RECENZE: WWE 2k18

Autor: man1 Publikováno: 23.10.2017, 16:56

Publikováno: 23.10.2017, 16:56

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

man1

Je autorem 4 článků

Dnešní recenzi má na svědomí Jiří „Man1“ Pacovský, takže svůj obdiv a úctu směřujte k němu 😉

Loňský díl obalený do nového hávu

Ryze americká zábava se opět a konečně dostala i k nám! Kdo nesleduje wrestling a nezná to podhoubí a svět, který se kolem toho vytvořil, nejspíš nepochopí. Jedinečná a surová show, o které se ví, že je to pouze přehrávaná zábava skvěle vypracovaných atletů, přichází po roce s největší zásobou wrestlerů v celé historii. Povedla se hra, tak jak jsme si ji vysnili?

WWE od 2K Games je jediná sportovní hra, která nemá ve své třídě soupeře. NBA 2K18 konečně soupeří s pořádnou NBA  Live 18 a každá hra má něco do sebe. WWE se ale teprve letos rozhodlo změnit herní engine a díky tomu vypadá hra o trochu více realisticky. Nicméně při bližších herních záběrech si spíš připadám, jako bych koukal na plastové panenky s umělými vlasy. Největší změnou, jenž hru zasáhla je kompletně nová možnost zvednout svého soupeře do určité polohy. Přes 174 wrestlerů, kteří bohužel nejsou od začátku v kompletní nabídce, si může se svým protivníkem v ringu pohrát jako kočka s myší. Tohle se konečně hodí především do zápasů Battle Royal nebo Royal Rumble, kde je nejdůležitější vyhodit svého soupeře z ringu.

Novinkami je pak prošpikováno několik módů. Zápas dvojic nyní můžete vyhrát o něco rychleji díky novému únavovému systému, v ringu se může být až osm bojovníků najednou, což v některých chvílích dělá ze hry neskutečný chaos, dočkali jsme se zápasů 4vs4 a konečně, jak komunita vyžadovala, přichází i možnosti prozkoumat backstage.

Pro fanoušky bude ale letošní WWE asi zklamáním. Nejenže nepřináší nic nového, vše zůstalo kompletně stejné. Od roku 2016, kdy se objevil nový „Reversal“ systém, díky kterému mám noční můry a sto chutí vždy zahodit ovladač na druhou stranu pokoje, není tu nic nového kromě MyCareer, která vás provede životem začínající hvězdy kolosu WWE. Bohužel, oproti NBA Road to 99 je to spíš chudý příbuzný. Cut scény jsou nudné, rozhovory dlouhé a hlavně nenamluvené, takže po celou dobu slyšíte jen hudbu v pozadí. Celé je to pak završené tím, že občas bloudíte po backstage a hledáte místa, kam přesně máte jít, protože vám to bohužel žádný systém ukazovátek ani neukazuje. RPG pozadí příběhu tomu nedodává takovou šťávu a možná to bylo skvělé sepsáno předem někde mezi scénáristy, bohužel se jim to pak nepodařilo protknout do hry přímo.

Kdo si myslel, že zůstane lootboxu netknutý v této hře? Haha, máme pro vás špatnou zprávu! Systém lootboxů se dotýká nově i WWE. Zakoupit si můžete bronzovou, stříbrnou a zlatou bednu, ze které vám spadnou nejen kosmetické prvky, pohyby, ale také i statistické boosty a virtuální měna.

A co najdeme mimo MyCareer?

V sekci Play hned několik herních módů. Od 1v1 přes, 6-MAN a ž po Royal Rumble nebo Tournament. Každý z těchto zápasů je pak možné ještě upravit dle vlastního výběru na zápas, kdy musíte svého soupeře prohodit stolem, udělat z toho zápas v ocelové kleci nebo to může být dokonce pouze jen zápas v útrobách haly.

WWE Creations Center nám pak nabídne možnost udělat si spoustu různých vymožeností přímo do hry. Kromě nových wrestlerů, je zde možnost udělat si novou arénu, příchod do arény, kompletně vymyslet vlastní šampionát nebo celou wrestlingovou šou. Pro fanoušky Universe módu mám špatnou zprávu. Ten zůstal netknutý a opět se tak dočkáte pouze překlikávání a simulování zápasů, které hrát nechcete a upravováním zápasů.

Dále pak online mód WWE Online a to je všechno.

5
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Lepší grafika, lepší gameplay, nicméně to je asi všechno. Nic nového WWE 2k18 nenabízí a pro hardcore fanoušky to bude pouze zklamáním. MyCareer mě díky svým chybám a nudnosti dlouho neutáhne a hru tak opět vytáhnu pouze tehdy, když si budeme chtít s kamarády zahrát ze srandy.
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»
25. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Storm Boy

Silné příběhy nejsou doménou jenom knih či filmů, ale stále více se o ně pokoušejí, a dost často i úspěšně, herní vývojáři. Výsledky se různí stejně, jako herní žánry, protože by se dalo říct, že silný příběh jde naroubovat téměř na jakýkoli žánr. Můžeme střílet emzáky a přitom prožívat drama, užívat si malebného světa, který sužují vážné problémy nebo se prohánět po polích a vytvářet si příběhy vlastní.

»
23. 11. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Fallout 76

O tom, jak udělat ze spokojených hráčů smečku štvavých vlků, by některé herní společnosti mohly napsat seminární práci, natočit dokument a vydat pětisvazkovou publikaci. Snaha o rozšíření hráčské základny bohužel vede i k činům, které v konečném důsledku neocení nikdo. Hráči počínaje a propocenými účetními konče. O limitech lidské trpělivosti se v minulosti přesvědčily firmy jako Microsoft, Electronic Arts či Sega. A teď to vypadá, že se u neviditelných mantinelů složí Bethesda.

»