
RECENZE: Eventide 3: Legacy of Legends
Casual hry jsou takovou zajímavou sortou her, kterou většina hráčů přehlíží s tím, že se jedná o nějaké méněcenné hry. To však není tak úplně pravda, i když původ hledání předmětů, o kterém se budeme na následujících řádcích bavit, je na mobilní platformě. I tak se však jedná o hry nabízející zábavu, dokáží potrápit naše mozkovny a přinést zajímavé příběhy.
Polští Artifex Mundi jsou těmi největšími odborníky na tento herní žánr a dokáží her z žánru hledání předmětů přinést několik do roka. Některé z nich se pak dostanou i na velké konzole a za sebe říkám, že se na ně vždycky docela těším. Co se herní doby týče, nejsou sice nejdelší, ale jedná se o fajn odpočinkové záležitosti. To je případ i Eventide 3: Legacy of Legends, jehož recenzi máte právě před sebou.

Příběh hraje hlavní roli, protože slouží jako hlavní pojítko všech událostí a hádanek, jaké před nás vývojáři staví. Bohužel, po delší době musím říct, že je tak předvídatelný, jako snad nikdy. Ne, že by příběhy v těchto hrách byly vždycky originální, ale tentokrát je všechno podle stejné kostry, jako posledně a to včetně největšího zvratu, který jsem očekával hned při prvním kontaktu s dotyčnou postavou. Přitom úvod je velice slibný (útok příšer, hlavní postava má speciální dovednosti, svět v oblacích), ale o to větší bylo zklamání z nenaplnění potenciálu, s nímž tvůrci mohli, a hlavně měli pracovat. Navíc bývá dobrým zvykem, že po dohrání se odemkne ještě nějaký kus příběhu, odehrávající se buď před anebo po hlavní dějové lince. Tady se však nic dalšího po skončení hlavního příběhu nestane a je prostě konec.
Ani počet nových hádanek není nijak závratný, a když se nad tím zamyslím, vlastně jsem ve hře neobjevil nic nového nebo inovativního. Klasické hledání předmětů nesmí chybět, dále tu máme spojování barev, puzzly nebo doplňovačky. Dalo se určitě něco vymyslet i na magické dovednosti hlavní postavy a ani mazlíček z minula tu není. Škoda, škoda, škoda. Hlavolamy jsou přiměřeně těžké a s většinou z nich se vypořádáte jako nic. Škoda jen, že třeba takové spojování barev nebo puzzly se ve hře objeví jenom párkrát, protože ty mě bavily asi nejvíc.

První dohrání ukrojí z herního koláče nějaké 3 hodiny, a pokud budete šikovní, zvládnete všechny achievementy posbírat najednou. Ideální je to na dva průchody, jelikož je třeba všechno projít bez nějaké pomoci. Musím se přiznat, že jsem si občas, zejména při hledání předmětů, pomohl nějakou tou nápovědou, protože ať jsem koukal, jak jsem chtěl, prostě jsem danou věc neviděl.
Hra se pyšní vylepšením pro Xbox One X a technická stránka je to, co si zaslouží pochvalu. Animovaného filmečky vypadají pěkně a celková prezentace hry je parádní. Jednotlivé obrazovky, na nichž se hra odehrává, jsou pak třešničkou na dortu, protože některé scenérie jsou dech beroucí. Ještě aby ne, když velkou část herního času budete koukat na vznášející se ostrovy a duhová prostranství. Hudební doprovod pak ideálně dokresluje dané scény a při hledání dokáže navodit odpočinkovou atmosféru a pohladit po duši.
Verdikt
Eventide 3: Legacy of Legends je, co se žánru týče, velice průměrný počin a za 399 toho moc nenabízí ani pro skalní fanoušky žánru. Určitě se nejedná o špatný titul, bohužel pro pravidelné hráče nepřináší moc novinek a příběh je velice čitelný. V případě nějaké slevy minimálně o polovinu však dokáže zabavit, takže když tak počkejte na ni.
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...
Recenze: Project Motor Racing
Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme. Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....
Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection
Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.























