RECENZE: Verdun

Autor: wellkeybig Publikováno: 13.3.2017, 12:00

Publikováno: 13.3.2017, 12:00

Sociální sítě

O autorovi

wellkeybig

wellkeybig

Je autorem 100 článků

Díky hrám jako Verdun si připomínáme první světovou válku. Zásadní vojenský konflikt, který navždy změnil tvář světa. Při myšlence na Velkou válku mě jako první napadne známý německý spisovatel Erich Maria Remarque a jeho válečné povídky i romány, které nám vylíčily zrůdnost války. Verdun nám sice neukazuje hrůzy války, ale nebojí se být více simulací a autentičtějším zážitkem.

První světová válka je stále neobvyklým tématem pro hry i přes to, že v posledních letech vycházeli hry jako Valiant Hearts, Battlefield a teď Verdun, který vás potrápí na bojišti plného bahna, zákopů, ostnatých drátů a smrti.

Nespěchej do rakve

Verdun, je multiplayerová střílečka, která se odehrává na západní frontě v okolí stejnojmenného francouzského města, který dostal po přibližně 10 měsíční bitvě přezdívku verdunský mlýnek na maso. Ve hře se budete cítit ze začátku poměrně bezmocně a po tom co zapomenete na hry jako Battlefield, Call of Duty a podstatně zpomalíte, nebude pouze padat se smrtelným výkřikem k zemi. Verdun, je zapotřebí hrát pomalu, takticky a sledovat veškerý pohyb, který se na bojišti děje. Bohužel velmi pomalé tempo hry může být pro nějaké lidi odrazující, ale není nad ten pocit, když hlídáte svůj zákop a porazíte pár nepřátel vyrážející do země nikoho.

Verdun 01

Na západní frontě klid

Vývojáři si pro nás připravily čtyři režimy a šest map, které mění svou velikost podle počtu připojených hráčů. Maximálně se však může připojit do jedné hry 32 hráčů. Herní režimy Attrition a Rifle Deathmatch jsou zástupci známých režimů Team Deatmatch a Free For All. Větší pozornost určitě věnujte režimu Frontlines, kde bude vaším úkolem zabírat sektory a prožívat pravou zákopovou válku. Obě strany budou bojovat o pár metru území a o holý život. Přidáno na autenticitě je i tím, že každý hráč je součástí čtyř členné čety se svojí rolí, jako třeba velitel, střelec, odstřelovač, granátník, kulometčík a další. To nejsložitějším, čím si budete ve hře procházet, je bezpečný přesun z jednoho zákopu do druhého a provedení útoku. Budou na vás čekat kromě palby nepřátelských pušek, která po jednom zásahu způsobuje smrt. Rozeseté ostnaté dráty po celé mapě, které vás buď to natolik zpomalí, aby nepřítel neminul anebo potupně zemřete na způsobené řezné rány. Je zapotřebí si vše důkladně naplánovat a spolupracovat se svým týmem. Frontlines, je zábavný mód s jasně vytyčenými pravidly, kterému to trochu kazí skutečnost, že své soupeře lze velmi špatně rozeznat od spoluhráčů. Jestli nejste odborníkem na uniformy 1. světové války, budete často střílet po svých kamarádech a oni po vás. Naštěstí nemůžete zranit své spoluhráče a tak budete bědovat pouze nad vyzrazením své pozice vystřelením. Posledním dostupným režimem je Squad Defense, který lze hrát Offline a nebo online v kooperaci čtyř hráčů. Úkolem v tomto režimu je chránit kus svého území před nekonečnými vlnami nepřátel, které mají velmi špatnou umělou inteligenci, a často se stává, že buďto naběhnou do bezprostřední blízkosti, nebo se někde zaseknou. Doufejme v brzkou opravu, protože Squad Defense by Verdunu mohl přidat na zábavě a přidat výzvu pro sehranou skupinu hráčů.

Verdun 02

Historické zbraně a reálné uniformy

Hra od studia M2H a Blackmill Games si dala záležet na historické přesnosti. Zbraní je jednadvacet a rozhodně zde nenajdeme hromadu experimentálních samopalů jako v Battlefieldu. Všechny zbraně jsou popsány a s možností menších úprav jako je nasazení bajonetu nebo lepším mířidlem. U zbraní si jistě všimnete pomalého nabíjení, malých zásobníků a krásného zpracování odstřelovačských optik. Uniformy jsou zpracovány dle historických originálů. Ti co mají mít špičaté helmy tak je mají. Všichni co mají k tématu velké války blízko jistě ocení práci vývojářů. Ve hře je možnost tvorby družstev různých národností s tím, že zaměření, vybavení a vlastně všechno ostatní je doplněno levelováním jak vytvořeného mužstva, tak hráče samotného. Za každou úroveň dostává družstvo vylepšení pro všechny členy týmu, naproti tomu hráč obdrží body sloužící k odemknutí různé výbavy přímo pro něj. Verdun je v tomto ohledu složitý a chce se zavděčit všem. Velitel může kromě střílení udávat i různé rozkazy, případně žádat o leteckou podporu v podobě náletu, průzkumu pozic nepřátel či svržení plynu. Podle zaměření skupiny pak má k dispozici celý tým i další výhody. Proti bombardování není jiná možnost než útěk ale proti plynu se můžete bránit plynovou maskou, která má vždy podobu, kterou příslušní vojáci na bojišti používali. Co se týče grafické stránky, tak sice nedosahuje kvalit nyní vydávaných akčních titulů, ale hráče rozhodně neurazí.

