Recenze: The Evil Within pro Xbox 360

Autor: yourself Publikováno: 28.10.2014, 14:12

Publikováno: 28.10.2014, 14:12

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

yourself

yourself

Je autorem 366 článků

Fanoušek západních RPGček, filmových klasik, kvalitní četby a snad jediný člověk na světě co hraje Halo kvůli příběhu.

Když se řekne jméno Shinji Mikami, tak se ne každému hned něco vybaví, ovšem ti znalejší jistě ví, že jde o otce populární série Resident Evil. Velkých her z žánru survival horor jsme tu během několika posledních let a hlavně neměli jsme tu moc her, za kterými by stál člověk, který tento žánr v podstatě vytvořil. Není tedy žádným překvapením, že si The Evil Within s sebou přineslo spoustu očekávání od fanoušků tohoto žánru.

Leak5_wLegal

Hra vypráví příběh detektiva Sebastiana Castellanose, který byl se svým týmem zavolán, aby vyšetřil sérii dosti brutálních vražd v místním blázinci. Ovšem jak už to tak bývá brzy jde všechno do kopru. A v případě The Evil Within se dá hovořit o zhruba prvních 30 vteřinách hry. V jeden moment sledujete na záznamu teleportujícího se vrahouna a zničeho nic se probudíte na stole groteskního řezníka v prapodivné karkiatuře normálního světa. Příběh není zrovna originální a ani logiky moc nepobral. Po úrovních sice najdete rozesety různé dokumenty, které trochu osvětlí historii ústavu a některých postav ovšem to je asi tak všechno. Příběh jejich čtením rozhodně nový rozměr nedostane.

tew4_wLegal

Příběh moc originální není a na první pohled by se mohlo zdát, že je na tom podobně i prostředí kde se hra odehrává. Jenže jak se říká, neměli bychom soudit knihu podle obalu. Během 15 kapitol totiž prozkoumáte spoustu velmi rozdílných lokací, najdou se zde nestárnoucí klasiky v podobě strašidelné vily, či špatně osvětleného podzemí nemocnice, ovšem zavítáte například i do rozbořeného komplexu se zatopenými ulicemi či něčeho co vypadá jako středověká vesnice, ovšem podle jedné z postav se má jednat o starou část blázince. Prostředí je rozhodně velmi rozmanité a vše je doprovázeno neustálou hrou světla a stínu, která dokresluje atmosféru. Tma je na rozdíl od jiných her pořádně tmavá a lucernu je lepší nerozsvěcovat, nikdy totiž nevíte co na Vás čeká.

Problémem je, že nic z toho nepůsobí vyloženě strašidelné. Ano občas se leknete, když na Vás z nějakého domu z ničeho nic vyběhne duch hořící ženy, který je mimochodem úplně neškodný nebo když před Vás zničeho nic spadne od nikud mrtvola. Nic z toho však nevyvolává ten neustálý pocit strachu, kvůli kterému většina lidí tento žánr hraje. Svůj podíl na tom mají jistě i generičtí nepřátelé, kteří představují hrozbu jen během prvních několika setkání. Způsobů jak se jim bránit máte hned několik. Na začátku máte jen svůj nůž, pěsti a revolver ovšem velmi brzy se Váš arzenál rozroste o kuši, která může střílet různé druhy šipek (explozivní, oslepující, elektrizující a obyčejné), brokovnici, granáty či pušku. Jakousi speciální „zbraní“ jsou zápalky, kterými pálíte těla nepřátel, ovšem hra Vám nikdy nevysvětlí koho přesně a kdy by jste měli pálit, a tak se může stát že jich alespoň na začátku nebudete mít dost. Vzhledem k tomu, že toho náš pan detektiv moc nevydrží a hlavně u bossů můžete zemřít po jediné ráně strávíte většinu soubojů utíkáním, které následuje pár výstřelů a pak zase utíkání.

