Recenze: Zoo Tycoon: Ultimate Animal Collection

Autor: chaosteorycz Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1095 článků

Zdá se mi, jako by to bylo včera, co jsem zde na webu, ještě v pozici pouhého čtenáře, četl recenzi na Zoo Tycoon. Onehdy se kradla na mysl otázka, proč vůbec Microsoft vydává verzi pro končící generaci konzolí, když stavění zoo působí dojmem skvělého launch titulu pro tu novou. Bylo by tedy lepší nechat ji výhradně pro Xbox One. I když hodnocení zase takové terno nebylo, měl jsem v plánu si časem postavit vlastní zvířecí ráj. Uběhlo pár let a já mám konečně příležitost stát se malým pánem tvorstva. A protože historie se opakuje, mám tu opět vydání nové konzole a tu samou hru.

Vlastně bych lhal, není to původní Zoo Tycoon, je to Ultimate Animal Collection. Pod tímto označením se nachází vylepšená původní verze, která navíc dostala nový obsah vázaný k Jižní Americe a Austrálii. Je jasné, že vylepšení jsou vztažená zejména ke konzoli Xbox One X, kde si zoologickou zahradu postavíte ve 4K a s podporou HDR. Ta se týká i konzole Xbox One S, na níž se rozlišení zastavilo na běžných 1080p. Zbývající vylepšení už jsou přímo ve hře a já, pokud dovolíte, se jim budu věnovat trochu víc než herním principům. Přeci jen, ty jsou důkladně probrány v původní recenzi.

S dvěma novými kouty naší Země do hry přibylo dalších 91 druhů zvířat, díky čemuž celkový počet zakotvil na dvou stovkách živočichů. Zastoupení našli šelmy, plazy, býložravci, vačnatci nebo dravci a je jen na vás a slávě vaší zoo, které druhy postavíte na odiv. Sponzory a návštěvníky zajímá především variabilita zvířectva. Pokud k původním slonům, medvědům a antilopám přidáte kupříkladu klokany, koaly, alpaky, lenochody nebo anakondu, lidi se pohrnou jak mravenci za kostkou cukru. Fauna z jižní polokoule se sebou přináší i nová místa pro výstavbu, další dekorace, nové výběhy a rozšířené možnosti úpravy.

Tím se dostávám k hlavní herní náplni. Autoři ve hře nechali původní kampaň z roku 2013 a k ní přidali mise z nových kontinentů. Dohromady tři desítky míst mají vyzkoušet to, co jste se naučili v tutoriálu, představit vám kompletní paletu zvířat a vystavit vás všem nástrahám, které správce zoo mohou potkat. Na každou misi je předem stanovený čas, jasně definované rozmístění parku a vytyčené úkoly. K jejich splnění mohou a zpravidla i vedou, různé cesty a brzy zjistíte, že než se o všechno starat sám, je lepší hned z kraje najmout ošetřovatele a údržbáře. Ti se postarají v rámci možností o základní potřeby zvířat a o vybavení zahrady.

Z mého pohledu jsou lepší výzvy, protože veškeré lokace jsou otevřené a cíl je jediný: na volném pozemku a se skromným finančním obnosem vybudovat věhlasnou zoologickou zahradu, v níž se zabydlí předem vytyčený počet druhů. Ono to vypadá strašně jednoduše, nemůže být přeci tak těžké přimět lidi chodit okukovat vzácné živočichy nebo ano? Řekněme, že je to náročné a hra si vyžaduje přemýšlení dopředu. Z počátku není příliš co řešit, protože jsou dostupné jen omezené výběhy, zvířata a většina zázemí musí nejprve projít výzkumem. Moje srdce rozhodlo, že zvířecí království vybuduji na Aljašce s tím, že do zdánlivě nevhodného podnebí dostanu australské vačnatce.

Jenže než medvědy, kolem nichž jsem vybudoval základ zahrady, nahradím klokany, čeká mě víc peripetií než Johna Hammonda při stavbě Jurského parku. Ještě, že v Zoo Tycoon mi návštěvníky nemůže nikdo sežrat. Jako ve většině tycoonů i tady panuje přímá úměra. Čím více zvířat máte, tím náročnější je jejich chov. Ovšem bez zvyšujícího se počtu atrakcí a výběhů, nebude narůstat návštěvnost. Stoupající počet čumilů si pak žádá náročnější zábavu, větší pokrytí občerstvení, odpadkových košů atd. Zvířecí páry ocení chovné stanice a pamatovat je třeba i na reklamy a nastavené ceny. Pro začátek není špatné dát vstupné nízké nebo udělat akci, kdy necháte vstup na omezenou dobu zdarma. Se stoupajícím renomé a počtem odemčených druhů je pak možné začít návštěvníky pořádně dojit.

Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost úkolům. Nejenom, že mohou být lehkým předmětem přivýdělku (fotografování, léčení exemplářů z jiných zoo, vypouštění do volné přírody), ale jejich ignorování vám může pěkně zavařit. Zahradu navštěvují i inspektoři a pakliže shledají, že se zvířátku nedaří dobře, mohou vám ho sebrat. Pak jsou tu stánky s občerstvením, k nimž není špatné tu a tam zavést zásoby nebo mrňata, která rodiče protáhnou celou zahradou, jen aby viděla krmení slonů, interakci s opicemi a sprchování hrochů. Jestli se bojíte, že starost o desítky druhů nezvládnete ani s pomocí podřízených, sežeňte si kamarády. Hrát s vámi mohou až další 3, a to jak od píky, tak v již započaté hře.

Nejlepším a zároveň posledním režimem by měl být sandbox. Záměrně píši „měl by“, protože já v něm zalíbení nenašel. Jeho největší předností je neomezený rozpočet a vysoká úroveň slávy, díky níž nemusíte řešit pozvolné odemykání druhů, výběhů a dekorací. Možnost stavět okamžitě cokoli vás napadne je skvělá, ale hraní tím ztratí část poutavosti. Ve chvíli, kdy nemáte před sebou strašáka v podobě omezených možností, se Zoo Tycoon mění jen na přehlídku skvěle vymodelovaných živočichů. Navíc si vysněnou zoologickou zahradu můžete postavit jen v lokacích, které jste otevřeli v kampani. V případě, že jste nehráli výzvy, budete postrádat řadu dekorací, které ovšem pro hraní nejsou důležité.

Ačkoli hra dokáže zaujmout i dneska a vylepšení nejsou vůbec zanedbatelná, nemůžu ignorovat celou řadu nedostatků. Tak předně personalizace zoologické není žádná hitparáda. Můžete měnit stromy, cesty, lavičky, ploty či skály a výběhy ozdobit kameny, totemy nebo jinými přírodními prvky. Nicméně samotné výběhy mají jasně stanovený tvar a rozložení. Chcete mít vodopád uprostřed? Smůla. Nelíbí se vám, že krmení je až příliš blízko ohrad? Smiřte se s tím. Jednotvárné jsou i zábrany kolem výběhů, takže je úplně jedno, jestli se za nízkým plotem pasou lamy nebo pobíhají lvi. Všechna zvířata jsou samozřejmě ukázněná, a tak je ani nenapadne opustit svá prostředí.

V životě zvířat sice plyne čas svým tempem, během něhož se vyvíjejí, střídání dne s nocí se ovšem nedočkáte. Přitom po západu slunce, by se daly mnohem lépe využít expozice ptáků a návštěvníci by mohli obdivovat i jiné druhy, které přes den nejsou běžně aktivní. Vy byste potom klidnější režim využili ke kontrole parku a drobným vylepšením. Logicky pak není k dispozici ani počasí, takže vaše zoo nikdy nepozná déšť, sníh nebo poryvy větru. Jde o zdánlivé drobnosti, nad kterými jsem přemýšlel už po pár hodinách. Ve výsledku vám nebo vašim dětem nemusí vůbec překážet, a naopak za ně budete vděční. Za co už ale rozhodně ne, tak za umělou inteligenci.

Úkoly jsou časově omezené, tudíž rychlé rozhodování, skvělá orientace po parku a spolupráce AI je klíčem k jejich splnění. Že přemlouváte několik desítek vteřin zvířata, aby se s vámi pustila do interakce, by se ještě dalo považovat za plus, protože i ta skutečná mohou být tvrdohlavá a lehce vámi pohrdat. Smutnější je, že ještě hůře na tom je přesun zvířat. Veškerá manipulace s většími živočichy (netýká se např. hadů, ptakopysků apod.) probíhá skrze vrtulník, a to i v rámci zahrady, třebaže je nový výběh vzdálený, co by lama plivla. A jak časem zjistíte, pilot rozhodně nikam nepospíchá.

