlasů se také nepovedla, kdy některé věty zazní příliš rychle, aby jakžtakž seděly s ústy postav. A k tomu všemu navíc není možné přeskakovat jednotlivé dialogy, což je vyloženě otrava. Některé hlasy pak vůbec nesedí postavám. Naprostý opak pak lze říci o doprovodné hudbě a efektech, jež pěkně podkreslují atmosféru hry a hodí se k daným situacím a občas vám i naznačí, že hádanku řešíte správně.

Samotné hraní se týká zkoumání lokací, hovorů s postavami, vybíráním reakcí a řešení hádanek. Zkrátka nic, co byste v jiné adventuře nezažily. Hádanky jsou provedeny poměrně dobře a s trochou přemýšlení a pár pokusy byste je měli vyřešit. Některé hádanky jsou hodně matoucí a mohou vám dát pěkně zabrat, a můžete se snadno stát, že budete nuceni sáhnout po návodu, což trochu narušuje celkový zážitek, ale na to jste u klasických adventur nejspíše zvyklí.

Celkově se tedy Syberia hraje dobře a neschází ani tradiční kombinování předmětů, jež můžete souviset s obsáhlejším rébusem. Konverzace s místními obohacují atmosféru a pomáhají příběhu. Je opravdu povedené, že pokud se vám nepovede někoho přesvědčit, aby pro vás něco udělal, musíte najít jiný způsob, jak úkol splnit. Jako třeba když se snažíte přesvědčit starostu k otevření brány. Když se promluvíte s místními, získáte dostatek informací, abyste jej přesvědčili. Docela nám z tohoto důvodů schází samostatné ukládání hry, které probíhá čistě automaticky a nemůžete si tak vytvořit více pozic.

Jak jsme se dozvěděli krátce před vydáním hry, místní distributorské firmě Comgad se pro hru podařilo zajistit českou lokalizaci, a to skrze všechny tři platformy. Třetí Syberii si tedy vychutnáte s českými titulky i na Xbox One, což nás nesmírně těší, protože konzolových her v češtině zrovna moc nevychází. Jak je u Comgadu zvykem, překlad je velmi kvalitní. Podobně jako u hry Zaklínač 3: Divoký hon, na něj dohlížel Filip Ženíšek, jenž se dokonce překladu třetí Syberia sám ujal. Čeká vás tedy příjemné dobrodružství za doprovodu naší mateřštiny, jež vás zaměstná na přibližně dvanáct hodin.

Syberia3-cestina

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Syberia 3 byla oznámena příliš brzy a nějakou dobu strávila v tzv. vývojářském pekle a takové projekty bohužel nekončí dobře. Což je i tento případ. Ačkoliv se po příběhové stránce jedná o povedenou adventuru, neskutečně ji sráží technické zpracování a nedostatky, což je neuvěřitelná škoda. Bod navíc dáváme za kvalitní češtinu, a pokud překonáte zastaralé zpracování hry, můžete se ponořit do nového dobrodružství Kate Walkerové, které kdyby nevzniklo, vlastně by se nic nestalo.
20. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2

To je pořád řečí, jak se konflikty mají řešit s chladnou hlavou, debatou a za každých okolností diplomaticky. Dokážete si ovšem představit Batmana, jak svolává Radu Superhrdinů, aby uvalil Jokerovi embargo na šminky nebo jak Poison Ivy přivázaná řetězy ke stromu ječí po těžařích dřeva? Samozřejmě že ne, protože jsme v komiksovém světě, kde dobře mířená rána znamená více než sto slov, nadlidské schopnosti vydají za celou armádní jednotku a charaktery se...

»
19. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Shadow Warrior 2

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch. Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při...

»
16. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: The Surge

Být fanouškem Hardcore RPG je v dnešní době těžké, po dohrání Dark Souls a Lords of Fallen na jedno dlouhé zívnutí, toho moc nezbývá. Všechny RPG jsou moc uzavřené a jednoduché. Pokud pociťujete tyto příznaky, zbystřete u nového titulu The Surge. Jestli nejste fanoušek hardcore žánru, připravte se na vypadávání vlasů, třes rukou, vztek a později pláč z důvodu rozdrceného ega. Po dlouhé době dorazil na Xbox One titul, který...

»
13. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Narcosis

Když se ke mně před nedávnem dostal film 47 Meters Down, došlo mi, že subžánr podvodních survival her je poměrně štíhlý. Děj vyprávějící o dvou sestrách, jejichž adrenalinový zážitek se žraloky se změní v boj o přežití na dně oceánu, k němuž nemají předpoklady a ani vybavení, vynikal dusnou atmosférou, kterou bych obratem přivítal v obdobném herním titulu. Jenže Abzu je žánrově mimo, Subnautica málo hororová, BioShock už archivní a Soma nám zůstala...

»
09. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Prey

Trvalo to dlouhých 11 let, mnoho sil, spoustu zahozené práce a urputný přerod z pokračování do zcela nového pojetí, které se dnes tak hrdě nazývá reboot. Prey je zpět a zase jsou ve hře mimozemské entity bažící po obyvatelích matičky Zemi, proti nimž stojí sama samotinká poslední naděje lidstva. Tím ovšem veškerá podobnost s originálem končí, neboť nové pojetí chce mít originální otisk myšlenek svých autorů, a to takřka za...

»
09. 05. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Human Fall Flat

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

»
03. 05. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý...

»
30. 04. 2017 • chaosteorycz2

Recenze: Outlast 2

V roce 2013 tehdy téměř neznámé studio Red Barrels přineslo zajímavý projekt Outlast. V něm se zaměřilo na fiktivní psychiatrickou léčebnu Mount Massive a její nehumánní experimenty na tamních pacientech. Dramatická sociální sonda do uzavřeného prostředí duševně nemocných chudáků se ovšem minula účinkem. Díky špatně zvolené postavě provádějící příběhy, kterou byl investigativní novinář bažící po slávě na úkor neštěstí druhých, byl titul mylně považován za horor. Z kariéristického pisálka Milese...

»