Recenze: Zombie Vikings

Autor: chaosteorycz Publikováno: 1.3.2017, 9:11

Publikováno: 1.3.2017, 9:11

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1147 článků

Severská mytologie byla vždy vděčným cílem autorů, protože vedle vikingských válečníků překypuje božstvem, v němž se zhlédli i tvůrci komiksů. Jen málokdo tak dnes nezná Thóra, proradného Lokiho nebo Ódina, hlavního boha sídlícího v Ásgardu. Zde se nachází i Valhalla, božská síň, do níž valkýry vodí padlé bojovníky. Takto bych mohl pokračovat hodiny, až byste si nakonec uvědomili, že o těchto pověstech víte více, než jste si možná mysleli. Na to ostatně sází i novinka Zombie Vikings, která hrdinské legendy pojala po svém.

Středobodem příběhu je ódinovo oko, které ukořistí antagonista Loki. Důvod pro tak podlý čin je jednoduchý, božské oko má nebývalou magickou moc, kdy stačí jedna slza, aby se z třasořitky stal švarný nebojsa. Jelikož Thór má plné ruce práce s reklamami na energetický nápoj z podivných mochomůrek, Ódin vzkřísí čtveřici vikingů, která skonala za řekněme nestandardních okolností. Doručit orgán zpět jeho vlastníkovi však nebude tak jednoduché. Loki se neštítí spojenectví s kýmkoliv, kdo se nachomýtne a vše ještě zkomplikuje vládkyně podsvětí hodlající oko využít pro rozpoutání apokalypsy. Hellheim totiž potřebuje nutně nové členy.

ZombieVikings_screenshot05

Nízkorozpočtové hack ’n slash tituly většinou nedávají příběh na první místo, o to víc mě Zoink Games překvapily. Celé putování nemrtvých hrdinů se nese v komediálním duchu, který v určitých místech hraničí až s parodií. Autoři se nebojí střílet jak do vlastních národních tradic, tak do popkultury a společenských stereotypů. Obětí vtípků se tak stanou například švédská skupina ABBA, mánie spojená s pokémony, 90. léta, sportovci, farmaceutický průmysl nebo některé menšiny. Nedá se říct, že by humor byl vyloženě nekorektní, ale znalého jedince potěší na těch správných místech. Na pozadí hlavní příběhové linky se navíc vypráví i osudy ústředních postav, kterými jsou Gunborg, Seagurd, Hedgy a Caw-kaa. U jejich životopisů se sice neumlátíte smíchy, nicméně jsou přímo spojeny s některými lokacemi a chováním tamějších obyvatel. A vsadím se, že vás bude zajímat, proč je třeba Seagurd spojený s chobotnicí.

Během hraní se objevují jak další mytologické, případně pohádkové bytosti, tak hratelné postavy, jejichž osudy zase tak důležité nejsou. Hádám, že si oblíbíte jednoho zombíka, se kterým strávíte celou hru. Motivace pro výměnu je pouze ve speciálním útoku, který v soubojovém systému nezastupuje majoritní roli, tu totiž přebírá volba zbraní. Ve hře jich najdete na 4 desítky, přičemž dostupnost ovlivňuje chuť plnit vedlejší úkoly, za něž jsou odměnou nové meče a runy. Vykašlete-li se na ně, odemknou se další pouze po zdolání bosse. Fakt, že některé je třeba koupit za sebrané mince, není tak podstatný jako vylepšení, která jejich prostřednictvím nastanou. Titul sice lehce pokukuje po RPG prvcích, ale jen z vlaku francouzské vysokorychlostní dráhy. Přilepšit si tak můžete jen v základních aspektech, jimiž jsou např. rychlost, odolnost nebo síla, přičemž speciální kusy mají magické vlastnosti a ovlivňují čuníka.

Pakliže hrajete sólo, roztomilé nazelenalé prase plní v kampani funkci příležitostného společníka. V základu slouží buď jako vrhací zbraň nebo plní funkci trampolíny, kdežto při správné konstelaci výzbroje může být osazeno dělem. Vhledem k tomu, že parťák se dá napíchnout na meč (opovažte se zatím hledat dvojsmysl), můžete směr palby koordinovat. Při výběru jiného železa může střílet i samo, a to ve chvíli, kdy ukazatel života klesne pod 50 %. Používat ho samozřejmě není nutné, ale s ohledem na vzrůstající obtížnost a příležitostné hádanky, se s ním rádi skamarádíte. Když už jsme u těch zbraní, tak jejich vzhled stojí opravdu za to a nepamatuji si jiný titul, kde bych na nepřátele vyrazil se skřítkem v ruce, přivázanou kočkou, žralokem nebo velkým rybím prstem. Jen škoda, že komba jsou stále stejná.

