RECENZE: The Division 2 – Warlords of New York

Autor: p.a.c.o Publikováno: 9.3.2020, 17:05

Publikováno: 9.3.2020, 17:05

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1929 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Nepřehlédnutelným znakem dnešní herní doby je dodatečný obsah. Tytam jsou doby, kdy nám vývojáři naservírovali všechno, co měli v úmyslu při vydání hry a my tak hned dostali ucelený zážitek. Internetová doba vývojářům umožnila oslovit hráče i po vydání hry, kdy nejen že přinesou další herní zážitek, ale ještě na tom něco vydělají. To si pak kupujeme všechny možné Season Passy a věříme, že s nimi už se dostaneme ke všemu, co vývojáři dodají. Jak ukazují poslední hry, nemusí tomu tak být.

Kdyby byla soutěž ve vydávání dodatečného obsahu, Ubisoft by se jistě umístil velice vysoko. Nejlepším příkladem je R6 a jejich roční passy na všechno možné. Někdy se stane, že dokonce tato rozšíření přijdou do redakce a nějaký chudák je následně musí nějakým způsobem ohodnotit. Není snad těžšího úkolu, protože po celou dobu hraní vám v hlavě hlásek říká: „Tohle už mohli udělat do původní hry ne…“ nebo „Stojí tento dodatečný obsah opravdu za peníze navíc?“. A ne jinak je tomu v případě DLC pro The Division 2 s názvem Warlords of New York.

Aby vývojáři můj hlásek v hlavě podpořili ještě více, nesnažili se ani vymýšlet nové prostředí. Co na tom, že Amerika je opravdu velká země, když nové rozšíření zasadili tam, kde se odehrával první díl, do New Yorku. Tam se rozhodl rozprostřít svou sféru vlivu bývalý člen Divize Aaron Keener a nebyl by to Ubisoft, aby zase trochu nevykradl sám sebe. Po vzoru Far Cry a Ghost Recon Wildlands je město pod kontrolou čtyř Keenerových kumpánů a jenom přes jejich likvidaci se dostaneme k pomyslné hlavě celé organizace.

Jelikož se jedná o bývalé vojáky Divize, každý z pomyslných bossů na nás vyrukuje s nějakou extra dovedností, ale dostat se k němu je vždycky stejná cesta. Takže čtyřikrát budeme putovat po městě, čtyřkrát nahánět bosse a nakonec s nimi čtyřikrát bojovat. Odměnou nám bude daná dovednost každého z nich, jíž následně budeme moct doplnit svou výbavu. Přiznám se, že nové DLC mi nepřišlo jako nějaká velká výzva, až tedy na souboje s bossy, u kterých se člověk někdy zapotí. To platí pro sólo hraní, jelikož v kooperaci je hra opravdovou procházkou. Od herního stylu se pak odvíjí i herní doba kampaně, kterou prolétnete za nějaké čtyři hodiny v kooperaci nebo šest hodin sólo. Záleží také na tom, jak moc se budete kochat prostředím.

Design úrovní, budov a zařízení, kterými budeme procházet, se povedl a taková podzemní demolice vrtné soupravy nebo návštěva věznice jsou okamžiky, které jsem si užil a budu na ně nějakou chvíli jistě vzpomínat. Dokonce šli vývojáři tak daleko, že daly pár nepřátel na relativně nečekaná místa a tak došlo i na drobná překvapení a akčnější pasáže. Jinak se ale všechno drží klasického vzoru a zásadní změny v hratelnosti se nekonají.

Jak jsem již zmínil, mapa je rozdělena na čtyři části, ale sama o sobě moc veliká není, protože nabízí jenom malou část New Yorku. Kdo si město pamatuje z prvního dílu, hned na první pohled si všimne toho, že čas přinesl do města více nepořádku. Oproti Washingtonu mi chyběl sníh, na který si člověk hodně rychle zvykne a vypadá ve městě krásně, ale to už spíše věc vkusu. Kdo se chce vydat do nových misí, měl by mít level 30 a úroveň světa 5, ale není to nutné, jelikož v případě, že jste se tak daleko nedostali, hra vás naboostuje a můžete klidně hrát. Jenom pamatujte, že zpátky do Washingtonu se nedostanete dříve, než Keener pozná spravedlnost.

Mimo nového města a misí se dočkáme přepracovaného systému vybavení a také zbraní. Všechno bylo lehce zjednodušeno a nově vybavení nemá tolik atributů, jako tomu bylo dříve. Nyní je důležitý level vybavení a schopnost vylepšit nějaký herní aspekt. U zbraní stále najdeme klasický trojboj poškození, kadence a náboje, ale ne vždy je zbraň s větším poškozením nutně lepší, než ta s menším. Nicméně v konečném důsledku mi zdejší zbraně přišly neskutečně smrtící a zejména brokovnice jsou opravdovou továrnou na vdovy. Sluší se zmínit, že maximální level postav byl zvýšen a všichni tak nově můžeme dosáhnout až na úroveň 40.  Kdo doufal, že se na nové mapě vydá dobývat Dark Zone, toho musím zklamat, protože DLC novou zónu nenabídne.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Warlords of New York je pěkným rozšířením, u kterého si však stále nedokáži obhájit relativně vysokou cenu. Herní doba není moc dlouhá, mapa města mohla být větší a souboje s bossy podstatně rozmanitější. Navíc tohle všechno mělo být součástí Year 1 obsahu, který za více peněž vlastně nic nepřinesl a hráče ve výsledku nalákal na koupi lepších edic zbytečně. Raději počkejte na slevu, již je toto DLC rozhodně hodné.
  • frenkie98

    Já osobně se těším na 12 sezon v DLC. Jinak pěkná recenze

  • Piro

    Hrajeme to a dobrý, baví nás. Ale pravda je, že to rychlé ubíhá. A děleno dvouma jsme cenu zkousli.

