
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk. A proč že si tohle všechno vlastně říkáme? No, protože nový Farming Simulator 25 je tady, a právě některé z výše uvedených problémů musí řešit také virtuální farmáři.
Skoro po třech letech přesně se nám v rukou ocitl další díl této oblíbené série, který před svým uvedením sliboval nespočet novinek a zásadních herních mechanik. Hned v prvním týdnu hra nalákala přes dva milióny farmářů, takže jde o nejlepší start celé série. Ani jsem se nedivil, že hra slavila takový úspěch, protože komunita na ní byla už docela dost natěšená. Za sebe mohu říct, že jsem se nejvíc těšil na pěstování rýže, a hlavně slibovanou deformaci terénu. Začněme ale pěkně popořádku.

Než se vydáme na některou z farem po dědečkovi, je třeba si vybrat obtížnost, jednu ze tří map a startovní výhody / nevýhody. Pro ještě snazší start je možnost navýšit počáteční částku až na milion eur, se kterým se dá udělat hned od začátku velká paráda, kdy nic není problém. V mém případě jsem se vydal na mapu Hutan Pantei, kde se nachází ona zmíněná rýže. Nováčkům v sérii však tento krok nedoporučuji, protože něco jako tutorial je dostupný pouze na první mapě. Zkušení farmáři se však mohou vrhnout do jakékoliv mapy, protože valná většina mechanik je ve výsledku stejná.
Nicméně rýže je za mě fajn nová plodina, a to hned z několika důvodů. Potřebujeme k ní pole s tak akorát množstvím vody, speciální techniku nejen pro sklizeň, ale také pro sázení rýže a hlavně skleníky, pro pěstování sazeniček rýže. Jde tedy o poměrně komplexní soustavu úkolů, které je třeba udělat, než se dostaneme ke kýžené sklizni a zisku s ním spojeným. Mezi další nové lukrativní plodiny patří špenát, který dokonce plodí dvakrát do roka, a hrách. Pokud se všechno povede, dá se na nich vydělat slušný balík. Peníze se hodí vždycky a v posledním díle o to víc.

Každá mapa nabízí několik stavebních projektů k dokončení. Stačí jenom dodat příslušný materiál, ale jak správně tušíte, není to tak snadné. Tím důvodem je poměrně velké množství nejrůznějších materiálů, které je třeba na stavbu přivézt. Na mapě Riverbend Springs můžeme postavit dílnu na výrobu kočárů, asijská mapa Hutan Pantei přináší hodně velkou výzvu, kterou je stavba chrámu a na „polské“ mapě Zielonka bude třeba opravit továrnu na výrobu klavírů. Co se samotných map týče, podle mě jsou pěkně zpracované, nabízejí zajímavá místa, jako třeba funkční přívoz v Riverbend Springs nebo úzké jednosměrné uličky v Hutan Pantei, kam se člověk s opravdu velkou technikou jenom těžko vejde.
Oproti minulému dílu se vyplatí vyrazit na průzkum města, protože jak vás upozorní děda Walter, je možné potkat další obyvatele, kteří nově fungují jako NPC a je tak možné si s nimi popovídat. Mimo jejich zemědělských příběhů si u nich můžeme vyzvednout nějaké úkoly nebo se s nimi poradit ohledně pěstování specifických plodin nebo chovu zvířat. Jde tak o příjemnou drobnost, díky níž nejsou ostatní místa tak úplně mrtvá.
A když už jsem nakousl ta zvířata, je tu další novinka spojená právě s nimi. Máme tu nové druhy zvířat, jako třeba vodní buvol, ale hlavně možnost chovat mláďata. Těmi mohou být třeba telata, jehňata nebo selata. Nové přírůstky do našich chovů potřebují speciální péči, aby hezky prospívaly a my starání se o ně dokázali přetavit v další zisk. Mějte také na paměti, že dobytek na pastvách je nově schopný konzumovat trávu, která tam roste. Mohlo by se zdát, že díky tomu máme o starost méně, ale to platí jenom částečně. Chov zvířat díky uvedenému působí zase o něco více uvěřitelněji, a to jenom dobře.
No a teď už hurá na tu hlavní novinku, kterou je deformace terénu. Těžko se však hledají slova, jak ji popsat. Deformace sice ve hře je, ale jestli se někdo těšil, že se dočkáme podobného zážitku, jako nabízí Mudrunner nebo Snowrunner, bude zklamán. Na polích naše technika stopy zanechá, dokonce když jsem jel vícekrát jednou stopou, přišly mi koleje o něco hlubší než při prvním průjezdu. Nefunguje to však vždycky. Nejlepší koleje a stopy se dělají na zoraném poli. Pokud jsem jezdil po právě sklizeném nebo jsem obracel suchou trávu, stopy na povrchu byly minimální. Místy se tedy jedná o pokrok dobrým směrem a do budoucna se s ním dá pracovat, ale aktuálně je vliv tohoto prvku přinejmenším diskutabilní.