Soubojový systém je možná až příliš jednoduchý a nevyžaduje po vás biflování tlačítek. Pomyslným ostřím se oháníte jen jedním, zatímco ostatní slouží pro skok, chycení a speciální útok. Jediné, co tak můžete korigovat, je síla úderu. Výjimkou jsou speciální úseky, v nichž postava zmutuje do enormních rozměrů, aby mohla čelit početním přesilám. Ke správnému bojovníkovi patří i blokování a úhybné manévry ovládané totožným spínačem. Je jasné, že ve chvíli, kdy se kolem vás vyrojí kopa nepřátel, odrážení výpadů je trochu složitější, ovšem proti větším soupeřům vybaveným střelnými zbraněmi je nezbytné. V omezené míře je využitelné prostředí, musíte ale natrefit na výbušné sudy, případně na automaty s bombami. Chybně zvolenou zbraň před začátkem úrovně můžete nahradit v obchodě, jenž slouží zároveň jako čerpací stanice pro zdraví. Ani tady se nezapře veselá povaha autorů, a tak nenakoupíte-li, obsluhující děvčata vás ztrapní.

Toto celé, výše popsané, se nese necelými třemi desítkami úrovní napříč osmi světy a pakliže máte opravdu kvalitní komplice, doporučuji zahodit samotářské roucho a užít si vikingy ve více hráčích. Že je zběsilé vybíjení hnusný ksichtů zábavnější s kvalitním týmem, je asi jasné, ale více hráčů lehce vyřeší i řadu překážek. Některé vedlejší úkoly přímo počítají s hojnější účastí hrdinů a jejich možností vyskládat se na sebe. Výrazné zrychlení pak nastane u samotného průchodu hrou, který v sólo režimu zabere zhruba 5 až 6 hodin. Tvůrci naštěstí nevsadili jen na online multiplayer, ale také na lokální, čímž udělali radost nám všem, kteří máme alespoň drahou polovičku, jenž se nechá ukecat k hraní takové šílenosti.

ZombieVikings_screenshot08

Hrát se dá ale i proti sobě, a to konkrétně v arénách, jejichž výběr se choulí hned pod příběhovou částí. Tady je to s protihráči trochu komplikovanější a nemáte-li vlastní lidi, jen těžko najdete na vybrané mapě aktivní soupeře. To je ale bohužel úděl všech malých her a začínám docela chápat, proč se někteří tvůrci na online multiplayer raději vykašlou. Ta možnost tu ale je, a abych nějak uzavřel nabídku menu, přidám ještě položku s „making of“ videem, kde se můžete letmo podívat na vývoj Zombie Vikings.

Hodnotit výtvarný styl hry je dost těžké, protože u ručně kreslených výtvorů je soud vždy věcí vkusu. Nápad jako takový se mi líbí, protože dobře ladí ke zvolenému stylu vyprávění, nicméně paleta barev je příliš úzká. Sázka na tmavší tón, spolu s méně nápaditým level designem zapříčinily, že se mi jednotlivé lokality slily takřka do jedné. Tedy vyjma podzemních úrovní. Jak již bylo jednou řečeno, obtížnost se stupňuje postupně, bez možnosti do ní jakkoliv zasáhnout. Posledních 5 dostaveníček umí obstojně potrápit, a ani regenerační runa nemusí být zárukou úspěchu. Na výběr jsou sice další podporující fyzické vlastnosti postavy, ve výsledku ale vždy záleží na zvolené taktice boje.

ZombieVikings_screenshot10

Jeden by řekl, že na takové odpolední zábavě se po technické stránce nemá co pokazit a ono má. Ve chvíli, kdy jsem v duchu chválil rychlé načítání a bezproblémový chod, se mi na obrazovce zasekla výzva k vedlejšímu úkolu. Marně jak tatar mačkám potvrzení opětovně, postava si jednoduše frčí dál, a to s obdélníkem v centru obrazovky. Toto se mi stalo dvakrát a tvůrci měli jediné štěstí, že kolo šlo bez větších obtíží dokončit. Druhým úskalím jsou objekty schovávající se v prostoru, což je bohužel daň za „papírové“ grafické ztvárnění. Tudíž nemůžete-li něco najít, projděte se za křovím a stromy.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nemrtví Vikingové si nehrají na velké umění a žánr, postavený na zběsilém vybíjení nepřátel, využívají k odvyprávění vlastní verze severské mytologie. A to co možná v tom nejabsurdnějším stylu. Co hře nechybí na originalitě příběhu, postrádá v herních mechanismech, jenž by přeci jen snesly větší iniciativu. Přesto jsou Zombie Vikings skvělou odychovkou, která zejména s partou přátel dokáže zabavit jak v kampani, tak mimo ni.
12. 12. 2017 • chaosteorycz3

