RECENZE: Thimbleweed Park

Publikováno: 10.4.2017, 8:38

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 81 článků

Mladý muž dorazil domu a místo obrácení kazety ve svém walkmanu, nebo vydání se do videopůjčovny pro nové VHSky, vyrazí ke svému počítači a vyndá si ze svého batohu pouze 4 diskety s novou hrou Monkey Island. Po proklikání se v klasickém modrém DOSu konečně vidí blýskající se logo LucasFilm Game a hřeje ho radost při vzpomínkách na Indiana Jonese a Maniac Mansion. Přesouvá se už k výborně vypadajícímu ostrovu v hlubokém Karibiku a je rád, že žije na počátku 90tých let…

Legendy vytvářející legendární věci i dnes

Retro point-and-click adventura Thimbleweed Park dorazila na Xbox One po více než dvou letech pobývání na Kickstarteru. Známé duo ex studia LucasFilm Games Ron Gilbert a Gary Winnick, které se podílelo na hrách jako Maniac Mansion (1987) nebo The Secret of Monkey Island (1990), chtějí s fanoušky adventur zavzpomínat na „staré dobré časy“.

Právě vývojáři z LucasFilm Games, na přelomu osmdesátých a devadesátých let ukázali, kudy se budou ubírat cesty adventury příštích desítek let, a pravidla žánru definovali několika skvostnými hrami. Gilbert s Winnickem, nalezly tenkou hranici mezi nostalgií a moderního vnímání her. Nebojte se tedy vyřešit chytré hádanky a odhalit temné tajemství městečka Thimbleweed Park.

ThimbleweedPark-Ray-InsideDiner

Město plné veselých bláznů

Píše se rok 1987 a příběh začíná vraždou v městečku Thimbleweed Park. Dva FBI detektivové Antonio Reyes a Angela Ray mají za úkol vyřešit vraždu a dohledat vraha. Cesta k vrahovi začne odkrývat temné tajemství týkající se historie obyvatel a pomalu si začínají uvědomovat, že v městečku jako je Thimbleweed park, je mrtvola ten nejmenší problém.

I přes to, že si hra drží téma psychologického thrilleru, můžete se těšit na skvělý humor a jasné pomrkávání na nostalgickou notu. Městečko je plné veselých bláznů, jako je šerif-a-reno s koronerem-a-who. Hře se skvěle daří bořit čtvrtou stěnu a přímo oslovuje hráče. V jednu chvíli je zapotřebí si najít vodítko v Kickstarter teaser videu. Dohrání příběhu mi zabralo přes 15hodin herního času a nelituji jediného okamžiku, který jsem nad hrou strávil. Výborně napsané dialogy a atmosféra mě od hry nechtěla pustit. Příběh skvěle obohacuje i nutnost ovládat 5 skvěle napsaných postav, které musí mezi sebou spolupracovat, aby dorazily ke svému cíli podobně jako v Maniac Mansion.

Ovládat budete FBI agentku Rayovou, která vás obohatí vždy o nějakou zatrpklou poznámkou. Nadšeného nováčka u FBI Antonio Reyese. Delores, která je zručná v informačních technologií a chce dělat advetury u MlucasFilm studia (pomrknutí). Ducha F. Edmunda a skvělého Ransoma *beep* klauna, který se mi díky skvěle napsaným dialogům a jeho vyobrazení s nafouklým balónkem, kterého nenávidí celé město, zaryl do paměti nejvíce.

Co je tohle za pixel? Jo, aha smítko prachu

Grafická stránka Thimbleweed Parku dokáže skvěle hrát na kouzlo éry počátků point and cilck advetur. Gary Winnick nakreslil celou hru ve stejném pixelovém stylu. Podobně jako by to dělal v roce 1987 a tak scenérie mají artový styl, který „nestárne“. Krásná retro grafika s výbornými animacemi doplňuje úžasný dabing. O hudbu, která doprovází celou hru, se postaral Steve Kirk. Rukopis autora můžete zaznamenat ve hrách jako je Star Wars: The Old Republic nebo Voodoo Vince. Hra je díky pixelovému stylu velmi přehledná a příjemná na pohled.

ThimbleweedPark-Ransome-Crying

[GIVE] recenze [TO] xboxweb.cz

Přiznám se, že při pomyšlení na adventuru se mi jako první nevybaví XBOX ONE a myslím si, že ani vývojářům ne i přes to, že se na Xboxu dá lehce vyhnout pixel huntingu, občas se člověk cítí sklíčeněji než by musel. Bohužel, je tomu tak díky retro inventáři a panelu příkazů. Pro všechny fanoušky adventurního žánru nebude novinkou panel s příkazy, jako je otevřít, zavřít, dát, vzít, atd… Panelem zadáváte pokyny své postavě, kterou zrovna ovládáte. Ovládání bude hračkou i pro začátečníka, díky nabízené rychlé volbě dvou příkazů. Bohužel se často stává, že chcete udělat zrovna něco jiného, než vám hra intuitivně nabídne a tak musíte zdlouhavě přepnout v panelu. Ovládání je nejspíše takovou menší daní za jinak skvělý retro zážitek.

