RECENZE: Thimbleweed Park

Publikováno: 10.4.2017, 8:38

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 49 článků

Mladý muž dorazil domu a místo obrácení kazety ve svém walkmanu, nebo vydání se do videopůjčovny pro nové VHSky, vyrazí ke svému počítači a vyndá si ze svého batohu pouze 4 diskety s novou hrou Monkey Island. Po proklikání se v klasickém modrém DOSu konečně vidí blýskající se logo LucasFilm Game a hřeje ho radost při vzpomínkách na Indiana Jonese a Maniac Mansion. Přesouvá se už k výborně vypadajícímu ostrovu v hlubokém Karibiku a je rád, že žije na počátku 90tých let…

Legendy vytvářející legendární věci i dnes

Retro point-and-click adventura Thimbleweed Park dorazila na Xbox One po více než dvou letech pobývání na Kickstarteru. Známé duo ex studia LucasFilm Games Ron Gilbert a Gary Winnick, které se podílelo na hrách jako Maniac Mansion (1987) nebo The Secret of Monkey Island (1990), chtějí s fanoušky adventur zavzpomínat na „staré dobré časy“.

Právě vývojáři z LucasFilm Games, na přelomu osmdesátých a devadesátých let ukázali, kudy se budou ubírat cesty adventury příštích desítek let, a pravidla žánru definovali několika skvostnými hrami. Gilbert s Winnickem, nalezly tenkou hranici mezi nostalgií a moderního vnímání her. Nebojte se tedy vyřešit chytré hádanky a odhalit temné tajemství městečka Thimbleweed Park.

ThimbleweedPark-Ray-InsideDiner

Město plné veselých bláznů

Píše se rok 1987 a příběh začíná vraždou v městečku Thimbleweed Park. Dva FBI detektivové Antonio Reyes a Angela Ray mají za úkol vyřešit vraždu a dohledat vraha. Cesta k vrahovi začne odkrývat temné tajemství týkající se historie obyvatel a pomalu si začínají uvědomovat, že v městečku jako je Thimbleweed park, je mrtvola ten nejmenší problém.

I přes to, že si hra drží téma psychologického thrilleru, můžete se těšit na skvělý humor a jasné pomrkávání na nostalgickou notu. Městečko je plné veselých bláznů, jako je šerif-a-reno s koronerem-a-who. Hře se skvěle daří bořit čtvrtou stěnu a přímo oslovuje hráče. V jednu chvíli je zapotřebí si najít vodítko v Kickstarter teaser videu. Dohrání příběhu mi zabralo přes 15hodin herního času a nelituji jediného okamžiku, který jsem nad hrou strávil. Výborně napsané dialogy a atmosféra mě od hry nechtěla pustit. Příběh skvěle obohacuje i nutnost ovládat 5 skvěle napsaných postav, které musí mezi sebou spolupracovat, aby dorazily ke svému cíli podobně jako v Maniac Mansion.

Ovládat budete FBI agentku Rayovou, která vás obohatí vždy o nějakou zatrpklou poznámkou. Nadšeného nováčka u FBI Antonio Reyese. Delores, která je zručná v informačních technologií a chce dělat advetury u MlucasFilm studia (pomrknutí). Ducha F. Edmunda a skvělého Ransoma *beep* klauna, který se mi díky skvěle napsaným dialogům a jeho vyobrazení s nafouklým balónkem, kterého nenávidí celé město, zaryl do paměti nejvíce.

Co je tohle za pixel? Jo, aha smítko prachu

Grafická stránka Thimbleweed Parku dokáže skvěle hrát na kouzlo éry počátků point and cilck advetur. Gary Winnick nakreslil celou hru ve stejném pixelovém stylu. Podobně jako by to dělal v roce 1987 a tak scenérie mají artový styl, který „nestárne“. Krásná retro grafika s výbornými animacemi doplňuje úžasný dabing. O hudbu, která doprovází celou hru, se postaral Steve Kirk. Rukopis autora můžete zaznamenat ve hrách jako je Star Wars: The Old Republic nebo Voodoo Vince. Hra je díky pixelovému stylu velmi přehledná a příjemná na pohled.

