Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Autor: CryLineT Publikováno: 7.10.2019, 9:05

Publikováno: 7.10.2019, 9:05

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 52 článků

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

Zlodějka Zoya, čaroděj Amadeus a rytíř Pontius. Slavná parta, která toho má za sebou už hodně. Studio Frozenbyte ji přivedlo k životu před deseti léty. Zároveň nastavilo pravidla čarovné série Trine, které přežily dodnes. Okouzlující pohádka s hádankami staví na jednoduché plošinovce. Na neúplném trojrozměrném pohledu a rozličných postavách. Výhodou je, že kouzlo jednoduchého nestárne. A tak se série po experimentálním třetím díle vrací ke kořenům.

Opět je vše podřízené pouze dvěma věcem: vzhledu a logice. Syté barvy, roztomilé postavičky a pohyb. Vše musí být jak z cukrkandlu. Když potkáte lachtana, je až nepřirozeně roztomilý. Z ježka čiší nelidská dobrota a květinky jsou skutečnější než ty skutečné. Jakkoliv je to přeslazené, naprosto tomu propadám. A to jsem ve věku, kdy bych měla tyto pohádky nechávat dětem. Nedá se. Stejně jako opakovaně propadnete Příběhu hraček, Lvímu královi nebo Ledovému království.

Přesto si neodpustím poznámku na úkor designu. Vytvářet nové originální světy je dozajista náročné. Mám ale pocit, že autorům dochází nápady. Putování lesem je až příliš podobné druhému dílu. Nebo tak alespoň působí. Mechaniky s lístky a kvítky jste už prostě někde viděli. Strouhy mezi kameny jsou také staré. Nejde v žádném případě o chybu. Však Krušné hory také mohou místy připomínat Krkonoše. Jen vás občas zamrzí, že se recyklovalo až příliš. I v rámci nynější části.

Staré nápady se hojně uplatnily i v případě hádanek. Zase posouvám krabice, lámu světlo a létám po laně jak jarní vítr. Ale vždy jen chvíli. Opětovná skladba lehčích hádanek je nezbytnost. Čtyřka má výuku za pochodu. Musí tak obtížnost stupňovat s ohledem na úplné nováčky. Ti nevědí, že Amadeus dokáže stavět geometrické útvary. Netuší, že Pontius používá štít pro létání. A budou se divit umu, s nímž Zoya vládne šípům.

První akt pěkně vystaví základy a spojí hrdiny dohromady. A poté až dokonce žasnete, co všechno se zachránci přiučili. Přes strom dovedností se z postav stávají skuteční superhrdinové. Neměl by Marvel zájem? Nevadí, vy ho určitě máte. A díky tomu si ochočíte led, oheň, gravitaci, vítr, elektřinu. Když jsem se v druhé kapitole na čtvrt hodiny zasekla, byl to jen nácvik na těžší časy. Překážky se stávají stále komplikovanější. Nejprve vám chybí jeden kus. Posléze část mechanismu. A nakonec si celý systém hádanky tvoříte zcela sami.

Objekty reagují na světlo, vodu, zákryt či hrubou sílu. Často v kombinaci nebo ve spojení. Jak například zastavit posuvné kameny bez použití dalšího předmětu? Jak uvést do chodu bránu třemi ornamenty. A jak se dostat ke zprávě od vedení kouzelnické akademie? Poprvé jsem hrála sama, a tak rady nepřicházely. Často jsem rozmýšlela, jestli vůbec mám všechny potřebné dovednosti. I nad tím dumáte. Zda vás titul náhodou nezkouší ze selského rozumu. Ale postup úrovní je vždy možný. Svádět to na druhé evidentně nebude cíl.

Skutečnost je taková, že Trine 4 vás zasype možnostmi. Jen je najít. Nezřídka je řešeních i víc. Při zapojení dřevěných krabic a přírodních zdrojů. Ale copak mi nabuzení dovolí logicky přemýšlet? Ne. Chci jít dál a rychle. Nikoliv pro příběh, ale kvůli hádankám. Najít klíč k opuštění prostoru je dárek s překvapením. A já překvapení ráda. Proto se vrhám do dalších dobrodružství jak Sandokan na tygra. Bohužel pro mě, nejsem ani Perla z Labuanu. Natož uhrančivý Ind.

Ale jsem tvrdohlavá. Napoprvé zůstalo až příliš skrytých místností bez povšimnutí. Řada z nich byla špatně dostupná. Jiné mě trápily až příliš a některé se ukrývaly po vzoru truhel z Raymana. V posledním pátém aktu tedy došlo na návrat a rychlé doplnění restů. Ani tak jsem hry neměla dost. Na druhou štaci jsem vyrazila v kooperaci a žasla, jak se obsah přizpůsobil počtu hráčů.