Oproti tomu novinka spojená se spotřebním materiálem už má o dost zajímavější vliv. Nejlépe je to vidět u balíkování. Nově totiž musíme do našeho balíkovače doplňovat vázací lana, jinak žádný balík, ať už kulatý nebo hranatý zkrátka neuděláme. To samé pak platí v případě, kdy chceme vyrobený balík zabalit do fólie. I ty je třeba zvlášť kupovat a doplňovat do baliček. Může se to jevit jako drobnost a je to další dílek do simulátorové skládačky.
Pro jistotu jsem si přečetl recenzi na poslední díl a co se týče jízdního modelu, zůstalo všechno při starém. Traktory, kombajny a další technika opět na silnicích nemají žádnou váhu, takže jízdní model beze změny, což je docela škoda. Navíc jsem měl pocit, že snad oproti posledně jsou všechna vozidla ještě o něco lehčí, ale to se mi mohlo jenom zdát. A úplně stejně jako jízdní model bych mohl zkopírovat také odstavec o grafice. Doskakování okolních textur je snad ještě o něco otravnější, města také nejsou, kdo ví jak živá a jediné, co to všechno zachraňuje, jsou precizní modely veškeré techniky. Na všechny ty kombajny, traktory, kamiony, přívěsy, nakladače a ostatní kusy je opravdu radost pohledět a někdy je míra detailů až překvapující.

Celkový dojem pak také notně vylepšuje nový systém práce se světlem a stíny, díky němuž se dají naaranžovat skoro až dechberoucí kompozice. Co se mi hodně líbilo je počasí. Nemám teď na mysli déšť, sníh a další standardní věci, ale extrémní počasí. Podařilo se mi „užít“ si jedno tornádo, které se prohnalo přes moje pole a okolní lesy, kde udělalo solidní paseku. Samozřejmě úrodu jsou pak musel zaorat, protože všechno bylo v trapu, ale i to se zkrátka může stát, jak jsme si ostatně řekli v úvodu.
Nový Farming Simulátor tak doručil spoustu zajímavých novinek, byť zejména deformace terénu zůstala tak někde na půl cesty. Ostatní přidané novinky ze hry dělají o další fous uvěřitelnější simulátor, nové plodiny přinesly zajímavé podmínky a také možnost vydělat si pěkné sumy. Peníze však neleží už jenom na polích nebo ve stájích, ale také v lesích, kde se dají kácením stromů a jejich následným zpracováním vydělat nejen pěkné peníze, ale také stavět zajímavé stavby nebo věci po vzoru Snowrunneru. Škoda, že deformace terénu nevypadá více podobně. Co letos opět pomáhá je česká lokalizace formou titulků, které se hodí ještě více při zmíněných rozhovorech s NPC postavami.
Verdikt
I přes jisté nedostatky se mi nový díl líbí a už teď vím, že pokud budu chtít prozkoumat všechno na sto procent, budu muset nejen své farmě, ale i ostatním lidem a okolí věnovat desítky nebo stovky hodin. Obsahu je tu zase hromada a hra nám dává dostatek prostoru k tomu, aby se každý mohl věnovat právě té činnosti, která ho nejvíc baví. Nechybí samozřejmě ani možnost koordinovaného budování, k čemuž můžete využít třeba i náš komunitní server.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....





























