Recenze: Zoo Tycoon: Ultimate Animal Collection

Autor: chaosteorycz Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1652 článků

Zdá se mi, jako by to bylo včera, co jsem zde na webu, ještě v pozici pouhého čtenáře, četl recenzi na Zoo Tycoon. Onehdy se kradla na mysl otázka, proč vůbec Microsoft vydává verzi pro končící generaci konzolí, když stavění zoo působí dojmem skvělého launch titulu pro tu novou. Bylo by tedy lepší nechat ji výhradně pro Xbox One. I když hodnocení zase takové terno nebylo, měl jsem v plánu si časem postavit vlastní zvířecí ráj. Uběhlo pár let a já mám konečně příležitost stát se malým pánem tvorstva. A protože historie se opakuje, mám tu opět vydání nové konzole a tu samou hru.

Vlastně bych lhal, není to původní Zoo Tycoon, je to Ultimate Animal Collection. Pod tímto označením se nachází vylepšená původní verze, která navíc dostala nový obsah vázaný k Jižní Americe a Austrálii. Je jasné, že vylepšení jsou vztažená zejména ke konzoli Xbox One X, kde si zoologickou zahradu postavíte ve 4K a s podporou HDR. Ta se týká i konzole Xbox One S, na níž se rozlišení zastavilo na běžných 1080p. Zbývající vylepšení už jsou přímo ve hře a já, pokud dovolíte, se jim budu věnovat trochu víc než herním principům. Přeci jen, ty jsou důkladně probrány v původní recenzi.

S dvěma novými kouty naší Země do hry přibylo dalších 91 druhů zvířat, díky čemuž celkový počet zakotvil na dvou stovkách živočichů. Zastoupení našli šelmy, plazy, býložravci, vačnatci nebo dravci a je jen na vás a slávě vaší zoo, které druhy postavíte na odiv. Sponzory a návštěvníky zajímá především variabilita zvířectva. Pokud k původním slonům, medvědům a antilopám přidáte kupříkladu klokany, koaly, alpaky, lenochody nebo anakondu, lidi se pohrnou jak mravenci za kostkou cukru. Fauna z jižní polokoule se sebou přináší i nová místa pro výstavbu, další dekorace, nové výběhy a rozšířené možnosti úpravy.

Tím se dostávám k hlavní herní náplni. Autoři ve hře nechali původní kampaň z roku 2013 a k ní přidali mise z nových kontinentů. Dohromady tři desítky míst mají vyzkoušet to, co jste se naučili v tutoriálu, představit vám kompletní paletu zvířat a vystavit vás všem nástrahám, které správce zoo mohou potkat. Na každou misi je předem stanovený čas, jasně definované rozmístění parku a vytyčené úkoly. K jejich splnění mohou a zpravidla i vedou, různé cesty a brzy zjistíte, že než se o všechno starat sám, je lepší hned z kraje najmout ošetřovatele a údržbáře. Ti se postarají v rámci možností o základní potřeby zvířat a o vybavení zahrady.

Z mého pohledu jsou lepší výzvy, protože veškeré lokace jsou otevřené a cíl je jediný: na volném pozemku a se skromným finančním obnosem vybudovat věhlasnou zoologickou zahradu, v níž se zabydlí předem vytyčený počet druhů. Ono to vypadá strašně jednoduše, nemůže být přeci tak těžké přimět lidi chodit okukovat vzácné živočichy nebo ano? Řekněme, že je to náročné a hra si vyžaduje přemýšlení dopředu. Z počátku není příliš co řešit, protože jsou dostupné jen omezené výběhy, zvířata a většina zázemí musí nejprve projít výzkumem. Moje srdce rozhodlo, že zvířecí království vybuduji na Aljašce s tím, že do zdánlivě nevhodného podnebí dostanu australské vačnatce.

Jenže než medvědy, kolem nichž jsem vybudoval základ zahrady, nahradím klokany, čeká mě víc peripetií než Johna Hammonda při stavbě Jurského parku. Ještě, že v Zoo Tycoon mi návštěvníky nemůže nikdo sežrat. Jako ve většině tycoonů i tady panuje přímá úměra. Čím více zvířat máte, tím náročnější je jejich chov. Ovšem bez zvyšujícího se počtu atrakcí a výběhů, nebude narůstat návštěvnost. Stoupající počet čumilů si pak žádá náročnější zábavu, větší pokrytí občerstvení, odpadkových košů atd. Zvířecí páry ocení chovné stanice a pamatovat je třeba i na reklamy a nastavené ceny. Pro začátek není špatné dát vstupné nízké nebo udělat akci, kdy necháte vstup na omezenou dobu zdarma. Se stoupajícím renomé a počtem odemčených druhů je pak možné začít návštěvníky pořádně dojit.

Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost úkolům. Nejenom, že mohou být lehkým předmětem přivýdělku (fotografování, léčení exemplářů z jiných zoo, vypouštění do volné přírody), ale jejich ignorování vám může pěkně zavařit. Zahradu navštěvují i inspektoři a pakliže shledají, že se zvířátku nedaří dobře, mohou vám ho sebrat. Pak jsou tu stánky s občerstvením, k nimž není špatné tu a tam zavést zásoby nebo mrňata, která rodiče protáhnou celou zahradou, jen aby viděla krmení slonů, interakci s opicemi a sprchování hrochů. Jestli se bojíte, že starost o desítky druhů nezvládnete ani s pomocí podřízených, sežeňte si kamarády. Hrát s vámi mohou až další 3, a to jak od píky, tak v již započaté hře.

Nejlepším a zároveň posledním režimem by měl být sandbox. Záměrně píši „měl by“, protože já v něm zalíbení nenašel. Jeho největší předností je neomezený rozpočet a vysoká úroveň slávy, díky níž nemusíte řešit pozvolné odemykání druhů, výběhů a dekorací. Možnost stavět okamžitě cokoli vás napadne je skvělá, ale hraní tím ztratí část poutavosti. Ve chvíli, kdy nemáte před sebou strašáka v podobě omezených možností, se Zoo Tycoon mění jen na přehlídku skvěle vymodelovaných živočichů. Navíc si vysněnou zoologickou zahradu můžete postavit jen v lokacích, které jste otevřeli v kampani. V případě, že jste nehráli výzvy, budete postrádat řadu dekorací, které ovšem pro hraní nejsou důležité.

Ačkoli hra dokáže zaujmout i dneska a vylepšení nejsou vůbec zanedbatelná, nemůžu ignorovat celou řadu nedostatků. Tak předně personalizace zoologické není žádná hitparáda. Můžete měnit stromy, cesty, lavičky, ploty či skály a výběhy ozdobit kameny, totemy nebo jinými přírodními prvky. Nicméně samotné výběhy mají jasně stanovený tvar a rozložení. Chcete mít vodopád uprostřed? Smůla. Nelíbí se vám, že krmení je až příliš blízko ohrad? Smiřte se s tím. Jednotvárné jsou i zábrany kolem výběhů, takže je úplně jedno, jestli se za nízkým plotem pasou lamy nebo pobíhají lvi. Všechna zvířata jsou samozřejmě ukázněná, a tak je ani nenapadne opustit svá prostředí.

V životě zvířat sice plyne čas svým tempem, během něhož se vyvíjejí, střídání dne s nocí se ovšem nedočkáte. Přitom po západu slunce, by se daly mnohem lépe využít expozice ptáků a návštěvníci by mohli obdivovat i jiné druhy, které přes den nejsou běžně aktivní. Vy byste potom klidnější režim využili ke kontrole parku a drobným vylepšením. Logicky pak není k dispozici ani počasí, takže vaše zoo nikdy nepozná déšť, sníh nebo poryvy větru. Jde o zdánlivé drobnosti, nad kterými jsem přemýšlel už po pár hodinách. Ve výsledku vám nebo vašim dětem nemusí vůbec překážet, a naopak za ně budete vděční. Za co už ale rozhodně ne, tak za umělou inteligenci.

Úkoly jsou časově omezené, tudíž rychlé rozhodování, skvělá orientace po parku a spolupráce AI je klíčem k jejich splnění. Že přemlouváte několik desítek vteřin zvířata, aby se s vámi pustila do interakce, by se ještě dalo považovat za plus, protože i ta skutečná mohou být tvrdohlavá a lehce vámi pohrdat. Smutnější je, že ještě hůře na tom je přesun zvířat. Veškerá manipulace s většími živočichy (netýká se např. hadů, ptakopysků apod.) probíhá skrze vrtulník, a to i v rámci zahrady, třebaže je nový výběh vzdálený, co by lama plivla. A jak časem zjistíte, pilot rozhodně nikam nepospíchá.