Thimbleweed Park je hra, která na vás nijak netlačí, a hádanky můžete řešit svým vlastním tempem. Dokonce si na počátku hry můžete zvolit obtížnost pro začátečníky (casual) a pokročilé (hard) hráče adventur. Hra vám odpouští některé hádanky anebo naopak. Doporučuji začít hrát na obtížnost hard, i když se častěji zaseknete, budete mít lepší pocit z vyřešených hádanek.

Hra bohužel nemá českou lokalizaci a tak je zapotřebí pokročilá angličtina. Co vás, ale jistě v položce nastavení zaujme je možnost, jakým způsobem bude role papíru na záchodech dostupná POD nebo NAD rolí papíru. Za mě se jedná o zatím nejlepší možnost nastavení v roce 2017! To, co se v první chvíli zdálo jako vtip, jsem na opuštěném záchodku v QUICKIE PAL vyzkoušel a nevěřil jsem svým očím, ono to funguje!

ThimbleweedPark-Agents-Body

Legendární hra, která není pro každého

Závěrem bych chtěl říci, že i přes mou celkově pozitivní recenzi si uvědomuji, že Thimbleweed Park je hra, která je hlavně pro fanoušky práce Rona Gilberta a všech co milují adventury. Skvělý příběh, úžasné postavy a z nostalgie utkaná hra určitě stojí za to jí hrát a prožít si nenahraditelný zážitek. Vývojáři dokonce chtějí využít i služby Play Anywhere, hned jak se hra dostane na Windows Store. A tak si hru budete moci zahrát jak na XBOX ONE tak na PC.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Thimbleweed Park je hrou od legendárních vývojářů Rona Gilberta a Garyho Winnicka. Využívá skvělou retro grafiku, která „nestárne“ a využívá příběhu s tématem psychologického thrilleru s chytrým humorem. Pro všechny co mají rádi klasické point and click adventury, by měli už teď hrát a vyřešit všechny chytré hádanky a odhalit temné tajemství městečka Thimbleweed Park. Takže jak by řekl Ransom *beep* Klaun „Kupte si tu *beep* hru!“
  • David Jurič

    Zajímavá hra, je fajn že děláte recenze i na takové menší hry jako takhle. Děkuji za recenzi :D.

23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»
20. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Kholat

Rok 1959 má v sovětských dějinách zvláštní místo, protože během horské túry zemřeli všichni účastníci expedice, kterou vedl Igor Ďatlov. Okolnosti, při nichž 9 lidí zahynulo záhadnými způsoby na odlehlých místech Mrtvé hory (v původním znění Cholat Sjachyl), nebyly s ohledem na některá nevysvětlitelná poranění nikdy řádně vyjasněny. Oficiální závěr vyšetřování pak dodnes slouží jako předloha televizních dokumentů a filmových hororů, neboť za „viníka“ byla označena neznámá přírodní síla. Když se pak...

»
19. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: RiME

Pohádky mají rády snad všechny děti. Není v nich jenom dobro a zlo, ale také třeba místa, kam by se člověk chtěl podívat a občas i nějaké to nadpřirozeno. Ani hráči nejsou výjimkou, protože i oni jsou děti, jenom se trochu změnila hodnota jejich hraček. Navíc právě ve hře můžeme zažít parádní příběh, a ještě u toho třeba trochu procvičit myšlení a uvažování.

»
18. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Town of Light

V historii lidské společnosti se najde spousta etap, na něž není příliš hrdá a které by nejraději nenávratně utopila v zapomnění. Mezi takovými najdeme léčbu psychicky narušených jedinců z druhé poloviny minulého století, kdy stát se obyvatelem sanatoria znamenalo, že dveře, které se za vámi zavřeli, už patrně nikdy neuvidíte z druhé strany. Pacienti automaticky ztráceli svéprávnost a lékařská bezradnost končící lobotomií ničila lidské životy jak na běžícím páse. Jeden takový vytáhli z italských...

»
14. 06. 2017 • p.a.c.o2

RECENZE: Tokyo 42

Stylizace je jednou z věcí, která mě, a nejen mě, na hře zaujme jako první. Proto jsem se již od prvních obrázků strašně moc těšil na Tokyo 42, protože tohle je přesně ten styl, jakým si mě hra může získat. Navíc bylo slíbeno různé řešení úkolů, rozsáhlé město a zajímavý příběh. Na následujících řádcích se podíváme na to, jako moc se Tokyo 42 povedlo a zda opravdu nabízí i něco víc...

»
13. 06. 2017 • Josef Brožek1

Recenze: The Elder Scrolls Online: Morrowind

Musím se přiznat, že recenzovat The Elder Scrolls Online pro mě bylo jedno z nejtěžších aktivit tady na Xboxwebu. Hra totiž byla strašně dobrá, ale zároveň strašně špatná. Protože jsem ale optimista, snažím se vidět především to dobré, nicméně jak jsem hrál hru dál a dál, začal jsem zjišťovat, že je tady něco špatně, a to především systém komunity a k tomu všemu nepřehlednost a složitost hry, která se dalšími DLC jen...

»