
Recenze: Albatroz
Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.
Brazilské studio Among Giants připravilo koncept hry, na který se od prvního momentu kouká se značným údivem. První momenty ve hře jsou jak vystřižené z cestopisných časopisů, nebo z dokumentů o putování do krásných oblastí. Dokonce i první trailer se snaží dostat diváka do situace, kdy o věcech, které ve hře můžou nastat, přemýšlí s jistou formou nadhledu a zájmu. Jak nás naučila historie, nelze soudit jenom podle prvního dojmu, a proto se dnes podíváme na podrobný rozbor napříč touto malebnou nezávislou hrou o cestování, hledání ztracených příbuzných, nových míst, a v neposlední řadě, víc, než jen sama sebe.

BÝVALA JSEM HOLKA Z MĚSTA
Hra vás od první chvíle nechává prožít dobrodružství slečny, jménem Isla. Mladá žena, žijící v rušném městě. Celou dobu vás pojí s místem vzpomínky na dávno prožité zážitky s Vaším bratrem, který je fascinován magazíny a cestopisnými příručkami o turistice, bájných horách a legendách o pohybujících se vrcholech hor, kterým naprosto propadává. Hra si hraje příjemně s pocitem nostalgie, protože vás různě vrací do období, kdy jste byli mladší a vnímali domov okolo vás, co všechno pro vás v tu danou chvíli mělo být důležité, aby vám to pomohlo v současnosti s putováním po rozsáhlé přírodě. Zažijete tedy případy, kdy jste jako malá holčička šplhali na krabici, abyste se dostali k důležitým zápiskům bratra, následně se například dostáváte do srubu, který jste zdědili po svých příbuzných, a prozkoumáváte, jak přesně se s tímto prostředím sžívalo vaše mladší já. Celá hra ale kromě tohoto vyprávění staví na objevování, které nastává hned po tom, co cítíte nutkání vydat se na cestu, a najít vašeho bratra po tom, co delší dobu ztratil se všemi ostatními pouto a vydal se na výpravu, inspirovanou jeho vášní v cestopisných časopisech a magazínech. Váš bratr si o cestování a plánování turistických cest nastudoval roky a roky materiálů, avšak vy vyrážíte jen se svým důvtipem, batohem se základním oblečením, ambicí najít bratra za každou cenu, a s klíčky od auta se vydáváte vpřed divočině za volantem vašeho vozu. Nutno podotknout, že auto v perfektním stavu zůstává, alespoň v mém případě, pouze první segmenty, neboť tady hned narážíme na první velké plusy a jeden značný mínus celého titulu.

Graficky jde o něco nádherného, něco, co si ihned získá Vaši pozornost. Když koukáte na ty hory a panoramata v okolí, hned je vám jasné, kde si dali tvůrci obrovskou práci. Ty výhledy jsou dechberoucí. A jelikož první zkušenost ve hře je vám dopřána ihned zpoza volantu vašeho auta, je trochu nepříjemné, jak moc auto působí po poškození absolutně nedodělaným dojmem. Po cestě vás čekají stanoviště, kde můžete auto opravit, kde můžete dotankovat palivo, nicméně nevím jestli se jedná o ojedinělý případ u mě, čekající na update, nebo jestli skutečně konzolová verze je vůči svému dříve vydanému bratříkovi na PC tak značně odlišná. Auto totiž reaguje na poškození velice detailně. Při nárazu se může prohnout plech na vnějším plášti auta, stejně tak jako může prasknout osvětlení. A ačkoli opravnou stanici využijete, opravy se projeví pouze na ukazateli v autě, nikoli na vzhledové stránce vozu a funkčnosti světel. Chápete tedy moji frustraci, s jakou jsem víc než 40% putování musel absolvovat s rozbitým pravým předním světlem, které ačkoli prošlo desítkami oprav na stanicích, nakonec už nikdy nezačalo svítit zpátky. A to ani nemluvím, o momentu, kdy se v nestřežené chvíli, plné neopatrnosti, rozbilo i to druhé světlo, a já byl nucen zbytek hry dohrát v pasážích v autě závislý na odhadu naslepo, což minimálně v mlžných oblastech příjemné nebylo. Rozhodně věřím, že jde o špatnou optimalizaci, ke které se v průběhu recenze budu vracet, ale při průzkumu materiálů o hře, a zkoumání, jak výsledný produkt vypadá na PC, jsem byl až překvapen, že tam oprava auta skutečně znamená navrácení vozu do původního stavu, včetně funkčních světel a obnovení měřiče poškození, jako když jsem s ním poprvé vyjel na cestu.