 

Během mého hraní tak došlo hned k několika kuriózním situacím. Mravenečník, který se měl u mě chvíli zotavovat, byl po nabrání sil navrácen, ovšem pouze papírově. Dostal jsem odměnu, hra v notifikaci oznámila splněný úkol a? Zvířátko u mě veselo pobíhalo ještě dalších 10 minut. To by ještě nebylo to nejhorší, jako když vás doprava vyšplouchne úplně. Zakoupil jsem největší výběh pro medvědy a adoptoval do něj hned čtyři jedince, což proběhlo v pořádku. Nicméně ten původní, kde medvědí pár dosáhl úrovně 15, měl být zrušen, protože jsem šelmy nechal vypustit do volné přírody. Výsledek? Ani po hodině pro ně nikdo nepřiletěl. Teoreticky u mě tyto dva medvědi nejsou, prakticky mám jejich výběh i je doteď a v jeho středu logo heliportu, což signalizuje přílet vrtulníku.

A protože recenze rád zakončuji pozitivně, pochválím hudbu a zpracování zvířat. Opravdu hodně se mi líbí rozdílné hudební motivy jednotlivých výběhů. Připomínají staré filmy z mého dětství a jsem jim vděčný, že jsem si díky nim vzpomněl na Volání divočiny, Daktari nebo na Sheenu ztvárněnou Tanyou Roberts. Na konzoli Xbox One X musí být zvířata opravdu překrásná, protože už i na původním Xboxu One vypadají opravdu dobře. Autoři si vyhráli i s animacemi, takže jim věříte každý pohyb. Vyznavači lokalizovaných titulů přijdou i tentokrát zkrátka, protože čeština chybí. Při hraní se bez ní díky lehkým textům a ikonkám obejdou téměř všichni, ale v encyklopedii druhů by nebyla úplně k zahození.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nová konzole vrátila na světlo světa vylepšený Zoo Tycoon a já opravdu nevím, jak se s jeho hodnocením vypořádat. Malý Chaos ve mně by chtěl dát plný počet, protože výběr zvířat, herní možnosti a náplň ho naprosto pohltily. Nechtěl se odtrhnout a netrpělivě čekal na další úroveň zoologické zahrady, aby mohl postavit další výběh. Dospělý Chaos ovšem není schopný přehlédnout nevyužitý potenciál žánru, chyby v umělé inteligenci a lehce nudnou kampaň. Logicky tak jdu někde mezi jako hráč, pro kterého je Ultimate Animal Collection prvním seznámením se Zoo Tycoonem.
  • ZabijackyKafe

    Spí by mě zajímalo, jestli se to vysloveně vyplatí pro majitele původní XONE verze Zoo Tycoon, aby se podívali po Ultimate Animal Collection nebo ne? 🙂

    • Chaosteory CZ

      Nad tím jsem hodně přemýšlel už během psaní a ze strany herních mechanik určitě ne. Náplní to nabízí takřka to samé, jen jsou v nabídce úkoly spojené s novými zvířata. Koupi bych stávajícím majitelům doporučil jenom tehdy, pokud si hru chtějí zahrát plnohodnotně na konzoli XOX. Anebo v případě, že jsou nadšenci do přidaných druhů zvířat. Paradoxně je tato verze aktuálně levnější než ta předešlá.

      • ZabijackyKafe

        Mám XONE X a původní jsem kupoval krátce po launchi, krátce na to prodával, protože byly zábavnější hry, a následně stahoval znovu když to šlo přes japonské games for gold. Od té doby jsem to popravdě ani nespustil. Takže sice by mě zaujala nová zvířata, ale nevím na jak dlouho. Asi to ještě nechám chvíli ležet, a vezmu třeba časem ve slevě.

        • Chaosteory CZ

          V takovém případě není špatné opravdu počkat. Já původní verzi nehrál a o tuhle se doma střídáme s partnerkou, takže nás pořád baví, ale opravdu jen v rámci výzev. Sandbox je vhodný spíš pro děti nebo partu kamarádů a kampaň jsem bral jako prodloužený tutoriál. Doufám, že za 4 roky nebudu psát recenzi na „Oceanic Kingdom Edition“ 🙂

  • Rado Dračí Bojovník

    čuduji se, že to dával do recenze………

  • Fanda Vaněk

    ahalo si hry

20. 08. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: State of Mind

Žánr science fiction mám rád od doby, co jsem viděl Vesmírnou odyseu. I když jsem tenkrát absolutně nechápal, co mi chce sdělit, fascinoval mě svět, jehož součástí se nikdy nestanu. Během let pozdějších, kdy jsem knihovnu plnil Asimovem, Bradburym a Heinleinem, mě ale uchvátil jiný poutník budoucností, a to Philip K. Dick. Jeho pohledy do neznáma, v nichž se lidství stává obchodním artiklem a člověk lehce nahraditelným „komponentem“, mají dodnes mrazivou...

