Recenze: Zoo Tycoon: Ultimate Animal Collection

Autor: chaosteorycz Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Publikováno: 13.11.2017, 18:41

Sociální sítě

O autorovi

chaosteorycz

chaosteorycz

Je autorem 1888 článků

Zdá se mi, jako by to bylo včera, co jsem zde na webu, ještě v pozici pouhého čtenáře, četl recenzi na Zoo Tycoon. Onehdy se kradla na mysl otázka, proč vůbec Microsoft vydává verzi pro končící generaci konzolí, když stavění zoo působí dojmem skvělého launch titulu pro tu novou. Bylo by tedy lepší nechat ji výhradně pro Xbox One. I když hodnocení zase takové terno nebylo, měl jsem v plánu si časem postavit vlastní zvířecí ráj. Uběhlo pár let a já mám konečně příležitost stát se malým pánem tvorstva. A protože historie se opakuje, mám tu opět vydání nové konzole a tu samou hru.

Vlastně bych lhal, není to původní Zoo Tycoon, je to Ultimate Animal Collection. Pod tímto označením se nachází vylepšená původní verze, která navíc dostala nový obsah vázaný k Jižní Americe a Austrálii. Je jasné, že vylepšení jsou vztažená zejména ke konzoli Xbox One X, kde si zoologickou zahradu postavíte ve 4K a s podporou HDR. Ta se týká i konzole Xbox One S, na níž se rozlišení zastavilo na běžných 1080p. Zbývající vylepšení už jsou přímo ve hře a já, pokud dovolíte, se jim budu věnovat trochu víc než herním principům. Přeci jen, ty jsou důkladně probrány v původní recenzi.

S dvěma novými kouty naší Země do hry přibylo dalších 91 druhů zvířat, díky čemuž celkový počet zakotvil na dvou stovkách živočichů. Zastoupení našli šelmy, plazy, býložravci, vačnatci nebo dravci a je jen na vás a slávě vaší zoo, které druhy postavíte na odiv. Sponzory a návštěvníky zajímá především variabilita zvířectva. Pokud k původním slonům, medvědům a antilopám přidáte kupříkladu klokany, koaly, alpaky, lenochody nebo anakondu, lidi se pohrnou jak mravenci za kostkou cukru. Fauna z jižní polokoule se sebou přináší i nová místa pro výstavbu, další dekorace, nové výběhy a rozšířené možnosti úpravy.

Tím se dostávám k hlavní herní náplni. Autoři ve hře nechali původní kampaň z roku 2013 a k ní přidali mise z nových kontinentů. Dohromady tři desítky míst mají vyzkoušet to, co jste se naučili v tutoriálu, představit vám kompletní paletu zvířat a vystavit vás všem nástrahám, které správce zoo mohou potkat. Na každou misi je předem stanovený čas, jasně definované rozmístění parku a vytyčené úkoly. K jejich splnění mohou a zpravidla i vedou, různé cesty a brzy zjistíte, že než se o všechno starat sám, je lepší hned z kraje najmout ošetřovatele a údržbáře. Ti se postarají v rámci možností o základní potřeby zvířat a o vybavení zahrady.

Z mého pohledu jsou lepší výzvy, protože veškeré lokace jsou otevřené a cíl je jediný: na volném pozemku a se skromným finančním obnosem vybudovat věhlasnou zoologickou zahradu, v níž se zabydlí předem vytyčený počet druhů. Ono to vypadá strašně jednoduše, nemůže být přeci tak těžké přimět lidi chodit okukovat vzácné živočichy nebo ano? Řekněme, že je to náročné a hra si vyžaduje přemýšlení dopředu. Z počátku není příliš co řešit, protože jsou dostupné jen omezené výběhy, zvířata a většina zázemí musí nejprve projít výzkumem. Moje srdce rozhodlo, že zvířecí království vybuduji na Aljašce s tím, že do zdánlivě nevhodného podnebí dostanu australské vačnatce.

Jenže než medvědy, kolem nichž jsem vybudoval základ zahrady, nahradím klokany, čeká mě víc peripetií než Johna Hammonda při stavbě Jurského parku. Ještě, že v Zoo Tycoon mi návštěvníky nemůže nikdo sežrat. Jako ve většině tycoonů i tady panuje přímá úměra. Čím více zvířat máte, tím náročnější je jejich chov. Ovšem bez zvyšujícího se počtu atrakcí a výběhů, nebude narůstat návštěvnost. Stoupající počet čumilů si pak žádá náročnější zábavu, větší pokrytí občerstvení, odpadkových košů atd. Zvířecí páry ocení chovné stanice a pamatovat je třeba i na reklamy a nastavené ceny. Pro začátek není špatné dát vstupné nízké nebo udělat akci, kdy necháte vstup na omezenou dobu zdarma. Se stoupajícím renomé a počtem odemčených druhů je pak možné začít návštěvníky pořádně dojit.

