RECENZE: Tales from the Borderlands

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 9.3.2021, 12:00

Publikováno: 9.3.2021, 12:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Když v roce 2009 vyšla postapokalyptická střílečka s RPG prvky Borderlands, způsobila tak trochu malou revoluci. Záhy se série rozrostla o další díly, přičemž nemohla chybět ani adventura Tales from the Borderlands z dílny dnes již zrušeného Telltale Games. Toho času bylo nicméně studio na vrcholu a plodilo jednu adventuru za druhou.

Po krachu Telltale to nicméně s Tales from the Borderlands vypadalo velmi bledě – hra uvízla v takzvaném licenčním pekle, kdy hru či její části vlastnilo několik subjektů. Hra tak nakonec zmizela z distribučních platforem a legálně nešla sehnat, pakliže jste kopii již nevlastnili.

To se nicméně změnilo, licenční problémy byly vyřešeny a Tales from the Borderlands se opět vrátilo na distribuční platformy v podobě remasteru všech dílů. My se na tuto “staronovou” hru nyní podíváme v naší recenzi.

Kdo měl někdy tu čest s adventurami od Telltale, bude i v Tales from the Borderlands jako doma. Cellshadeová grafika je určitým trademarkem zaniklého studia, nicméně stejný grafický kabátek má i série Borderlands. To je jeden z důvodů, proč Tales from the Borderlands skvěle zapadá do celého univerza Borderlands a hráč tím pádem nemá potíže s proniknutím do světa a příběhu, který se odehrává mezi druhým a třetím dílem.

Příběh je alfou a omegou každé adventury a ani v tomto případě tomu není jinak. Vžijete se do kůže Rhyse, šplhouna po korporátním žebříčku Hyperionu, který společně se svým nejlepším přítelem Vaughnem chce dosáhnout na mety nejvyšší. Zatímco si jde pro povýšení, na místě jeho šéfa došlo k drobné obměně. Místo povýšení dostane Rhys přidělenou práci jako pomocný uklízeč a tak se parta rozhodně pro odvážný plán – získat Vault key, tedy to nejcennější, co se na planetě Pandora nachází.

Snad neprozradím příliš, když řeknu, že to všechno nepůjde zrovna podle plánu a svou roli v tom sehrají i sestry Fiona a Sasha, což zadělá na pořádné dobrodružství. Právě s Fionou si Rhys pravidelně střídá roli vypravěče, takže na většinu dějových zvratů máte dva pohledy, které dobře vykreslí různé aspekty příběhu. Na cestě také potkáte spoustu známých postav, jako je Zer0, Athena či Claptrap, přičemž ne všichni k vám budou mít zrovna kladný vztah.

V průběhu pěti epizod se opět budete muset rozhodovat, jakou cestou se bude příběh ubírat. Přenést se musíte jen přes tradiční lež Telltale, že vaše volby budou mít vliv na to, jak se bude příběh odehrávat. Částečně je to pravda, nicméně příběh má vždy předem daný začátek i konec. Na rozdíl od jiných adventur od Telltale jsem v případě Tales from the Borderlands měl pocit, že znovuhratelnost je o něco nižší, než v případě jiných her od téhož studia. Tak nějak jsem neměl potřebu zjišťovat, zda rozhodnutí ušetřit kulku bylo správné, či nikoli. To bohužel autorům neslouží ke cti.

Hratelnost je taktéž v duchu ostatních her od Telltale. Většinu času posloucháte konverzace, občas zkoumáte okolí, řešíte jednoduché hádanky nebo procházíte akční pasáží s quicktime eventy. Ty jsou uživatelsky přívětivé, takže selhání nemůžete svést na hru. Konverzace naopak musím vypíchnout. Humor, který provází celou sérií Borderlands, se pochopitelně otiskl také do Tales from the Borderlands, přičemž na rozdíl od her z dílny Gearboxu mi přišlo, že jsou vtipné repliky vybroušenější. Při hraní Borderlands jsem totiž měl pocit, že střílečka s humorem tlačí příliš na pilu a některé situace jsou spíše trapné, nežli vtipné. Tales from the Borderlands tento problém neměly a mnohdy dokonce vykouzlily na mé tváři úsměv, což se často nestává.

Tales from the Borderlands je jedna velká jízda od začátku až do konce. Vtipné dialogy, grafická stránka odpovídající předloze a řemeslně zvládnutá hratelnost dělá z Tales from the Borderlands jednu z nejlepších adventur od zaniklých Telltale. Ke cti hře slouží i to, že si ji užijete také v případě, kdy jste původní sérii nehráli nebo není váš šálek kávy, tak jako tomu je v mém případě. Pochválit musím také soundtrack, který je směsicí rocku a dubstepu, což zní na první dobrou jako nesmysl, ale dohromady funguje parádně.

