Recenze: The Station

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 22.2.2018, 7:04

Publikováno: 22.2.2018, 7:04

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3325 článků

Zdánlivě opuštěná vesmírná stanice a ústřední postava coby pojítko mezi tím, co se událo, a co se teprve stane. U bláznivého Isaaca, kde jsem jen tohle předtím viděl? A už vím, asi ve dvaceti předešlých zpracováních. A přece se chci opět nechat tahat po temných chodbách za doprovodu blikajícího osvětlení. Doslova dychtím po informacích ukrytých v emailové komunikaci, odložených poznámkách a zanechaných vzkazech. Stresové situace a problémy volající po rukách zkušeného vesmírného cestovatele vítám s otevřenou náručí a zároveň ukazuji prostředníček strachu, sevřenému hrdlu a zrychlenému tepu. A nejsem sám.

S tím, jak se možnosti lidstva přesouvají z pláten kin a knihoven do skutečného života, je sci-fi tematika stále aktuálnější. Přesvědčují nás o tom nejenom filmaři, ale také tvůrci her, kteří nemají problém vybrat skromným obnos na komorní žánrovku, přesně jako v případě The Station. V přepočtu necelých čtvrt milionu kachen stačilo na to, aby se zrodila korporace Axiom, vesmírná stanice Espial a příběh o potvrzení mimozemské existence. Tak zatímco Elon přemýšlí, zda se jeho kabriolet bude marťanům líbit, trojčlenná posádka se vydává na misi za poznáním neznámého.

Proč tak štíhlá? Inu, v alternativní budoucnosti se neplýtvá lidskými zdroji a návštěvníci z kosmu by se mohli početné delegace zaleknout a začít žhavit pulzní děla. Fakt je ale ten, že důvodem jsou špatné mezinárodní vztahy a tahanice o to, jak naložit se skutečností, že vesmír nepatří druhu vyvinutému z opic. Možná si okamžitě vzpomenete na Druhou vesmírnou odyseu, kde byl konflikt mezi mocnostmi velmi důležitou kulisou příběhu a stála na něm závěrečná pointa. Tady tomu tak není, protože jde čistě o záminku, proč poslat do kosmu malou partu lidí, která se i přes tuto výhodu dostane do potíží. Jednoho dne s nimi Země ztrácí spojení a nikdo netuší, zda si posádka vzala neplacené volno nebo se oddává požitkářství ve stavu beztíže. Přeci jen, žena a dva muži mohou dělat různé věci. Na scénu tedy přichází ústřední postava, jež má úkol prošetřit celou událost.

Ve chvíli, kdy kosmonaut projde přetlakovou komorou a stane uprostřed společenské místnosti, může děj začít ubíhat kamkoli. Očekávat lze další variaci na Dead Space nebo nízkorozpočtový Prey, ale během několika minut se ukáže, že zbraním tu není přáno. Jako vyšetřoval a prodloužená ruka Axiomu máte jen střízlivý úsudek a zdravé končetiny, což nutné neznamená, že za rohem nemůže čekat obdoba Vetřelce, případně zhmotněná mimozemská hmota jako v nedávném filmu Život. Ačkoli stanice pokouší spoje konstruktérů a palubní počítač neví, kterou chybu ohlašovat dřív, „zlo“ je utajeno do posledního okamžiku. Po celou hru se sází na příběh, řešení problémů a decentní atmosféru v temných interiérech.

Nejde o survival, tudíž o život se bát netřeba. Hororové prvky sice zastoupeny jsou, ale musíte být odkojeni na pohádkách z mechu a kapradí, aby se vám alespoň zapotily ruce. Koncept tedy stojí na postupném objevování zlomků informací spojených s výzkumem a osudy jednotlivých členů uvítacího výboru. V perspektivě samotných explorativních mechanik udělali autoři maximum. Informace se tradičně vyskytují v hlasových záznamech, odložených poznámkách či v interní komunikaci posádky. Velice pěkné jsou osobní statistiky osob a podobně jako v Somě je možné místy najít i důležité dialogy nebo legendy ke klíčovým momentům. Když přihlédnu i ke zpracování uživatelského prostředí lodního systému, je objevování velmi příjemné a nenásilné. Škoda, že to samé neplatí o příběhu.

