Recenze: World of Warships: Legends (Game Preview)

Autor: lindros88cze Publikováno: 15.5.2019, 19:09

Publikováno: 15.5.2019, 19:09

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 114 článků

Po úspěšném uvedení hry World of Tanks na konzole se Wargaming snaží přenést i svůj další titul: World of Warships (WOWs). Jak už název i obrázek napovídají, tak se budeme plavit v bojových lodích z období kolem 2. světové války. Hra vyšla na PC v roce 2015 a někteří si možná myslí, že jde o pouhý port hry. Dle WG a i mých dojmů se jedná o upravenou hru, která je ovšem dělaná primárně na konzole, od čehož se odvíjí prostředí a ovládání. Pro nás hráče je to jistě dobrá zpráva, jelikož optimalizace pro ovladače je cítit při každém zmáčknutí tlačítka.

Pokud o hře slyšíte poprvé, tak si dovolím tradiční omáčku na začátek. Člověk by i řekl, že vás zve k simulátoru lodí, ale není tomu tak. Jde o zábavnou hru z velmi oblíbené doby WW2 a poměrně netradičního prostředí „lodí“, jež je určena zejména hráčům, kteří rádi hrají online a poměřují svoje dovednosti se soupeři. Pro autentičnost slouží názvy a vyobrazení lodí, ale tím celá „simulátorová“ část končí. Nebuďte však smutní, hra se hraje výtečně a rozhodně vás jen tak lehce odeplout od monitoru nenechá.

Na začátku máte na výběr po jedné lodi (může se lišit s ohledem na zakoupenou edici) v nejnižším tieru (úrovni) od hlavních národů, které jsou v tuto chvíli do hry nasazeny: USA, Japonsko, Anglie a Rusko. Pokud vyhlížíte mocné bitevní lodě Tirpitz a Bismarck z Německa, tak si asi budete muset ještě chvíli počkat (doufáme, že dorazí). V tuto chvíli máte u každé zmíněné země k dispozici zastoupení všech kategorií až do tieru 7. Hrát můžete za torpédoborce, křižníky a bitevní lodě.
Hráči, kteří se zajímají o tuto hru a čekali na její uvedení na konzole, budou možná trošku zklamáni, jelikož na rozdíl od PC verze nenabízí letadlové lodě. Za sebe doufám, že jde o dočasný stav, a jelikož autoři stále obsah doplňují, je možné, že se letadlových lodí dočkáme v budoucnu.

I přes absenci letadlových lodí se budete bavit, jelikož tři druhy lodí opravdu pro variabilitu a rozdílné strategie stačí. Pro jakou třídu se rozhodnete, bude jenom na vás, ale hra vás od začátku bude motivovat vyzkoušet všechno. Ve hře totiž není klasický tutoriál a po prvotním spuštění vás čeká pouze její torzo. Čím více budete plout a získávat zkušenosti, tím rychleji se vám odemknou další nabídky hry. Myslím, že je to opravdu skvělý model, i když by mohl být klidně ještě přísnější. Zhruba na 5. úrovni se můžete pustit do boje s nepřáteli, kteří nejsou ovládáni AI, ale skutečnými hráči. A právě to je jasná ukázka, že pro většinu lidí je to prostě brzo.
Je totiž potřeba se naučit správně ovládat daný typ lodě, a jelikož se jedná ve finále o týmovou hru, jste odkázaní i na spolupráci s ostatními hráči. Pakliže hrajete s člověkem, co nechápe rozdíl mezi bitevní lodí a torpédoborcem, jste odsouzeni k prohře.