boxman_headshot

Asi, aby souboje nebyly tak nudné, se vývojáři rozhodli osvěžit je různými nemilými překvapeními. Například pěstmi můžete nepřítele jen shodit na zem ovšem až v 13. kole boxerského zápasu. Pokud je nezapálíte, či jim neskočíte na hlavu nebo je nějak jinak nedorazíte, tak se postaví znovu a můžete si to celé zopakovat. Mimo to jsou nepřátelé až překvapivě imunní vůči střelným zraněním. Například pistolí je musíte do hlavy střelit třikrát, aby padli k zemi. Hra vás takto nutí plýtvat zásobami, naštěstí munice se válí za každým rohem a pokud nepřátele trochu otlučete pěstmi stačí pak k jejich zabití jen jedna rána do hlavy. Nic z toho však nepřidává na obtížnosti, či jejich strašidelnosti, spíše je to otravné a ne zrovna ideálně rozestavěné checkpointy tomu také moc nepomáhají. Klidně se může totiž stát, že budete opakovat i 15 minutové úseky hry protože jste kvůli hloupé kameře vlezli do nějaké pasti nebo se na Vás z ničeho nic od nikud vyřítí horda nepřátel a Vy nestihnete utéct, jelikož Vám sprint vydrží jen pár vteřin a pokud dojde, tak se hrdina zastaví aby popadl dech a vy během toho nemůžete vůbec nic dělat.

Asylum_Reborn_wLegal

V ideálním případě se většině soubojů vyhnete díky stealth systému, který Vám po vzoru jiných her umožňuje přikrást se k nepříteli zezadu a rychle se s ním vypořádat, ovšem to je asi tak vše. Nemůžete se vyklánět zpoza rohu, žádné tiché otevírání dveří a koukání skrz klíčové dírky. A kamera, také občas pozlobí, což rozhodně neoceníte když vlezete do pasti, kterou jste prostě vidět nemohli nebo když Vás chytne nepřítel během stealth segmentu, i když jste si byli jistí, že Vás vidět nejde a stealth indikátor v podobě zavřeného nebo otevřeného oka naznačoval to samé.

Village_review_wLegal

Některé z těchto problémů se dají vyřešit vylepšením hlavního hrdiny ovšem to chvíli trvá. Zeleného gelu, za který si vylepšení kupujete se válí všude dost a občas Vám vypadne i z nepřátel. Na rozdíl od jiných her si však vylepšení můžete kupovat pouze v recepci nemocnice, do které se dostanete skrze zrcadlo, které není v každé úrovni. Jednotlivá vylepšení tak získáváte ve vlnách. Vylepšit se toho dá dost, ve hře najdete hned několik kategorií, které se zaměřují na zbraně, kolik toho vydržíte a kolik toho unesete. Nejvíce peněz asi strávíte vylepšováním výdrže, aby jste mohli déle běhat a pak také spoustu gelu utratíte na vylepšení kritického zásahu u zbraní, jež Vám umožní zabít nepřátele jednou ranou. Celkově jde o solidní systém, ve kterém ze Sebastiana uděláte o něco schopnějšího detektiva ovšem nečekejte žádné super schopnosti a i pokud si vylepšíte vše na maximální úroveň pořád budete docela dost umírat.

Leak2_wLegal

Je škoda, že má hra tyto problémy, protože v momentech kde vše funguje tak jak má působí The Evil Within jako úplně jiná hra. Díky zasazení navštívíte spoustu rozdílných prostředí. Ovšem problém je, že místo toho, aby byla všechna konzistentně na stejné úrovni, narazíte na pár, která Vás posadí na zadek a narazíte na pár, která by jste nejraději vynechali. Jak je vidno Mikami měl určitou vizi ovšem nedařilo se mu moc dobře se jí držet a my jsme se díky tomu nedočkali úplně optimálního zážitku.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Přehnaná očekávání mohou srazit do kolen nejednu hru a tomu se bohužel nevyhnulo ani The Evil Within. Asi bychom chtěli moc, kdyby hra byla čistokrevným survival hororem. Ano navštívíme spoustu rozdílných často velmi groteskních prostředí, která jako výzdobu využívají bývalé pacienty ovšem spíše než na celkovou atmosféru je důraz kladen na souboje a ne zrovna nejlepší stealth systém. The Evil Within není vyloženě špatnou hrou a nějakou chvíli u ni strávíte, rozhodně ale nejde o slíbený návrat ke kořenům survival hororu.
Rozmanité prostředíNedotažený stealth
Povedené souboje s bossy Příběh nedává smysl
21. 11. 2020 • p.a.c.o2

RECENZE: Overcooked! All You Can Eat

Vaření je vášeň. Já sám třeba nevařím, ale říká se to. O co míň vařím, o to raději ale konzumuju, co někdo uvaří a když je někde nápis: „Snězte všechno, co můžete“, je to výzva. Nejsem ale Homer Simpson, abych byl schopný nějakou hospodu vyjíst, takže jsou v bezpečí. I když tahle věta k aktuálnímu stavu asi úplně nepatří, protože každou hospodu by bylo třeba tímto stylem podporovat.

