RECENZE: Carmageddon: Max Damage

Autor: tonyskate Publikováno: 8.7.2016, 11:00

Publikováno: 8.7.2016, 11:00

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 5072 článků

Když jsme byli mladší, stromy byly vysoké a Carmageddon byl krvavý. Podobně chytlavé brutální závody se od té doby nepodařilo vytvořit a museli jsme si proto skoro dvacet let počkat na dnes recenzovaný Carmageddon: Max Damage. Málem k tomu ale nedošlo, protože práva na značku tehdy získal vydavatel a původní studio – britští Stainless Games, spoustu let bojovali, aby získali svou dítko nazpět. To se jim naštěstí povedlo, ovšem většinu financí utratili za právní tahanice a kravaťáky, takže na vývoj moc nezbylo. Naštěstí uspěli na Kickstarteru a nakonec získali i pár milionů dolarů na vývoj. Opravdu ale jen pár, což jde trochu znát na vizuální stránce hry, ovšem důležitá je především zábavnost a tam hra uspěla.

249380_2016-02-05_00028

Pokud jste v 90. letech nehráli Carmageddon, ačkoliv jako účastníci základní školy jsme asi vůbec neměli, kvůli přehnanému násilí, krvi… blá blá blá :-), jedná se o závodní hru. Ovšem naprosto netradiční. Cílem je totiž zlikvidovat ostatní soupeře v pestrých úrovních a samozřejmě se k tomu připletou nevinní chodci včetně důchodců, jeptišek, cyklistů, vozíčkářů a neschází ani zvěř, ať už krávy či psi. Vždy odměření Britové si tedy vůbec neberou servítky a hra tehdy způsobila obrovský poprask a kontroverzi. Byla zakázána především v Německu, kde nesnesou pohled ani na kečup. Proběhla proto cenzura a hra vyšla se zombíky, kteří pochopitelně měli zelenou krev či s roboty a namísto krve olej. Aby tvůrci rovnou předešli komplikacím, ačkoliv společnost je dnes benevolentnější, můžete si v nastavení zvolit, jestli chcete krev červenou, zelenou nebo dokonce modrou pro nóbl pařany.

249380_2016-02-11_00075

To jsme nicméně odbočili. Carmageddon je tedy brutální akční závodní hra, která ovšem ve své tradiční podobě umožňuje dokončit závod třemi způsoby. Klasicky můžete projet všechny záchytné body v několika kolech, jako v ostatních závodních hrách. Druhá možnost, která je nejvíce oblíbená, je zničit všechny soupeře, ať už nárazy či s pomocí power-upů. Samozřejmě můžete být zničeni i vy, což dříve znamenalo restart, ovšem zde to rozdýcháte a stačí se za poplatek opravit, což ovšem neplatí o soupeřích. Třetí varianta je pak nejzdlouhavější, ale výsledek vás potěší. Musíte totiž zlikvidovat všechny chodce a zvířata na mapě, což je několik stovek objektů k přejetí, sražení či třeba zapálení skrze power-up. Soupeři přejetí chodci se samozřejmě také počítají, ale je třeba dát pozor, abyste omylem nezničili všechny soupeře a závod tak neskončil, aniž byste odstranili vše živé na mapě, co není v autě.

Tak tomu doposud bylo a občas do toho byly zamíchány různé mise, ovšem pro Carmageddon: Max Damage přihodili tvůrci několik nových variant, které nám nepřišli tak zábavné, jako klasická jízda s třemi výše popsanými možnosti, ale chápeme, že se chtěli pokusit o pestrost. Nabízí se tedy různé varianty jako Ped Chase, Checkpoint Stampede, Death Race atd. Většinou je cílem jako první přejet deset chodců, získat deset záchytných bodů či se třeba udržet se co nejdéle od ostatních, když máte babu. Přesto ale ničení hraje hlavní roli, protože když v nových druzích závodů sejmete nepřítele, získáte jeho bod, a on o něj tak přijde. Někteří hráči možná ocení více možností, ale my, co jsme vyrůstali na klasickému Carmageddonu, jsme chtěli především ničit a přejíždět. Nicméně odemykání nových závodů, úrovní apod., probíhá za určitý počet kreditů získaných v závodech, takže si případně můžete dát klasiku třikrát dokola a vesele postoupíte dál. Když se budete hodně snažit, stačí i jednou.

Carmageddon: Max Damage_20160413111506

Kampaň je rozdělena do šestnácti sekcí po 4 až 5 utkáních, takže budete mít co dělat a samozřejmě neschází ani volný režim, kde si vytvoříte vlastní závod z odemčených světů a druhů závodů. Online multiplayer samozřejmě neschází, ale nemohli jsme jej otestovat, jelikož jsme hráli před vydáním. Nicméně lze očekávat, že to bude zábava, protože ničení aut je prostě sranda. Na tom se snad nedá nic zkazit. Okrajově zmíníme možnost replaye kdykoliv v závodě či případně po něm. Někteří z vás se tedy jistě vyřádí a potěšila nás možnost uvolnit kameru, což se hodí pro zkoumání úrovní, když něco hledáte. Je navíc možné skrýt panely, což se hodí při pořizování screenshotů.