Verdun 03

Když ji miluješ, není co řešit

Verdun rozhodně není dokonalou hrou, má spoustu chyb. Sympatické ale je, že dokonalou hrou být ani nechce. V tuto chvíli nastane rozdělení hráčů na dva tábory na ty, co ji budou milovat a na ty co ji budou nenávidět. Hru i přes to, že je v obchodu za příznivých 399 Kč hraje prozatím málo hráčů a to je velká škoda. Byl bych rád, kdybych za měsíc pustil online režim a viděl bych plné servery a nemusel hledat hráče na oblíbený mód.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Verdun není pro každého, ale své publikum si ale určitě najde. Zábavná hra více hráčů přináší překvapující a svěží obsah s mírně zastaralou grafikou. Pokud rádi zkusíte pomalejší střílečku z prostředí první světové války tak vám Verdun přinese spoustu legrace za málo peněz.
  • Teapeq

    Osobně se mi to líbí a má to něco do sebe. Jen jak bylo napsáno. Je škoda, že to trpí zatím nedostatkem hráčů a často mě to nepustí na EU servery.

18. 07. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: DeadCore

Skákání, postřeh, zručnost a rychlé rozhodování. Přesně tyhle dovednosti se dají trénovat nejen ve skutečném životě, ale stejně dobře i v rámci hraní. Prostě vezmete gamepad do ruky, k tomu nějakou těžkou hru a jedete. To pak nevíte, kde vám ruce s hlavou stojí a pokud jste výbušnější povahy, jako třeba já, mohou se sousedovic děti naučit celou řadu nových slov, pokud jsou tedy mladší. Jsou totiž hry, které vám zadarmo nic nedají...

»
17. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: AereA

O recenzi se postarala redakční důvěrnice Kristine4Chaos Za devatero oblačnostmi a devatero bouřkovými mraky je vzdušný svět AereA, jehož existence stojí a padá s hudbou. Není nic, co by zde nebylo v moci notového zápisu, a tak nikoho nepřekvapí, že na správný chod dohlíží Velký Maestro Guido, který je zároveň mentorem studentů jeho školy. Ovšem plovoucí hudební ráj je stižen neštěstím, když někdo odcizí kouzelné hudební nástroje, které vytvářejí harmonii držící Aereu...

»
14. 07. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Black the Fall

S odstupem času je možné rok 2014 označit za start jedné dystopické herní éry. Na celé řadě projektů se pozvolna začínalo pracovat (We Happy Few), jiné se představily publiku na herních veletrzích, jako třeba Inside v rámci Xbox konference a další se snažily upoutat pozornost komunity prostřednictvím Kickstarteru. Sem patří dnes recenzovaný Black the Fall, který má se zmíněným Inside společného mnohem více, než jen rok představení a obecné téma. Jenže zatímco...

»
05. 07. 2017 • chaosteorycz4

Recenze: Micro Machines World Series

Codemasters mají můj respekt, protože se během třiceti let dokázali vyprofilovat jako studio, které má závodní žánr v krvi bez ohledu na skutečnost, jde-li o arkádové blbnutí nebo pocit ze skutečné jízdy. Nyní si k superlativům můžu připsat označení „mágové“, protože ani šaman, který olízal všechny žáby v amazonském pralese, by nedokázal legendární značku přetavit do jednoho obrovského neonového banneru, a to s minimálními náklady, iniciativou a studem. Chápu, že když vám do kanceláře...

»
03. 07. 2017 • chaosteorycz8

Recenze: Dead by Daylight

„Ahoj, říkají mi Chaos a mám problém, libuji si totiž v hororech, zejména slasherech. Moje obsese začala už v ranném věku, kdy jsem místo sledování Vegy, Magionu a Studia Rosa upřednostňoval ponocování, během něhož mi byli společníky Freddy Krueger, Jason Voorhees, Michael Myers, Thomas Hewitt nebo roztomilý Chucky. Bohužel, jako každého závisláka, i mě po letech začal tížit pocit, že už mi jejich přátelství nevyhovuje a chtěl jsem víc. Než jsem odhalil...

»
23. 06. 2017 • chaosteorycz5

Recenze: Cars 3: Driven to Win

Blesk McQueen je zpět a sním další dobrodružství z animovaného světa, kde jsou nárazníky aut ukecanější než amplión obecního rozhlasu. Jenže tentokrát má červený rychlík problém a tím je technologická omladina, která mu bere pozici nejrychlejšího závodníka. Blesk má tak před sebou dlouho cestu, během níž musí chytit druhou mízu a ukázat moderním floutkům, kde Bosch nechal svíčky. Pokud máte děti, neříkám vám nic nového, neboť pod pohrůžkou nekonečného pláče jste...

»
23. 06. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 17

Rok od roku se mi stále hůře začínají všechny recenze her, které se každý rok opakují a jsou od Milestone. Jiskřičku naděje ve mně vyvolal poslední ročník jejich blátivé motorkové verze MXGP 3, který se mi ve výsledku hrál pěkně. Ještě aby ne, když nabídl technický upgrade a příjemné ježdění. Další na řadě je prestižní podnik MotoGP a všechny ostatní silniční okruhové podniky, jaké se jezdí a na něž mají...

»
21. 06. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Get Even

Za našimi severovýchodními hranicemi, pro mnohé co by kamenem dohodil, operuje polské studio The Farm 51, které v roce 2005 založilo pár tvůrců série Painkiller. Za dobu své existence se jim podařilo vydat 5 her, nicméně nezpochybnitelnou díru do herní historie neudělali, přičemž po nevýrazných Deadfall Adventures na autory blaženě vzpomíná jen málokdo. Jenže to bylo před čtyřmi lety, kdy „farmáři“ začali pracovat na novém projektu, který měl konečně ukázat jejich...

»