RECENZE: The Good Life

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 21.3.2022, 9:00

Publikováno: 21.3.2022, 9:00

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Jelikož ve svém volném čase rád fotografuji, nemohl jsem si nechat ujít adventuru z otevřeného světa jménem The Good Life. V ní se hlavní představitelka Naomi Hayward, fotonovinářka z New Yorku, vydává do zapadlé anglické vísky s názvem Rainy Woods. Ta nejenže o sobě tvrdí, že je „nejšťastnějším místem na světě”, ale také ukrývá tajemství, které chce zaměstnavatel Naomi za každou cenu odhalit. A vzhledem k tomu, že Naomi se až po uši topí v dluzích, moc na výběr nemá.

Mysteriózní příběh plný záhad ospalého maloměsta příliš originality nepobral, nastavenou atmosféru velmi rychle opustí a následně příběh sklouzne do jednoho velkého bizáru, bohužel v tom špatném slova smyslu. Zpracování hry pochází z pera Sweryho (psáno také jako Swery65, vlastním jménem Hidetaka Suehiro), který je znám jako excentrický vývojář, spisovatel a filmař, tudíž je nutné počítat s jistou dávkou svéráznosti. Prakticky v první hodině hry se dozvíte, jaké že tajemství Rainy Woods skrývá – za úplňku po setmění se všichni obyvatelé promění na zvířata.

Kletba (nebo požehnání?) se nevyhne ani hlavní hrdince, přičemž svými rozhodnutími se můžete přiklánět jak na stranu koček, tak na stranu psů. Hlavním hybatelem příběhu je ale záhadná vražda, jejíž podrobnosti vám z pochopitelných důvodů neprozradím. Od jejího řešení nicméně budete neustále rozptylování, neboť kromě klasické adventury v sobě The Good Life ukrývá i notnou dávku prvků her z žánru simulátoru života – Naomi je potřeba pravidelně krmit, nechávat jí vyspat či se starat o její domácnost.

Poměrně záhy dostanete možnost prozkoumávat poměrně velký otevřený svět, ve kterém vás čekají nejen povinné úkoly, ale také celá řada vedlejších aktivit. Ty bohužel moc originality nepobraly a většinou se jedná o klasické fetch questy, kdy budete někomu pomáhat hledat ztracené předměty, fotografovat konkrétní věci či pomáhat s poměrně banálními úkoly. Objevování světa dostává zajímavý rozměr ve chvíli, kdy si naplno osvojíte proměňování se do jednotlivých zvířat – v kůži kočky můžete například skákat na vyvýšená místa, zatímco jako pes může Naomi snáze někoho stopovat pomocí pachů. Dialogy (i ty které vede Naomi sama se sebou) jsou poměrně časté a trpí stejně jako vyprávění příběhu na jistou rozpolcenost – chvílemi jsem si nebyl jistý, zda si ze sebe autoři dělají legraci, či se jim jen nepodařilo napsat vážně mířený kus textu.

Jako důležitá věc pro váš postup je prezentováno vydělávání peněz. Zde přichází ke slovu fotoaparát (který lze různě vylepšovat), s jehož pomocí lze vyfotit prakticky cokoli. Snímky lze umístit na jakousi obdobu Instagramu, přičemž čím je fotografie atraktivnější, tím více peněz vydělá. I když se jedná o poměrně triviální mechaniku, sám jsem se přistihl, že jsem po fotoaparátu sahal i ve chvílích, kdy mě k tomu hra nenutila. Zároveň se jedná o skvělý způsob, jak donutit hráče vnímat okolní svět a jeho typicky britské zasazení. Pokud jste někdy ve Velké Británii byli, jistě budete mít také pocit toho, že jste některá místa procházeli, i když se jedná o fiktivní zasazení. V tomto ohledu odvedli autoři pořádný kus práce. Bohužel radost z nového kusu oblečení či objektivu rychle opadne, neboť na samotnou hratelnost nemají prakticky žádný vliv.

Pokud jde o hratelnost, především na začátku se budete hůře orientovat a hra vás bude doslova bombardovat novými možnostmi. Po chvíli si na to nicméně zvyknete a začnete si The Good Life užívat naplno. Na slabší technické kvalitě se podepsala neúspěšná kampaň pro vybrání peněz od hráčů i časté odklady – samotné ovládání postavy je trochu kostrbaté a je na něm vidět rukopis autorů z japonského studia White Owls Inc., které má na svém kontě například hororovou adventuru Deadly Premonition 2.

Hře nepomáhá ani horší plynulost, delší načítací obrazovky či zmatkující kamera. Ani proměna na kočku či psa hru výrazněji neoživuje a velmi rychle tato mechanika sklouzne do pouhé rutiny. RPG prvky jsou poté spíše zbytečným přídavkem, který spíše hru otravuje než oživuje, stejně jako crafting. V případě grafiky White Owls Inc. vsadili na roztomilý a místy až naivní vzhled, který do značné míry karikaturuje vše okolo – od postav, přes zvířata až po prostředí a opravdu vzdáleně připomíná ikonickou plošinovku Psychonauts. Jestli je tento typ grafického zpracování vašim šálkem kávy, budete při hraní The Good Life doslova chrochtat blahem.

Všeho moc škodí. The Good Life chtělo být adventurou s vyváženými prvky tajemna a humoru, jejíž hratelnost staví na proměně hlavní postavy a prvcích ze simulátorů života. Do toho autoři přimíchali ještě RPG prvky, které spíše otravují, než motivují. Pokud vám při tomto popisu vyvstává na mysl pohádka o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort, daleko od pravdy nebudete – White Owls Inc. měli zkrátka příliš velké oči a namísto originální adventury kombinující žánry přinesli průměrný hybrid, který ve tvrdé konkurenci neobstojí. 

Spousta možností je sice pozitivní, nicméně ty jsou většině případů zpracovány polovičatě a velmi rychle se přejí, takže vrátit se ke hře po delší době je pro hráče stále těžší. Výhodou je alespoň přítomnost v rámci Game Passu, což může být pro některé hráče impuls k tomu dát hře šanci. Pokud se přes její nedostatky přenesete a trocha japonského bizáru vás nevyvede z míry. můžete se u The Good Life dobře bavit. V opačném případě si koupi titulu raději pořádně rozmyslete.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

The Good Life chtělo být adventurou s vyváženými prvky tajemna a humoru, jejíž hratelnost oživuje proměna hlavní postavy a prvky ze simulátorů života. Do toho autoři přimíchali ještě RPG prvky, které spíše otravují, než motivují. Autoři ale měli zkrátka příliš velké oči a namísto originální adventury kombinující žánry přinesli průměrný hybrid, který ve tvrdé konkurenci neobstojí. 
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»