ThimbleweedPark-Ransome-Crying

[GIVE] recenze [TO] xboxweb.cz

Přiznám se, že při pomyšlení na adventuru se mi jako první nevybaví XBOX ONE a myslím si, že ani vývojářům ne i přes to, že se na Xboxu dá lehce vyhnout pixel huntingu, občas se člověk cítí sklíčeněji než by musel. Bohužel, je tomu tak díky retro inventáři a panelu příkazů. Pro všechny fanoušky adventurního žánru nebude novinkou panel s příkazy, jako je otevřít, zavřít, dát, vzít, atd… Panelem zadáváte pokyny své postavě, kterou zrovna ovládáte. Ovládání bude hračkou i pro začátečníka, díky nabízené rychlé volbě dvou příkazů. Bohužel se často stává, že chcete udělat zrovna něco jiného, než vám hra intuitivně nabídne a tak musíte zdlouhavě přepnout v panelu. Ovládání je nejspíše takovou menší daní za jinak skvělý retro zážitek.

Thimbleweed Park je hra, která na vás nijak netlačí, a hádanky můžete řešit svým vlastním tempem. Dokonce si na počátku hry můžete zvolit obtížnost pro začátečníky (casual) a pokročilé (hard) hráče adventur. Hra vám odpouští některé hádanky anebo naopak. Doporučuji začít hrát na obtížnost hard, i když se častěji zaseknete, budete mít lepší pocit z vyřešených hádanek.

Hra bohužel nemá českou lokalizaci a tak je zapotřebí pokročilá angličtina. Co vás, ale jistě v položce nastavení zaujme je možnost, jakým způsobem bude role papíru na záchodech dostupná POD nebo NAD rolí papíru. Za mě se jedná o zatím nejlepší možnost nastavení v roce 2017! To, co se v první chvíli zdálo jako vtip, jsem na opuštěném záchodku v QUICKIE PAL vyzkoušel a nevěřil jsem svým očím, ono to funguje!

ThimbleweedPark-Agents-Body

Legendární hra, která není pro každého

Závěrem bych chtěl říci, že i přes mou celkově pozitivní recenzi si uvědomuji, že Thimbleweed Park je hra, která je hlavně pro fanoušky práce Rona Gilberta a všech co milují adventury. Skvělý příběh, úžasné postavy a z nostalgie utkaná hra určitě stojí za to jí hrát a prožít si nenahraditelný zážitek. Vývojáři dokonce chtějí využít i služby Play Anywhere, hned jak se hra dostane na Windows Store. A tak si hru budete moci zahrát jak na XBOX ONE tak na PC.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Thimbleweed Park je hrou od legendárních vývojářů Rona Gilberta a Garyho Winnicka. Využívá skvělou retro grafiku, která „nestárne“ a využívá příběhu s tématem psychologického thrilleru s chytrým humorem. Pro všechny co mají rádi klasické point and click adventury, by měli už teď hrát a vyřešit všechny chytré hádanky a odhalit temné tajemství městečka Thimbleweed Park. Takže jak by řekl Ransom *beep* Klaun „Kupte si tu *beep* hru!“
  • David Jurič

    Zajímavá hra, je fajn že děláte recenze i na takové menší hry jako takhle. Děkuji za recenzi :D.

20. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Injustice 2

To je pořád řečí, jak se konflikty mají řešit s chladnou hlavou, debatou a za každých okolností diplomaticky. Dokážete si ovšem představit Batmana, jak svolává Radu Superhrdinů, aby uvalil Jokerovi embargo na šminky nebo jak Poison Ivy přivázaná řetězy ke stromu ječí po těžařích dřeva? Samozřejmě že ne, protože jsme v komiksovém světě, kde dobře mířená rána znamená více než sto slov, nadlidské schopnosti vydají za celou armádní jednotku a charaktery se...

