
RECENZE: F1 25
V loňské recenzi jsem úvod začínal přáním toho, aby formulový šampionát vyhrál konečně někdo jiný, než Max, protože to vypadlo, že McLaren by se mohl o sesazení pokusit. Tohle přání se nakonec nepovedlo, Max vyhrál, ale někdo jiný bral aspoň pohár konstruktérů. Letos vypadá situace ještě víc zamotaně, jak strategie Ferrari, které se zatím stále trápí a ani příchod velkého Lewise Hamiltona to moc nezměnil. Dojde na obligátní „příští sezóna je naše“ nebo s tím rudí ještě něco udělají? A co McLaren? Dokáže konečně vyhrát na plné čáře, když mají nejlepší auto v poli? Na to si odpovíme třeba zase za rok, protože teď už je nejvyšší čas se podívat na nejnovější herní zpracování královny motorsportu.
Codemasters každý rok ukazují, jak se má dělat správná každoroční sportovní série. Nemusí se jednat vždy o revoluci, stačí, když máme pocit z příjemné evoluce. A přesně tohle platí do puntíku i o letošním ročníku. Kdo se podíval na výslednou známku zjistil, že sice zůstala na stejné úrovní jako vloni, protože to tak objektivně vidím, nicméně osobně má u mě tenhle díl o bodík víc, protože se vrací příběhový režim Braking Point s již třetím pokračováním.

Tento herní opus podobný veleoblíbenému Drive to Survive nás opět uvrhne do dění kolem smyšlené stáje Konnersport, kterou díky velice nepříjemné události nacházíme uprostřed chaosu. Stáj má dobré auto, talentované jezdce, ale ani to ji nemusí zaručit titul, protože o ten usilují také ostatní stáje.
Těch dramat je zde hodně a o to víc potěší, že se můžeme na základě našich rozhodnutí dostat k různým koncům. Akce na trati nabídne celou řadu scénářů a situací, s nimiž se budeme muset vyrovnat. Je fajn, že si v úvodu můžeme vybrat obtížnost, protože ne každý je lempl nebo rozený závodník. A když pak musíme s poškozeným křídlem za sebou držet všechny velké hvězdy, abychom dojeli na kýžených bodech, není to žádná legrace. Celkově mě Braking Point opět bavil. Je to pěkné zpestření, byť místy trochu předvídatelné.
Kdo touží prožívat svá vlastní dramata, jistě si nenechá ujít možnost založit vlastní stáj a jako její šéf se dostat až na pomyslný vrchol mezi jezdci a týmy. Je třeba rozhodovat o vývoji vozu, najímání jezdců, dávat rozhovory a další věci. Zkrátka všechno to, co jsme řešili posledně. To hlavní vylepšení spočívá v přepracovaném uživatelském rozhraní, které je nejen rychlejší, ale také intuitivnější. Může se to zdát jako prkotina, ale věřte tomu, že opak je pravdou.
Na svém místě se nachází komunitní hub, možnost fandit některému z jezdců nebo stáji, a to včetně výzev komunitních, denních a dalších. V tomto směru se tedy nejedná o žádnou novinku, nicméně má to něco do sebe z jiného důvodu. Fanoušci Formule 1 jistě vědí, že letos dorazí do kin stejnojmenný film s Bradem Pittem v hlavní roli. A právě s tímto filmem budou propojeny výzvy. Aktuálně je k dispozici jenom jedna, ale to se časem bude měnit. Ne, že by šlo o něco převratného, ale pro někoho může jít o fajn bonus.

V čem letošní ročník opět exceluje, jsou široké možnosti nastavení, které jsou ještě o něco větší než loni. Díky tomu je hra určena jak pro úplné nováčky, potažmo dokonce dětské hráče, kterým prostě stačí jenom zatáčet, a i v tom jim hra může pomáhat, až po ostřílené závodníky s profi vybavením, sedačkou a rukavicemi. Podpora všemožných značek volantů je opět příkladná, takže není sebemenší problém si vybrat přesně takové nastavení, jaké každému nejlépe vyhovuje.
Sem samozřejmě patří i nastavení úrovně soupeřů, což můžeme udělat v rozmezí od trubky až po neodbytné agresivní jedince. Někdo říká, že AI má své chyby a je to jistě pravda, nicméně mému závodnickému nastavení jejich dovednosti bohatě stačily. Dokázali na mě vyvinout dostatečný tlak na to, abych udělal chybu, a naopak když jsem tlačil je, také nebyli bezchybní. Kovaní závodníci by možná uvítali něco víc, ale pro mě se jedná o super nastavení.

Závodění mi přišlo na první dotek hodně stejné jako loni, ale nakonec tomu tak úplně není. Došlo totiž k úpravě práce s pneumatikami a jejich fyziky. Díky tomu dávají větší smysl nějaké strategie a práce s nimi. Někdy dokonce může strategie nabouraná safety carem narušit jinak na jistotu rozjetý závod nebo naopak pomoci. Samozřejmě pokud přijde v příhodnou chvíli. Na krátkých závodech to moc vidět není, ale kdo jezdí delší, už to bude vidět. Je škoda, že se délky závodů nedají vybírat více flexibilně než z aktuálních dvou možností. Tady rozhodně vidím další potenciál do budoucna, co by nám hraní zpříjemnil.
Co se týče grafiky a technické stránky obecně, nemám moc co vytknout. Hra vlastně vypadá skoro na chlup stejně jako loni, nepočítám-li úpravy několika tratí dle nejnovějších specifikací. Nicméně i tak jsem měl místy pocit, že hlavně okolí tratí dostalo novou nálož objektů a hlavně detailů, díky čemuž všechno vypadá zase o něco uvěřitelněji. Někdo by mohl namítnout, že zdejší engine už má něco za sebou, ale zatím jsem se vzhledem spokojen. Navíc skvělá je i rychlost samotné hry, se kterou konzole nemají vůbec žádný problém. Zvuková stránka pak lahodí uchu, ale to je již dlouho velice dobrým zvykem.
Nové formule tak opět přinášejí kvalitní zpracování, na jaké jsme již několik let zvyklí. Na rozdíl od jiných sérií si však vývojáři dávají záležet, aby přinášeli neustálé zlepšení a upřímně, nic jiného se od ročních sérií ani očekávat nedá. Férově však musím podotknout, že je rok od roku těžší něco najít. I proto zůstává výsledná známka na stejné úrovni jako minule. Potěšil mě další díl příběhu, pestré možnosti nastavení a upravení rozhraní „manažerského režimu“. Zkušené závodníky potěší propracovanější práce s pneumatikami a nováčky zase velké možnosti v oblasti nastavení a přizpůsobení si herního zážitku.
Verdikt
F1 25 je dalším krokem evoluce této závodní série. Oproti loňsku tu máme příběh, upravenou fyziku a chování pneumatik nebo lepší uživatelské rozhraní. To všechno jsou věci, které by mohli přesvědčit ke koupi nového dílu. Pořád jde o nejlepší zpracování tohoto závodního seriálu, a to i navzdory faktu, že zde není konkurence. Naštěstí to zatím vypadá, že Formule nedopadnou jako NHL.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....






























