Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Autor: CryLineT Publikováno: 7.10.2019, 9:05

Publikováno: 7.10.2019, 9:05

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 68 článků

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

Zlodějka Zoya, čaroděj Amadeus a rytíř Pontius. Slavná parta, která toho má za sebou už hodně. Studio Frozenbyte ji přivedlo k životu před deseti léty. Zároveň nastavilo pravidla čarovné série Trine, které přežily dodnes. Okouzlující pohádka s hádankami staví na jednoduché plošinovce. Na neúplném trojrozměrném pohledu a rozličných postavách. Výhodou je, že kouzlo jednoduchého nestárne. A tak se série po experimentálním třetím díle vrací ke kořenům.

Opět je vše podřízené pouze dvěma věcem: vzhledu a logice. Syté barvy, roztomilé postavičky a pohyb. Vše musí být jak z cukrkandlu. Když potkáte lachtana, je až nepřirozeně roztomilý. Z ježka čiší nelidská dobrota a květinky jsou skutečnější než ty skutečné. Jakkoliv je to přeslazené, naprosto tomu propadám. A to jsem ve věku, kdy bych měla tyto pohádky nechávat dětem. Nedá se. Stejně jako opakovaně propadnete Příběhu hraček, Lvímu královi nebo Ledovému království.

Přesto si neodpustím poznámku na úkor designu. Vytvářet nové originální světy je dozajista náročné. Mám ale pocit, že autorům dochází nápady. Putování lesem je až příliš podobné druhému dílu. Nebo tak alespoň působí. Mechaniky s lístky a kvítky jste už prostě někde viděli. Strouhy mezi kameny jsou také staré. Nejde v žádném případě o chybu. Však Krušné hory také mohou místy připomínat Krkonoše. Jen vás občas zamrzí, že se recyklovalo až příliš. I v rámci nynější části.

Staré nápady se hojně uplatnily i v případě hádanek. Zase posouvám krabice, lámu světlo a létám po laně jak jarní vítr. Ale vždy jen chvíli. Opětovná skladba lehčích hádanek je nezbytnost. Čtyřka má výuku za pochodu. Musí tak obtížnost stupňovat s ohledem na úplné nováčky. Ti nevědí, že Amadeus dokáže stavět geometrické útvary. Netuší, že Pontius používá štít pro létání. A budou se divit umu, s nímž Zoya vládne šípům.

První akt pěkně vystaví základy a spojí hrdiny dohromady. A poté až dokonce žasnete, co všechno se zachránci přiučili. Přes strom dovedností se z postav stávají skuteční superhrdinové. Neměl by Marvel zájem? Nevadí, vy ho určitě máte. A díky tomu si ochočíte led, oheň, gravitaci, vítr, elektřinu. Když jsem se v druhé kapitole na čtvrt hodiny zasekla, byl to jen nácvik na těžší časy. Překážky se stávají stále komplikovanější. Nejprve vám chybí jeden kus. Posléze část mechanismu. A nakonec si celý systém hádanky tvoříte zcela sami.

Objekty reagují na světlo, vodu, zákryt či hrubou sílu. Často v kombinaci nebo ve spojení. Jak například zastavit posuvné kameny bez použití dalšího předmětu? Jak uvést do chodu bránu třemi ornamenty. A jak se dostat ke zprávě od vedení kouzelnické akademie? Poprvé jsem hrála sama, a tak rady nepřicházely. Často jsem rozmýšlela, jestli vůbec mám všechny potřebné dovednosti. I nad tím dumáte. Zda vás titul náhodou nezkouší ze selského rozumu. Ale postup úrovní je vždy možný. Svádět to na druhé evidentně nebude cíl.

Skutečnost je taková, že Trine 4 vás zasype možnostmi. Jen je najít. Nezřídka je řešeních i víc. Při zapojení dřevěných krabic a přírodních zdrojů. Ale copak mi nabuzení dovolí logicky přemýšlet? Ne. Chci jít dál a rychle. Nikoliv pro příběh, ale kvůli hádankám. Najít klíč k opuštění prostoru je dárek s překvapením. A já překvapení ráda. Proto se vrhám do dalších dobrodružství jak Sandokan na tygra. Bohužel pro mě, nejsem ani Perla z Labuanu. Natož uhrančivý Ind.