Tales from the Borderlands má ale také své mouchy. Některé části příběhu příliš nedávají smysl a humor občas tlačí na pilu až příliš. Ani remaster se občas nevyhne nějakému tomu grafickému glitchi či drobné chybě, ale kdybych tohle měl Tales from the Borderlands vyčítat, byl bych opravdu hnidopich. Tales from the Borderlands je povedený remaster, který si tato hra zasloužila, stejně jako znovuuvedení do prodeje jak pro Xbox One a Xbox Series, tak pro PC . Pakliže jste ji ještě nehráli, nemáte na co čekat.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Adventury od Telltale jsou sice všechny jako přes kopírák, některé se nicméně povedly více a jiné zase méně. Tales from the Borderlands jsou za mě rozhodně jednou z těch nejlepších adventur zaniklého studia. Cellshadeová grafika sedí k původní sérii, vtipné repliky jsou až na několik hluchých míst skutečně vtipné, quicktime eventy nejsou přehnaně náročné a příběh vás do hry vtáhne i v případě, že vám Borderlands nic neříkají.
14. 05. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Evil Inside

Mít k něčemu dispozice neznamená, že budu v dané kategorii automaticky hvězdou. Pokud mi příroda do kalhot nadělí hasák antického boha, bude bez filmů pro dospělé jen překážkou pro krejčího. Vytříbené chuťové pohárky ze mě nečiní dalšího Šéfa v akci, ale spíš náruživého žrouta, před nímž se ukrývá i freon lednice. A záliba pro horory nutně nevede k úspěchu na poli tvůrčí činnosti, pokud tedy mám větší ambice než obšlehnutí práce někoho druhého.

»
05. 05. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Under the Jolly Roger

Až si jednou hráči uvědomí, jak hanebně tráví volný čas a celý herní průmysl řachne, můžou si vývojáři pořídit maringotky, hadry z třetí ruky, kouli z čínské lidové sklárny a vyrazit věštit tužby mezi kolotočáře. Oni totiž nejlépe vědí, po čem srdce mé prahne a v případě pirátské tématiky jde hlavně o multiplayerový zážitek. Nikdo jiný mi tak ješitně nepotopí plavidlo jako korzár od jiné konzole. A nikdo jiný mi nepřekazí bitevní vřavu...

»
04. 05. 2021 • SeedarCZ0

Recenze: NieR Replicant ver.1.22474487139

Remake, remaster, ani jedno? Původní hra Nier, která se v roce 2010 objevila na našich trzích po úspěchu v Japonsku, se příliš velké ovace nedočkala. Vydavatelství ale hře dalo ještě šanci a to je jen dobře. Po velmi úspěšném Nier: Automata (součástí Game Pass) se fanoušci série dočkali přepracované verze původní hry Nier: Replicant (číslo verze s dovolením nadále vynechám :D). Povedlo se vydavatelství Square Enix na trh vydat další...

»
28. 04. 2021 • japo0

Recenze: The Sinking City (Series X|S)

„Pro mír a bezpečnost lidstva je naprosto nezbytné, aby některá temná, mrtvá zákoutí a neprobádané hlubiny Země zůstaly v pokoji, aby se spící abnormality neprobudily k životu a rouhavě přežívající noční můry se nevydaly ze svých temných doupat  k novým a větším výbojům.“ H.P. Lovecraft – Hory šílenství

»
26. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Beyond Enemy Lines – Remastered Edition

Na pořádný válečný singl se čeká déle než na očkování proti netopýří chřipce. Prostor tak mají menší tvůrčí celky, jejichž ambice nesahají k milionovým prodejům, ale k pořádné atmosféře, vytříbené hratelnosti a zajímavé zápletce. Když jsou navíc tématem Sověti toužící rozpoutat světovou válku, je duše tuzemského hráče ochotna zahodit vidle, řízky i pivo a okamžitě vyrazit střemhlav na Moskvu. Nebo aspoň do nejbližšího obchodu pro ruskou zmrzlinu a ruské vejce, které na...

»
25. 04. 2021 • SeedarCZ0

Recenze: Hitchhiker – A Mystery Game

Minulý týden nabídku her Xbox posílil další nevšední titul. Hitchhiker je adventura, jejíž vývoj hry má na svědomí studio Mad About Panda. Že vám to nic moc neřekne? Nebojte, nejste sami.

»
24. 04. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 21

Rok se s rokem sešel a opět nadešel ten čas, vymyslet nějaký úvod pro následující recenzi. U pravidelně vycházejících her je to větší oříšek než u jiných, ale to už jsem jistě u nějaké recenze psal. Naštěstí u série MotoGP došlo k tomu, že po dlouhých letech vypadla z kalendáře velká cena Brna, takže úvod můžu věnovat tomu. Je to do jisté míry škoda, protože závod měl u nás tradici a velkou diváckou...

»
23. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: In rays of the Light

Vítejte v místě, kde včera neexistuje a zítra již bylo. Ve světě prázdných chodeb, rozpadlých zdí, špinavých ulic a… ne, nejsme v Mostě. Ani sousedním Litvínově. Tentokrát se cestuje mnohem dál na východ. Až za Mrazíkem, nesmrtelnou Ladou Nivou a agresí měnit budoucnost dějin mocí. A přestože by příběh mohl být zasazen kamkoli, zrovna v těchto exteriérech má své nesmazatelné kouzlo a až psychologický přesah. Jen se nesmíte bát samoty. A temnoty.

»