Recenze: Hello Neighbor

„Ahoj sousede“, volám na pána žijícího naproti nám, když si jdu pro míč na okraj chodníku. Buran jeden. Ani neodpoví a čučí jak spadlý kaštan. Možná až moc dlouho sleduje mou pomalou chůzi směrem od jeho domu. Dokonce si mou pozici ještě zkontroluje pohledem z poza okna poté, co se uchýlil domů. Nevím proč, ale mám takový nepříjemný pocit. Proč mě tak dlouho pozoroval? Proč má na rukách zahradnické rukavice, když...

»
06. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Soma

Také nemáte rádi zpoždění? Teď nemyslím takové to několikaminutové, kdy nic nestíháte kvůli líné dopravě nebo vlastnímu podcenění časové rezervy. Bavím se o více jak dvou letech, během kterých zapomenete i na působivější věci, než je vydání sci-fi hororu z dílny Frictional Games. Ti nedočkavější, včetně mě, Somu odehráli mezitím jinde a ostatní žánroví maniaci našli za tu dobu kvalitní náhrady. Proč tedy vůbec věnovat čas, a především peníze hře, která...

»
01. 12. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Bush Hockey League

Když je nemůžeš porazit, tak je zmlať anebo zmrzač. Tak přesně tímhle heslem se v druhé půli minulého století řídil leckterý hokejový tým, a to i na vrcholové úrovni. Ostatně ještě já pamatuji národní výběry Ruska či Kanady, které převahu soupeře kompenzovali přehnaným zájmem o jeho kolena, ruce a repasi obličeje. Používání hokejky jinak, než je v pravidlech a přetváření ledové plochy do zápasnického ringu se tak v 90. letech stalo cílem hned...

»
27. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Road Rage

Každý z nás určitě zná ten pocit, kdy se na něco těší a nemůže se dočkat dne, kdy si konečně svou vysněnou záležitost bude moct vyzkoušet nebo prožít. Přesně tyhle pocity jsem měl ve spojení s hrou Road Rage, která se odkazovala a snažila se ve mně vyvolat vzpomínky na legendární záležitost jménem Road Rush. Dokonce jsem v Road Rage vyzkoušel v rámci předběžného přístupu na PC, kdy pln optimismu jsem doufal, že předběžný...

»
26. 11. 2017 • p.a.c.o1

RECENZE: Farming Simulator 17 Platinum Expansion

Zemědělci mají svá pole jistě již sklizená a připravená na zimu, která se nezadržitelně blíží. Kdo by rád něco sklízel, může se vydat na pole virtuální, kde se neustále něco děje. Jednou z her, jež dokázala na farmářskou tématiku nalákat zástupy hráčů, je bezesporu Farming Simulator, jehož poslední ročník s číslovkou 17 se povedl na výbornou. A aby toho obsahu nebylo málo, dostává hra Platinovou edici, jejíž součástí je celá řada novinek.

»
24. 11. 2017 • kristine4chaos0

Recenze: LEGO Marvel Super Heroes 2

Fanoušci komiksových vesmírů jsou často jak kočky se psy, protože všichni tvrdí, že právě ten jejich je nejlepší. Největší rivalita samozřejmě panuje mezi společnostmi Marvel a DC. Superhrdinové svadí nepřímý boj na pultech tiskovin, v televizi, na stříbrném plátně, ve videohrách a také v našich domovech. U nás není výjimka. Když se mi podaří přítele přemluvit k třetímu Thorovi, automaticky musím počítat s povinnou projekcí Ligy spravedlnosti. On sní po nocích o tom, jak se...

»
22. 11. 2017 • lindros88cze4

RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One

Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.

»
20. 11. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Star Wars Battlefront II

V žádné předaleké galaxii, kde wookieeové dávají dobrou noc, ale v nám důvěrně známém vesmíru vznikla kdysi série Battlefront. S blyštivou značkou Star Wars a ještě opulentnějším logem LucasArts, dostali fanoušci rodinných fantasy pohádek poctivou dávku akce, která jim do gamepadů přinesla ty největší hrdiny z obou stran Síly. Jenže galaxie se mění, hrdinů přibývá, souboje mezi Impériem a rebely kývají miskami vah a Battlefront se vrací jak Darth Maulův světelný meč. Electronic Arts...

»