Ale jsem tvrdohlavá. Napoprvé zůstalo až příliš skrytých místností bez povšimnutí. Řada z nich byla špatně dostupná. Jiné mě trápily až příliš a některé se ukrývaly po vzoru truhel z Raymana. V posledním pátém aktu tedy došlo na návrat a rychlé doplnění restů. Ani tak jsem hry neměla dost. Na druhou štaci jsem vyrazila v kooperaci a žasla, jak se obsah přizpůsobil počtu hráčů.

Podobně jako akční tituly. Nebo RPG. Náročnost puzzlů se mění s počtem hráčů. A Trine 4 můžou hrát až čtyři. Už ve dvou jsou hlavolamy viditelně jiné. Chybí více částí mechanismů. Nebo jsou klíčové předměty umístěny tak, aby hráči spolupracovali. Opět skvělá zábava pro rodiny s dětmi, pro páry nebo na večerní posezení s přáteli. Užijete si legraci, potrápíte mozek. A občas i prsty, když vás postava úplně neposlouchá. Herní čas se v každém případě hodně protáhne.

Výraznou slabinu cítím jen v akčních pasážích. Úrovně na několika místech protne nějaké to bojování a pár bossů. Nelíbí se mi, že nepřátelé jsou vytrženi z hádanek a patří jim vždy samostatná scéna. Působí to rušivým dojmem a drobnou násilností. Bossům zase chybí trocha originality. Menší boje mají mnohem víc života, protože se při nich dají využít různé variace předností. Především Zoya s Amadeem dokáží vlky, kozly a pavouky kreativně pozlobit.

O uměleckých ambicích grafiky nemá smysl mluvit. Ani o výtečném soundtracku, který je standard. Za připomenutí však stojí české titulky. Titul je obdržel na poslední chvíli a sluší mu. Pohádková stylizace slov dotváří atmosféru. A dozajista pohladí po duši malé, i větší hráče. Sbírání různých předmětů zase volá po mobilních hráčích. S jejich pomocí se rekonstruuje obrovská hala. Jak to často bývá ve free-to-play hrách. Jen Trine 4 po vás už nic nechce. Jen trochu důvtipu.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Když se roztomilost snoubí s krásou logického myšlení, vznikne Trine. Pohádkoví hrdinové se vrací silnější než dříve. S novými kouzly zachraňují prince, který ještě nedorostl zodpovědnosti. Přitom testují fyzikální zákony, trpělivost a strategii. Těžko hledat kompaktnější titul stejného žánru. Nebo jinou hru, u níž doslova cítíte duši. I přes pár malých nedostatků, je čtvrtý díl okouzlující záležitostí pro široké publikum hráčů.
  • JN

    Tak to je pecka.
    Díky za parádní recenzi. Jdu nakupovat. 🙂

  • Marek Polách

    Pokud má někdo zkušenost s remastery 1-3 budu rád za info, přemýšlím jestli vzít jen 4 nebo celou kolekci.

    • Kristyna Linetova

      Bohužel. Na recenzi jsme dostali jen poslední díl.

  • SolidTrain 16059

    Nevíte někdo, jestli příběh navazuje na konec Trine 3? Ten byl strašně otevřený, získali jste jen jeden díl třišťálu a o té záhadné postavě (podobné Zoye) z poslední cutscény nám autoři neřekli nic. Tak doufám že zde příběh dokončí, ale podle recenzí to tak nevypadá.

    • Kristyna Linetova

      Třetí díl jsem nehrála, ale příběh se nejeví, že by na něco navazoval. Funguje jako samostatný celek. Ze starších informací jsem našla zprávu, že tvůrci se k příběhu trojky už vracet nechtěli. Je to ale dva roky stará zpráva.

05. 12. 2019 • Lukáš Urban0

Recenze: Lost Ember

Mám vlka. Což je v normálním případě práce pro příslušného lékaře. Avšak mám také kachnu, vombata, kolibříka, rybu nebo horskou kozu. To už je spíše na hospitalizaci v klecovém lůžku nebo otevření malého zoologického koutku. Pokud však zrovna nemám před sebou výpravný Lost Ember, který se rozhodl netradiční formou odvyprávět smutné lidské osudy. Nikoliv kterak si těžař uřízl nohu, když se lekl tmavé šelmy. Jde o příběh spoutaných duší, ztracených nadějí a...