Doporučuji věnovat zvýšenou pozornost úkolům. Nejenom, že mohou být lehkým předmětem přivýdělku (fotografování, léčení exemplářů z jiných zoo, vypouštění do volné přírody), ale jejich ignorování vám může pěkně zavařit. Zahradu navštěvují i inspektoři a pakliže shledají, že se zvířátku nedaří dobře, mohou vám ho sebrat. Pak jsou tu stánky s občerstvením, k nimž není špatné tu a tam zavést zásoby nebo mrňata, která rodiče protáhnou celou zahradou, jen aby viděla krmení slonů, interakci s opicemi a sprchování hrochů. Jestli se bojíte, že starost o desítky druhů nezvládnete ani s pomocí podřízených, sežeňte si kamarády. Hrát s vámi mohou až další 3, a to jak od píky, tak v již započaté hře.

Nejlepším a zároveň posledním režimem by měl být sandbox. Záměrně píši „měl by“, protože já v něm zalíbení nenašel. Jeho největší předností je neomezený rozpočet a vysoká úroveň slávy, díky níž nemusíte řešit pozvolné odemykání druhů, výběhů a dekorací. Možnost stavět okamžitě cokoli vás napadne je skvělá, ale hraní tím ztratí část poutavosti. Ve chvíli, kdy nemáte před sebou strašáka v podobě omezených možností, se Zoo Tycoon mění jen na přehlídku skvěle vymodelovaných živočichů. Navíc si vysněnou zoologickou zahradu můžete postavit jen v lokacích, které jste otevřeli v kampani. V případě, že jste nehráli výzvy, budete postrádat řadu dekorací, které ovšem pro hraní nejsou důležité.

Ačkoli hra dokáže zaujmout i dneska a vylepšení nejsou vůbec zanedbatelná, nemůžu ignorovat celou řadu nedostatků. Tak předně personalizace zoologické není žádná hitparáda. Můžete měnit stromy, cesty, lavičky, ploty či skály a výběhy ozdobit kameny, totemy nebo jinými přírodními prvky. Nicméně samotné výběhy mají jasně stanovený tvar a rozložení. Chcete mít vodopád uprostřed? Smůla. Nelíbí se vám, že krmení je až příliš blízko ohrad? Smiřte se s tím. Jednotvárné jsou i zábrany kolem výběhů, takže je úplně jedno, jestli se za nízkým plotem pasou lamy nebo pobíhají lvi. Všechna zvířata jsou samozřejmě ukázněná, a tak je ani nenapadne opustit svá prostředí.

V životě zvířat sice plyne čas svým tempem, během něhož se vyvíjejí, střídání dne s nocí se ovšem nedočkáte. Přitom po západu slunce, by se daly mnohem lépe využít expozice ptáků a návštěvníci by mohli obdivovat i jiné druhy, které přes den nejsou běžně aktivní. Vy byste potom klidnější režim využili ke kontrole parku a drobným vylepšením. Logicky pak není k dispozici ani počasí, takže vaše zoo nikdy nepozná déšť, sníh nebo poryvy větru. Jde o zdánlivé drobnosti, nad kterými jsem přemýšlel už po pár hodinách. Ve výsledku vám nebo vašim dětem nemusí vůbec překážet, a naopak za ně budete vděční. Za co už ale rozhodně ne, tak za umělou inteligenci.

Úkoly jsou časově omezené, tudíž rychlé rozhodování, skvělá orientace po parku a spolupráce AI je klíčem k jejich splnění. Že přemlouváte několik desítek vteřin zvířata, aby se s vámi pustila do interakce, by se ještě dalo považovat za plus, protože i ta skutečná mohou být tvrdohlavá a lehce vámi pohrdat. Smutnější je, že ještě hůře na tom je přesun zvířat. Veškerá manipulace s většími živočichy (netýká se např. hadů, ptakopysků apod.) probíhá skrze vrtulník, a to i v rámci zahrady, třebaže je nový výběh vzdálený, co by lama plivla. A jak časem zjistíte, pilot rozhodně nikam nepospíchá.

