Recenze: Zombie Army Trilogy pro Xbox One

Autor: Josef Brožek Publikováno: 12.3.2015, 15:12

Publikováno: 12.3.2015, 15:12

Sociální sítě

O autorovi

Josef Brožek

Josef Brožek

Je autorem 748 článků

Úspěch sniperovských her je prostý. Může za to ojedinělost. Nebo zkuste nám vyjmenovat alespoň dvě další hry jiné značky za poslední 3-4 roky, který by měli v názvu slovo sniper, nebo by daný kousek alespoň tlačil hráče do odstřelování. Sniper: Ghost Warrior? A tady se zastavíme. Nejen, že jde v podstatě o simulátor střílení kachen (vojáků), ale zároveň jde o jediný titul stejného ražení. Jinak si své sniperské místo na střeše panelového domu pyšně, ač neoprávněně, drží Rebellion Games se svým Sniper Elite a dnes už i jeho Zombie adaptací. Docela nás překvapilo, že už letos v podstatě rok po Sniper Elite 3 se autoři na pulty obchodů vytasily s pokračováním Nazi Zombie Army, a to dokonce v kompletu s předchozími dvěma hrami vydávané pod názvem Zombie Army Trilogy, kde si už poněkolikáté zabijeme Führera a to rovnou v nemrtvém provedení. No a toho mi zabíjíme i na podesáté tuze rádi.

Ono zabíjení a nejen Hitlera je vlastně největší náplní hry, tedy vlastně jediné, tam kde jste v Sniper Elite rozmyšleně umisťovali miny a potichu sundávali nácky, zde budete bezmyšlenkovitě střílet do všeho, co se jen o centimetr pohne, dokud vám nedojde munice. Na začátku si zvolíte, jestli chcete hrát sólo, nebo v kooperaci až pro čtyři hráče ať už s kámošem nebo s náhodným hráčem. Vyberete jednu ze čtyř pánských postav, či takřka totožných čtyřech ženských, které se sobě podobají jako vejce vejci. Na hratelnost nemá zvolená postava žádný vliv, a tak můžete klidně výběr rozpočítat. Následně jednu z tria obtížností a jaké množství zombie se má ve hře objevovat. Poté už jen jednu misi, ze všech tří dostupných kampaní, kterou začnete. A tady mimochodem doporučujeme v případě nezkušenosti začít od té první, jelikož je nejlehčí. Dáte pokračovat, vyberete výbavu (zbraně na blízko, sniperku, záložní zbraň, dva druhy min, TNT, granát) a START.

Videosekvence nastiňující příběh… přeskočit… videosekvence k mapě pro efekt… přeskočit. Vycházím ze startovního místa a dávám se vpřed. Tři polomrtví nacisti. Vzít sniperku, zamířit na hlavu, příblížit, zadržet dech, zmáčknout spoušť. Hlava se rozstříkla po okolí. Haha, tohle bude sranda. Druhý… bez hlavy. Třetí… vedle. Ještě jednou… jedna ruka dole… druhá ruka dole. Zamířit naposledy… rozkrok dole. Je po něm. Dva kroky, zombie podruhé vstává z mrtvých. Hážu granát. Původně nácek se teď někde opaluje na poli dvacet metrů daleko, to že svým tělem zabírá padesátimetrový okruh, mu zjevně nevadí. Jdu dál…

image

Postup opakuji 10x. Najednou horda čítající dvacet hlav. Heh, pro másla. Pokračuji. Skupina o padesáti zombie. Sice jsem málem umřel, ale zvládl jsem to. Vydávám se kupředu. Nepřetržitě spawnující se skupina sto a více zombíků jdoucí ze všech stran. Jsem mrtvý. Znovu a znovu. Úspěch! Další mise. Až na výjimečné kliknutí na nějaký předmět a dveře a výjimečné videosekvence jde o ten a tatáž samý zážitek jako v úplně první misi, jen v různorodých prostředích a vždy v noci. Všechno se opakuje, objevují se nové druhy nepřátel, pěkně zákeřných a pak se hraní zase jen opakuje a opakuje, neustále dokola a já si říkám, jestli mám vůbec pokračovat. Přesto pokračuji a slibuji si, že pokud se následující mise v něčem nezmění, hru vypínám a ukládám na polici do zapomnění.

