Recenze: Terraria pro Xbox One
Terraria měla původně být 2D odpovědí na fenomén Minecraft. Terraria se stala také fenoménem, leč ne takovým jako samotný Notchův nápad. Kdyby tak vývojáři nezapracovali na ještě lepší verzi pro next-gen konzole, museli by se za tento hřích zpovídat otci ve zpovědnici pomalu až do Vánoc.
Před půl rokem obdržela hra update s číslem 1.2, který do hry přinesl bouřku, podobu vlkodlaka můžete používat každou noc, truhly začaly měnit vzhled podle biomu, přibilo 8 friendly NPC, přes stovku nových nepřátel, čtyři bossové, tisíc úplně nových itemů a 15 mazlíčků, které lze najít v bednách anebo po mrtvých nepřátelích na zemi. Navíc jako bonus vývojáři přidali možnost přes jeden blok přejít bez nutnosti skákání. No a tohle všechno už ve verzi pro Xbox One najdete. Dřív nám stačila wikipedie, teď bychom potřebovali dvou set stránkový manuál s obrázky.
Přestože po zapnutí hry a následného vybudování dřevěného domečku jsme se roztekli jak sejra v troubě nad tím jak svět je obrovský, tak jsme se zároveň málem upekli z nemožnosti přiblížení obrazovky. Sice je to o zvyku, ale při prvních krůčcích jsme měli nutkání sednout na kolo a dojet do nejbližších hvězdářských potřeb pro teleskop. Postavička je neskutečně titěrná, sic jsme se dočkali kýženého „fůlhádé“ rozlišení, a proto jsme si velmi často potřebovali na chvíli z proleželého gauče sednout, abychom šetrně rezidenci zbudovali dle našich představ. Musíme ale dát za pravdu, že nás záda pomalu ale jistě zase zpátky táhly na gauč, a tak jsme po hodině zase bez keců leželi.
Jak je svět třikrát větší nežli dřív, tak je i stejně tak obsahem nabitý, což jsme zmínili, už na začátku této mini-recenze, což můžete si po svém můžete přebrat jako aktualizaci našeho původního názoru na Terrarii. Celková aktualizace Terrarie se však takřka nekonala. Maximální počet hráčů je i přes velkou obrazovku a rozlišení pořád jen 4, kdežto maximální počet hráčů na jednom serveru/mapě/světu byl navýšen na osm. Aspoň, že tak. Poslední věcí krom full HD je den navíc jasnější a tma temnější a ještě bychom mohli zmínit, že přibilo prá nových jeskyň, včetně nových pokladů.
Ačkoliv se ve studiu Re-Logic pilně pracuje na druhém dílu „nekonečné a lehce jiné“ Terrarie vývojáři úspěšně s prstem v nose zpracovali next-genovou verzi, která ve své podstatě ničím jiná, než jiné verze, není. Splnili očekávání, a tak to má být. Nemůžou však čekat vyšší hodnocení, a to, že next-gen verze vyšla rovnou s obsahem, který staré konzole dostaly už v dubnu, se nepočítá. A drobné úpravy v používání nářadí nebo navýšení množství pixelů na obrazovce, to zachránit nemůže, protože to kompenzuje omezené, vlastně vůbec žádné nastavení výhledu. Jako poslední novou vychytávkou je jen už pouze pro fajnšmekry určený Hardcore mód, kteří se nebojí výzvy permanentní smrti Re-Logic slíbil další update, jež by měl dorazit, coby kamenem dohodil (ale vidíme to na nějaký ten pátek), a tak by se měli snažit spolu s dalším obsahem dovalit i opravu místních neduh. Kdybychom byli ve škole bylo by to za dvě, pánové. Protože ale nejsme, je to za 7 a my jsme tak nenásilně nuceni udělit to samé hodnocení, jako už jsme jednou udělili.
