
RECENZE: Valentino Rossi The Game
Milestone se poslední léta stará o dvě zásadní licence. Tou první je WRC, i když tady poslední ročník dělal někdo jiný, a pak je tady motocyklové MotoGP. Někdo si však řekl, že je to málo a je třeba zapracovat legendy motorsportu do hry. Po Sébastien Loeb Rally, což je legenda WRC a rally obecně, si vzali na paškál velikána motocyklů, Valentina Rossiho a tak nějak vznikla hra s jeho jménem.
Ti z vás, kdo hráli WRC s Loebem budou i na motorkách jako doma. Čtyři kola vymění za dvě (většinou) a hurá poznávat bohatou kariéru jednoho z nejlepších závodníků. A že je určitě co poznávat asi netřeba dodávat. Okusíme hlavní závodní momenty a zkusíme se jim vyrovnat. To vše s komentářem samotného Rossiho, který hrou částečně provází. Díky tomu máme k dispozici celou řadu obsahu a také různých disciplín.
Dále se určitě vydáte za vlastní kariérou, která nabízí závodění napříč světem, kategoriemi a druhy závodů. Všechno jde dohromady s Valentinovou akademií a ano, podíváme se i na jeho ranč, kde se nejeden závod bude odehrávat. Pokud sebereme všechny herní možnosti, dostaneme hodně pěkný průřez kariérou velkého jezdce, užijeme si hlavní momenty a sami se pokusíme stát legendou. Hra má po stránce obsahu hodně co nabídnout, což kvituji s povděkem a obzvlášť všemožné eventy a challenge jsou pěknou výzvou k překonání, kdy nás sám Rossi poučí o tom, jaký byl daný okamžik z jeho pohledu a jak danou věc co nejlépe zvládnout.
Mimo klasických motorek dojde i na plochodrážní závodění a ani auto nezůstanou pozadu díky rally na okruhu a driftování. Upřímně ani jeden nový herní prvek mě nějak extra nezaujal a radši jsem měl klasickou sérii MotoGP. Bude to asi tím, že trať na rally je jenom jedna, odehrává se na okruhu a mění se jenom jiným umístěním balíků sena. Driftování je hodně nedokonalé díky jednoduché fyzice, takže po prvních pár závodech budete driftovat jako neporazitelní králové a nikdo vás nezastaví. Jako poslední jsem si nechal plochou dráhu. Ta je docela zajímavá, ale herní model mi moc nesedl a hlavně mi přišel docela nečitelný. To si takhle projíždíte zatáčku, s náklonem, prostě pohodička a najednou v úplně stejné situaci podklouznete a hurá na zem. Plochá dráha měla potenciál, ale nakonec je zní jenom přívěsek, který má málo tratí, takže když vám začne konečně jít, je konec.
Dobrý dojem ze hry nezachrání ani inteligence vašich soupeřů. U ní těžko říct, jestli je, nebo není? Teď nevím, co z toho vybrat. Oni si prostě jedou svou ideální stopu a tak nějak je jim jedno, že jste ve vedení, jedete stopu jako první a měli by dávat pozor. Prostě vám strčí do zadního kola, vy spadnete a oni jednou vesele dál. Tím ale ztratíte závod, protože všichni jedou jako jeden velký balík, takže pád je prostě smůla a na dobré umístění můžete zapomenout. Místy je to hodně frustrující, ale taková je i série Moto GP, takže čemu se vlastně divím.
Jízdní model a fyzika motorek je ale na té správné úrovni, na jakou jsme ostatně u této série zvyklí. Ti z vás, kdo hráli nějaký předchozí díl Moto GP, budou jako doma i tady a ostatní si mohou nastavit jízdní model přesně podle svého gusta a schopností. Jak jsem již zmínil, platí to pro jízdu na motorkách, rally používá model ze série WRC, takže nic moc a o driftování jsme si již řekli.
Stejně jako nepřekvapí jízdní model, nepřekvapí ani grafické a technické zpracování. Grafika je prostě horší, než by bylo záhodno. Ano, modely motorek a jezdců jsou pěkně ostré, dokonce i okolí trati je o něco bohatší, než bývalo zvykem. Nicméně kvalit Forzy hra nedosahuje ani z části, což je v dnešní době hodně škoda. Hra jede maximálně s 30 FPS a o to horší je, že když startujete z poslední pozice a před vámi je zbytek startovního pole, hra se normálně a regulérně seká. Navíc jsou místa na trati, kde hra zpomalí, ať jste první nebo poslední. Alespoň že herní časy nejsou již tak dlouhé, jak bývalo u her od Milestone také zvykem. Technická stránka hry mi v dnešní době, a hlavně na konzolích, přijde jako podraz největšího kalibru, což je prostě neomluvitelné.
Verdikt
Verdikt je jasný. Fanoušci Valentina Rossiho a motorek obecně si přijdou na své. Obsahu je spousta a pouček a komentářů od hvězdy také. Dolu hru sráží horší fyzika u aut a menší počet tratí pro ně. Velkou vadou na kráse je technická stránka hry, se kterou už by snad měl někdo něco dělat, protože hry od Milestone se v tomto ohledu zasekly v čase a ne a ne se posunout dál.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...



