  • nechci bejt za cu..ka ale jako ten kdo prezil D1 v1.3 s gear vydrenym v heroic undergroundu a D1 byla 3 roky moje main-game, D2 je proste o nicom, build vam prehazou kazdy mesic nebo dva, ted to zrychtovali uplne, kdy nejlepsi exotiku hodily za placeny content, z exotickych zbrani a gearu udelali frasku (a dropy soucasnych udelaly … skoda mluvit) … zbytecnej ztracenej cas pri hrani tyhle hry ..
    jak je formulovany verdikt tak mi nesedi hodnoceni, za me 5/10 protoze ta hra je fajn, na normal obtiznost kdy to zapnete 2x do tydne na jednu dve mise – pohodovej relax – to vam vadit nebude co za gear pada … ale abych videl 75% gearu co do obtiznosti nepatri (challenging mise davaji fialovy jak maku), to proste ne..
    100% pockejte na slevu! good luck agents!

30. 03. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Moons of Madness

Peter Straub, Clive Barker, Edgar Allan Poe, Ray Bradbury, Richard Matheson nebo Stephen King. Že je znáte? To vás ctí, ale vývojáře her nejspíš ne, protože oni se klaní odkazu H. P. Lovecrafta. Jako je módní mít solární panely na střeše, elektromobil v garáži a oběť plastických chirurgů v posteli, je samozřejmé adaptovat myšlenky amerického spisovatele. Že nejste první a neděláte to nejlépe, to vůbec nevadí. Hlavně že chapadla opět ožívají.

»
28. 03. 2020 • p.a.c.o3

RECENZE: TT Isle of Man – Ride on the Edge 2

Motocyklové závodění všeho druhu pomalu začíná, co do počtu a kvality titulů, velice zdatně sekundovat automobilům. To samé platí také pro herní náročnost, kdy můžeme sáhnout po arkádách či větších a menších simulátorech. Já se s oblibou za řídítky motorek vydávám na uzavřené okruhy, které jsou pro mě více akční, nabízejí oficiální licence, a hlavně jezdce šampionátu MotoGP člověk tak nějak více zná. Jízda napříč anglickou krajinou mě nijak zvlášť nezaujala...

»
20. 03. 2020 • CryLineT0

Recenze: One-Punch Man: A Hero Nobody Knows

Superhrdinové tu byli vždy. Ještě než komiksoví magnáti přinesli příběhy Batmanů, Hulků a Supermanů, objevovaly se neohrožené postavy v mytologiích, legendách a příbězích. Proč je vlastně milujeme a obdivujeme? Že jsou zdánlivě obyčejní a přesto výjimeční? Pak by se vám mohl pozdávat holohlavý Saitama a jeho svět jedné rány.

»
17. 03. 2020 • CryLineT0

Recenze: DOOM Eternal

Jaká je vaše představa o peklu? Vidíte ho jako temnou jeskyni, kde vládne pevnou rukou charizmatický Karel Heřmánek? Nebo máte pojem peklo spojený s nekonečnou hloubkou lidských duší spalovaných plamenem? No, jestli jste spíš pro pozemskou variantu, kdy si pro nás peklo přijde samo, budete se u DOOM Eternal usmívat jak dítě před hračkářstvím. Jsme totiž absolutně ztraceni.

»
10. 03. 2020 • tonyskate11

RECENZE: Ori and the Will of the Wisps

Po letech čekání nás zve akční plošinovka Ori and the Will of the Wisps na další velkolepé dobrodružství v dechberoucím světě a hráči prvního dílu už určitě mají na jazyku následující otázku… „Budou nás opět bolet prsty od zběsilého mačkání tlačítek anebo rovnou odrovnáme celý ovladač, ale přesto se budeme ke hře vracet?“ To se dozvíte v naší recenzi, v níž vám také odpovíme na důležitou otázku, a to jestli neobvyklá parta z Moon...

»
09. 03. 2020 • MightySerjo1

RECENZE: Hunt: Showdown

Představte si rok 1895 v Americe v Louisianě, kde jako lovec odměn budete chtít získat balík peněz, jenomže má to háček. Nebudete najatý na hledání/zabíjení lidí, nýbrž na lovení monster. A to je v podstatě celý příběh hry.

»
07. 03. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Overpass

Chytá vás rapl z nedokonalosti umělé inteligence? Potřebujete pořádnou výzvu, aby adrenalin zažehnul pohonné ústrojí? A nevadí vám výlet do přírody? Jestli jste ve všech bodec pozitivní, pak rozhodně nehledejte řešení skokem do propasti. Zvažte raději obléknutí kombinézy a test vlastních dovedností při překování náročných překážek. Přešlapující koně čekají a schází jim už pouze kočí.

»
05. 03. 2020 • CryLineT6

Recenze: Yakuza 0

Konzolové komunity jsou jak hašteřivé ženské. Pomlouvají se. Rýpají do sebe. A využijí každou příležitost, jak shodit jedna druhou. Také si závidí. Přestože to nikdy nepřiznají, občas zacítí náklonost k zakázanému ovoci té druhé. S argumenty, že ony by o takovou hru neopřely ani vybitý ovladač, touží po nedostupné podpultovce té druhé. Naštěstí nic netrvá věčně. Dokonce ani exkluzivní produkce. Pak se ten odříkaný krajíc může stát denním chlebem, který...

»