RECENZE: The Golf Club

Autor: lindros88cze Publikováno: 27.8.2014, 11:00

Publikováno: 27.8.2014, 11:00

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 113 článků

Minulý týden dorazil na Xbox Live další nezávislý titul pro Xbox One, kterého jsme se dočkali díky programu ID@Xbox, a to The Golf Club. Počin od kanadských HB Studios vás přijde na 35 dolarů, což je na digitální titul docela hodně a tak jistě nezaškodí si předtím vyslechnout recenzi.

Golfu se na nových konzolích zatím moc neholduje a na Xbox One si doposud bylo možné zahrát pouze Powerstar Golf, zatímco série od EA Sports si letos dala pauzu a vrátí se až příští rok na jaře. Autentický golf tak zatím scházel, což se ovšem mění s dnes recenzovaným The Golf Club. Možná někoho zklame, že hra nenabídne skutečná hřiště, ovšem to si asi nezávislí tvůrci nemohli dovolit, ovšem připravili pro vás spoustu nových unikátních hřišť, kdy si dokonce můžete vytvořit své vlastní.

The_Golf_Club_XboxOne_01

Podívejme se prvně ale na hratelnost, kdy spočívá klasicky na levé či pravé páčce, což si naštěstí můžete sami rozhodnout. Kritická je ovšem přesnost pohybu zespodu nahoru, čímž určíte i směr, jakým míček poletí. To ovšem může být docela výzvy, hlavně když chcete dosáhnout co nejrovnějšího odpalu a kolikrát se to nepovede podle představ, ale je to spíše o praxi a trpělivosti. Svůj švih zkrátka budete muset vypracovat k dokonalosti. Tento mechanismus se již osvědčil v sérii Tiger Woods PGA Tour, ovšem tady nenajdete kouzelné dopomáhání míčku během letu, aby se trochu zatočil či dohopsal o trochu dále. Možná právě proto si dáte více záležet na správném nastavení před odpalem a samozřejmě nezapomeňte vzít v potaz vítr. O to více vás ale potěší úspěšný úder.

Stejně tak si třeba si zvyknout na udání síly při odpalu a časem se naučíte pracovat i s pozicováním hole vůči míčku, což se bude lišit podle povrchu, v jakém je váš míček. Hratelností hra zkrátka vyniká a jedná se o řádnou simulaci, která vám ale dá zabrat. Především pak potěší, že po načtení hřiště už nejsou žádná načítání mezi jamkami, čímž se tvůrci právoplatně chlubí. Škoda jen, že ve hře schází nějaký systém pokroku. Můžete se zapojit do různých her a turnajů, ovšem neustále máte pocit, že zde chybí něco většího, nějaká řádná kariéra.

Nicméně to by vám mohl vynahradit detailní editor hřišť, v kterém si můžete vše vytvořit od základů anebo se spolehnout na automatické generování s tím, že určíte druh prostředí spolu se stromy, bunkery a hustotou vody a především úroveň obtížnosti. Samozřejmě můžete různě upravovat tvar terénu, rozmisťovat různé objekty včetně třeba již zmíněných stromů či kamenů, keřů anebo samotných budov. Někomu asi budou chybět diváci, ale pokud preferujete klid, tak to naopak oceníte. Vámi vytvořená hřiště samozřejmě můžete kdykoliv otestovat a pak se hned zase vrátit k jeho výstavbě. Pokud vás tak nezaujala před stavěná hřiště, můžete chvíli počkat, co vytvoří komunita, což je především z dlouhodobého hlediska lákavé, protože se neustále můžete těšit na přísun nových golfových hřišť. Hrací dobu vám také prodlouží multiplayer, i když jen pro Stroke Play, kde možná narazíte na lehčí soupeře, než je samotná hra.

The_Golf_Club_XboxOne_06

Spoustu zajímavých videí ze hry o editaci hřiště spolu s tréninky různých odpalů najdete na oficiálním YouTube kanálu hry.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

The Golf Club je určitě povedená golfová záležitost, která ale může být výzvou z hlediska hratelnosti, takže je to opravdu spíše pro fanoušky simulátorů. Jistě také zaujmou nulové načítací časy mezi jamkami a poměrně slušné vizuální zpracování na nezávislé studio. Editor je pak skutečnou hvězdou hry, pokud jste odhodlaní si vybudovat vlastní hřiště. Naopak zamrzí slabší prezentace celé hry a nepříliš povedené menu stejně jako docela vysoká cena v podobě 35 dolarů. Pokud tedy nepatříte vyloženě mezi skalní fanoušky golfu, vyčkali bychom na slevu.
  • Remyu

    Čekal jsem na tuto recenzi, děkuji. Chtěl jsem si koupit golf a rozhodoval jsem se mezi tímto titulem a Powerstar Golfem. Z recenze mám pocit, že se jedná o simulátor a jelikož preferuji hraní před simulátory vybírám Powerstar.

22. 04. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Road Redemption

Hráči rádi vzpomínají na staré dobré klasiky, které přinesly nějakou tu zajímavou herní mechaniku. Spousta z těchto her by byla velice zajímavých i pro dnešní hráče, protože moc nezestárly, nebo by jim stačilo jenom trochu, aby odpovídaly dnešním standardům. I proto je pro dnešní vývojáře lákavá představa toho, že vezmou starou hru a pokusí se na ní postavit svou herní budoucnost. Bohužel ne vždy to dobře dopadne.

»
21. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
15. 04. 2019 • DandyCZE1

RECENZE: Stellaris: Console Edition

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím,...

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»