 

Během mého hraní tak došlo hned k několika kuriózním situacím. Mravenečník, který se měl u mě chvíli zotavovat, byl po nabrání sil navrácen, ovšem pouze papírově. Dostal jsem odměnu, hra v notifikaci oznámila splněný úkol a? Zvířátko u mě veselo pobíhalo ještě dalších 10 minut. To by ještě nebylo to nejhorší, jako když vás doprava vyšplouchne úplně. Zakoupil jsem největší výběh pro medvědy a adoptoval do něj hned čtyři jedince, což proběhlo v pořádku. Nicméně ten původní, kde medvědí pár dosáhl úrovně 15, měl být zrušen, protože jsem šelmy nechal vypustit do volné přírody. Výsledek? Ani po hodině pro ně nikdo nepřiletěl. Teoreticky u mě tyto dva medvědi nejsou, prakticky mám jejich výběh i je doteď a v jeho středu logo heliportu, což signalizuje přílet vrtulníku.

A protože recenze rád zakončuji pozitivně, pochválím hudbu a zpracování zvířat. Opravdu hodně se mi líbí rozdílné hudební motivy jednotlivých výběhů. Připomínají staré filmy z mého dětství a jsem jim vděčný, že jsem si díky nim vzpomněl na Volání divočiny, Daktari nebo na Sheenu ztvárněnou Tanyou Roberts. Na konzoli Xbox One X musí být zvířata opravdu překrásná, protože už i na původním Xboxu One vypadají opravdu dobře. Autoři si vyhráli i s animacemi, takže jim věříte každý pohyb. Vyznavači lokalizovaných titulů přijdou i tentokrát zkrátka, protože čeština chybí. Při hraní se bez ní díky lehkým textům a ikonkám obejdou téměř všichni, ale v encyklopedii druhů by nebyla úplně k zahození.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Nová konzole vrátila na světlo světa vylepšený Zoo Tycoon a já opravdu nevím, jak se s jeho hodnocením vypořádat. Malý Chaos ve mně by chtěl dát plný počet, protože výběr zvířat, herní možnosti a náplň ho naprosto pohltily. Nechtěl se odtrhnout a netrpělivě čekal na další úroveň zoologické zahrady, aby mohl postavit další výběh. Dospělý Chaos ovšem není schopný přehlédnout nevyužitý potenciál žánru, chyby v umělé inteligenci a lehce nudnou kampaň. Logicky tak jdu někde mezi jako hráč, pro kterého je Ultimate Animal Collection prvním seznámením se Zoo Tycoonem.
  • ZabijackyKafe

    Spí by mě zajímalo, jestli se to vysloveně vyplatí pro majitele původní XONE verze Zoo Tycoon, aby se podívali po Ultimate Animal Collection nebo ne? 🙂

    • Chaosteory CZ

      Nad tím jsem hodně přemýšlel už během psaní a ze strany herních mechanik určitě ne. Náplní to nabízí takřka to samé, jen jsou v nabídce úkoly spojené s novými zvířata. Koupi bych stávajícím majitelům doporučil jenom tehdy, pokud si hru chtějí zahrát plnohodnotně na konzoli XOX. Anebo v případě, že jsou nadšenci do přidaných druhů zvířat. Paradoxně je tato verze aktuálně levnější než ta předešlá.

      • ZabijackyKafe

        Mám XONE X a původní jsem kupoval krátce po launchi, krátce na to prodával, protože byly zábavnější hry, a následně stahoval znovu když to šlo přes japonské games for gold. Od té doby jsem to popravdě ani nespustil. Takže sice by mě zaujala nová zvířata, ale nevím na jak dlouho. Asi to ještě nechám chvíli ležet, a vezmu třeba časem ve slevě.

        • Chaosteory CZ

          V takovém případě není špatné opravdu počkat. Já původní verzi nehrál a o tuhle se doma střídáme s partnerkou, takže nás pořád baví, ale opravdu jen v rámci výzev. Sandbox je vhodný spíš pro děti nebo partu kamarádů a kampaň jsem bral jako prodloužený tutoriál. Doufám, že za 4 roky nebudu psát recenzi na „Oceanic Kingdom Edition“ 🙂

  • Rado Dračí Bojovník

    čuduji se, že to dával do recenze………

  • Fanda Vaněk

    ahalo si hry

18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»