Jak asi tušíte, tak celá hra je založena na zkušenostech a postupném odemykání lodí, ale také jejich vylepšování. Na každou loď si můžete nasadit kapitána, který se také zdokonaluje – můžete jej vytrénovat a tematicky zaměřit s ohledem na své potřeby.
Samotné zkušenosti dostáváte v bitvách, a jak už jsme u WH zvyklí, můžete svůj vývoj uspíšit, pokud si zaplatíte nějakou bonusovou loď nebo členství, které vám znásobuje zkušenosti. Nemá cenu rozebírat, jestli je to dobře, nebo ne, prostě je to fakt – buď se s tím musíte smířit, nebo se poohlédnout po jiném titulu. Osobně jsem hru zkoušel i v době, kdy jsem neměl k dispozici recenzentskou verzi hry, která je přeci jenom trošku „vytuněná“, ale i se základní jsem postupoval naprosto v pohodě.
WG vám totiž servíruje spoustu hodnocených misí, v kterých si všechno můžete v pohodě vystřílet i se základní verzí.

Samotné bojiště bude potřebovat ještě trošku poladit. Za mě je to asi jediná věc, kterou lze v tuto chvíli hře vytknout. Mapy jsou poměrně malé a velmi často se stává, že hned po startu mapy jste již odhaleni. Nevím, jestli je to záměr, ale je to dost frustrující, jelikož pak jakákoliv strategie padá. Pokud se vám takhle odhalí bitevní loď se „skvělou“ ovladatelností, máte hned od začátku o zábavu postaráno. Neříkám, že je to špatně, jelikož přichází hned akce, ale přeci jenom občas byste si na začátku hry třeba chtěli připravit plán, rozmístit lodě podle svých představ a začít bojovat. Bohužel pakliže jste hned odhaleni, tak tohle padá a je to de facto takový styl přepadení – lodě náhodně rozházeny po mapě a teď něco dělej.
Samotná variabilita map je v tuto chvíli asi dostačující, ale věřím, že postupně přibudou další, jak jsme na to u WG zvyklí.

A jak se to vlastně hraje?
Je to klasická multiplayerová hra, kde hrají dvě strany proti sobě. K dispozici mají vždy téměř identické složení s ohledem na fakt, aby startovní podmínky byly co nejvyrovnanější. Dost jsem se obával, kolik lidí bude na startu této hry a jestli nebude dlouhé čekání na soupeře, ale první dny od vydání naprosto rozprášily mé obavy. Hráčů je opravdu dost, takže žádné čekání.

Pro skvělý zážitek ze hry doporučuji najít aspoň další dva námořníky, abyste si alespoň částečně mohli vyhovět. Seženete-li rovnou celou slupinu, tak jenom dobře, zážitek může být o to silnější.

Graficky je hra příjemná, ale jiskru v oku vám nevystřelí
Pokud se podíváme na vizuální stránku hry, tak lodě jsou opravdu krásně vytvořené a při prvním vyplutí jsem si hned vzpomněl na knížky od pana Hubáček, který právě hodně psal o lodních bitvách a na jehož knížkách jsem vyrostl. S hrou WOWs máte možnost se přenést do tohoto úžasného světa vodních kolosů a ovládat stroje, které najdete jenom na fotkách nebo v muzeu.  Lodě jsou tedy skvělé a prostředí také nezklame. Sice bych si dovedl představit lepší efekty při používání různých druhů munice nebo ztvárnění dopadu granátů do vody a trupu lodi, ale pro samotné hraní je to naprosto dostačující. Naopak jsem ocenil plynulost hry. Nevím, jestli běží na 60 FPS, ale rozhodně to vypadá plynule.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Jsem s hrou naprosto spokojen. Body dolů strhávám za absenci letadlových lodí a poměrně malé mapy. Jinak jsem se při hraní skvěle bavil a bavit budu, jelikož i po skončení recenze budu brázdit vody oceánu. Pokud váháte nad koupí, tak vám dám ještě jednu radu: baví-li vás třeba tanky od WG, tak lodě budou také, a možná ještě víc!
  • Jaroslav Houdek

    Ten autor se nejmenuje Hubač, ale Miloš Hubáček. Taky jsem četl jeho knížky o bojích v pacifiku. Dík za dobrou zprávu, že se ovládání gamepadem povedlo. U tanků tak moc ne.

    • DandyCZE

      za sebe můžu říct, že se to hraje fakt dobře, ale je to trošku jiné než tanky, celkově pomalejší a chybný manévrh hned nenapravíš. Takže chce to přemýšlet.

