Recenze: Wonder Boy: The Dragon’s Trap

Autor: chaosteorycz Publikováno: 22.4.2017, 15:43

Publikováno: 22.4.2017, 15:43

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1029 článků

Slyšte příběh o osamělém hrdinovi, jehož dlouhá a urputná pouť došla svého cíle. Zocelen nespočtem soubojů stojí proti nepříteli, který je silnější než kdokoli, s kým se předtím setkal. Meka-Dragon, jak se obludné robotické monstrum nazývá, ovšem nehodlá dát svůj skalp bez boje a hrdinu zkouší, co mu jen energie stačí. Po vyčerpávajícím střetnutí, a značném úbytku sil na obou stranách, nakonec mechanický drak padá k zemi a zdá se, že se z dáli ozývá pomyslný zvonec oznamující konec. Meka-Dragon však dává finální úder v podobě kruté kletby měnící bojovníka na dračího muže, čímž zašlapává do země myšlenky na dobrý závěr a vybízí zchváceného reka k ještě jedné osudové cestě. Že pohádky končí dobře? Tak se o to zaslužte.

WB_4

Za devatero horami a devatero konzolemi
Kdo by neměl rád povídání o bezelstných hrdinech, kteří s těmi nejčistějšími úmysly páchají dobro, aniž by poznali, co je strach, pokušení či bezmoc. V oblibě je mají i tvůrci videoher, kteří kolem nich dokáží postavit jak dechberoucí adventuru, tak velkolepou hru na hrdiny nebo například plošinovku tak, jako v případě Wonder Boy: The Dragon’s Trap. Že vám zní název povědomě? Pak se poklepejte po rameni, protože patříte mezi pamětníky jedné báječné konzolové éry, do níž je vepsaný Sega Master System. Právě na něm v roce 1989 debutoval Wonder Boy III, který je mezi fanoušky série považován za jeden z nejlepších dílů vůbec. S nostalgií na něj vzpomíná i studio Lizardcube, stojící za kompletní přepracováním. Nechce se mi používat slovo remasterem, protože v dnešní době má pachuť staleté stoky a není hodno být spojováno s nynější verzí.

V době 8-bitové revoluce, jak by se konec 80. let dal nazvat, bylo 2D zpracování z bočního pohledu tím nejlepším, co se dalo vytvořit. Moderní podoba se kostiček vzdala a přichází s úplně novým vizuálním zpracováním vzešlým z ručně kreslených animací. Titul tak působí dojmem fungl nové hry, přestože pojetí úrovní je 1:1, včetně nastražených pastí, výzev či nepřátel. Nový styl, připomínající trochu adventuru The Little Acre, si okamžitě oblíbíte jeho optimismem. Postavičky jsou vyobrazeny tak roztomile, že i úhlavní nepřátelé v podobě dračích bossů jsou doslova k sežrání. Pro lepší vyplnění prostředí výtvarníci připravili celou řadu objektů, které rozpohybovávají původně mdlé prostředí. O tom, jak obrovský kus práce byl na retro návratu vykonán, se pak můžete přesvědčit prostým stisknutím tlačítka, které na obrazovku plynule vrátí původní ztvárnění bez jakéhokoli načítání. Jako ukázka skvělé, nicméně hrát takto dlouhodobě na velké úhlopříčce není to pravé ořechové.

WB_1

Těžká cesta hrdinova
Beze změn zůstala také herní náplň. Aby se Hu-Man, jak se hrdina jmenuje, mohl vrátit do lidské podoby, musí projít hned několika transformacemi napříč zvířecí říší. K těm dochází stejně, jako k uvržení kletby čili poražením jednoho z draků. Až v pozdější fázi hry se z přeměny stane i strategická záležitost. Bossové mají sice originální vzhled, ale ne vždy představují obtížnost adekvátní úsilí, jenž muselo být vynaloženo během cesty k nim. Zástupy protivníků jsou relativně bohaté počty, druhy nevyjímaje, což má za následek vyšší náročnost, než na kterou jsou dnešní hráči zvyklý. Dokonce i střední nastavení docela často přivádí k šílenství, a to obzvláště v první polovině, kdy postavička má jen zlomek zdraví a vy neočekáváte doslova brutální hratelnost.

Nastavenou laťku vydatně podporují útočné možnosti. Hrdina jako takový disponuje jediným útokem, který se liší podle toho, čím momentálně je. Někdy si vystačí s přirozenými vlastnostmi, jindy dostane do rukou meč se štítem. Nedá se jednoznačně říct co je lepší, protože meč je použitelný pouze na blízko, zatímco taková ohnivá koule putuje vstříc nepříteli. Štít pak má výhodu automatického krytí před nepřátelskými projektily. Součástí odměn za pobité protivníky jsou spolu s mincemi také speciální zbraně. Mezi nimi lze libovolně přepínat, použití ovšem zvažte s ohledem na omezená množství. Nejvýhodněji se proto jeví bumerang, ale k zahození nejsou ani vertikálně střílející šípy nebo tornádo.

