RECENZE: Zombie Army 4: Dead War

Autor: p.a.c.o Publikováno: 3.2.2020, 17:02

Publikováno: 3.2.2020, 17:02

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3252 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Týmové hry jsou fajn. Vezmete kamaráda, chopíte se hrdiny a hurá objevovat nebo podrobovat nová území a světy. Přeci jenom ve dvou se to lépe táhne, a hlavně se člověk baví o něco více. Ne vždy je to dvojnásobná zábava, ale o něco větší sranda, než v singlplayeru to rozhodně je. Poslední dobou se oblíbená kooperace objevuje u stále většího počtu her, což kvituji s povděkem. Sice je postupem času tak trochu oříšek se s někým sejít a pěkně si zahrát, ale překážky jsou od toho, aby se překonávaly.

Poslední kooperativní hru, na kterou s láskou vzpomínám, je mimo The Division 2 také Strange Brigade. Dá se sice hrát i sólo, ale nejvíc jsem si ji užil s druhým živým hráčem. Navíc zmínka o tomto mixu akční a dobrodružné hry, která představila spoustu známých míst, kultur a postav obalených do dobrodružství na styl Indiana Jonese, není náhodná. Na svědomí ji mají vývojáři z Rebellionu, což jsou mimo jiné tvůrci série Sniper Elite a také Zombie Army. A právě poslední zmíněnou hru označenou pořadovým číslem čtyři budou věnovány následující řádky.

Ubisoft poslední dobou razil filosofii kombinování svých značek a herních mechanik. Stejně k tomu přistoupil i Rebellion, kteří pro Zombie Army sáhli také do svých řad, jelikož výsledek si vzal hodně ze Strange Brigade a o něco méně ze Sniper Elite. Obě značky mám moc rád, takže jsem byl zvědav, co zombíci nabídnou, jelikož předchozí díly jsem zatím úspěšně míjel. Nabídka hlavního menu toho na první pohled nenabízí mnoho, protože tu máme novou kampaň (sólo nebo v kooperaci) a Hordu.

Možná bych dneska začal Hordou, protože zdejší variace na tento mód, kdy se na nás valí hromady nepřátel ve vlnách, mne zaujal. Jak všichni jistě dobře víme, naším úkolem je zabíjet, sbírat vylepšení a vydržet co nejdéle. Ovšem oproti jiným hrám, se zde s postupujícím časem nejen dostaneme k lepšímu vybavení, ale také se mění mapa. Ne, že by se po nějakém počtu vln změnila stylizace, to ne. Tou změnou je myšleno otevření dosud nepřístupné části, z níž se následně začnou hrnout další nepřátelé a také zde najdeme nové zbraně a vybavení, abychom se s nimi mohli lépe vypořádat.

Tato funkce se mi hodně zalíbila a dává Hordě jistou dynamiku, a hlavně pocit objevování stále nového. S každou vlnou tak člověk chce nejen uspět, ale zároveň ho zajímá, co nového mapa přinese a je tak postaráno o další motivaci dostat se co nejdále. Samozřejmě se mapy nezvětšují donekonečna, ale to vůbec nevadí. Stejně tak je dostatečně velký počet map, tudíž Horda je skvělou záležitostí a dokáže vydržet opravdu dlouho. Tím spíš, když se do ní vydáte s kamarádem nebo kamarády, protože oba herní módy nabízí kooperaci až pro čtyři hráče.

Vydržet dlouho bude rozhodně potřeba, protože přístup k novým perkům, vylepšením zbraní a dalším věcem stojí hodně času. Nepotřebujete kredit na jejich zakoupení, ale odblokování je podmíněno získáním dostatečného levelu naší postavy, což jinak než hraním nejde. Číslo levelů se blíží stovce a třeba mě osobně tento fakt od delšího hraní spíše odrazoval, protože dostat se k novým věcem vyžaduje opravdu hodně času.