»
16. 08. 2018 • chaosteorycz3

Recenze: Graveyard Keeper

Díky hrám už jsem byl ledacos. Vesmírný nájezdník, závodník, mariňák, pirát, zemědělec, řidič hromadné dopravy, superhrdina, bláznivá koza a pravděpodobně dalších sto zaměstnání nebo poslání. Nikdy jsem ale nebyl hrobník, což se teď díky studiu Lazy Bear Games změnilo. A věřte nebo ne, i obyčejný muž s lopatou, oslíkem a ukecanou lebkou se může stát hrdinou.

»
14. 08. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Overcooked 2

Já sám ve skutečnosti moc dobrý kuchař nejsem. Nějaký ten základ sice zvládnu, ale daleko raději jídlo konzumuji, než připravuji. Do role uznávaného kuchaře jsem se dostal alespoň virtuálně díky prvnímu dílu Overcooked, kde se ve zběsilé kuchyni člověk proháněl ze strany na stranu, čekal, kde ho co zase překvapí a hlavně v kooperaci to byla neskutečně strhující zábava.

»
24. 07. 2018 • chaosteorycz17

Recenze: Bud Spencer & Terence Hill – Slaps And Beans

V letech, kdy jste už příliš staří na pleny, ale ještě nemáte nárok na občanský průkaz, jsou často vašimi hrdiny postavy stříbrného plátna. Za bezstarostných let mé generace to byla zdánlivě nesourodá dvojice Italů. Ať už byl v záběru Malý unavený Joe nebo Banánový Joe, vždy bezpráví trestali Dva machři mezi nebem a peklem. Přilepen k obrazovce jsem nečekal, až padne Sudá a lichá, protože už malé dítě ví, že Kdo najde...

»
22. 07. 2018 • p.a.c.o2

RECENZE: Mothergunship

Střílení je super a člověk se u něj parádně vyřádí. Nebojte, nejsem žádný fanatik, který by běhal po městě s pistolí a střílel po všem, co se hne. Rád vezmu gamepad do ruky a vydám se sjednávat pořádek a zachraňovat lidstvo před zombií apokalypsou nebo třeba útokem nepřátel z vesmíru. Trochu mne mrzí, že stále více her tlačí na multiplayerovou pilu, kdy člověk k zážitku potřebuje hráče kolem sebe a pak je to...

»
21. 07. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: From The Ashes DLC – Kingdom Come

Recenze od naší čtenářky a hráčky Naifa86, děkujeme 😉 A je to tady. České studio Warhorse přichází s prvním DLC pro hru Kingdom Come: Deliverence. Protože mám tuto hru velmi ráda, na přídavné DLC From the Ashes jsem se moc těšila. Zejména proto, že není třeba mít odehranou celou či skoro celou hru, aby se člověk dostal k přídavku do hry. Ovšem alespoň část již odehrána být musí. Přesněji dobýt zpět Přibyslavice...

»
19. 07. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Danger Zone 2

Když v roce 2013 Electronic Arts sebrala Criterionu vývoj NFS a předala ho Ghost Games, byl to začátek konce tvůrců série Burnout. Později byly směrem k „Duchům“ přesunuty i dvě třetiny zaměstnanců a zakladatelům studia Criterion došla trpělivost. V následujícím roce Alex Ward a Fiona Sperry založili, ještě s Paulem Rossem, studio nové a oznámili, že se vrátí ke kořenům. Vznikly tak Three Fields Entertainment a „nebezpečné“ hry všeho druhu.

»
17. 07. 2018 • kristine4chaos1

Recenze: All-Star Fruit Racing

Občas se podíváte na obal hry a přesně víte, co vám může dát. Při pohledu na dnešní recenzovanou novinku správně tušíte autíčka z kategorie „kartových“ závodů. Také se nemůžete splést, pokud si je zasadíte do barevného světa, plného ovocných koktejlů a svěží atmosféry. K takovému typu her samozřejmě patří rozverná munice všeho druhu a sympatičtí závodníci na šílených strojích.

»