»
13. 11. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Visage

Aby titul získal kultovní status, nemusí být nutně dobrý, originální nebo prodejný. Často mu k „věčné slávě“ stačí kontroverze herního prvku či scény. Vhodným zápisem do historie může být i nekonečný vývoj, neskutečně špatný technický stav nebo podvod na hráče. Ani jedno z toho ale není případ demovky P.T., která si srdce získala pár metry čtverečními. Že nakonec zůstalo jen u ní nevadí, obdivovatelů je totiž poměrně dost.

»
10. 11. 2020 • p.a.c.o1

RECENZE: Fuser

Postavit se na prkna, co znamenají svět rozhodně není pro každého. Chce to nemít trému, věřit si a nejspíš taky aspoň trochu umět hrát. Jinak diváci naší roli budou asi jenom těžko věřit. O něco lepší by to mohlo být na hudební scéně. Nemám teď na mysli soutěže typu Superstar a další. Myslím být přímo tím, kdo hudbu tvoří a na nějakém hudebním festivalu či akci vystupuje sám za sebe.

»
09. 11. 2020 • tonyskate15

RECENZE: Assassin’s Creed Valhalla

Smrdíte, máte vousy a v rukou třímáte sekeru? Pak jste tady správně, protože po starověkém Egyptě a bájném Řecku nás asasínská sága zavede do anglosaské Anglie, kterou vlivem války a přelidnění Norska osídlují drsní Vikingové.

»
08. 11. 2020 • Lukáš Urban4

Recenze: The Dark Pictures Anthology: Little Hope

Hororová krmě často sází na idiocii. Ne tu vaši, ale postav, které jsou předhozeny vrahovi, duchům, vlastním démonům minulosti či konfrontaci s neznámým. Nebýt pomatených rozhodnutí, neustálé snahy opouštět kolektiv a častých nesmyslných zkratů, končila by většina hororů tak deset minut po úvodních titulcích. A jestli patříte k těm, jejichž psychika trpí pod náporem scenáristické jednoduchosti, vezměte pero do vlastních rukou. Tedy pardon, ovladač.

»
06. 11. 2020 • lindros88cze35

Xbox Series S Recenze

Máme před sebou nejnovější, ovšem ne nejvýkonnější konzoli Xbox. Měli jsme tu čest, a to i díky vám, že jsme získali Xbox Series S na testování. Máme velkou radost, ale už vás nebudeme zdržovat a jdeme se podívat, co je vlastně XSS zač a pro koho je tato konzole vhodná.

»
04. 11. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Ghostrunner

Hry se cyberpunkovou tematikou tu byly vždy. Ať už Deus Ex, System Shock, Shadowrun a mnoho dalších. V devadesátých letech možná víc než teď. Ale informační kapacity se nemohly opřít o internet, základny hráčů byly mnohem,ale mnohem menší a hype vyvolaný hrami se šířil jen mezi vyvolenými. Cyberpunk 2077 svým způsobem odstartoval novou moderní vlnu, a tak se není čemu divit, že se s ní vezou i další levnější projekty. Levný však...

»
02. 11. 2020 • Lukáš Urban7

Recenze: DiRT 5

Podzim nutně potřebuje závodní hru. Silnou, neochvějnou značku, která se postaví do čela žánru, aby sporťáci a střelci neměli moc ostré lokty, že oni dostali další díl toho samého a závodníci smutně koukají do vyschlé nádrže. Tento rok se nabízela Forza a rozhodně by byla vítanou posilou přicházející generace konzolí. Jenže vůdcovství padlo do klína série DiRT, a tam očekávání nebyla příliš velká. Ne vždy je ale dobré na ně...

»