Nejenom Hordou živa je tato hra, tvůrci se pyšní i novou příběhovou částí. Ta nás pošle do zombií nacisty zamořené Itálie, abychom se pustili do jejího osvobozování. Prostředí jsou relativně různorodá a nepřátelé, kteří se po nich pohybují, jsou hezky stylizovaní do daného prostředí. A jak by někdo správně čekal, jejich závěr je vyšperkován soubojem s nějakou vyšší formou zombií mutace, i když ne vždy se jedná přímo o samotného bosse. Co se časové náročnosti týče, pokoření příběhu může zabrat i nějakých osmnáct hodin v závislosti na tom, zda hrajete sami nebo s někým a jak moc se při průchodu hrou budete toulat.

Co naplat, že se podíváme do devíti prostředí, když hra všechny své trumfy vyplácá během prvních dvou až tří hodin. Kam se poděla ta variabilita a zábavnost ze Strange Brigade, na kterou jsem se moc těšil? Proč jsou všechny úkoly na jedno brdo a zástupy nepřátel neberou konce? Ve většině případů hráči něco brání (pozici nebo nějaký stroj) nebo musí všechny postřílet a chodí úrovní sem a tam. Levely jsou pěkně designované a poměrně rozsáhlé, ovšem k průzkumu nakonec není důvod, protože o lékárničku stejně zakopneme jenom na bezpečných místech a granátů se všude válí až moc. Sem tam se dokonce tvůrci pokusili o vložení nějakého vtípku, který jsem sám nebo jsme v kooperaci přešli spíše pozvednutým obočním, než že bychom se lámali smíchy. Systém oživování zde probíhá formou čekání, než se spoluhráč dostane k dalšímu checkpointu (pokud se k němu dostane) a jak správně tušíte, sedět a koukat na druhého, jak se kolikrát marně pere s hrou, není to, co bychom od kooperační hry očekávali. Tady se třeba někdo ke Strange Brigade podívat mohl a systém naaplikovat na místní podmínky.

Doufali jsme alespoň v zábavný gunplay, když už jsou mise a jejich náplň stereotypní, což jsme dostali tak na půl. Hrozně moc se mi líbil návrat X-ray do hry, takže člověk může obdivovat ve zpomaleném záběru střely do srdce nebo jiných částí těla, šrapnely z granátů zarývající se do těl a další zásahy. Bohužel, sniperka není pro tento typ hry tou úplně ideální zbraní. Rozhodně tedy ne pro sólo hraní, kde je nejlepším pomocníkem brokovnice. Dokáže si dostatečně účinně proklestit cestu skrze nemrtvá těla, nemá takovou spotřebu munice, a hlavně je většina soubojů pěkně nablízko.

Když se člověk pustí do kooperace, dá se pomocí sniperky z nějakého vzdálenějšího místa krýt spolubojovník, ale tím člověk tak trochu přichází o intenzitu akce a tíživost celé situace. Střelba a míření je arkádové, což není výtka, ale spíše konstatování. Nedostatek munice, která je navíc zbytečně tříděna podle typů už však zábavnost nahlodat dokáže. Kde je ona hladkost a chuť kosit ze Strange Brigade? Té se nám tu nedostávalo a čím více jsme kooperativně hráli, tím více naše chuť posunovat se dále hrou slábla. Opravdu zábavnou věcí je fakt, že zombíci mají relativně nepředvídatelné pohyby, takže je docela výzva trefit při jejich klátivém pohybu headshot. To je však vlastnost zombíků a jejich definice než jakákoli zásluha vývojářů.

Grafická stránka je slušný standard, a to navzdory tomu, že hra nenabízí podporu 4K ani HDR. Ozvučení sice není vždycky takové, jaké by člověk očekával a sem tam dokonce nesedí směr, z jakého jde zvuk a z jakého se opravdu blíží nebezpečí, ale jinak technicky všechno fungovalo bez problémů, a to jak připojení spoluhráče, tak následné hraní, loadingy a další. V tomto ohledu hře rozhodně není co vytknout.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Zombie Army 4: Dead War je příjemnou kooperační hrou, nabízí fajn příběh, a když člověk přimhouří jedno oko, dá se pěkně hrát i sólo. Bohužel je tady spousta drobností v hratelnosti a repetitivní náplň misí. Na druhou stranu Horda se povedla, nabízí solidní výzvu a příjemné novinky. V součtu tak hra nedosahuje zábavnosti Strange Brigade ze stejné stáje, což je rozhodně škoda, protože potenciál tady byl.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»