 

Během mého hraní tak došlo hned k několika kuriózním situacím. Mravenečník, který se měl u mě chvíli zotavovat, byl po nabrání sil navrácen, ovšem pouze papírově. Dostal jsem odměnu, hra v notifikaci oznámila splněný úkol a? Zvířátko u mě veselo pobíhalo ještě dalších 10 minut. To by ještě nebylo to nejhorší, jako když vás doprava vyšplouchne úplně. Zakoupil jsem největší výběh pro medvědy a adoptoval do něj hned čtyři jedince, což proběhlo v pořádku. Nicméně ten původní, kde medvědí pár dosáhl úrovně 15, měl být zrušen, protože jsem šelmy nechal vypustit do volné přírody. Výsledek? Ani po hodině pro ně nikdo nepřiletěl. Teoreticky u mě tyto dva medvědi nejsou, prakticky mám jejich výběh i je doteď a v jeho středu logo heliportu, což signalizuje přílet vrtulníku.

A protože recenze rád zakončuji pozitivně, pochválím hudbu a zpracování zvířat. Opravdu hodně se mi líbí rozdílné hudební motivy jednotlivých výběhů. Připomínají staré filmy z mého dětství a jsem jim vděčný, že jsem si díky nim vzpomněl na Volání divočiny, Daktari nebo na Sheenu ztvárněnou Tanyou Roberts. Na konzoli Xbox One X musí být zvířata opravdu překrásná, protože už i na původním Xboxu One vypadají opravdu dobře. Autoři si vyhráli i s animacemi, takže jim věříte každý pohyb. Vyznavači lokalizovaných titulů přijdou i tentokrát zkrátka, protože čeština chybí. Při hraní se bez ní díky lehkým textům a ikonkám obejdou téměř všichni, ale v encyklopedii druhů by nebyla úplně k zahození.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nová konzole vrátila na světlo světa vylepšený Zoo Tycoon a já opravdu nevím, jak se s jeho hodnocením vypořádat. Malý Chaos ve mně by chtěl dát plný počet, protože výběr zvířat, herní možnosti a náplň ho naprosto pohltily. Nechtěl se odtrhnout a netrpělivě čekal na další úroveň zoologické zahrady, aby mohl postavit další výběh. Dospělý Chaos ovšem není schopný přehlédnout nevyužitý potenciál žánru, chyby v umělé inteligenci a lehce nudnou kampaň. Logicky tak jdu někde mezi jako hráč, pro kterého je Ultimate Animal Collection prvním seznámením se Zoo Tycoonem.
  • ZabijackyKafe

    Spí by mě zajímalo, jestli se to vysloveně vyplatí pro majitele původní XONE verze Zoo Tycoon, aby se podívali po Ultimate Animal Collection nebo ne? 🙂

    • Chaosteory CZ

      Nad tím jsem hodně přemýšlel už během psaní a ze strany herních mechanik určitě ne. Náplní to nabízí takřka to samé, jen jsou v nabídce úkoly spojené s novými zvířata. Koupi bych stávajícím majitelům doporučil jenom tehdy, pokud si hru chtějí zahrát plnohodnotně na konzoli XOX. Anebo v případě, že jsou nadšenci do přidaných druhů zvířat. Paradoxně je tato verze aktuálně levnější než ta předešlá.

      • ZabijackyKafe

        Mám XONE X a původní jsem kupoval krátce po launchi, krátce na to prodával, protože byly zábavnější hry, a následně stahoval znovu když to šlo přes japonské games for gold. Od té doby jsem to popravdě ani nespustil. Takže sice by mě zaujala nová zvířata, ale nevím na jak dlouho. Asi to ještě nechám chvíli ležet, a vezmu třeba časem ve slevě.

        • Chaosteory CZ

          V takovém případě není špatné opravdu počkat. Já původní verzi nehrál a o tuhle se doma střídáme s partnerkou, takže nás pořád baví, ale opravdu jen v rámci výzev. Sandbox je vhodný spíš pro děti nebo partu kamarádů a kampaň jsem bral jako prodloužený tutoriál. Doufám, že za 4 roky nebudu psát recenzi na „Oceanic Kingdom Edition“ 🙂

  • Rado Dračí Bojovník

    čuduji se, že to dával do recenze………

24. 11. 2017 • kristine4chaos0

Recenze: LEGO Marvel Super Heroes 2

Fanoušci komiksových vesmírů jsou často jak kočky se psy, protože všichni tvrdí, že právě ten jejich je nejlepší. Největší rivalita samozřejmě panuje mezi společnostmi Marvel a DC. Superhrdinové svadí nepřímý boj na pultech tiskovin, v televizi, na stříbrném plátně, ve videohrách a také v našich domovech. U nás není výjimka. Když se mi podaří přítele přemluvit k třetímu Thorovi, automaticky musím počítat s povinnou projekcí Ligy spravedlnosti. On sní po nocích o tom, jak se...

