Recenze: Wonder Boy: The Dragon’s Trap

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 22.4.2017, 15:43

Publikováno: 22.4.2017, 15:43

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3304 článků

Slyšte příběh o osamělém hrdinovi, jehož dlouhá a urputná pouť došla svého cíle. Zocelen nespočtem soubojů stojí proti nepříteli, který je silnější než kdokoli, s kým se předtím setkal. Meka-Dragon, jak se obludné robotické monstrum nazývá, ovšem nehodlá dát svůj skalp bez boje a hrdinu zkouší, co mu jen energie stačí. Po vyčerpávajícím střetnutí, a značném úbytku sil na obou stranách, nakonec mechanický drak padá k zemi a zdá se, že se z dáli ozývá pomyslný zvonec oznamující konec. Meka-Dragon však dává finální úder v podobě kruté kletby měnící bojovníka na dračího muže, čímž zašlapává do země myšlenky na dobrý závěr a vybízí zchváceného reka k ještě jedné osudové cestě. Že pohádky končí dobře? Tak se o to zaslužte.

WB_4

Za devatero horami a devatero konzolemi
Kdo by neměl rád povídání o bezelstných hrdinech, kteří s těmi nejčistějšími úmysly páchají dobro, aniž by poznali, co je strach, pokušení či bezmoc. V oblibě je mají i tvůrci videoher, kteří kolem nich dokáží postavit jak dechberoucí adventuru, tak velkolepou hru na hrdiny nebo například plošinovku tak, jako v případě Wonder Boy: The Dragon’s Trap. Že vám zní název povědomě? Pak se poklepejte po rameni, protože patříte mezi pamětníky jedné báječné konzolové éry, do níž je vepsaný Sega Master System. Právě na něm v roce 1989 debutoval Wonder Boy III, který je mezi fanoušky série považován za jeden z nejlepších dílů vůbec. S nostalgií na něj vzpomíná i studio Lizardcube, stojící za kompletní přepracováním. Nechce se mi používat slovo remasterem, protože v dnešní době má pachuť staleté stoky a není hodno být spojováno s nynější verzí.

V době 8-bitové revoluce, jak by se konec 80. let dal nazvat, bylo 2D zpracování z bočního pohledu tím nejlepším, co se dalo vytvořit. Moderní podoba se kostiček vzdala a přichází s úplně novým vizuálním zpracováním vzešlým z ručně kreslených animací. Titul tak působí dojmem fungl nové hry, přestože pojetí úrovní je 1:1, včetně nastražených pastí, výzev či nepřátel. Nový styl, připomínající trochu adventuru The Little Acre, si okamžitě oblíbíte jeho optimismem. Postavičky jsou vyobrazeny tak roztomile, že i úhlavní nepřátelé v podobě dračích bossů jsou doslova k sežrání. Pro lepší vyplnění prostředí výtvarníci připravili celou řadu objektů, které rozpohybovávají původně mdlé prostředí. O tom, jak obrovský kus práce byl na retro návratu vykonán, se pak můžete přesvědčit prostým stisknutím tlačítka, které na obrazovku plynule vrátí původní ztvárnění bez jakéhokoli načítání. Jako ukázka skvělé, nicméně hrát takto dlouhodobě na velké úhlopříčce není to pravé ořechové.

WB_1

Těžká cesta hrdinova
Beze změn zůstala také herní náplň. Aby se Hu-Man, jak se hrdina jmenuje, mohl vrátit do lidské podoby, musí projít hned několika transformacemi napříč zvířecí říší. K těm dochází stejně, jako k uvržení kletby čili poražením jednoho z draků. Až v pozdější fázi hry se z přeměny stane i strategická záležitost. Bossové mají sice originální vzhled, ale ne vždy představují obtížnost adekvátní úsilí, jenž muselo být vynaloženo během cesty k nim. Zástupy protivníků jsou relativně bohaté počty, druhy nevyjímaje, což má za následek vyšší náročnost, než na kterou jsou dnešní hráči zvyklý. Dokonce i střední nastavení docela často přivádí k šílenství, a to obzvláště v první polovině, kdy postavička má jen zlomek zdraví a vy neočekáváte doslova brutální hratelnost.

Nastavenou laťku vydatně podporují útočné možnosti. Hrdina jako takový disponuje jediným útokem, který se liší podle toho, čím momentálně je. Někdy si vystačí s přirozenými vlastnostmi, jindy dostane do rukou meč se štítem. Nedá se jednoznačně říct co je lepší, protože meč je použitelný pouze na blízko, zatímco taková ohnivá koule putuje vstříc nepříteli. Štít pak má výhodu automatického krytí před nepřátelskými projektily. Součástí odměn za pobité protivníky jsou spolu s mincemi také speciální zbraně. Mezi nimi lze libovolně přepínat, použití ovšem zvažte s ohledem na omezená množství. Nejvýhodněji se proto jeví bumerang, ale k zahození nejsou ani vertikálně střílející šípy nebo tornádo.