vstříc neznámu s batohem na zádech
Vaše putování je ovlivněno natolik, kolik informací o nejbližších oblastech zjistíte, zda-li najdete mapu a případně jak dobře se připravíte na svou cestu. Základně hra nabízí pár míst v batohu, které můžete využít buď pro nápoje, jídlo, zahřívací papričky nebo bobule, či lusky, které vás naopak zchladí. Důvodem je, že kromě realistického vlivu okolí na vaše auto, klesá kromě opotřebení vozu i jeho palivo, a stejně tak reaguje Isla na okolní teplotu. Začínáte vybaveni třemi rozdílnými outfity, které jsou jedním tlačítkem kdykoli k prohození za další, vhodnější pro chladnější nebo teplejší počasí. V závislosti na Vámi zvolenou obtížnost se jednotlivé parametry snižují rychleji, a postavy reagují více na vyčerpání podle reálu. Prvních zhruba 35-40% hry jsem si chtěl zkusit střední obtížnost, kterou hra zamýšlela jako standardní, pro ideální zážitek. Krátce po tomto bodě jsem ale rychle přešel na jednodušší obtížnost, jelikož jídlo a voda docházely rychleji, než jsem stačil nacházet další, a postava tím pádem končila rychleji unavená, což do doby, než máte více postav, je prakticky moment, kdy je lepší načíst poslední záchytný bod a jít na věc jinak. Každé počasí na vás reaguje jinak, v chladu rychleji dostáváte hlad, v horku zase o to rychleji začínáte cítit žízeň. Neznamená to ovšem, že pouze tři obleky vám pomohou se všemi teplotami. V místech, kde je extrémní horko, vám ani krátký komplet s kraťasy a trikem nepostačí, a je vám pořád horko. Je tedy potřeba v tomto případě sáhnout po chladící bobuli, a snížit si tak teplotu těla. Během vašeho putování se skrze poznávání nových míst a kultur potkáte s novými postavami, které se k vám na cestách přidávají – Serpi a Sence.


Každá z těchto hratelných postav má své specifické vlastnosti, kterými pomáhá s vaším dobrodružstvím. Zároveň každá z těchto postav rozšíří vaše místo v batohu, takže najednou už můžete nosit více surovin. Isla umí založit tábory na cestě a dokáže sprintovat. Na cestách kromě již výše zmíněných surovin pro základní potřeby nacházíte i dřevo, květiny a houby. Dřevo potřebuje Isla, aby mohla během putování postavit dočasný kemp. Tento kemp můžete postupně levelovat, a s lepšími kempy získáváte lepší útočiště, které kromě lepšího zadržení tepla, dokáže nabídnout i střechu, zahrádku se surovinami, nebo dalekohled, abyste se lépe zorientovali v okolí a naplánovali další kroky. Sence dokáže připravit rostlinný výtažek na posílení vašich nohou a rukou, kdy její doménou je rychlé šplhání po skalách. Kromě zdraví, hladu a žízně ubývá vašim postavám jednotlivě i síla v nohách a rukách. Chůze do kopců více dává na frak vašim nohám, a šplhání po skalách zase dává důraz na sílu v rukách, takže je potřeba s těmito ukazateli pracovat a postupně je doplňovat odpočinkem, výtažky nebo návštěvami okolních lokací a vesnic. Serpi si dokáže užívat zaslouženého odpočinku s čajem z hub, aniž byste tolik ztráceli hlad a žízeň, a dokáže padat z větší výšky bez zranění. Pokud potřebujete doplnit život, energii, nebo sílu v končetinách, potřebujete relax. Při odpočinku ale dále působí hlad a žízeň, a vy tedy potřebujete využít každé suroviny s rozmyslem. Serpiho odpočinek u čaje umožňuje odpočívat kratší dobu, než spánek v kempech, ale nemusíte po tomto odpočinku být hladoví, nebo žízniví, a tedy uchováte vámi nasbírané jídlo a pití delší dobu.

