RECENZE: Tom Clancy’s The Division

Autor: p.a.c.o Publikováno: 11.3.2016, 18:22

Publikováno: 11.3.2016, 18:22

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1507 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Tom Clancy už bohužel není mezi námi, takže si novou hru spojenou se svým jménem neprohlédne. Jak pravý klasik, život není fér a to platí i pro náš případ. Jeho jméno je spojeno s celou řadou her a nutno podotknout, že úspěšných. Do této kategorie se jistě bude chtít prosadit i nejnovější počin a nová značku Ubisoftu, Tom Clancy’s The Division. Ambice má hra vysoké a i alfa s betaverzí ukázaly, že potenciálu je zde spousta. Podařilo se ho nakonec naplnit?

Ještě než se pustíme do samotné hry, určitě si připomeneme její historii. Ať se to může zdát jako včera, představena byla na E3 2013 a to už je opravdu nějaký pátek. V té době nás oslnila hodně působivá videa a tuny informací, které by sami i sobě stačily na článek plný zvratů, odložení a prohlášení. Ne že by vývoj hry nemohl trvat tak dlouho, na tom zas tak nic divného není, ale možná by si vývojáři příště měli lépe načasovat, kdy budou o hře informovat, protože jinak může dojít k překvapením nejen kladným, ale i záporným. Určitě nejen já sám sem byl svědkem toho, že jsem se na hru nejdřív těšil, po alfě přišlo vystřízlivěný a beta pak už jenom zachraňovala, co se dalo. Naštěstí plná hra, až na pár připomínek, dopadla výborně.

division5

Teď už hurá na úvod do příběhu, který hraje napříč hrou důležitou roli. Jednoho krásného dne se skupinka teroristů rozhodla uvrhnout svět do chaosu a něco na tom trhnout, a jelikož to byl černý den pro lidstvo, nemohli si vybrat příhodnější den. Na Černý pátek, den plný výprodejů, vypustili do oběhu o viry vylepšené peníze a ty už se postaraly o zbytek. Kdo neumřel, dožil se podmínek shodných s apokalypsou a boje o přežití. Mezi obyvatelstvem se však nachází tajní agenti Divize, čekající na příkaz ke konání a právě v této chvíli se do hry dostáváme my. Příběh je hodně podařený, nabídne vše, co od něj očekáváme a hře opravdu sluší. Místy je sice trochu předvídatelný, ale kdo by od této hry očekával příběh na Oscara, že. Pro doplnění dalších informací slouží v textové formě deníčky a příručky. Druhou možností jsou interaktivní echa (holografický obraz skutečných událostí ve městě) nebo moc hezky zpracovaná videa, jež předcházela nejrůznějším událostem. Materiálu je spousta, takže o to víc potěší přítomnost české lokalizace formou titulků, která se opravdu povedla.

division4

Možnosti hry jsou obrovské tak, jako její svět. Začátek prožijeme v Brooklynu s hlavní dominantou, mostem, ale jak se bude zvyšovat level vaší postavy, porostou i části města k prozkoumání. Jakmile se dostanete do New Yorku, máme k dispozici celé město, ale rozhodně zvažte, kam se vydáte, protože každá část je postavena pro nějaký level vaší postavy a pokud bude rozdíl opravdu velký, dlouho nepřežijete. S čím si tvůrci dali skutečně záležet, je úvod do hry, kdy je vše krásně vysvětleno a díky systému nápovědy by se nemělo stát, že byste si s něčím nevěděli rady. Nechybí ani tvorba postavy, i když vybírat musíme s předem daných typů, takže na nějaké šílené kreace a obludy raději hned zapomeňte.

Po prokousání se úvodem se dostanete k samotné podstatě hraní a to je odkrývání nitek příběhu, získávání zkušeností a vylepšování postavy. K tomu bude třeba vylepšovat svou centrálu ve třech směrech a to zdravotnické, technické a policejní. Každá z nich nabízí jiné dovednosti a každá má pro své rozšiřování navržené mise. V těch zdravotnických zachraňujete nebo analyzujete, v technických hackujete a v policejních se snažíte znovu nastolit pořádek. Většinou to vypadá tak, že někam běžíte, vystřílíte nebo prohledáte danou oblast, zmáčknete tlačítko a hurá dál. Cíle našeho snažení jsou sice různé, ale cesta k jejich splnění hodně podobná. Je proto možné, že ne všichni budou ochotni tento koncept akceptovat, což může vyústit ve stereotyp.

division3

Když posbíráte dostatek bodů, můžete se vrhnout na vylepšování dovedností, kde je opravdu z čeho vybírat. Díky tomu si každý může navolit přesně takový herní styl, jaký mu vyhovuje. Chcete umět uzdravovat nebo se dostat do zamořených částí? Nebo radši chcete pomocí výbušnin rozmetat všechny na kusy? Všechno máme, nic není problém. Schopností jsou rozděleny do několika částí, kdy něco si volíte, něco dostáváte automaticky. Maximální možný level se zastaví na hodnotě 30, takže nějaký čas vám určitě zabere, než se doberete konce. Jestli vás zajímá herní doba, myslím, že nějakých 30 hodin se dá ve hře strávit jenom s příběhem a postranními misemi.