Já už budu hodný, jen ne zpátky do Vesnice
Jak staré srdce bije v těle uhlazeného junáka poznáte s prvním skonáním. Zapomeňte na checkpointy v té podobě, jak je podávají moderní hry. Ztráta všech srdíček znázorňujících zdraví znamená ve většině případů návrat do Vesnice, což je pomyslný rozcestník do jednotlivých světů. Hru naprosto nezajímá, že jste právě strávili půl hodiny promyšleným postupem za dalším drakem jen pro to, abyste od něj dostali jeden políček a odebrali se na věčnost. Ponechání nasbíraných mincí sice může chladit vzplanuté vášně, nicméně speciální zbraně jsou v trapu a vám tak nezbývá nic jiného než projít si etapu znova. Úmrtí jsou na denním pořádku i z toho důvodu, že Wonder Boy disponuje jakýmsi prehistorickým polootevřeným světem, který vás nechá jít i do oblastí, jež jsou určeny až pro budoucí přeměnu. Výjimkou nejsou ani skryté dveře nebo prvky ukryté za kameny. O poslední získanou transformaci není třeba se bát, tu hra respektuje a automaticky ukládá. Totéž platí pro získanou zbroj.

Její pořizování vnáší do hry RPG prvky, protože zakoupené meče a brnění se výrazně projevují na hrdinově odolnosti, třebaže v tlapách a spárech žádné nemá a v celé řadě případů se bez té nejlepší zbroje prostě neobejde, obzvláště disponuje-li současně magickou mocí. Ani nalezení obchodu, kde čeká čuník klepající se na měšec zlaťáků, není vždy jednoduché. Občas ho máte při cestě, jindy za ním musíte na místa, která smrdí pomníkem už na pohled. Odvaha bude ale řádně odměněna, neboť šarvátky přestanou ikonky zdraví ukořisťovat celé a vystačí si se stále menšími částmi. Další vítanou chatrčí polámaného poutníka je ta, mající nad dveřmi erb s injekční stříkačkou. Spanilá obsluha uvnitř za drobný obnos doplní zdraví a hurá zpět do boje. Škoda, že jich v level designu nenašlo uplatnění více. Poslední místnosti, jenž je možné navštívit, obsahují truhly s různorodými poklady v podobě zdraví, mincí či speciálních zbraní.

WB_2

Poctivá ruční práce
Můžete nabýt dojmu, že tvůrci se zmohli jen na uchopení tužky s papírem a přemalování původní hry, není tomu ovšem tak. Když už byli u toho, přidali úplně novou volitelnou postavu, Hu-Girl. Jde o alternativu k původnímu hrdinovi a zvolit si ji můžete před začátkem hry. Kompletní přeměnou pak prošel soundtrack, který ač stále stojí na původním základu, dostal moderní zvuk prostřednictvím klasických hudebních nástrojů, jakými jsou klavír či housle. I tady platí, že stisknutím tlačítka vrátíte zvuk 3 dekády zpět. Příjemným zpestřením je in-game galerie v hlavním menu obsahující 77 položek. Ty se bez větší pozornosti odemykají postupem hrou a nabízejí pohled jak na finální artworky, tak skicy nebo animace z nahrávacího studia. Majitelé originální hry a příslušné konzole mohou ještě využít přenesení dosaženého postupu prostřednictvím kódu, a to obousměrně.

Během přetváření starších her nezřídka výsledek trpí technickými problémy. Osazenstvo Lizardcube se s nimi vypořádalo velmi dobře, a to navzdory tomu, že na obrazovce běží teoreticky hry dvě. I když ta v ústraní pamatuje Československo. Plynulé jsou i přechody mezi jednotlivými lokacemi, přičemž načítací obrazovky jakoby ani nebyly. Pro příště by se programátoři mohli zbavit neustále se oživujících nepřátel, kteří ačkoli k retro stylu patří, dnes vyložené rozčilují. Jste-li protivníkem vytlačeni o úroveň zpět, není nic zábavného potýkat se znovu s těmi samými duchy, kostlivci nebo hady.

WB_3

Žánrový boom
Za poslední měsíc je Wonder Boy třetí plošinovkou, kterou jsem měl tu čest recenzovat a na místě byla obava, že ji nebudu schopný dostatečně ocenit. U Snake Pass jsem byl naprosto uchvácen originální hratelností, a ještě náročnější Yooka-Laylee mě odzbrojili důsledností, s jakou vzdávají hold trojrozměrným zástupcům žánru. Přestože pouť za zlomením dračí kletby je z celé trojice nejvíce retro, jen podtrhuje letošní trend takového malého žánrového comebacku. Je jedno, jaké zvíře a v jakém zpracování se pod vaší vládou prohání po obrazovce, podstatné jsou osobní výzvy, které dnešní hráče nutí vymáčknout ze sebe víc.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tak přesně takhle vypadá téměř dokonalý remaster chlapci a dívky. Asi tak bych definoval modernizovanou podobu třetího Wonder Boye, která plní sen nejen vývojářů, ale také milovníků 2D plošinovek. Naneštěstí asi jen ti ocení péči hře věnovanou, za níž se ukrývá to nejlepší z kdysi slavné série. Dnešní konzumní hráč, zvyklý získat všechno a hned nebo tou nejjednodušší cestou, jen ztěží přijme fakt, že s ním titul hraje na schovávanou, během níž lítá po herním světě jak blázen po stadionu. Absence záchytných bodů a nevyvážení bossové jsou pak to jediné, co lze ručně kreslené vzpomínce na dětství vytknout. Nechť odejde vousatý instalatér a vládne hrdina s dračí kletbou.
29. 02. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Expedition: A MudRunner Game