CHODÍCÍ HORY A TAJEMNÉ ÚKAZY
Celá zápletka je vesměs velmi mysteriózní, a když nebudu počítat, že v některých konverzacích máte mluvit s vesničanem, který z neznámých důvodů před vámi chybí, a patrně opět z důvodu špatné optimalizace některých prvků není správně připraven na konverzaci. Celé je to jako horská dráha zážitků. Začínáte zmateni a nevíte co dělat, kam se vydat, bloudíte na některá místa jenom na základě kompasu, najednou se ocitnete flashbackem ve vaší minulosti ve srubu, prožíváte tam náhlou epizodu vzpomínek a nostalgie, a najednou se ocitáte uprostřed neznámé vesnice, kolem které je hustá mlha. Celé téma hledání původně za cílem najít vašeho bratra, se ukazuje jako oslí můstek k hledání i toho něčeho v nás, co nás pořád žene. Někdy tato interpretace sice znamená, že vidíte chodící hory, které podle legend vypadají jako obři, ale když zkoumáte okolní dění, dostanete na každou tuto mysteriózní hádanku nakonec logickou odpověď. Skutečně jsem viděl před omdlením obřího skalnatého obra, nebo se jedná o něco jiného? To si budete občas říkat, ale velká část příběhu je hlavně o tom, co přesně tyto úkazy zosobňují. Na čem ale hra kromě aktualizace a optimalizace musí zapracovat je hudba.

Nakolik je grafika nádherná, hudební doprovod je tragický. Hlavní menu dává hned v kresbách nástřel, jak to bude vizuálně vypadat, ale hudební kvality hry a samotné audio takovou péči nedostaly. I na plný zvuk je výskyt zvuků motoru auta téměř nulový, nedá se ani moc mluvit o hudebním doprovodu napříč vaším dobrodružstvím. Zhruba po třech hodinách hry jsem si řekl, že když je ta hudba takto zanedbaná, a vlastně téměř nikde pořádně není, začal jsem si k putování pouštět vlastní hudbu, aby aspoň v tomto ohledu nějaký podkres byl. Nedá se říct, že v momentech, kdy už se hra rozhodla pustit nějakou hudbu, že by byla špatná. Právě naopak! Kdyby jí bylo více, vlastně by to krásně podkreslilo celou tu mysteriózní tématiku a filosofickou touhu poznat více vlastní nitro. Isla je dobrodruh amatér, který s postupujícím časem začíná víc chápat co vedlo jejího bratra k vycestování a kompletnímu opuštění běžných norem, ale zároveň díky cestování začíná chápat, v čem je pro ní cestování přínosem. Budiž toto upozornění pro tvůrce, že kdyby si dali ještě trochu práce s optimalizací, mohli klidně atakovat vysoké příčky v hodnocení. Turismu zdar, nezapomeňte si svůj plecháček na cesty a pokud hledáte nějakou hru, které jste i přes technické nedodělky a občas chybějící textury schopni odpustit její nedostatky, čeká vás malebná grafika, upřímné vztahy plné příjemně napsaných postav, trochu náladové auto a hlavně titul, který v některých momentech připomíná, proč je někdy vlastně dobré se pozastavit a jenom vnímat okolní svět.

Verdikt
Albatrozu se nedá rozhodně vyvrátit originalita. Je tu něco, co nebývá zvykem a přesto to ukazuje zajímavé nápady neotřelým způsobem. Kdo se najde v líbivé grafice, a koho baví odpočinkové hry o cestování a prozkoumávání, si hru svým způsobem velmi příjemně užije. Je nutno podotknout, že hra místy ale působí nedodělaně, že sem tam nějaká ta optimalizace navíc chybí, a že by zasloužila ještě trochu práce. Vlastně se musím přiznat, že zážitek mi zkazily ve hře jenom grafické bugy a slabá optimalizace, jinak by to mohlo mít klidně o jeden až dva body navíc.| Grafické zpracování | Místy neexistující hudební podkres |
| Survival element kampaně | Grafické chyby a nedostatečná optimalizace |
| Mysteriózní druhá polovina příběhu | Po opravách vozu auto opravené není |
| Nápadité lokace | Propady mapou |
| Jedinečné schopnosti hratelných postav | Chybějící postavy v konverzacích |
| Cestování pouští plné technických chyb |
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....


































