Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Autor: Josef Brožek Publikováno: 13.6.2017, 12:57

Publikováno: 13.6.2017, 12:57

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 737 článků

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen stupňovala. Hra mě začala tak, neuvěřitelně štvát, že za pár týdnů upadla do zapomnění a vytáhl jsem ji až teď při hodnocení datadisku Morrowind.

Při Morrowindu jsem se nejdřív trochu cukal, ale nakonec jsem si řekl, že mu tu šanci dám. Opravdu skvěle jsem se bavil až do chvíle, kdy jsem zjistil, že za tohle DLC chtějí víc, než za samotnou hru. Opravdu tomu odmítám říkat datadisk, protože byť je staro-nová lokace rozmanitá a velká celkový obsah datadisku toho moc nenabízí, jen hodiny té samé zábavy, co poskytla původní hra. No ale od začátku…

Když jsem se po těch dvou letech (fů to je doba už) vrátil do hry, nevěděl jsem ani, jak se používají kouzla. To mě ale nijak nepřekvapilo, protože mi to dělalo problémy i v základní hře. Schéma ovládání se nezměnilo a GUI bohužel moc taky ne. Hra vám tedy nabízí používání 100 a jedno kouzlo, ale vy stejně můžete aktivně používat jen šest z nich, které si nabindujete. Ach jo.

Rozhraní inventáře se taky změny nedočkalo a trvalo mi několik hodin, než jsem se v něm zorientoval a já si tak nějak začal klást otázky, jak moc velký problém by byl, vykašlat se na „inovace“ a radši zkopírovat o mnohem jednodušší schéma a rozhraní ze Skyrimu. Ostatně nedávno vyšel remaster, takže nemuseli ani nijak daleko sahat do archivu.

Za ty dva roky se však hra změnila celkem rapidně a dost pomohla tempu hry, které mě odradilo od hraní. Ku příkladu můžete, kam se vám zachce, protože level potvor se zvětšuje podle vašeho levelu, leč jsem mnohokrát narazil na nesplnitelné úkoly kvůli těžkým bossům. Buď jde o záměrné tlačení na hráče ke spolupráci s ostatními, anebo na některé místa autoři prostě zapomněli. Na druhou stranu dungeony ani battlegroundy (i ten nově přidaný) se snad vůbec nechodí a po dvouhodinovém čekání ve frontě jsem hledání party vzdal. Přibyl nám pak systém stavění vlastních příbytků, jenž k složitosti a chaosu hry jen přihoršil, stejně jako milion dalších novinek, které nejsou předmětem tohoto článku.

Co tedy Morrowind? Ještě jednou musím říct, že datadisk si tedy představuji úplně jinak. Podívám-li se na jiné MMO hry, vidím datadisk jako novou hru, avšak spojenou s tou předchozí. Jedna průměrná lokace a jeden nový hratelný hrdina? To je vtip? Musím říct, že Bethesda je jedno z mých nejoblíbenějších studií a jejich hry miluju od začátku až do konce, nicméně TESO je něco jako jejich pokusný králík, s tím, že jejich pokusy dělají v přímém přenosu. No, a aby to nebylo podezřelé, tak mezi příběhovou linku, kdy padá meteor na staré známé Vicec City a vy jej musíte za pomocí bohů zastavit, čítající několik desítek úkolů, vecpou tisíc úkolů typu: zabij, seber, promluv, infiltruj, nebo nově i „zajímej se o politickou scénu.“

Ačkoliv se hra odehrává asi tisíc let před třetím dílem Elder Scrolls, kdy Vivec city teprve staví, je docela škoda, že z celého Morrowindu se do The Elder Scrolls Online dostal jen ostrov Vvardenfell, který sice je dostatečně velký a neskutečně krásný pro masu hrajících hráčů, avšak přesto místy dost prázdný. Jediné, co může DLC Morrowind zachránit (a dle podivného příběhu i samotnou oblast) je nová třída Warden. No, opak je pravdou.

Nová hratelná třída, která je mixem takového druida, huntera a zloděje z jiných RPG, je mixem tak divným, že mě po pár levelech přestala naprosto bavit. Avizovaného medvěda, co jsme mohli vidět v traileru, si zahrajete až po X hodinách a taky je jedinou zajímavou schopností z útočného talentového stromu. Ano, útočného. Možná byste čekali, že medvěd bude spíš na tankování, ale ne, na tankování tu máme talentový strom, který nepřátele zmrazí. Jediné co postava pořádně umí je healovat, jenže to je dost smutné, protože přesně kvůli tomu jsme si ji nevybrali. My chtěli medvěda. Fakt je takový, že Warden používá k boji především přírodu a prvních 20 levelů vás bude nudit k smrti, a co si budeme povídat, prvních 5 hodiny hry, jsou klíčové k tomu, zda ji budete hrát dál, či nikoliv.

Neberte mě špatně, Morrowind není vůbec zlý, ale za ty peníze to musí být snad vtip. DLC Morrowind stojí více než samotná hra, a to toho nabízí sotva čtvrtinu. Po několika hodin nudy v Vvardenfellu jsem se opět vrátil do původní lokace a pokračoval ve svých RPG „skopičinách.“ Naštěstí k hraní původní hry mít Morrowind nemusíte, což ej dobře, protože ta tisícovka za Vvardenfell nestojí a Warden už vůbec ne. Počkejte si, až bude DLC minimálně o polovinu levnější, do té doby to snad má smysl jen pro ty hráče, kteří už hru prošli skrz na skrz, nemají co dělat a stále je to baví. A vy co chcete po letech zase navštívit Morriwnd, vraťte se radši k dílu z roku 2002.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Výsledné číslo je pouze odrazem poměru cena/obsah. V kompletní edici kupujte, DLC nikoliv. Počkejte si až Morrowind bude o polovinu levnější. Ty, co ale hrají TESO celé ty dva roky, určitě nepřesvědčíme, a to proto, že za ty dva roky se TESO zlepšilo o moc k lepšímu. Bohužel ne díky Morrowindu.
  • HonZyczech

    Mě nejvíc naštvalo, že Morrowind nepřinesl žádný nový dungeon. Ty budou v dalším placeném DLC koncem roku… Demence.

23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
10. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Perception

Když vám řeknu jméno The Deep End, patrně vám absolutně nic neřekne, ale jakmile vytáhnu Irrational Games a sérii BioShock, jste okamžitě doma. Poté, co se z legendárního celku stal spíše Titanic, začala velká část vývojářů hledat útočiště jinde, přičemž ti schopnější si založili vlastní tvůrčí tým. Právě The Deep End je jedním z nich a když k takové partě zkušených fachmanů přihodíte pár lidí stojících při vzniku série Dead Space, jsou očekávání...

»