Zase budu za upindaného rýpala, který v daném žánru hledá nějakou hloubku, přestože jde v jádru o béčko. Problém je, že i na tyto poměry je The Station jen pouhým derivátem stokrát čteného a viděného. Vztahy mezi postavami, události nevyhnutelné zkázy, ba dokonce i objevování členů posádky, kterým si Ridley Scott vodil diváky už před čtyřmi desítkami roků, jsou výsledkem naprosté ztráty originality. Jestli po dvaceti minutách neodhadnete zbytek příběhu, tak je vám deset let. Nebo možná osmdesát a už jste toho víc zapomněli, než kdy věděli. K dobru si hra připisuje, že i přes omšelou zápletku, nestačí ani chvilku nudit. Důvodem však není atmosféra, ale žalostně krátká herní doba. Mezi prvním spuštěním a závěrečnými titulky stačily hodinky uběhnout jen 100 minut. To je i při cenovce 299 Kč opravdu málo a těžko v tom hledat ospravedlnění.

Nemohu přitom říct, že bych pospíchal. U většiny hádanek jsem měl naopak pocit, že se až příliš flákám, což platilo zejména při dobíjení palivových článků, kde mi utíkala pointa „programování“. Řešení překážek je dokonce to nejlepší, co si z celé hry odnáším. Hledání součástek ve skladu je stejně sympatické, jako bloumání po knihovně a hledání správné kombinace ke dveřím. Věru, rébusů není mnoho, ale dokáží dobře využít jak situaci, tak prostředí. Že k tomu nepoužívají zrovna originální metody, to není v tomto případě důležité, protože i tak vyčnívají nad formou. Autoři možná považují vizuální zpracování za originální, já ho ale hodnotím jako průměrné, až mdlé. Využití enginu Unity není na škodu, ale už na něm běžely čarokrásnější tituly.

Stanice je sama o sobě dost jednotvárná a mimo laboratoří a kajut posádky téměř bez nápadu. Pokud to byl úmyslný kontrast, což si nemyslím, pak budiž, neboť pokoje jsou v rámci možností tvůrců malým designovým cvičením. Zbytek je sterilita, která, když už nemá chuť klamat tělem, nedokáže využít ve svůj prospěch ani nasvícení. Celá řada efektů (výbojky, narušené elektrické vedení, pára) pak nemá ve hře ani zdroj. Přijdete například k blikajícímu světlu na zemi a zjistíte, že tam krom poklopu není ani ťuk. Hře se nevyhnuly ani četné problémy se zvukem, kdy upuštěný předmět nevydá po dopadu absolutně žádný zvuk.

A tím jsem vlastně u konce. Na poli dvou pater, dvou hlavních chodeb a několika místností není už nic, co by stálo za zmínku. Komentovat technický stav se mi ani nechce, protože ani v něm nejsou vývojáři důslední. Plynulý chod kazí propady snímků, viditelné zatuhnutí obrazu při vstupu do místnosti a trhavá kamera, je-li v obraze větší zdroj světla.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Říká se, že z čehosi smradlavého bič neupleteš a v tomto případě platí, že z pobíhání po prázdných kulisách atmosférické sci-fi nevznikne. Než se studio dalo dohromady, jeho členové pracovali na AAA hrách, ale moc si toho z nich neodnesli. The Station působí jako větší demo, na jehož základě by mohl vzniknout plnohodnotný titul. Rychle odvypráví dobře známý příběh, předčí ho pěkně navrženými hádanky, a nakonec vás vyplivne do prostoru, kde vám jako vzpomínka nezůstane téměř nic.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»