Xboxweb.cz

Dnešní střílečky jsou fajn. Užijete se jednorannou zábavu a vrátíte se k ní až v době, kdy vám začne připadat, že si příběh už moc nepamatujete. Navíc dnes už tak s detailní grafikou, že se vás dokonce návštěvy zrovna přicházející do obýváku vyptávají, na co to koukáte za film. Vy se šibalsky usmějete a odpovíte „To je hra“, návštěva „to je hra?!“. Ano, to je hra…

Dnes recenzované Tower of Guns je hrou víc než jeho vrstevníky, s nimiž se vlastně ani rovnat nechce. ToG je čistokrevnou oldschool střílečkou se vším všudy plus s roguelike prvky navíc. Kdo neví, co znamená roguelike, tak jde o typ her, kde většinou v náhodně generovaných levelech vylepšujete postavičku a postupujete úrovní výš a výš a sbíráte co nejlepší výbavu. Taková RPG rychlokvaška.

Joe Mirabello se rozhodl vrátit se do mladých let, kdy počítače a nástupci 16 bitových konzolí okupovaly střílečky tak rychlé a obtížné, že jen těžko se na ně adaptuje dnešní pohodlná mládež. Zároveň chtěl světu ukázat, že roguelike prvky se nemusí týkat jen fantasy RPG, ale i staronových stříleček, a tak prakticky sám vytvořil roguelike oldschool FPS střílečku s náhodně generovanými levely.

Netýká se to jen náhodně generovaných levelů, ale i náhodně generovaných serepetiček a nepřátel. Autor tedy tvrdí, že žádný level nikdy neopakujete dvakrát, což je částečně pravda. Hru jsme si prošli asi desetkrát na různé obtížnosti, čehož jen jedna vás zapisuje do světového leaderboardu, mezitím jsme 2x zkapali na začátku, 4x zhruba uprostřed, 2x těsně před koncem, 2x úspěšně (z toho jednu ještě s pokračováním, jelikož se dají úrovně opakovat se stejným vylepšením a s navýšenou obtížností) prošli všech 6 pater bez smrti. Jelikož smrt = konec hry, žádný checkpoint. Za celou tu dobu se nám sice nestalo, že by všech sedum úrovní rozdělených ještě na 4-7 místností zakončené různorodým bossem, byly všechny stejné, ale sem tam se nám stalo, že některé místnosti byly do posledního pixelu stejné jako ty, co už jsme viděli.

Na druhou stranu nepřátelé se mění stejně jako jejich rozmístení, a tak nevznikají podivné levely jako minulý rok u neúspěšného horroru Daylight. Přesto slovu „náhodné“ netřeba tolik věřit, jelikož si troufneme odhadnout, že celkem nepřátel včetně plus mínus deseti bossů hra skýtá něco málo do třicítky. Vylepšení a speciálních předmětů k usnadnění překonání obtížných levelů je snad ještě méně, byť jsme je víceméně nevyužívali, protože se dá hra (bez klidu) dohrát za hodinu. Musíte se však umět rychle orientovat, vyhýbat střelám a rychle utíkat. A skákat, jelikož nepřátele jsou zbraně-věže-roboti různého ražení s různorodou parou a plných všelijakých nebezpečí. Tu bomba, tu sekáček, tam raketa….

Po mapách je nutno se orientovat jak horizontálně, tak vertikálně. Vždy před začátkem celé hry si kromě jedné zbraně (další mít nebudete) vyberete i perk, který vám zjednoduší průchod hrou. Například, že můžete vyskočit dokonce třikrát, perk zvyšující zdraví, rychlost nebo sílu zbraně či perk dávající imunitu vůči zranění z pádu. Další kopu zbraní a perků pak odemykáte plněním daných úkolů. Samozřejmě co by to bylo za roguelike, kdyby se vaše postava nemohla zlepšovat během hraní. Proto z nepřátel vypadávají kromě životů i body, coby zlepšováky vaší zbraně a penízky ke koupi zmiňovaných speciálních předmětů, power-upů a upgrady všech atribut vaší postavy.

K oldschool pocitu zároveň přidává přítomnost velice utajených míst tzv. Secret place a k rychlosti hry zase přidávají některé vám pomáhající objekty k překonání místností. Levely můžete projít několika způsoby, my si však nejvíce užívali to napětí, když jsme se snažili projít úrovně s ignorováním nepřátel, a tak jsme si za osm hodin prošli hru hned několikrát, což jsme už psali. Obtížnost nám sedla nejvíce na Endless, která se právě zapisuje do tabulky, ovšem pro náročné hráče jsou tu i obtížnosti větší. Přes ty jsme se však nepřenesli, a protože nejsme trpěliví, půlku achievementů, hru párkrát úspěšně odehráli a nepříliš skvěle provedený náhodně generovaný obsah nás jednoduše neoslnil, a tak není nic, co by nás ke hře mohlo znovu přitáhnout. Multiplayer by pohledal a na lovení veškerých předmětů ke sběru zrovna nejsme. Vždyť to znáte… ale víte co? Těch bezmála osm hodin opakování proměnné „Veže ze Zbraní“ jsme si fakticky užili. A grafiku jsme neřešili. O tu tu přece vůbec nejde.