Já už budu hodný, jen ne zpátky do Vesnice
Jak staré srdce bije v těle uhlazeného junáka poznáte s prvním skonáním. Zapomeňte na checkpointy v té podobě, jak je podávají moderní hry. Ztráta všech srdíček znázorňujících zdraví znamená ve většině případů návrat do Vesnice, což je pomyslný rozcestník do jednotlivých světů. Hru naprosto nezajímá, že jste právě strávili půl hodiny promyšleným postupem za dalším drakem jen pro to, abyste od něj dostali jeden políček a odebrali se na věčnost. Ponechání nasbíraných mincí sice může chladit vzplanuté vášně, nicméně speciální zbraně jsou v trapu a vám tak nezbývá nic jiného než projít si etapu znova. Úmrtí jsou na denním pořádku i z toho důvodu, že Wonder Boy disponuje jakýmsi prehistorickým polootevřeným světem, který vás nechá jít i do oblastí, jež jsou určeny až pro budoucí přeměnu. Výjimkou nejsou ani skryté dveře nebo prvky ukryté za kameny. O poslední získanou transformaci není třeba se bát, tu hra respektuje a automaticky ukládá. Totéž platí pro získanou zbroj.

Její pořizování vnáší do hry RPG prvky, protože zakoupené meče a brnění se výrazně projevují na hrdinově odolnosti, třebaže v tlapách a spárech žádné nemá a v celé řadě případů se bez té nejlepší zbroje prostě neobejde, obzvláště disponuje-li současně magickou mocí. Ani nalezení obchodu, kde čeká čuník klepající se na měšec zlaťáků, není vždy jednoduché. Občas ho máte při cestě, jindy za ním musíte na místa, která smrdí pomníkem už na pohled. Odvaha bude ale řádně odměněna, neboť šarvátky přestanou ikonky zdraví ukořisťovat celé a vystačí si se stále menšími částmi. Další vítanou chatrčí polámaného poutníka je ta, mající nad dveřmi erb s injekční stříkačkou. Spanilá obsluha uvnitř za drobný obnos doplní zdraví a hurá zpět do boje. Škoda, že jich v level designu nenašlo uplatnění více. Poslední místnosti, jenž je možné navštívit, obsahují truhly s různorodými poklady v podobě zdraví, mincí či speciálních zbraní.

WB_2

Poctivá ruční práce
Můžete nabýt dojmu, že tvůrci se zmohli jen na uchopení tužky s papírem a přemalování původní hry, není tomu ovšem tak. Když už byli u toho, přidali úplně novou volitelnou postavu, Hu-Girl. Jde o alternativu k původnímu hrdinovi a zvolit si ji můžete před začátkem hry. Kompletní přeměnou pak prošel soundtrack, který ač stále stojí na původním základu, dostal moderní zvuk prostřednictvím klasických hudebních nástrojů, jakými jsou klavír či housle. I tady platí, že stisknutím tlačítka vrátíte zvuk 3 dekády zpět. Příjemným zpestřením je in-game galerie v hlavním menu obsahující 77 položek. Ty se bez větší pozornosti odemykají postupem hrou a nabízejí pohled jak na finální artworky, tak skicy nebo animace z nahrávacího studia. Majitelé originální hry a příslušné konzole mohou ještě využít přenesení dosaženého postupu prostřednictvím kódu, a to obousměrně.

Během přetváření starších her nezřídka výsledek trpí technickými problémy. Osazenstvo Lizardcube se s nimi vypořádalo velmi dobře, a to navzdory tomu, že na obrazovce běží teoreticky hry dvě. I když ta v ústraní pamatuje Československo. Plynulé jsou i přechody mezi jednotlivými lokacemi, přičemž načítací obrazovky jakoby ani nebyly. Pro příště by se programátoři mohli zbavit neustále se oživujících nepřátel, kteří ačkoli k retro stylu patří, dnes vyložené rozčilují. Jste-li protivníkem vytlačeni o úroveň zpět, není nic zábavného potýkat se znovu s těmi samými duchy, kostlivci nebo hady.

WB_3

Žánrový boom
Za poslední měsíc je Wonder Boy třetí plošinovkou, kterou jsem měl tu čest recenzovat a na místě byla obava, že ji nebudu schopný dostatečně ocenit. U Snake Pass jsem byl naprosto uchvácen originální hratelností, a ještě náročnější Yooka-Laylee mě odzbrojili důsledností, s jakou vzdávají hold trojrozměrným zástupcům žánru. Přestože pouť za zlomením dračí kletby je z celé trojice nejvíce retro, jen podtrhuje letošní trend takového malého žánrového comebacku. Je jedno, jaké zvíře a v jakém zpracování se pod vaší vládou prohání po obrazovce, podstatné jsou osobní výzvy, které dnešní hráče nutí vymáčknout ze sebe víc.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tak přesně takhle vypadá téměř dokonalý remaster chlapci a dívky. Asi tak bych definoval modernizovanou podobu třetího Wonder Boye, která plní sen nejen vývojářů, ale také milovníků 2D plošinovek. Naneštěstí asi jen ti ocení péči hře věnovanou, za níž se ukrývá to nejlepší z kdysi slavné série. Dnešní konzumní hráč, zvyklý získat všechno a hned nebo tou nejjednodušší cestou, jen ztěží přijme fakt, že s ním titul hraje na schovávanou, během níž lítá po herním světě jak blázen po stadionu. Absence záchytných bodů a nevyvážení bossové jsou pak to jediné, co lze ručně kreslené vzpomínce na dětství vytknout. Nechť odejde vousatý instalatér a vládne hrdina s dračí kletbou.
23. 10. 2017 • man10