»
04. 12. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Arise: A simple story

Příběh je to, co nás většinou her provází. Ano, některé z nich si vystačí i bez něj, ale jinak ho ve hře najdeme ve zpracováních od „nic není v té hře hlavnější než příběh“ až po „něco tam dejte, ať ty mise drží pohromadě“. I my, hráči, k příběhům přistupujeme různě. Záleží na náladě, zajímavosti příběhu a také samotné hře, jakou jsme se rozhodli hrát. Největší umělecké ambice co do zpracování příběhu mívají...

»
25. 11. 2019 • Lukáš Urban1

Recenze: Sniper Ghost Warrior: Contracts

Když děláte větší než únosné množství pitomostí, je fajn, když do vás někdo střelí trochu rozumu. Vývojáře z CI Games takto profackovali hráči po minulém dílu Sniper Ghost Warrior. A je trochu zázrak, že se z toho aplausu vůbec vzpamatovali. Stálo je to sice pár kolegů a zničené ego, ale bez toho se dá pracovat. Jak dokazují Contracts, možná dokonce i lépe než kdy předtím.

»
21. 11. 2019 • p.a.c.o5

RECENZE: Star Wars Jedi Fallen Order

Máme tady nějaké fanoušky prahnoucí po nové hře z univerza Star Wars? Myslím si, že rozhodně ano, protože tato značka do jisté míry změnila život celé řadě lidí a i po tolika letech od uvedení prvních filmů na sebe upoutává patřičnou pozornost. Aktuálně ji vlastní Disney, který se pustil do nového seriálu pro svou streamovací službu a také nás čeká další filmové zpracování s celou řadou navrátivších se postav a herců.

»
19. 11. 2019 • Lukáš Urban8

Recenze: Terminator: Resistance

Ať si James Cameron klidně do konce života točí Avatary nebo třeba tření lososů ve studeném proudu. Z mého pohledu to nejlepší už filmovému průmyslu přinesl. Výtečně pozvedl Vetřelce, aby se později korunoval za krále akčních sci-fi s druhým Terminátorem. Myslete si, co chcete, ale tomuhle snímku se vyrovná jen máloco. Na béčkovém scénáři vystavěl Cameron multižánrový klenot. Nadčasovou klasiku, kde v naprostém souladu funguje svalnatý antihrdina, silná ženská postava, bezcitný padouch a...

»
12. 11. 2019 • CryLineT6

Recenze: Bee Simulator

Jako malá jsem chtěla být ledasčím. A lampička dětského pokojíčku byla svědkem, že zvířata nezůstala bokem. Ale včely mezi má přání nepatřily. I když jsem přímo milovala strašpytla Vilíka a rozvernou Máju, život jejich skutečných předobrazů mě nezajímal. Neproháněly se savanou jako lvice. Neskákaly ve vlnách jako delfíni. A už vůbec nekroužily výšinami jako orel. Místo toho létaly po loukách. Hromadily pyl, aby jim výsledek nakonec sebral člověk nebo vetřelec...

»
24. 10. 2019 • Lukáš Urban9

Recenze: The Outer Worlds

Sedím tu, žvejkám flákotu z raptidona a čučím na bandu dělníků, co rozhazuje výplatu v kartách. Vezměte jed, že se nakonec pozabíjejí, protože ten vlevo fixluje, až se mu z pazour práší. Ale je tu docela klid. Na to, abych dal dohromady pár řádků, kterým stejně nikdo neuvěří. Ale kdo ví, co bude zítra. Halcyon je stabilní jak vytuhlá mrtvola a gauneři z velkých korporací na něm hodují jak supi. Snad měla Nyoka pravdu...

»
20. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Stranded Sails: Explorers of the Cursed Islands

Přijměte pozvání od studia Lemonbomb, které z přístavu kočíruje průzkumnou loď. Kocábku se sympatickou posádkou. A samozřejmě také s vámi, co by potomkem kapitána a vrchním důstojníkem. Jen se příliš nenechte unést modravou dálí. Počasí nemá chuť řídit se předpovědí a brzy nabídne zamračenou tvář. Takovou, po jejímž pohledu končí plachetnice roztříštěná o skaliska ostrovů. A jak jste skončili vy? Váš otec? A vaše posádka? To už vám poví malinký titul Stranded...

»