Xboxweb.cz

Britský herní celek Team 17 je tu s námi už 26 let, a ačkoliv má v repertoáru mnoho značek, tou nejsilnější je bezesporu série Worms. Škodolibý ostrostřelci se zálibou v béčkových hláškách už dávno překročili hranici plnoletosti, což znamená, že pubertální období plné experimentů a vzdoru proti zajetým pravidlům je snad nenávratně pryč. Přivítejte tak návrat ztraceného syna, který dorazil domu tak jak jsme ho kdysi milovali. Ano, tohle jsou Worms. Tím bych de facto mohl ukončit recenzi hned v úvodu s tím, že fanoušky pošlu do digitálního obchodu a všechny ostatní dle libosti. Ale byla by to škoda, protože novinka s podtitulem W.M.D si prostor zaslouží.

Stojím kousek pod vrcholem kopce, kam se s obtížemi vyškrábal jeden ze dvou soupeřů ještě před tím, než vypršel jeho čas. Vydávám se mu vstříc, zatímco letmý pohled na mapu jasně předurčuje zbraň pro tento tah. Tváří tvář tasím baseballovou pálku a za hlasitého skandování posílám odpalem červeně oštemplovaného červa bádat po mořském dně. Odměnou mi budiž nálet jeho parťáka. Ten lotr sice mířil přesně, ale na kompletní vyprázdnění zdraví to nestačí. V touze po rychlé revanši sahám po tom nejmocnějším, co aktuálně můj inventář nabízí. O dvě vteřiny později už míří Holy Hand Grenade mezi dvě palmy, kde za kultovního „Hallelujah“ ukořisťuje celou mapu v můj prospěch. S blaženým úsměvem na rtech.

Stejných nebo podobných scénářů zažijete desítky, protože série se vrátila tam, kde slavila největší úspěch. Zapomeňte na nevydařené pokusy s 3D a přivítejte zpět krásnou dvourozměrnou grafiku, plnou nástrah, odměn a držkujících válečníků. Pravda, výtvarné zpracování se kousek posunulo a já osobně se nemohu zbavit dojmu, že autoři se nechali lehce inspirovat u posledních dílů Raymana. Ale i kdyby, není to na škodu. Spolu se vhledem se vrátily i staré známe zbraně, které díky novým možnostem nabírají větší rozměr než kdy dříve.

Autoři totiž do hry přidali prvek craftingu, čímž celou hratelnost posunují ne o jednu, ale o několik úrovní výše. Ve chvíli, kdy si nasbíráte suroviny ukryté v krabicích, můžete jednoduše uklohnit zbraň novou nebo upravit tu stávající. Například již zmíněný nálet je sám o sobě dost účinný, ale je vám k ničemu, když je soupeř ukrytý pod terénem. To může rázem změnit průrazná bomba, razící si cestu velkou částí mapy. Pokud ani to nestačí, je čas na O.M.G Strike. Ten na scénu přivede satelit, jehož laser protne herní plochu jak rozžhavený drát máslo. Obdobné stupňování naleznete u všech zbraní. Celý proces tvorby trvá jeden hrací krok, což znamená, že požadovanou hračku dostane až další červík v řadě. Plusem je, že montovat můžete i zatímco hraje protivník.

Mezi další inovace patří přidání těžké vojenské techniky, jež je zastoupena tankem, vrtulníkem a mechem. Mimo to, že tyto obludy běžné zbraně nezničí na první dobrou, má každá specifické vlastnosti pro rozdílné scénáře. Mech je výborný na překonávání větší vzdálenosti, ale nedisponuje žádnými střelnými zbraněmi. Oproti němu je tank sice línější, ale díky třem dávkám po dvou střelách dokáže dobýt i aztécký chrám. Vrtulník jde brát jako kombinaci obojího, kdy se dostanete hbitě kam potřebujete a po pokropení náboji zase zmizíte. Při jejich použití mějte na paměti, že pancíř není všemocný a každý zásah ubere trochu zdraví i vašemu čudlovi. Zničení stroje pak ještě mnohem více.

Do strategického plánování zasáhnou i obyvatelné budovy. Jejich strukturu nejen že nevidíte, dokud v nich nejste, ale ještě je možné v nich nastražit nepříjemná překvapení. A nemyslím miny, ale automatizované samopaly, jež hlídají prostor kolem dokola. Máte sice vždy možnost návštěvu stavení obejít a jeho obyvatele rozstřílet i s ním, ale připravujete se tím o část zážitku z hraní. Uvnitř totiž zpravidla naleznete nejen materiály pro výrobu zbraní, ale také plakáty s hledanými bossy. Ti jsou součástí výzev, které naleznete ve hře pro jednoho hráče a právě ony vývěsky slouží jako klíč k jejich odemčení.

Vedle výzev najdete v singleplayeru ještě seznamovací tutoriál a kampaň, která se skládá z tří desítek misí. Hledat tu příběh by bylo pošetilé, protože wormsi o něm prostě nejsou. Přestože souboje s umělou inteligencí nepatří mezi vrchol celé hry, v pozdějších úrovních umí vynalézavost AI dost potrápit, a i kdyby vám to nemělo do dalšího hraní nic dát, alespoň si zvýšite profilovou úroveň a odemknete nějaké ty doplňky. Všechna ta gesta a vítězné fanfáry si pak s dalšími prvky můžete nastavit při personalizaci týmu, protože ani tato možnost ve W.M.D nechybí. Ba naopak, díky dodatečnému balíčku All-Stars si můžete vaše válečníky vyzdobit tématy Rocket League, Saints Row, Orcs Must Die nebo Pay Day2.

Mnohem větší zábava je ale multiplayer, ve kterém se naplno ukáží všechny herní plusy. Teprve proti skutečným hráčům jste nuceni opravdu silně taktizovat a promýšlet dění několik tahů dopředu, a to bez jakékoliv ztráty zábavnosti. K dispozici je jak lokální, tak online hra pro více hráčů, přičemž jak už u červů bývá zvykem, díky tahové hratelnosti vám na společném gauči stačí pouze jeden gamepad. Pokud vám tedy nevadí, že bude kolovat jak vodní dýmka na výročním srazu hippies. Co se týká online stránky, na výběr máte náhodný zápas jeden proti jednomu, bitvu podle přednastaveného schématu a custom hru.

Musím se přiznat, že po pár hodinách s novými wormsy jsem byl přesvědčený, že pokračování zaujme tak maximálně na průměr. Přeci jen, nezačnu tát blahem jen pro to, že si autoři sáhli do svědomí, vzali skvělou původní hratelnost a naroubovali na ni několik nových prvků. Ale pak jsem se ohlédnul po předchozích dílech a došlo mi, že právě tohle sluší sérii nejvíce. Team 17 po delší době našel výborný kompromis mezi retrem a revolucí, který dokáže bavit desítky hodin, a to i díky skvěle navrženým mapám a dobré optimalizaci.