»
22. 11. 2017 • lindros88cze4

RECENZE: L.A. Noire pro Xbox One

Detektivní thriller L.A. Noire od dnes již zaniklého australského studia Team Bondi, se vrací, aby se podíval na moderní konzole. Rockstar Games připravily remaster této povedené hry a my se teď mrkneme, jestli dokáže obstát i dnes.

»
20. 11. 2017 • chaosteorycz0

Recenze: Star Wars Battlefront II

V žádné předaleké galaxii, kde wookieeové dávají dobrou noc, ale v nám důvěrně známém vesmíru vznikla kdysi série Battlefront. S blyštivou značkou Star Wars a ještě opulentnějším logem LucasArts, dostali fanoušci rodinných fantasy pohádek poctivou dávku akce, která jim do gamepadů přinesla ty největší hrdiny z obou stran Síly. Jenže galaxie se mění, hrdinů přibývá, souboje mezi Impériem a rebely kývají miskami vah a Battlefront se vrací jak Darth Maulův světelný meč. Electronic Arts...

»
19. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Need for Speed Payback

Dlouholeté herní série mají často velké zástupy fanoušky, kteří se těší na každý další díl a většinou dokážou nějakou tu nedokonalost prominout. Jsou ale série, které každým dalším dílem o fanoušky přichází, a to i navzdory svému opravdu zvučnému jménu. Velkou snahu v odhánění příznivců projevují Electronic Arts společně s Ghost Games se svou dvorní značkou Need for Speed, jejíž poslední díl se vřelého přijetí opravdu nedočkal. Nejspíš i proto si vývojáři...

»
14. 11. 2017 • p.a.c.o10

RECENZE: Rush: A Disney-Pixar Adventure

Herní svět nejsou jenom potoky krve nebo dojemné rozsáhlé příběhy, které projdete za několik desítek hodin. Mezi hráči jsou totiž i ti menší, jež potřebují jiný přístup, a jelikož neudrží tak dlouho pozornost, i jejich herní dobrodružství musí mít tu správnou délku. Hry pro děti prostě mají svá specifika a dospělí hráči jim na chuť úplně přijít nemusí, což ostatně není ani cílem. Horší to mají dospělí recenzenti, kteří se...

»
10. 11. 2017 • chaosteorycz9

Recenze: Sonic Forces

Doktor Eggman už to zase zkouší. Opět se chce stát pánem světa, tedy těch zbytků, které nestačí jeho parta lotrů zničit. Aby mu to Sonic tentokrát nepřekazil, má Eggman trumf poháněný magickým krystalem, tajemnou postavu pojmenovanou Infinite. Ta dokáže manipulovat s časem, dimenzemi a Sonica hned v prvních minutách deklasuje. Slavný modrý hrdina tak končí na doktorově „Hvězdě smrti“, kde na něm Robotnik hodlá dělat pokusy, aby našel zdroj jeho síly a dokončil...

»
09. 11. 2017 • lindros88cze8

RECENZE: Super Lucky’s Tale

V průběhu let jsme se dočkali nespočtu plošinovek, které dali vzniknout kultovním postavám, ať už to byli Banjo-Kazooie, Mario či Crash Bandicoot. Letošní rok je na ně sice docela bohatý, přeci jen vyšly hry jako Yooka-Laylee či remaster Voodoo Vince, ale je pravda, že Microsoft podobně roztomilého maskota vždy postrádal. A navzdory různým kvalitám, které exkluzivita Super Lucky’s Tale nabízí, ani lišák Lucky jím nebude…

»
08. 11. 2017 • p.a.c.o3

RECENZE: Spintires MudRunner

Sluníčko začíná svítit na poslední kapky rosy, které se ještě nestačily odpařit do ranního vzduchu, houby narovnávají své klobouky a lesní ptactvo pomalu probouzí svým zpěvem celý les. Tu se nedalekým blátem s obrovským řevem prožene plechová potvora, z níž je cítit pach spálené nafty a černý dým z ní přikryl sazemi červenou berušku. K tomu všemu voda, v níž se ještě před chvilkou smáčela zelená rosnička, dostala zajímavě duhové barvy. Stroj již zmizel za...

»