Určitě jste si všimli, že po New Yorku se pohybují skupinky hráčů. Co je na hraní skvělé, je možnost volby. Jestli jste vlk samotář, úplně v klidu si vystačíte sami od začátku do konce, akorát vám doporučím hlídat si dosažený level a level úkolu nebo oblasti, kam se hodláte vydat. Pro jednoho hráče je obtížnost popsána přesně. Větší zábava a výzva je hra se spoluhráči. Připojení je úplně jednoduché, buď se připojíte do něčí hry, anebo někdo do vaší. Úkoly se poté zobrazují všem členům skupiny, jejichž maximální počet se zastaví na čísle čtyři. Díky tomu mi kamarád jednou zachránil život, kdy jsem byl téměř na pokraji smrti pod přesilou nepřátel, ale jeho zásah převážil misky vah na mou stranu a vše nakonec skončilo úspěchem. Navíc ve více lidech se můžete pustit klidně i do oblastí o dvě úrovně výše, než je vaše postava (nebo klidně i výš, záleží, na kolik si troufnete) a získat lepší vybavení.

division2

Ne všechno se dá koupit u obchodníků a spoustu dobrých nebo skvělých věcí je třeba si vybojovat. Padání předmětů je při hře více hráčů vyřešeno skvěle a každý něco dostane. Nemusíte se tak bát, že něco padlo kamarádovi, ale vám už ne. Otázkou je, jak moc kvalitní vybavení získáte, ale to už je věcí náhody a také vaší šikovnosti, jak moc dokážete jít štěstíčku naproti. Po vzoru RPG nepadají jenom zbraně, ale i nové vesty, batohy, rukavice a celá řada dalšího vybavení. Milovníci multiplayerových bitev se jistě podívají do Temné zóny, kde se dá získat opravdu exkluzivní výbava, ovšem nebude to zadarmo. Zajímavé je sledovat chování hráčů v této zóně, protože můžete být hodní nebo zlí, což se vzápětí promítne do vašich statistik a hlavně hodnocení vůči ostatním hráčům. Hodně zajímavý mód, který vám doporučím.

division1

Jestli bych si měl na něco postěžovat, je to stabilita hry. Během hraní se mi minimálně třikrát stalo, že hra spadla díky nějaké chybě na serveru do hlavního menu a musel jsem všechno znovu nahrávat. Jeden případ byl při právě probíhající misi a to se vám opravdu stát nechce. Byl jsem těsně před koncem, přišel pád a po nahrání jsem zjistil, že si to můžu projít celé znovu. Díky Ubisofte. Naštěstí pády nejsou časté, a co jsem zjistil od spoluhráčů, ani záležitostí všech. Prostě jsem patřil do skupiny, která má v tomto ohledu smůlu a doufám, že nejbližší patch chybu odstraní natrvalo a pro všechny. Jinak je technická stránka v pořádku a připojování do her nebo do skupin a vytváření zápasů je poměrně svižné a hlavně funkční.

Nyní nadešla chvíle na nejkontroverznější bod snad každé recenze. Grafická a technická stránka. Upřímně a bez mučení přiznávám, že z prvních videí jsem měl pocit a dojem, jako bych koukal na fotorealistickou grafiku. Finální výsledek sice tak skvělý není, ale i tak je hra, zejména nejrůznější změny počasí, opravdu působivá. Hlavně sněhová vánice je na pohled opravdu fantastická a rozhodně potěší každé oko. O to víc pak zamrzí pár technických nedodělků zejména v oblasti vypadávání textur. Buď se objeví chyba ze série Assassin’s Creed a postavě chybí obličej nebo se mi stalo, že při pohledu do menu jsem viděl svou postavu, ale prostředí kolem zmizelo. Všechno jsou to věci, co se dají snadno opravit, jenom mě zaráží, proč si toho nikdo nevšiml v průběhu testování.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

The Division je monstrózní hra co do obsahu a možností, které nabízí a po dlouhé době opět přichází kvalitní nová značka. Ubisoft se určitě nemá zač stydět a jestli vás tyto typy her baví nebo máte rádi apokalypsy a akční hry, budete v sedmém nebi. Ani ostatní se nemusí bát vstoupit do světa The Division a už vůbec se není třeba obávat online složky. I jeden hráč si užije dostatek zábavy.
  • cORP.

    super hra, naozaj m chytila, dane problemy som zaznamenal aj ja, keby niekto chcel zahrat som Dadulko (gamertag 😀 )

  • AttarisAniel

    Opravdu bomba, bomba, bomba hra! Recenze vystihuje presne muj nazor na hru, hezky napsana. Tak kdo hrajete, gt AttarisAniel. V New Yorku na videnou ✌😉

  • Rasto1979

    Tak mam level 30 a rozhodne doporucam partiu ludi… neviem nejak pridelit hodnotenie tejto hre, ale fakt je taky, ze aj po 10kach hodin hrania je to +/- špica…:-)

  • ElvisLevis

    Tato hra má všechno co hra v roce 2016 má mít, žádný opakovačky předělávky, prostě něco nového co tu ještě nebylo. to bohužel umí málo her a čerpají spíše z minulosti hry a snaží se jen přidat něco nového. To se Ubisoftu povedlo a patří mu 10 z hvězdičkou a ne 9. Je to originální a nezkutečně detailně zpracované, všichni hráči chválí grafiku, hlavní mise i vedlejšáky. Jinak typ pro hráče je ke stažená 31minutový krat. film: Tom Clancy’s the Division: Agent Origins, najdete to pod tímto názvem i na CSFD 🙂 dá se stáhnout i s čes. titulky

  • djbrouk

    Není nějaké demo na x1 k stáhnutí na storu,nevíte? A vůbec,má to singleplayer?

    • Pag3man

      bud to můžeš jet celý v singleplayeru nebo ty mise můžeš jet v co-op což je záživnější…

20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
24. 07. 2018 • chaosteorycz17

Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde...

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»