Recenze: Visage
Publikováno: 13.11.2020, 6:22
Sociální sítě
O autorovi
Lukáš Urban
Je autorem 3184 článků
Aby titul získal kultovní status, nemusí být nutně dobrý, originální nebo prodejný. Často mu k „věčné slávě“ stačí kontroverze herního prvku či scény. Vhodným zápisem do historie může být i nekonečný vývoj, neskutečně špatný technický stav nebo podvod na hráče. Ani jedno z toho ale není případ demovky P.T., která si srdce získala pár metry čtverečními. Že nakonec zůstalo jen u ní nevadí, obdivovatelů je totiž poměrně dost.
Hraní vyžaduje velké množství interakce s okolím. A její řešení rozhodně nejde naproti plynulému hraní. Otevírání dveří, nebo posouvání předmětů a závěsů, probíhá podržením tlačítka a pohybem páčky. Bohužel většinou jde s pohybem i kamera, a tak se odkrytý prostor ztratí ze zorného pole. Hodně nepříjemná je pak absence modelu postavu, kvůli které při manipulaci s některými předměty chybí reálná představa vzdálenosti. Dobrým příkladem je svíčka. Pokud není přímo v inventáři, její levitace koliduje s okolím a komplikuje pohyb.
Verdikt
Vyděsit nebo navodit alespoň nepříjemný pocit, bylo vždy uměním. A studio SadSquare se mezi umělce zařadit může. Jejich enormní kombinace všemožných žánrových prvků drží překvapivě dobře pohromadě a přináší dusnou atmosféru plnou nejistoty, otázek a pátrání. Možná se nebudete bát v pravém slova smyslu, ale příjemně vám rozhodně nebude. Občas bohužel i ze samotné hratelnosti, která chce být tak depresivní, až si sama škodí.
RECENZE: Two Point Campus
Klasické tycoony jsou součástí herních žánrů již pěknou řádku let a byť už nejsou tak rozšířené, jako tomu bylo dříve, stále sem tam vyjde nějaký nový kousek. Před čtyřmi lety jsme se dočkali znovuzrození legendy tohoto žánru z nemocničního prostředí, kde nejsou tak úplně běžní pacienti. Two Point Game tehdy nabídli svou verzi Theme Hospital prezentovanou hrou Two Point Hospital. Při jejím hraní jsem se rozpomněl na staré dobré časy a...
Recenze: Outriders Worldslayer
Při hraní her si velice často vzpomenu na první Mizery a hlášku „Everybody wants to by like Mike“. U Outriders a jim podobným především ve spojitosti s live service konceptem, kdy je komunita udržována u hry pomocí pravidelných událostí, nových aktualizací a dodatečného obsahu. A zde by se přeneseně dalo říct, že každý by chtěl být jako Destiny nebo The Division, ale jen vyvoleným se to podaří. A dnes už bezpečně...
RECENZE: As Dusk Falls
Jestli něco adventurním nadšencům na Xboxu schází, pak jsou to hry od Davida Cage a jeho studia Quantic Dream. Ačkoli si jeho oceňovaná adventura Fahrenheit našla cestu na první Xbox, na ostatní tituly jako Heavy Rain či Detroit: Become Human si mohou majitelé konzole z Redmondu nechat zajít chuť. Částečnou náplastí jsou hry od studií Supermassive Games (série Dark Pictures Anthology) a Don’t Nod (Life is Strange), avšak kreativní vizi...
RECENZE: A Memoir Blue
Hry nemusí být jen o kosení celého zástupu nepřátel, snahy o dosažení co nejlepšího času na závodním okruhu nebo stvoření nepřemožitelného reka, který spasí celý jeden virtuální svět. Především indie vývojáři se nebojí s relativně mladým médiem experimentovat a přinášet neobvyklé zážitky, jež vás i po závěrečných titulcích nenechají v dobrém slova smyslu vydechnout.
RECENZE: Fobia – St. Dinfna Hotel
Jsou různí lidé a různé fóbie. Někdo se bojí, že uvízne ve výtahu, jiného chytá panika při pohledu na osminohá neštěstí s pavučinou u zádi a další nejde spát, aniž by nerozsvítil i v kumbálu. Ve své podstatě, každý se něčeho bojí. Každý má skrytou achillovu patu a každý je občas vystaven nepříjemnému vnějšímu vlivu, po němž se o něj pokouší studený pot. Já se s přibývajícími zářezy na herní pažbě začínám bát,...
Trochu jiná RECENZE: Dreamfall Chapters
Při brouzdání po archivu Xboxwebu mě poměrně překvapilo, že v něm chybí recenze na Dreamfall Chapters. Třetí hra adventurní série navazuje na ikonické hry The Longest Journey a Dreamfall: The Longest Journey, které jsou zcela po právu zapsány zlatým písmem do herní historie. Recenzovat přibližně pět let starý počin (záleží, zda počítáte vydání první epizody, nebo „final cut“ verze) od norského studia Red Threat Games a jejího ředitele Ragnara Tørnquista...
RECENZE: F1 22
Letošní sezóna je zatím velice zajímavá, a ještě zajímavější je aféra s poskakováním. Tedy ne přímo sezóny jako takové, ale nových formulí, které zformovaly opravdu velké změny v pravidlech. Někteří jezdci s tím mají problém, stěžují si na bolesti zad a další věcí, které je třeba řešit. Přeci jenom jde o zdraví, a to máme všichni jenom jedno. Na druhou stranu nová pravidla přinesla přepracovaný design vozů, který se opravdu povedl a...
RECENZE: MX vs ATV Legends
Závodních sérií máme na Xboxu jako hub po dešti, ale jen malá hrstka z nich se z nepochopitelného důvodu věnuje terénním motorkám. V současné době máme na výběr z MXGP, Monster Energy Supercross od společnosti Milestone, nebo můžeme sáhnout po odlehčenější variantě v podobě MX vs ATV od Rainbow Studios. Právě ti začali s touto sérií již v roce 2005, kdy nám představili titul MX vs ATV Unleashed. Hra získávala...
