RECENZE: Two Point Hospital

Autor: Lukáš Michal Publikováno: 22.2.2020, 9:56

Publikováno: 22.2.2020, 9:56

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Michal

Lukáš Michal

Je autorem 3940 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

S trochou nadsázky můžeme tvrdit, že hry hodně často fungují jako velice výkonný stroj času. Nejen, že se můžeme vydat do různých ér naší doby, ať již skutečně minulé nebo budoucí smyšlené, ale také můžeme třeba zavzpomínat na naše herní začátky. Každý z nás má nějakou oblíbenou hru z herní minulosti, na níž rád vzpomíná a hru na podobné téma by uvítal i v dnešní době v moderním zpracování. Evidentně i vývojáři se rádi vracejí ke svým kořenům, kde vznikla jejich sláva a chtějí tím uzdravit hráčské duše.

Tím jsem zároveň velice umně předal dokumentaci pacienta k dalšímu vyšetřování, jelikož téma, k němuž se zkušení harcovníci z Bulfrogu a Lionhead Studios pod hlavičkou SEGA a v novém studio Two Point vrací, je budování nemocnice pro nejrůznější a hodně často velice bizarní nemoci. Spousta z vás si jistě vzpomene na Theme Hospital, s nímž se má Two Point Hospital společného víc, než by se někomu mohlo zdát.

A já rovnou říkám, že mi to vůbec nevadí. Díky tomu jsem do hry mohl rovnou skočit a hned od začátku jsem věděl, co se čeká, co bych měl dělat a jak bych to měl dělat. Byl to takový ten pocit, kdy sice hrajete něco nového, ale přitom velice povědomého. Ani začátečníci se nemusí hry bát, protože pro ně vývojáři v rámci kampaně připravili do hry pěkně zapojený tutoriál, který základy jasně a přehledně vysvětluje. Bohužel kampaň je zatím to jediné, co ve hře můžeme hrát, protože další herní módy k dispozici zatím nejsou. Ovšem vývojáři slibují, že Sandbox mód a Superbug Iniciative přidají nejspíše již během března jako zdarma dostupný update.

Mezitím si tak budeme muset vystačit s jednotlivými scénáři, ale i to je velká zábava. S každou nemocnicí na mapě Two Point County můžeme dotáhnout až na tří-hvězdičkové hodnocení, ale cesta to nebude vůbec snadná. Doktoři a sestřičky budou muset zabrat v léčbě, recepční správně koordinovat pacienty a údržbáři se postarat, aby stroje nebyly moc unavené a záchody ucpané. Každý zaměstnanec musí přiložit ruku k dílu a zapomenout nesmíme ani na specialisty, jejichž odborné znalosti k danému tématu nikdo jiný nenahradí a každá pomoc při lepší diagnóze se hodí.

Psychiatrie potřebuje psychologa, na chirurgii také nemůže pracovat kde kdo a když vám umře pacient, jehož duch se následně vrátí, jenom technik-specialista na vysávání duchů nás může zachránit. Jinak vznikne panika, při níž všichni utíkají a nikdo nepracuje a nenechává se léčit. Byť jsou zdejší nemoci po vzoru původní hry někdy docela bizarní (lidé myslící si, že jsou Elvis nebo Klauni či s hlavou místo žárovky), postupy léčení mají reálný základ. Všichni nejdříve musí přijít na základní vyšetření a následně přejít přímo k odborníkovi nebo podstoupit další testy, aby byla diagnóza co nejpřesnější. Kdo léčbu uspěchá, pošle domů v lepším případě nevyléčeného a nespokojeného člověka, v tom horším už pacient z nemocnice neodejde.

Spokojenost přitom hraje klíčovou roli, jelikož mimo peněž pro chod je potřeba získat také Kudos měnu. Ta se získává právě na základě spokojenosti, jež je navázána na systém úkolů a výzev. To vám pak přijede do nemocnice hromada akutních pacientů (pokud se do výzvy samozřejmě pustíte), jejichž léčení je třeba zvládnout. Dále si můžeme do nemocnice pozvat novináře, kteří udělají dobrou reklamu (když všechno funguje) a nevyhneme se ani kontrole ministerstva. Poslední možností, jak získat Kudos body je plnit přání samotných zaměstnanců. Ti chtějí lepší vybavení, lepší pracovní prostředí, více zábavy do odpočívárny nebo takovou obyčejnou věc, jako je udržet určitý počet dní chodu nemocnice bez úmrtí pacienta. Někdy jsou úkoly snadné, jindy těžší. Však to znáte.