    • diky, uz je to preci jenom dyl, taky jsem si to mohl cheknout googlem

  • Tomáš Burda

    Hře nechybí bitevní lodě,ale letadlové(viz. verdikt). Jinak s recenzí souhlasim,jako víceméně občasný hráč wot je pro mne wow příjemné překvapení od WG. Brzká detekce je asi největší problém hry,ovšem nezvětšoval bych mapy,ale spíš bych snížil spotting. Ovladatelnost a plynulost hry je dobrá,možná bych jen uvítal možnost svého nastavení ovládání i když přednastavené je celkem intuitivní. O proti wot je to klidnější,hra netrpí na neduhy jako je přehnané rng a když se člověk naučí lod ovládat se všemi aspekty,dokáže to být zábava na dlouho. Já začal s bojovkama,pro začátek jsou nejjednoduší,torpédoborci mi dělají problémy s manévry a vypouštěním torpéd,ale je to o cviku. Celkově hra působí dobře,minimálně ze začátku motivuje úkoly,kde je možno nasbírat i nějaký ten prémiový den a na 4-5 tier se člověk dostane poměrně rychle. Zatím je to stále v předběžném přístupu a věřím že nás spousta obsahu ještě čeká,jen Bismarck a podobné věci budou nejspíš prémiové zboží. Každopádně jak znám WG,tak lodí bude spousta možných i nemožných,ale budoucnost to asi má.

    • DandyCZE

      sorry ve verdiktu jsem se upsal, opraveno. V clanku je to v poradku

    • DandyCZE

      opraveno v závěru, v textu to bylo dobře, diky.

26. 05. 2019 • CryLineT1

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»
14. 05. 2019 • tonyskate10

RECENZE: A Plague Tale: Innocence

Když byl v lednu 2017 oznámen nový projekt The Plague studia Asobo, který zaštítil francouzský vydavatel Focus Home, asi nikdo nečekal, že se z něj vyklube natolik slibná záležitost, jakou se A Plague Tale: Innocence nakonec stala. Hráči se těšili na poutavý příběh zasazený do zajímavého období, a když byla navíc potvrzena čeština, očekávání ještě více vzrostla. Budou však naplněna? Ačkoliv embargo na recenze padlo až s vydáním hry, což kolikrát nebývá dobré...

»
11. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Feudal Alloy

Přemýšleli jste někdy nad tím, nad čím pak asi dumá ta němá tvář, kterou si chováte v akvárku? Myslíte, že ji zajímá nová laciná truhla umístěná v rohu? Přemýšlí snad nad tím, že opět meškáte s vyčištěním? Nebo snad s ní o velkolepém dobrodružství v alternativním středověku? Jestli nežije v hlavě pracovitého robota, nejspíš ji zajímá jen včasné krmení.

»
08. 05. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: Old Man’s Journey

Společně s rozmachem nezávislých herních studií nebo i samotných vývojářů, jsme se konečně dočkali toho, nač celá léta předtím spousta hráčů nadávala. Velká studia hrála na jistotu, sypala na nás jedno pokračování za druhým, a tak nějak se vytratili hry s větší uměleckou hodnotou nebo zajímavými nápady. A právě tohle je oblast, v níž se nezávislá scéna velice vyžívá a vznikají zde někdy až divné hry (tak moc umělecké, že to nikdo nechápe,...

»
07. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: God’s Trigger

Top-down titulů, tedy her, které sledujeme z horního pohledu, bylo hodně už před třiceti lety. S ohledem na výkon herních strojů šlo kdysi o univerzální perspektivu, která skvěle posloužila strategiím, střílečkám, městským akcím, budovatelským ságám či hrám na hrdiny. A ačkoliv bychom dnes měli oslavovat virtuální realitu, rozlišení ostřejší než skutečnost a efekty zahanbující přírodní zákony, mezi levnými střílečkami se zpracování stále těší velké oblibě. A když se na něj naroubuje brutální...

»