Reklama
Reklama
Reklama
Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection
Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce…
Recenze: Those Who Remain
Kombinovat nesourodé látky se nedoporučuje jak v chemii, tak u baru nočního klubu. A podobný nepsaný zákaz by měl platit i pro vývojáře, kteří ačkoliv mají ambice, nemají zkušenosti. A pokud ano, tak maximálně s mícháním stavebního materiálu. Vzít vizuální příslušnost Mlhy od Johna Carpentera a vsadit do ní svět Alana Wakea, může v milovnících hororů vzbudit jemné lechtání v podbříšku. Jen se později nesmí přesunout do žaludku a vyvolat dávení.
Recenze: Maneater
Žraloci to mají těžké. Nejsou roztomilí, neskáčou radostně podél výletních lodí a neplatí za inteligentní savce. Příroda je zařadila do škatulky „těch zlých“, moderní popkultura toho využívá v brakových hororech a média detailně líčí každé napadení člověka. Třebaže jich je pár za rok. Ale je to pohodlnější, než poukazovat na přehnaný rybolov a vybíjení žraločí populace. Tak proč se zase jednou nepostavit na druhou stranu a nezredukovat záznamy evidence obyvatel?
Recenze: Ion Fury
Respekt před všemi značkami, které přežily milénium, přizpůsobily se moderním prvkům, a přesto někde uvnitř zůstaly stejné. A klobouček těm tvůrcům, jejichž um k tomu dopomohl. Co ale přát zastydlým puberťákům, jejichž sláva přišla a skončila enginem Build? Upřímnou soustrast? Příjemný důchod? Vše nejlepší k brzké dospělosti? Možná jen hodně štěstí, protože zapáleností, tvrdohlavostí a oddaností bojují s větrnými mlýny, které je stejně jednou odvanou. Ale zatím jsou tady.
Recenze: Deliver Us The Moon
Téměř každá záchrana lidstva, která probíhá ve vesmíru, sází na jednoho člověka. Ať už jde o vetřelce, tajemný monolit, letící asteroid nebo příšeru chapadlovitého tvaru. Pouze ten jeden, vyvolený a výjimečný může zvrátit katastrofu biblických rozměrů. A právě to je na komorních sci-fi to nejdůležitější. Pocit, že nezbyl nikdo jiný, kdo by napravil naše chyby. Nikdo, kdo by včas stisknul tlačítko nebo udělal sebevražedný krok. Podobně jako v tíživé adventuře od…
Recenze: Obduction
Někde hluboko v nitru musí být vývojáři zarputilými rybáři. Nebo si jednou z dlouhé chvíle zašli k jezírku, a tam lapili zlatou rybku. A jelikož na začátku 90. let ještě vládly ideály, poprosili pouze o to, aby měl jejich budoucí projekt úspěch. Rybka přání splnila a v dobrém rozmaru mu protáhla expiraci víc, než se sluší. A tak se skoro dvacet let odkazovalo na populární Myst. Ale když máte jednou talent, nepotřebujete rybařit.
RECENZE: MotoGP 20
V době psaní recenze stále řádí koronavirus, který se zakousl do sportovní sezóny roku 2020 obrovskou silou. Všechny rozběhnuté soutěže byly buď ukončeny nebo se ještě ani nerozběhly. Co s tím má společného herní průmysl? Když nejedou skutečné soutěže, snaží se promotéři nabídnout divákům aspoň virtuální klání. Ani série Moto GP není vůbec pozadu, takže si v termínech nekonaných skutečný závodů můžeme užít aspoň ty virtuální.
Recenze: Resident Evil 3
Všechno má svůj čas. Dobytek neporazíte před vykrmením a chmel nesklidíte, dokud nevyroste. A stejné je to s vývojem her. Můžete vývojáře zavřít do sklepa a síťovým kabelem bičovat jejich pracovní úsilí, ale přirozený postup tím stejně nenahradíte. Ale když máte za zády uřvané hráče a pod nohami zlatý důl, jde logika a zdraví rozum stranou. S nutností rychle ukojit poptávku střiháte, škrtáte a zkracujete, až se vám důl zasype i s bohatstvím…
