RECENZE: Twelve Minutes

Autor: Michael Chrobok Publikováno: 30.8.2021, 8:41

Publikováno: 30.8.2021, 8:41

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Point-and-click adventuře Twelve Minutes se povedlo zaujmout herní svět už před svým vydáním. Ostatně kombinace dříve populárního žánru, principu časové smyčky a hvězdného hereckého obsazení v podobě Daisy Ridley, Jamese McAvoye a Willema Dafoea nezní vůbec špatně. Hra z pera Luíse Antónia a vydavatele Annapurna Interactive, které má na svém kontě řadu povedených indie záležitostí jako Outer Wilds, Gone Home či Journey, taktéž vypadá jako recept na úspěch. Jak to nakonec celé dopadlo?

První zastávkou je ovládání. Žánr point-and-click adventur zažil svůj největší rozkvět v době, kdy myš byla standardní herní periferií. Luís António se nicméně rozhodl, že ovládací schéma zachová také pro konzole, což má k pohodlnosti, kterou se pyšní gamepad, velmi daleko. Limitující je to nejen pro pohyb, ale také pro interakci s předměty. Obzvláště v časovém presu, na kterém je Twelve Minutes postaveno, utrousíte směrem k ovládání nejedno ošklivé slovo.

Grafická stránka hry taktéž příliš nenadchne. Od malého titulu by fotorealistickou grafiku čekal jen blázen, nicméně zajímavá a neotřelá stylizace by hře výrazněji prospěla. Twelve Minutes je totiž z hlediska grafiky nemastná neslaná – po pár dnech vám v mysli nezůstane jediná scéna, kterou byste si bez větších potíží vybavili na první dobrou. Ani animace na tom nejsou nejlépe a pohyby postav jsou vyloženě toporné.

To by až tak nevadilo, kdyby za hrou stál dobrý příběh. Vzhledem k tomu, že se jedná o příběhovou adventuru, pokusím se příběh hodnotit bez spoilerů. Pomineme-li fakt, že časová smyčka není zrovna originální koncept, nemusí to nutně znamenat propadák. Příběh nicméně trpí na logické díry a šokující zvraty, které slouží pouze proto, aby šokovaly. Vícero možných konců rozhodně nepřispívá k ucelenému zážitku, a pokud si vylosujete jeden z těch horších konců, zůstane vám po Twelve Minutes nepříjemná pachuť. Vyznění příběhu nepomáhá ani to, že se s postavami nemáte příliš času sžít a vytvořit si k nim vztah. Závěrečné rozuzlení příběhu vás spíše než šokované zanechá emočně prázdné, s mírným pocitem uspokojení z toho, že už je konec. Třeba by pomohlo něco tak základního, jako je pojmenování postav, či mnohem větší vhled do jejich minulosti a současnosti i mimo příběh.

Překvapivou slabinou jsou dialogy, na kterých hra stojí. Postavy mnohdy nereagují na předchozí dotazy a jsou vám schopny některá fakta říci jednou ve vášnivém rozhořčení a po druhé s ledovým klidem a melancholií v hlase. Když k tomu přidáte nemožnost navázat logicky smysluplným dialogem, místo kterého se váš protějšek zvedne a naštvaně odkráčí z bytu, zcela jistě vám na obličeji vyvstane udivený výraz. K tomu se váže také dabing postav – hollywoodští herci přece musí být zárukou kvality, ne? Bohužel dabing hru nejenže nezachraňuje, ale je jedním z největších minusů. Pokud byste neznali jména herců, pravděpodobně by vás nenapadlo, že se jedná o slavná jména. Z jejich výkonů doslova čiší snaha odbýt si to co nejrychleji a shrábnout snadno vydělané peníze. Ani se jim příliš nedivím, vzhledem ke kvalitě scénáře.

Samotná hratelnost vás nejprve vtáhne svým příjemným retro nádechem, kdy první časové smyčky objevujete, na co všechno lze kliknout a co všechno lze kombinovat. Poměrně záhy ale narazíte na zákysy, které si staří harcovníci dobře pamatují z titulů jako Broken Sword, Indiana Jones či Monkey Island. Dobře nastavené tempo hry je v tu chvíli rozbito na tisíce střepů, které se Twelve Minutes už nepodaří dobře slepit dohromady. Koncept časové smyčky, která vám dá 10 minut na vykonání všech potřebných úkonů, než se objeví postava všemocného “policisty”, se začne záhy přejídat. Ačkoli se to nezdá, tak smyčka je poměrně dlouhá a neustálé opakování ji subjektivně o dost protáhne.

Hledat pozitiva na titulu Twelve Minutes není snadný úkol. Hra totiž selhává v oblastech, které jsou stěžejní nejen pro žánr, ale také pro tento titul. I přes všechnu kritiku si přesto myslím, že Twelve Minutes stojí za vyzkoušení, minimálně pokud jste předplatitelem Game Passu, ve kterém titul najdete. Hrou lze proletět za zhruba 5 hodin, což je rozumná časová investice vzhledem k zážitku, který titul poskytne.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

I přes veškerou kritiku a nedostatky stojí za to adventuru Twelve Minutes alespoň vyzkoušet. Jedná se totiž o jednu z těch her, na kterou si názor musíte vytvořit sami. Herní doba zhruba 5 hodin a dostupnost v rámci Game Passu je ideální kombinace, kterou jistě zvládne každý, koho Twelve Minutes byť jen trochu zaujala.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»