»
19. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: Shadow Warrior 2

V zemi vycházejícího slunce projíždí na plný plyn Nissan Datsun 240Z černé barvy, který odráží měsíční svit svou naleštěnou kapotou. Temným lesem se kromě burácejícího silného motoru ve vysokých otáčkách, rozléhá píseň od Stana Bushe – The Touch. Nepopisuji nic jiného, než první moment hry Shadow Warrior, která utočila na nostalgii, překvapovala skvělou hratelností a krvavou podívanou na Xbox One v roce ‎2014 a po třech letech přichází znovu‎. Při...

»
16. 05. 2017 • wellkeybig1

RECENZE: The Surge

Být fanouškem Hardcore RPG je v dnešní době těžké, po dohrání Dark Souls a Lords of Fallen na jedno dlouhé zívnutí, toho moc nezbývá. Všechny RPG jsou moc uzavřené a jednoduché. Pokud pociťujete tyto příznaky, zbystřete u nového titulu The Surge. Jestli nejste fanoušek hardcore žánru, připravte se na vypadávání vlasů, třes rukou, vztek a později pláč z důvodu rozdrceného ega. Po dlouhé době dorazil na Xbox One titul, který...

»
13. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Narcosis

Když se ke mně před nedávnem dostal film 47 Meters Down, došlo mi, že subžánr podvodních survival her je poměrně štíhlý. Děj vyprávějící o dvou sestrách, jejichž adrenalinový zážitek se žraloky se změní v boj o přežití na dně oceánu, k němuž nemají předpoklady a ani vybavení, vynikal dusnou atmosférou, kterou bych obratem přivítal v obdobném herním titulu. Jenže Abzu je žánrově mimo, Subnautica málo hororová, BioShock už archivní a Soma nám zůstala...

»
09. 05. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Prey

Trvalo to dlouhých 11 let, mnoho sil, spoustu zahozené práce a urputný přerod z pokračování do zcela nového pojetí, které se dnes tak hrdě nazývá reboot. Prey je zpět a zase jsou ve hře mimozemské entity bažící po obyvatelích matičky Zemi, proti nimž stojí sama samotinká poslední naděje lidstva. Tím ovšem veškerá podobnost s originálem končí, neboť nové pojetí chce mít originální otisk myšlenek svých autorů, a to takřka za...

»
09. 05. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Human Fall Flat

Lidské tělo je hodně zajímavé a spousta lidí s ním dokáže dělat celou řadu podivností nebo zajímavostí. Položili jste si ale někdy otázku, jak dopadne člověk, který spadne z velké výšky? Kromě toho, že asi ne moc dobře, tak většinou je z něho placka. Neříkám, že to je nějak jasně podložený vědecký fakt, ale minimálně ve hře Human Fall Flat to platí. A že se zde bude padat hodně asi netřeba dodávat.

»
06. 05. 2017 • lindros88cze0

RECENZE: Syberia 3

Asi už se budeme opakovat, ale klasické point-and-click adventury už nejsou takový hit, jako v 90. letech, ale přesto stále ne a ne umřít, a to je jen a jen dobře. Na konci dubna vyšla Syberia 3, která možná trochu zbytečně oživila už poměrně starou adventurní sérii, jež své době slavila velký úspěch a zapsala se do srdce nejednoho adventuristy. Jak se toto zmrtvýchvstání, jež podle nás nebylo nutné, povedlo? To...

»
03. 05. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Voodoo Vince: Remastered

Obětmi remasteru bývají zpravidla tituly, které ať z pohledu hráčů nebo z pohledu účetních, mají co nabídnout také aktuální generaci konzolí, přičemž čím úspěšnější značka, tím větší šance. Pro ostatní je tu zpětná kompatibilita, probouzející na konzoli Xbox One k životu o generaci starší hry. No jo, jenže touhu připomenout se mají i značky, které třebaže kdysi byly exkluzivní, kvůli odlišnému kódování nemohou procesem zpětné kompatibility projít. Jednou takovou je 14 let starý...

»