První mise třetí kampaně. Zombie Hitler pořádá konferenci. Městečko má problém. Objevují se NPC, které mi zadávají úkoly, které sice nikde nejsou označené, ale přesto je úspěšně plním. Zkouším jednoho zabít. Všichni ostatní mě bezlítostně popraví. Změna? Konečně. Opravdu, třetí díl v podobě kampaně krom kýženého uzavření trilogie přináší do hratelnosti nové typy úkolů (trošku jsme s tím zabíjením možná přeháněli), dává hře druhý dech a docela nás začala i bavit. Je pravda, že v coopu, by to byla větší švanda, ale mi systém připojování do hry zprvu nějak nepochopili. A když jsme pak zjistili, že nás Xbox upozorní, že hra je ready a připojí nás skrze systém, ať už jste ve hře, nebo ne, tak jsme narazli na problémy s latencí, jelikož záleží na daném jedinci, co hru hostuje. Takže jsme raději hráli sami, a právě proto jsme se velmi často zapotili a i rozčilovali z našeho opakovaného neúspěchu.

dgdf

Byť je sorta nepřátel široká, těžko můžete ve hře hledat něco více než jen slušné „zastříleníčko“. Rebellion hodil zombie adaptaci Sniper Elite do Full HD a zrychlil na 60 FPS, což je oproti původním hrám dost znát. Nesmí samozřejmě chybět ani známí Kill Cam, kdy se čas od času spustí videosekvence záběru, jak kulka prolítává daným orgánem, nebo i více, když se vám jich povede trefit více najednou (myslíme nepřátel), ale průstřel už tak odrovnaných orgánů a částí těla nám nepřišel tolik efektivní a zábavný, jako třeba v Sniper Elite III. A pokud by vám to nestačilo, u každé mise najdete leaderboard s počtem bodů, jelikož efektivita provedeného výstřelu se bodově ohodnocuje v každé hře. No a nakonec tu pro lovce achievementů máme ještě jednu takovou vychytávku, a to že se postup achievementů ukazuje přímo ve hře, když se k danému jeden ten bodík přidá (např. zabij 20 zombie do rozkroku apod.). A to je vlastně všechno. Nic víc Zombie Army Trilogy nenabízí, a proto v něm ani více nehledejte. Jen slušně dlouhou herní dobu, hromadu nacistických nemrtvých a solidní oddechovou střílečku. Teda jen v případě, že neskapete už u první hordy zombie, to pak budete v rozhořčení oddechovat celé plíce.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Jestli jste četli celou recenzi, verdikt nepotřebujete. Pokud čtete jen verdikty, přečtěte si poslední odstavec. Ten mluví za vše.
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»
24. 03. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: New Star GP

Ač se to nemusí zdát, i svět mobilních her ukrývá celou řadu kvalitních titulů, jejichž prostřednictvím se můžeme bavit déle, jak jedno záchodové sezení. Vybírat můžeme z celé řady herních žánrů, a to včetně sportovních simulátorů. Třeba takový New Star Soccer dokonce dostal několik ocenění a jeho vývojáři z New Star Games po získání zkušeností vyrazili sbírat finanční prostředky také na velké konzole. Nepřináší nám však nějaký free to play titul, ale...

»
15. 03. 2024 • DandyCZE0

Recenze: Classified: France ’44

Právě jsem byl vysazen do Francie a mám pomoci domácímu odboji. Úkolů budu mít hned několik, škodit němcům, zajištovat zásoby, shánět nové členy odboje, a hlavně připravit vše na den vylodění. Tak nějak začíná tato tahová strategie od studia Absolutely Games.

»
14. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Food Truck Simulator

Máme u nás v redakci takové oblíbené rčení. A to, že simulátorů není nikdy dost! Food Truck Simulator jsme tedy s chutí otestovali. Nakonec, vývojáři z Drago Entertainment mají velmi široké portfolio simulátorů které už objevily svět, mimo jiné třeba Gas Station Simulator, který se vskutku povedl. Povedlo se tento úspěch zopakovat i v simulaci fast foodu na kolech?

»