Témata spojená s ježděním v nejrůznějších dopravních prostředcích jsou hráči velice oblíbená. Dá se říct, že se svézt, proletět nebo plout můžeme na ledasčem a stejně tak i tratě nebo prostředí, kde se proháníme, jsou velice různorodé. Dokonce můžeme vyrazit i do těžkých terénů ve strojích, které ekologům radost určitě nedělají. Přesně tohle dokázal skvěle zpracovat první MudRunner, který nás posadil do hromady bláta a nechal nás tahat klády dřeva sem a tam,...

»
21. 02. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Skull and Bones

Piráti jsou nedílnou součástí námořní historie a je jedno, zda ti nejznámější z nich doopravdy existovali nebo jsou příběhy o nich jenom dobře vymyšlené povídačky. I tak je na tom něco zajímavého, a nejeden hráč by si chtěl tento život, alespoň virtuálně, vyzkoušet. Jak nám ukázalo Sea of Thieves, je toto téma dost dobře herně zpracovatelné a dostatečně zábavné na stovky hodin. Ač se to nezdá, tak Sea of Thieves jsou...

»
15. 02. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Banishers: Ghosts of New Eden

Romantika má mnoho podob. Na přídi potápějící se lodi, při úplňku mezi upírem a lykantropem nebo se smrtkou místo Valentýna. Antea a Red jsou ukázkový pár, kterému to klape jak v soukromí, tak v práci, A to navzdory faktu, že mají náročné zaměstnání. Toho času v kolonii New Eden, kde se jako smrtící epidemie rozpíná Noční můra dělající z nebohých osadníků duchy. Bohužel při osudovém střetu se jedním z nich stává i Antea, čímž pro...

»
15. 02. 2024 • DandyCZE0

Recenze Truck & Logistics Simulator

Člověk by řekl, že v poslední době máme podobných her docela hodně. Většina se snaží něčím zaujmout a ukázat specifickou část dopravy. Na PC je to snažení vydavatelů velmi obtížné, jelikož tam mají ETS, které sice nabízí „pouze“ přepravu, ale i tak vládne danému segmentu. Na konzolích je situace jiná a tak vždy s velkým zájmem sleduji další pokusy studií přinést kvalitní dopravní simulátor. Dnes se podíváme na Truck & Logistics Simulator...

»
14. 02. 2024 • lindros88cze0

RECENZE: Tomb Raider I-III Remastered

Je až neuvěřitelné, že za dva roky Lara Croft oslaví teprve své třicátiny. Série Tomb Raider si odbyla premiéru v roce 1996 a od té doby jsme viděli nespočet různých dobrodružství zasazených do celého světa napříč různými platformami i filmy. Ovšem teprve teď jsme se na Xboxu vůbec poprvé dočkali původní trilogie.

»
12. 02. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Baldur’s Gate 3

Hodnotit hru s dvouměsíčním odstupem nebývá zvyklostí. Každý se snaží přinést svoje dojmy co nejdříve, aby si pohladil ego a přesvědčil hráče o své jediné správné pravdě. Osobně si myslím, že všechno má svůj čas. Navíc zkušenosti posledních let mě naučily, že jsou určité typy projektů, jimž je třeba se věnovat trochu déle. Ať už z důvodu technické kvality nebo herní nabídky. V případě Baldur’s Gate 3 bychom mohli mluvit o obou aspektech,...

»
06. 02. 2024 • lindros88cze0

RECENZE: Suicide Squad: Kill The Justice League

Studio Rocksteady se do paměti nespočtu hráčů zapsalo výtečnou trilogií Batman Arkham, která mezi jednu z nejlepších her podle superhrdiny. Všichni tak napjatě očekávali, co dalšího tento talentovaný tým chystá. Představení Suicide Squad: Kill The Justice League navzdory napojení na oblíbenou sérii nevzbudilo příliš pozitivní ohlasy a nepomohlo ani postupné ukazování záběrů z hraní, kdy pomyslným hřebíčkem do rakve bylo potvrzení, že hra bude stavět na online kooperaci a především bude tzv....

»
29. 01. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: War Hospital

Počátkem ledna vydalo vcelku neznámé studio Brave Lamb, pro které jde o první vydanou hru, titul War Hospital. Pro menší studia mohou být začátky strastiplné a bývá to znát i na jejich tvorbě. Jak si War Hospital vedl?

»