Kdo se bude snažit, bude si moct následně za Kudos body odemknout nové vybavení, díky němuž se budou zaměstnanci i pacienti cítit lépe, a tím jejich spokojenost opět poroste. Vytvořit takové prostředí, aby byli všichni spokojeni je přitom na první pohled snadné, ovšem s přibývajícím časem uvidíte, že vměstnat všechno důležité do vymezeného prostoru a s daným kapitálem, není jenom tak. Naštěstí se dají pozemky přikupovat, ale myslete dopředu. Když pozemek koupíte, trvá mu nějaký čas, než se z něj stanou nemocniční prostory, což mě občas donutilo k dočasným improvizacím.

Chod nemocnice však není jenom kupování vybavení a najímání dostatečně kvalifikovaných pracovníků. Mikromanagement hraje stejně důležitou roli, protože jenom tak můžeme nemocnici udržet ekonomicky zdravou a prosperující, což je cíl k dalšímu růstu. Tabulek, políček a ukazatelů, jimž se budeme věnovat je celá řada a tato část hry je opravdu hodně propracovaná, navíc pěkně a přehledně zpracovaná. Na pár kliků tak každý ředitel jasně vidí, kdo má žízeň, kdo je přepracovaný, kde jde nejdepresivnější pracoviště a komu je třeba zima či moc velké horko.

Docela často mě ale štvalo, že nemocnice nefunguje tak, jak bych si představoval. Je totiž spousta věcí, co musí hráč sledovat a zařizovat, takže jakákoli pomoc je vítána. A třeba management lékařů pro ordinace je jednou z věcí, kterou bych potřeboval vylepšit. Člověk totiž myslí dopředu a je jasné, že se lékař unaví, takže najmete záskok, aby bylo lékařů dost. Ovšem dost často jsem se dostal do stavu, kdy mi lékař i zástup kroužili po nemocnici, ordinace zely prázdnotou a hra hlásila, že mám moc potulujících se lékařů a měl bych možná jejich počet zredukovat. Tohle platí nejen pro lékaře, ale všechny profese a je to opravdu otravná vlastnost. Buď je to záměr nebo snad přijde náprava s nějakým dalším updatem.

Druhým neduhem je ovládání. Ono není špatné, ale hra je prostě tak komplexní, že lépe zpracovat asi nešlo. Nic to nemění na faktu, že z kraje jsem s ním hodně bojoval, dost často se překlikl nebo se proklikl do jiné nabídky a v tom tempu, co hra postupně nabírá, je každé zdržení nepříjemné. Postupně jsem všechno sice do ruky dostal, ale když to srovnám s hraním na PC, tak s myší a klávesnicí jsem si připadal, že nemocnici vládnu podstatně více než na gamepadu. Bohužel, podpora těchto periferií nebyla pro konzole vůbec zmíněna.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Spousta hodin zábavy čeká na všechny zájemce o budování vlastní nemocnice. Hra má přesně to kouzlo, jaké si pamatuji a přesně všechny ty věci, které jsem na původním díle miloval. Bohužel má i podobné problémy, ale také pár nových vychytávek. Jenom to ovládání na gamepadu prostě není úplně ono, ale i s ním se člověk popere. Přes to všechno je výsledek výborný a koupí hry (bude i v Game Passu) chybu nikdo rozhodně neudělá. A teď už mě omluvte, starosta mi chce gratulovat, že mám tak skvělou nemocnici.
29. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Mouse: P.I. For Hire

Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.

»
27. 04. 2026 • Lukáš Urban0

Recenze: Screamer

Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...

»
10. 04. 2026 • Lukáš Urban0

RECENZE: People of Note

Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...

»
06. 04. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Crimson Desert

První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.

»
11. 03. 2026 • Lukáš Urban0

(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem

Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...

»
05. 03. 2026 • Jiří Majer0

RECENZE: Ride 6

Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.

»
04. 03. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: Planet of Lana II

Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...

»
23. 02. 2026 • Lukáš Michal0

RECENZE: High on Life 2

Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...

»