Xboxweb.cz

Rádi vzpomínáme na to, co jsme dělali jako děti a všechno s tím spojené nám přijde takové lepší a zářivější než věci, které zažijeme potom. A to samé platí samozřejmě také pro herní zážitky, které čím jsou vzdálenější, tím působí zářivěji a moderněji i po těch desítkách let. Nejsem zastáncem tvrzení, že dneska nevychází dobré hry. Spíš právě naopak. Tím, co nás ponouká kupovat všechny ty remastery, remaky a další návraty do minulosti je ten pocit vrátit se do dětských let a připomenout si ten krásný čas.

Návrat retro her podporují také nejrůznější retro konzole osazené emulátory, které poslední dobou také získávají na oblibě, ale těm se věnovat nebudeme, zůstaneme u softwaru. Společnost QUByte nám totiž na Xbox přinesla kolekci pěti her Accolade Sports Collection (QUByte Classics), kdy dvě z nich mají rozhodně status kultovní, nezapomenutelné s příchutí mládí a herních začátků. A takovou příležitost zahrát si moje nejoblíbenější hry z dětství jsem si nemohl nechat ujít.

Jak jsem zmínil, tato kolekce přináší pětici her – Hoops Shut Up and Jam! (původní vydání 1993), Hardball! (původní vydání 1985), Hardball II (původní vydání 1989), Winter Challenge (původní vydání 1991) a Summer Challenge (původní vydání 1992). Nejmíň ze všech sportů mě bavil basketbal, takže ten jsem zkusil jenom zběžně. I po těch letech mi to přišlo pořád stejně ujeté a raději budu vzpomínat na pro mě legendární Lakers versus Celtics and the NBA Playoffs. Je to sice starší kus, ale mezi starými je to už asi jedno.

O něco záživnější se nakonec ukázaly oba basebally, kdy jsem u obou dílů prožil několik intenzivních minut až hodin. Jasně, nemůže se to rovnat s MLB The Show 25, ovládání je docela prkenné, interface nepřehledný a celé je to takové spartánské, ale navzdory tomu všemu bych řekl, že se jedná o nejlepší hry z tohoto výběru. Jsou totiž zábavné a dobře fungují také po technické stránce.

Jak jste asi poznali z úvodu, má největší očekávání směřovala k olympiádám. Řadí se mezi první hry, které jsem vůbec kdy hrál na opravdovém PC, nahrál jsem se jich spoustu, a i po těch letech je na PC prostřednictvím emulátoru jednou za čas zapnu a zahraju si. Bohužel, nakonec jsem nedostal takový zážitek, jaký jsem očekával. Ne, že by ty hry ztratily něco ze své hratelnosti. Všechno bylo tam, kde mělo být, zase jsem se bál o ovladač, aby v zápalu boje neodešlo třeba tlačítko a i dnes to byla pořádná gaučová bitva o medaile.

Už při prvním hraní kajaku mi však přišlo něco divného. Jako by se hra v průběhu této disciplíny sekala a měla málo FPS. Už jenom ta myšlenka mě rozesmála, protože jsem si říkal, že přece hra stará 30 let nemůže mít nedostatek výkonu na nejnovější konzoli. Dal jsem tedy parkur a ouha, situace se opakovala. Takže následovalo přepnutí na zimní sporty a zkouška běžek s rychlobruslením, kde bylo všechno také tak nějak divně zpomalené. No nebude vás dlouho napínat, port letních a zimních her stojí za starou bačkoru, protože z nějakého důvodu jdou sporty hrozně pomalu, což se mi potvrdilo spuštěním hry na PC. Díky tomu je reakce sportovců na naše příkazy pomalejší, všechno to trhá a s tím se světové rekordy dají překonávat jenom opravdu těžko.

S těžkým srdcem jsem tak odcházel od hraní poněkud rozladěn. To, na co jsem se nejvíc těšil nefunguje dobře a výsledný dojem už nezachrání ani pěkný baseball. Tohle se zkrátka nepovedlo, a tak zatím stále zůstává nejlepší možností, když chce člověk zažít retro na vlastní kůži, sáhnout po nějakém emulátoru ideálně na PC. Samozřejmě záleží na tom, jaké hry z balíčku jsou pro vás ty pravé, ale i tak si myslím, že se 30 let stará hra zkrátka nemůže na moderním hardwaru sekat, jako bych hrál nějakou nejnovější pecku na lepší detaily, než jaké konzole zvládne.