Podobně jako akční tituly. Nebo RPG. Náročnost puzzlů se mění s počtem hráčů. A Trine 4 můžou hrát až čtyři. Už ve dvou jsou hlavolamy viditelně jiné. Chybí více částí mechanismů. Nebo jsou klíčové předměty umístěny tak, aby hráči spolupracovali. Opět skvělá zábava pro rodiny s dětmi, pro páry nebo na večerní posezení s přáteli. Užijete si legraci, potrápíte mozek. A občas i prsty, když vás postava úplně neposlouchá. Herní čas se v každém případě hodně protáhne.

Výraznou slabinu cítím jen v akčních pasážích. Úrovně na několika místech protne nějaké to bojování a pár bossů. Nelíbí se mi, že nepřátelé jsou vytrženi z hádanek a patří jim vždy samostatná scéna. Působí to rušivým dojmem a drobnou násilností. Bossům zase chybí trocha originality. Menší boje mají mnohem víc života, protože se při nich dají využít různé variace předností. Především Zoya s Amadeem dokáží vlky, kozly a pavouky kreativně pozlobit.

O uměleckých ambicích grafiky nemá smysl mluvit. Ani o výtečném soundtracku, který je standard. Za připomenutí však stojí české titulky. Titul je obdržel na poslední chvíli a sluší mu. Pohádková stylizace slov dotváří atmosféru. A dozajista pohladí po duši malé, i větší hráče. Sbírání různých předmětů zase volá po mobilních hráčích. S jejich pomocí se rekonstruuje obrovská hala. Jak to často bývá ve free-to-play hrách. Jen Trine 4 po vás už nic nechce. Jen trochu důvtipu.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Když se roztomilost snoubí s krásou logického myšlení, vznikne Trine. Pohádkoví hrdinové se vrací silnější než dříve. S novými kouzly zachraňují prince, který ještě nedorostl zodpovědnosti. Přitom testují fyzikální zákony, trpělivost a strategii. Těžko hledat kompaktnější titul stejného žánru. Nebo jinou hru, u níž doslova cítíte duši. I přes pár malých nedostatků, je čtvrtý díl okouzlující záležitostí pro široké publikum hráčů.
  • JN

    Tak to je pecka.
    Díky za parádní recenzi. Jdu nakupovat. 🙂

  • Marek Polách

    Pokud má někdo zkušenost s remastery 1-3 budu rád za info, přemýšlím jestli vzít jen 4 nebo celou kolekci.

    • Kristyna Linetova

      Bohužel. Na recenzi jsme dostali jen poslední díl.

  • SolidTrain 16059

    Nevíte někdo, jestli příběh navazuje na konec Trine 3? Ten byl strašně otevřený, získali jste jen jeden díl třišťálu a o té záhadné postavě (podobné Zoye) z poslední cutscény nám autoři neřekli nic. Tak doufám že zde příběh dokončí, ale podle recenzí to tak nevypadá.

    • Kristyna Linetova

      Třetí díl jsem nehrála, ale příběh se nejeví, že by na něco navazoval. Funguje jako samostatný celek. Ze starších informací jsem našla zprávu, že tvůrci se k příběhu trojky už vracet nechtěli. Je to ale dva roky stará zpráva.

14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban21

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»
01. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Code Vein

Pohled na upíry se neustále mění. Dramatické romány z nich udělaly noční netvory. Listy komiksů neohrožené hrdiny. A moderní kultura romantický opus pro dospívající. Mění se také charakteristické prvky. Už není potřeba rakve na přespání. A denní světlo nutně nemusí znamenat kremaci. Krev a touha po ní však zůstávají. Co když ale opojný lektvar jednou dojde?

»
30. 09. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: NHL 20

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž...

»
28. 09. 2019 • kazatelcze6

RECENZE: EA SPORTS FIFA 20

Ani tento rok nejsme ochuzeni o další díl ze série FIFA. Dnes necháme stranou handrkování na téma, jestli je lepší FIFA nebo PES, kdo si koupil licenci na Juve a raději si rovnou řekneme něco o nové FIFA 20.

»
24. 09. 2019 • lindros88cze3

Recenze: The Surge 2

Co je malé, to je hezké a na velikosti nezáleží. Že bychom si spletli obsah recenze? Nikoliv, právě naopak. Citáty posilující sebevědomí malým vzrůstem, se na značku The Surge skvěle hodí. Už první díl vyprávěl o povstání jedince. O boji proti vzbouřenému systému, který pohltil vlastní tvůrce. A nechyběl ani pomyslný David, jehož odvaha zabíjela jednoho Goliáše za druhým. V doprovodu odvahy, vůle a nejmodernější technologie.

»
21. 09. 2019 • p.a.c.o8

RECENZE: Bus Simulator

Každý z nás potřebuje k výkonu svého zaměstnání (žáky nevyjímaje) nějaké věci, bez nichž by nebylo možné ho vykonávat. Kancelářské krysy se neobejdou bez notebooku nebo PC, automechanik bez nářadí a paní učitelka bez knížek. Máme tu také pracovníky, kteří pro výkon práce potřebují i větší a těžší věci, jako třeba kulatou lopatu. Ano, myslím na řidiče všeho druhu a všech možných povozů. V tomto konkrétním případě se podíváme na řidiče autobusů, jimž...

»