RECENZE: WWE 2k18

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉 Loňský díl obalený do nového hávu Ryze americká zábava se opět a konečně dostala i k nám! Kdo nesleduje wrestling a nezná to podhoubí a svět, který se kolem toho vytvořil, nejspíš nepochopí. Jedinečná a surová show, o které se ví, že je to pouze přehrávaná zábava skvěle vypracovaných atletů, přichází po roce s největší zásobou wrestlerů...

»
21. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: The Evil Within 2

Je zcela normální, že když máte dlouhá léta zálibu v nějakém žánru, stáváte se pro okolí samozvaným expertem. Tohoto postavení se mi dostává i mezi kolegy, tudíž blíží-li se vydání něčeho, co zavání zpocenými rukami, sevřeným krkem nebo hrozbou neplánovaného vyprázdnění, jsem první na seznamu oslovených. I když s nadsázkou říkám, že neznám jen ty horory, které nebyly natočeny, napsány a vytvořeny, jednou nutně musel přijít zlom. Bod, v němž se můj výklad...

»
18. 10. 2017 • lindros88cze5

RECENZE: ELEX

Němečtí vývojáři Piranha Bytes nám za svou existenci přinesli řadu skvělých RPG zážitků, ať už o sérii Gothic či Risen. S jejich novým dílem ELEX se vydali trošku jinou cestou. Stále se jedná o akční RPG, ovšem do oblíbeného středověkého fantasy přimíchali slušnou dávku sci-fi. A jak tento science fantasy počin dopadl, se dozvíte v naší recenzi.

»
16. 10. 2017 • tonyskate1

RECENZE: South Park: The Fractured but Whole

Městečko South Park je zpět! Po vydařeném Stick of Truth sice přebrali štafetu vývojáři Ubisoftu, ale tvůrci seriálu u vývoje zůstali a nenechali si do ničeho kecat. Připravte se tedy na další bizarní, ujetou a pochopitelně naprosto sprostou jízdu, v niž hrají prdy hlavní roli.

»
16. 10. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Middle–earth: Shadow of War

Příběhy ze Středozemě hráče bavily dlouho předtím, než Glum začal slídit za „miláškem“ na stříbrném plátně a než Peter Jackson všem připomněl, že Tolkien je jméno významného spisovatele, nikoli odrůda vína. Dokonce se dá říct, že od roku 1982 má každá generace hráčů svého Pána prstenů, který vychází ze stejného základu, a přesto je pokaždé jiný. Poslední roky si Středozemi jako svou destinaci zvolili autoři z Monolith Productions, kteří se...

»
06. 10. 2017 • kristine4chaos30

Recenze: Forza Motorsport 7

Z organizační důvodů, kvůli nimž Lukáš „ChaosteoryCZ“ nemůže přinést podrobné zhodnocení nové Forzy, jsem na jeho přání tuto štafetu převzala já. Takže se připravte, že to úplně mění pohled a přístup k populární značce a žánru jako takovým. Na rozdíl od něj si totiž nemyslím, že závodní simulátor musí hráče trápit přemrštěnými nároky na ovládání. Nechci po něm ani věrohodný průběh závodu se všemi těmi testovacími koly a kvalifikacemi, kvůli nimž se...

»
03. 10. 2017 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K18

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉 Každoročně se těším na dvě období. To jedno přichází s E3, kde se dostáváme pod plnou palbu nových herních trailerů, a pak to poprázdninové. Už dávno nestuduji, takže pro mě prázdniny znamenají maximálně tak dlouhou nudu na herních serverech, které znám už nazpaměť. Ale pak přijde září a já si připadám, jak kdyby mě někdo zatlačil...

»
30. 09. 2017 • chaosteorycz6

Recenze: Cuphead

Za tajemným lesem, děsivým lunaparkem a blíže nespecifikovaným počtem řek a hor, žijí dva kusy porcelánu Cuphead a Mugman. Jejich bytí je naplněné radostí a štěstím, nicméně musejí se vyvarovat kasinu ovládanému temnými silami. Ovšem nebyla by to pohádka milé děti, kdyby naši hrdinové poslechli rad vousaté konve. S pohledem zasloužilého karbaníka vrhali kostky jedno kolo za druhým a štěstěna jim evidentně přála. Ale pekelná, která skončila s nabídkou samotného ďábla, který...

»