RECENZE: Unravel Two

Autor: p.a.c.o Publikováno: 28.6.2018, 18:36

Publikováno: 28.6.2018, 18:36

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1574 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Na hraní mám nejraději skutečnost, kdy mohu poznávat nejrůznější světy a v nich prožívat nejrůznější dobrodružství. Některé příběhy a zážitky po dohrání vyblednou, jiné z nich člověku utkví v paměti a rád se k nim vrací. Zejména se to podaří v případě, kdy prožijeme něco jiného, zvláštního nebo s výraznou grafickou stylizací, která celek odliší od zbytku herní produkce.

Do kategorie zapamatovatelných her se u mě zařadil i Unravel. Menší hříčka s dojemným příběhem a ikonickým hlavním hrdinou, kterého tvořil shluk bavlnky a jehož trable nás rozesmály, ale také nám docela často zatrnulo, když se o Yarnyho pokoušeli nepřátelé. O pokračování se nikde moc nehovořilo a ono se najednou objevilo na herní scéně. Ba co víc, hra byla oznámena a zároveň hned vydána. Unravel Two přináší pár novinek, které staví na osvědčeném základě. Zábavě a dojemnému příběhu tak nic nebrání.

Hned na začátku se náš hrdina potkává se svým bratrem, čímž se odkrývá největší novinka druhého dílu. Dva panáčci jsou jasným signálem pro kooperaci, ale nebojte, The Way Out se nekoná. I pokud hrajete sami, v klidu si hru užijete a stejně tak, když k vám někdo dorazí, můžete si zahrát. Kooperace je možná pouze offline, takže dotyčný člověk musí sedět vedle vás.

Unravel Two si během vyprávění příběhu vystačí beze slov, kdy sledujeme na pozadí „duchy“ postav a jejich osudů. Dvě děti utíkají před zlými lidmi z dětského domova a následně je tito zlí lidé honí napříč nejrůznějšími prostředími. Děj z těchto příběhů pak následně ovlivňuje herní svět, ve kterém se pohybují naši dva bavlňáčci. Tentokrát jsou bavlnkou přivázáni k sobě, takže je neomezuje celková délka bavlnky tvořící jejich těla, ale délka bavlnky spojující je navzájem.

Na jejich propojení je pak vystavěna celá hratelnost, design levelů a také jednotlivé hádanky. Stále se přitom jedná o z boku viděnou adventuru, v níž nám tvůrci do cesty staví nejrůznější překážky. Nechybí tvorba lávek a tlačení předmětů po nich z prvního dílu, doplněné o kooperaci obou postaviček. V mnoha případech jeden drží druhého, aby se mohli někam zhoupnout, odrazit se o zeď a prostě se nějak dostat dál. Hádanek je připravena spousta, jsou hezky různorodé, i když základní mechanika se opakuje a do všeho sem tam vstupuje temná síla.

V pár místech napříč všemi úrovněmi dojde příběh do bodu, kdy musí dětem pomoci naši hrdinové. V tu chvíli je potřeba dostat každého z hrdinů do konkrétního místa, většinou na opačné straně (jinak se musí všude dostat spolu), což je velice příjemné a nenásilné zapojení kooperace. Level design se povedl, a když už jsem zmínil tu obtížnost, je nastavena rozumně. Navíc je dávkovaná postupně a je fakt, že ke konci příběhu se člověk už docela zapotí, než přijde na to správné načasování a odhalí ideální průchod danou částí. V těch se mohou pohybovat i „temné síly“ nepřátel, kdy kontakt s nimi znamená smrt.

Příběhových úrovní je na první pohled sice méně (dohromady jich je sedm), ale jejich průchod rozhodně není nějaká pětiminutovka. Většinou je za méně jak půl hodiny neprojdete (na první průchod), tím spíš, pokud se rozhodnete sbírat dodatečné vzpomínky, díky nimž si v hlavním majáku odkryjete více obrazů. Nově každá úroveň láká na další průchod, kdy můžete sbírat nejen dodatečné vzpomínky, ale také můžeme zkusit úroveň projít v daném čase anebo v ní nezemřít. Po projití příběhu se zájemci o překonávání sama sebe mohou pustit do plnění výzev. Těch je nějakých třicet, a čím dále se dostanete, tím více se zapotíte.

Výzvou je i samotná hra v kooperaci, protože je nepatrně těžší, než když hrou procházíte sami. Synchronizace obou hráčů je klíčová a navíc pro postup dál se na místo určení musí v jednom kuse dostat oba. Kamera v tomto případě také funguje na výbornou, tudíž si hru úplně v klidu můžete užít jenom v kooperaci a to včetně zmíněných výzev. Více hlav více ví, takže se to může hodit.

Prostředí se mění tak akorát, i když jejich různorodost mi přišla oproti prvnímu dílu o něco méně markantní. Je tady les, jehož zpracování je opravdu úžasné a městská čí technická (továrny) prostředí. Všechno je krásně malebné a občas mě míra detailu až překvapila. Co mi při plnění hádanek občas vadilo, je nejednoznačnost prvků v prostředí. V praxi to vypadá tak, že máte před sebou třeba trubku, ale na první pohled není zřejmé, zda na ni můžete vyšplhat, je nutné ji přeskočit nebo jaká vlastně bude interakce s ní. Díky tomu je občas potřeba použít metodu pokus-omyl, aby hráč zjistil, jak dané věci fungují a mohl hádanku překonat.