Úrovně jsou povedené a pamětníci poznají silnou inspiraci ze světů původní hry série. Neschází zde moderní město s fotbalovým stadiónem, industriální zóna s dopravní lodí, prašný Divoký západ s kaňonem a spadlým UFO, zamrzlou ropnou plošinu s tučňáky, a především parádní venkov, kde neschází sídlo, městečko, rozbitý most či třeba masivní loping. Pět světů by se mohlo zdát málo, ale jsou opravdu pěkně zpracované a působí vrstveně, protože například v městě můžete jezdit kanály či po střechách. Jinde zase neschází možnost vjet pod vodu či navštívit jiná vyvýšená místa a objevovat tajemství. Pestrost a různé tratě tedy neschází a stále je co objevovat. Navíc se nabízí i menší úrovně v podobě arén, jež se hodí především pro nové druhy závodů, aby bylo udrženo rychlejší tempo, a nemusíte se tahat přes kus mapy za cílem.

screenshot20

Doposud jsme blíže nezmínili o vozech, kterých hra nabízí přes 30 a jsou to kolikrát opravdu zajímavé kousky včetně jejich řidičů. Hlavní tváří série vždy byl Max Damage a jeho červený bourák Eagle, ovšem to je pouze začátek. Těšit se můžete například na auto s bodci, na které můžete napíchnout chodce. Je zde i futuristické vozidlo s čepelemi nebo parádní kamión, který řídí stará babča. Za zmínku stojí i monster truck s velkým vrtákem. Tvůrci se tedy vyřádili a design některých aut vás možná překvapí. Policejní jednotky také neschází a zpočátku se jim spíše vysmějete, ale později už vám dokáží pěkně zatopit. Vozy nepřátel můžete většinou jejich zničením v závodě získat, o čemž vás hra předem informuje. Každý vůz je navíc možné vylepšovat pomocí tokenů, jež jsou dobře ukryty ve všech úrovních.

Před lety jsme sice doufali, že by některé zbraně na autech nebyly jen na okrasu, ale nejspíše je to pro menší studio s vlastním enginem a omezeným rozpočtem příliš velké sousto. To vám ovšem vynahradí power-upy, kterých je ve hře téměř celá stovka. Některé vás vyzbrojí, jiné zase ovlivní soupeře či chodce apod. Mezi vaše zbraně proti soupeřům budou například patřit vystřelovací miny, masivní pružiny pro odhození nebo katapultáž řidiče. Jiné časově omezené aktivací třeba zmrazí soupeře na místě, ovšem především ovlivňují chodce. Mohou je roztančit, vyvolat v nich sebevražedné sklony či je extrémně zrychlit. I na chodce získáte zbraně, jako plamenomet, elektřinu, dočasné nanebevzetí atd. Za zmínku také stojí power-up pinball, při němž se vše při menších nárazu odpálí a vznikne tak slušný chaos, který samozřejmě postihne i vás. Neschází ale ani klasické turbo, snazší jízda pod vodou, silnější náraz, gravitace z měsíce, nebo třeba jízda po stěnách. Uvedli jsme opravdu jen několik příkladů, protože power-upů je spousta a užijete si s nimi spoustu srandy. Power-upy najdete skoro na každém kroku a případně si je můžete i během závodu za kredity zakoupit.

249380_2016-02-11_00037

Jak už jsme se jednou zmínili, tak hra má vlastní engine a financí také nebylo na rozhazování, takže nečekejte grafické orgie. Je to především znát při vykreslování objektů v úrovních a celkovém zpracování, ale jinak jsou prostředí pěkná a poměrně živá. Chodci a zvěř vás asi také moc neohromí, ale na druhou stranu je jich na každé mapě velké množství v nespočtu variant. Nejvíce si tvůrci dali záležet na autech, která vypadají z celé hry nejlépe, a nemluvíme jen o jejich designu. Různé části karosérie se ničí a deformují, případně úplně odpadají a odhalují útroby vozu. Určitě by to vše bylo hezčí, kdyby za tvůrci stál velký vydavatel, ale i tak je technická stránka hry slušná a ve zběsilém tempu, kdy vše běží pěkně hladce ani nebudu mít čas koukat kolem. S krví tvůrci navíc nešetřili, takže se vám kolikrát octne i na čelním skle anebo vám po ní budou klouzat gumy. Zvukově není co vytknout a doprovodné skladby příjemně doplňují akci a nelezou vám na nervy, jako v jiných hrách.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Carmageddon: Max Damage je prostě šílená jízda, u které se budou bavit hráči každého věku. Teda pokud neodsuzují násilí, nesnesou pohled na krev a blá blá blá :-). Ti z vás, co u Carmageddonu před dvaceti lety bavili, nemají nad čím váhat. A ostatní, co hledají pořádné akční závody – v současnosti nic lepšího nenajdete. Ovšem při ceně 799 Kč bychom asi počkali na slevu alespoň o dvě stovky. Carmageddon je nicméně i nadále klasika, která nepřináší nic moc nového, ovšem jestli je to dobře či špatně, si musíte rozhodnout sami.
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»
30. 08. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Twelve Minutes

Point-and-click adventuře Twelve Minutes se povedlo zaujmout herní svět už před svým vydáním. Ostatně kombinace dříve populárního žánru, principu časové smyčky a hvězdného hereckého obsazení v podobě Daisy Ridley, Jamese McAvoye a Willema Dafoea nezní vůbec špatně. Hra z pera Luíse Antónia a vydavatele Annapurna Interactive, které má na svém kontě řadu povedených indie záležitostí jako Outer Wilds, Gone Home či Journey, taktéž vypadá jako recept na úspěch. Jak to...

»