Verdikt
Letošní rok je ve znamení re-maků, "definitivních" edic a doplnění svých her na nové platformách. Některá studia to pojali ve velkém, jako třeba GTA V a některá jen jako port, kde sem tam něco přidali, aby se neřeklo. Tak jako to dopadlo s Terrarii. Je jen třikrát větší a sem tam okořeněný drobnou nepodstatnou novinkou. Leda by vás ohromilo nedomyšlené navýšení kvanta pixelů na jeden centimetr čtvereční nebo maximální počet hrajících hráčů v jednom světě na celkových osm. Autoři splnili očekávání, ale že by ohromili, to se říct nedá, a to že nové verze přišly rovnou s půl rok starým updatem, náš názor nezmění.Recenze: 63 Days
Ukázka nezlomné vůle polského odboje za doby Druhé světové války. Je tomu 26 let, co světlo světa prvně spatřil první díl Commandos: Behind Enemy Lines, který měl představit fanouškům válečných strategií možnost pohybovat se s jednotlivými postavami se speciálními vlastnostmi, specifickými pro danou postavu, aby se každý specialista choval v boji trochu jinak.
Recenze: NHL 25
Každoroční nálož sportovních titulů je téměř u konce. A jako každým rokem ji uzavírá hokejová série od EA Sports. Titulu se však dlouhodobě příliš nedaří uspokojit fanoušky a co si budeme vykládat, hráčská komunita je oproti deseti letům zpět podstatně menší. Změnit by to mohl letošní ročník, který nabízí přece jen něco nového a za mě lepšího. Jak si tedy letošní rok NHL vedlo při recenzování? Dobře!
Recenze: Dead Rising Deluxe Remaster
Recenzi začínám chtivým zvoláním: kéž by dnes vznikaly nové IP (intelectuall properties) tak často, jako v době druhé generace Xboxu. Tehdy ještě byli velcí vydavatelé ochotni zariskovat a vytvořit něco zcela nového – jako učinil Capcom v případě masivní zombie akce Dead Rising v roce 2006. Capcom, u nás v Evropě známý nejvíce asi sérií Resident Evil, měl v plánu využít popularity zombie her a vytěžit jí na maximum. První...
Recenze FrostPunk 2
Dneska zabrouzdám opět do vod Game Passu, který nám PC hráčům nabídl FrostPunk 2. Pro moji milovanou konzoli si musíme ještě nějaký ten pátek počkat, ale věřím, že tyto řádky budou platit i pro konzolovou verzi. Ještě, než jsem se pustil do hraní, tak jsem juknul na film Snowpiercer, který vřele doporučuji, sice to s hrou nemá moc společného, ale ta atmosféra na vás dýchne (pro ty co mají hodně času,...
RECENZE: Harry Potter: Quidditch Champions
Famfrpál je bezesporu jedním z nejzajímavějších prvků knih o Harry Potterovi z pera spisovatelky J. K. Rowling. Stejně tak se ale při čtení knih (či sledování filmů) nelze ubránit dojmu, že spíše než o sport se jedná o účelovou věc, ve které by mohla na specifické pozici vynikat hlavní postava. Sledování famfrpálu je vzhledem k rychlosti a složitosti poměrně náročná činnost, přičemž samotné hraní není o nic jednodušší. Změnit se...
Recenze EA Sports FC 25
Minulý rok skončilo dlouholeté partnerství s FIFA, hra přišla o svůj tradiční název a EA se rozhodlo ho pojmenovat jednoduše, EA Sports FC. Loňský díl přinesl inovaci v oblastech herních módů, grafice a některých prvků hratelnosti.
Recenze: The House of Da Vinci 3
Umělec a badatel, který se pro mnohé stal synonymem renesance, měl jistě i spoustu koníčků a zálib, jejichž náplň už navždy zůstane střežena minulostí. O mnohém by možná mohly vyprávět stěny jeho příbytku, kde docházelo ke zrodu geniálních myšlenek a dalším jiným aktivitám. Peprné historky nechme bulvárním kamelotům 15. století a místo toho se věnujme třetímu výletu do světa hádanek, v němž je Leonardo průvodcem a zároveň ústředním artefaktem obdivu. A...
Recenze: MindSeize
Kvalitních her speciálního plošinovkového žánru „Metroidvania“ není nikdy dost, takže můžeme být rádi, že je na nás vývojáři chrlí i v moderní době. Koncept 2D plošinovky s drobnými rpg prvky v podobě vylepšování postavy a zbraní, nápaditým designem levelů a rozmanitými nepřáteli s třešničkou na dortu v podobě vychytaných boss fightů, jak se zdá, má stále co říci i modernímu hráči. Dovolím-li si lehce sklouznut k obvyklému videohernímu recenznímu klišé,...