Jak jsem zmínil v úvodu, hra si vystačí bez textů a slov, takže o to více sází na stylizaci prostředí a také hudební motivy. Všechno krásně pasuje dohromady a na hru je tak radost nejen pohledět, ale také se zaposlouchat do jejích hudebních motivů. Díky tomu je hraní velice příjemné a i v Unravel Two jsem prožil celou řadu okamžiků, na něž hned tak nezapomenu.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

I napodruhé mě Unravel nadchl a s klidným svědomím mohu jeho koupi a hraní více než doporučit. Navíc jeho cenovka je více než adekvátní obsahu. Příjemný je i fakt, že k hraní Unravel Two nepotřebujete vůbec znát a vědět, o čem byl první díl. Hra je tak vhodná úplně pro každého, kdo chce prožít zajímavý příběh, potrápit svou hlavu u hádanek a překonat sám sebe ve výzvách. To vše je navíc možné prožít i s kamarádem po svém boku.
  • hitmanx360

    Hrají se svým pětiletým synem. Je to super.

    • Gappo

      mám to stejně, jen ještě dohráváme jedničku. 🙂

      • hitmanx360

        Ta jde také Koop?

        • Gappo

          Nene, hrajeme na střídačku…když se zasekne, tak pomáhám :)) není to klasika coop ale i tak je to fajn :))

16. 11. 2018 • kristine4chaos2

Recenze: Spyro Reignited Trilogy

Oživování her z minulého století není vždy dobrý nápad. Jakmile tvůrci nemají srdce na pravém místě, rovná se návrat násilné exhumaci ostatků. V truhle sice stále je váš oblíbený příbuzný, nikoliv však ve stavu, který by odpovídal datu v kalendáři. Je-li ale situace opačná a restaurátoři dělají práci s láskou, jste rázem v kůži sběratele veteránů. Nevadí, že vytoužená hračka nesplňuje nejpřísnější normy a že výbava zaostává za moderní produkcí. Navrátivší vzpomínky mají právo...

»
14. 11. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: LEGO Harry Potter Collection

Kolekce her LEGO Harry Potter konečně dorazila na Xbox One a jak asi tušíte, jedná se o zábavný remaster, i když mohl být daleko ambicióznější. Tvůrci totiž měli více než dost času, si s kolekcí pohrát, ovšem na hrách LEGO Harry Potter: Years 1-4 (2010) a LEGO Harry Potter: Years 5-7 (2011) se nic nezměnilo.

»
13. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Super Pixel Racers

Závodníci měli v herním světě vždycky dobrou pozici, protože o závodní hry nikdy nebyla, a stále není, nouze. Výběr je opravdu pestrý a záleží čistě na tom, jaký druh závodů si chceme užít a jakou míru realističnosti očekáváme. Spousta hráčů si jistě ráda odpočine při nějakém arkádovém ježdění, a i v tomto segmentu je naštěstí z čeho vybírat. Další adept pro potenciální zájemce mimo arkádové hratelnosti přihazuje také ingredienci, na níž hráči slyší...

»
10. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: The One We Found

Často melu pantem, že dnešní herní produkce vychází s balením dětských plen, dudlíkem a návodem pro nejhloupější z hloupých. Všude samé ukazatele, poznámky a vysvětlivky, přes které v konečném důsledku není pořádně vidět to nejdůležitější. Ano, jsou výjimky, a to většinou z nízkonákladové výroby, s nimiž mozkové závity roztočíte jak Wankelův motor. Do této společnosti patří survival The One We Found, který vedle temné atmosféry nabízí i pořádnou dávku logických překážek.

»
08. 11. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: 11-11: Memories Retold

Přestože je nám každý rok prostřednictvím médií připomínáno, že první světová válka nebyla karneval v Riu a že jedno pokračování stačilo, hráči neustále touží vyrážet na fronty. Zde hrdinství bagatelizují na pouhou soutěž v rychlejší střelbě a přesnějším oku, aniž by si často uvědomovali, že jejich vrstevníci pokládali život navzdory přesvědčení, navzdory osobním sympatiím. Naštěstí herní svět není jen Call of Duty nebo Battlefield, ale také nezávislá tvorba, která tyto příběhy vypráví...

»
07. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Kingdom Come: Deliverence – The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 Vydání nového DLC hry Kingdom Come: Deliverance, které nese název The Amorous Adventures of Bold Sir Hans Capon (Milostná dobrodružství bodrého rytíře Jana Ptáčka), připomínalo ráno po velmi vydařeném mejdanu. Jindra si totiž notnou část příběhu, který prožil při plnění úkolu pro pana Jana Ptáčka, nepamatoval. Herní doba se tak mnohdy zkrátila na cca 2 hodiny, což uznávám, není mnoho. Také se...

»
06. 11. 2018 • chaosteorycz2

Recenze: Tyler: Model 005

Kdo nechtěl mít v devadesátých letech vlastního „Johnnyho Pětku“, byl buď stále ještě pouhou součástí genetického materiálu nebo měl v občance příliš mnoho roků, aby to přiznal. Sympatický robot, kterého zásah blesku přivedl k životu, postupně objevoval lidský svět, a přitom získával informace o své minulosti. A podobný osud má i Tyler, malý robůtek, jehož příběh začíná roku 1955. Shodou okolností za vše opět může nepříznivé počasí.

»
05. 11. 2018 • p.a.c.o10

RECENZE: Red Dead Redemption 2

Musím se přiznat, že jenom na malé procento her se před vydáním těším tolik, jako jsem to měl před příchodem druhého dílu westernové série Red Dead Redemption (dále RDR2). Důvodů, proč jsem se tolik těšil, bylo hned několik. Za prvé, Rockstar vydávají své hry ve velkých časových rozestupech (například mezi RDR1 a RDR2 je časový rozdíl 8 let), takže každá další hra je velkou událostí. Za druhé je to potom...

»